Jak se moří revizoři

No to je dizástr. Absolutně amatérské diletantské peklo. Obraz kvalitativně nestojí za nic, o nějakém rámování nemůže být řeč, zvuk otřesný a postavy jsou všechny nesympatické a s prominutím na facku. Co mě opravdu pobavilo, byly mizející a objevující se vousy herce Ladislava Ondřeje. Pokud bych měl něco napsat o scénáři, tak snad jedině to, že mám podezření, že paní Toulová posnídala něco velmi zkaženého a onen scénář napsala v křeči, když to šlo ven. Doporučuji všem milovníkům odpadových filmů. (02.11.2019)

No!? Nemá talent... Člověk si ale uvědomí, jak dobré jsou proti tomuto špatné filmy řekněme "mainstreamu". Kvalita zvuku je mizerná, ale to se dá u těchto počinů očekávat, takže mnohem víc mi vadila ta impotence ve způsobu vedení děje. Motivace postav ke stupidnímu chování absentuje i v renomovanějších snímcích, ale tady divák mnohdy marně hledá motivaci i k chování "rozumnému" a vede k nekonečné sérii WTF momentů. Za všechny jeden, který mě trápí doteď: Proč si synek opéká slaninu na žehličce? Jen proto, aby se pak mohla Dana Morávková divit, že je na košili mastný flek? Mno... A ještě jeden detail, který mi vadil: Když se mobilní telefon během hovoru přiloží k uchu, display zhasne, to by mohla režisérka vědět. Nebo ji to mohl někdo říct... Kladem a hvězdičkou je tu pouze Ladislav Ondřej, který mě bavil. (11.09.2019)

To je tak, keď chcete robiť na niečo akoby paródiu a vyznievate trápnejšie než tí, z ktorých sa chcete vysmievať. A nakoniec šokovane pozeráte, že to ani nebola paródia, ale ozajstný pokus o film. Trápne spievanie vo vani a chlapík na hajzli, ktorý si hovorí "typický český debílek" je len začiatok tohto skvostu, ktorý kvalitou dialógov je ešte pod Krtkom a A je to! (09.05.2020)

Odpad dávám zřídka a hlavně nerad, protože na většině filmů se dá vždy najít něco pozitivního, a tím pádem aspoň nějak ocenit tvůrčí snažení byť třeba jednou hvězdou. Jak se moří revizoři ale jasný odpad je po všech směrech, i když míru toho, jak jsem si jeho sledování škodolibě „užil“, bych dokázal ocenit klidně pěti hvězdami. Je to totiž tak nehorázný shit všech shitů, až je to zábavné. Eva Toulová si právem vysloužila přezdívku „český Ed Wood“, protože to chce fakt párek koulí, aby někdo (absolventka FAMU) tenhle amatérský slepenec do očí bijících reklam, urážek zdravého rozumu a vyblitého vizuálu, v němž je absolutně všechno špatně, vypustil s vážnou tváří do světa - a to ještě navíc v omezené kino distribuci. (23.12.2019)

Loni to byl The Perfect Kiss s Lucií Vondráčkovou, letos jsme se odhodlali na další filmové WTF, které nikdy nemělo spatřit světlo světa. Tentokrát se jedná o ryze českou záležitost, o režii, scénář a produkci se opět postaral jeden jediný člověk (to v případě debutanta nebo méně zkušeného tvůrce nikdy nevěstí nic dobrého). Diletantská spatlanina po všech stránkách včetně naprosto tragické kamery, zvuku i střihu (useknuté titulky na začátku i konci filmu hovoří za všechno). Chtěla jsem dát jednu hvězdičku za Ladislava Ondřeje s punčochou na hlavě a za dialog "Tak co budem dělat? Asi nic, no.", ale v tomhle případě to vážně nemá cenu. P. S. Paní režisérka má v srpnu další premiéru. Asi si to necháme na příští rok. (12.07.2020)