Jupiter holdja
Jupiter's Moon
Mesiac Jupitera
Jupiter's Moon
Režie:
Kornél MundruczóKamera:
Marcell RévHudba:
Jed KurzelHrají:
Merab Ninidze, Zsombor Jéger, György Cserhalmi, Móni Balsai, Sándor Terhes, Zsolt Nagy, Majd Asmi, Zsombor Barna, Szabolcs Bede Fazekas, Ákos Birkás (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Napínavý thriller z blízké budoucnosti vypráví příběh uprchlíka, který po zásahu policejní kulkou k vlastnímu překvapení zjišťuje, že umí létat. Nepravděpodobný superhrdina v lidech probouzí strach i touhu po penězích, a v podmanivých kulisách Budapešti se začíná schylovat k přestřelkám a automobilovým honičkám. Dynamická kamera i překvapivý způsob vyprávění dodávají univerzálnímu podobenství o dobru, zlu, víře a ztrátě iluzí velmi současný rozměr. Miláček festivalu v Cannes, režisér Kornél Mundruczó, vizuálně působivým opusem potvrzuje svoji vizionářskou pověst. (Aerofilms)
(více)Recenze (76)
Vo viacerých komentároch tu čítam, že vraj tomuto filmu chýba dotiahnutá myšlienka. Tak neviem či som divná, ale ja som tento problém pri tomto filme vôbec nevnímala. Myšlienka tu bola jasná a zreteľná. Jej "nedostatkom" môže byť to, že tá myšlienka je skôr konštatovaním akéhosi stavu, ako jasným a cieleným názorom smerujúcim k jasnému a jednoznačnému vyvrcholeniu. Krásne to vo svojom komentári vystihol užívateľ mchnk ....a ak si to spojíte s prekrásnym vizuálom, tak tam už naozaj nemusíte nič hľadať, bude to dokonalé! ()
Hudba so silným emocionálnym dopadom. A hlavne obrazová autenticita nevšednosti. Chalan robí nič nehovoriace kotrmelce vo vzduchu, na doslovnosť však nepomyslím, kým film vyvoláva pocit svedectva zázraku. ()
Navzdory viacerým scenáristickým barličkám vnímam tento maďarský projekt pozitívne. Zaujímavým štýlom rozpráva o utečencovi a úplatnom lekárovi so šrámom z minulosti, vyhľadáva a snaží sa poukázať na mnohé situácie z dnešného sveta, až je toho až príliš, to treba priznať. ()
Když trailer k filmu hlásal prodejní mantru "thriller, který tu nebyl od Potomků lidí", nevěnoval jsem přirovnání větší pozornost a myslel jsem si o tom své. Zpětně se však musím kát a uznat, že po formální stránce je Měsíc Jupitera působivou podívanou, která ze všeho nejvíc připomíná právě mé oblíbené Potomky lidí. Kornél Mundruczó se jimi musel beze všech pochybností silně inspirovat. Ať již formálně-vizuálním pojetím (podobná barevná paleta obrazu, skvělé vnitrozáběrové sekvence) či hlavní dějovou liní (apatický hlavní hrdina se náhodou dostane k člověku, který symbolizuje naději a zázrak pro společnost a proti svému primárnímu přesvědčení se postupně stane jeho ochraňovatelem). V mnoha případech pak Mundruczó sahá vyloženě k obrazové analogii. Vzezření hlavního hrdiny (jen si vzpomeňte na povlávající baloňák Clivea Owena) anebo sekvence s migranty za ploty tábora či v přeplněném autobusu jsou jen těmi nejokatějšími poctami Cuarónově kultovní sci-fi. Vše je po formální stránce navíc na opravdu skvělé úrovni a po úvodní strhující sekvenci jsem nechápal, co by se mohlo na dojmu z filmu vůbec pokazit. Jenže problém vidím v tom základním. Scénář je totiž strašlivě jalový a ač je přeplněný mnoha atraktivními momenty, je ve své podstatě hrozně nudný a vyprázdněný. Spojitou nádobou ke scénáři je pak i obsazení hlavních postav a především té úplně hlavní, doktora Sterna. Jeho tvář pro mě byla i po těch 2 hodinách nezapamatovatelným gulášem, který postrádal jakékoliv charisma (o to víc pak bolí srovnání s vrstevnatým hlavním hrdinou Potomků lidí). V neposlední řadě pak celý dojem z filmu kazí rovněž naprosto hrozivě špatné postsynchrony, které nejenže velice často ani nesedí hercům na pusu, ale postrádají také odpovídající zvukovou hloubku a z jakékoliv promluvy dělají plochý bezemoční blábol. Výsledný dojem je tak pro mě trochu schizofrenní nesoulad mezi krutopřísnou formální stránkou filmu a jeho nefunkčním obsahem a hereckým ztvárněním. Mundruczó natočil na poměry evropské kinematografie výrazný počin, který ale pod blyštivým vizuálem nemá příliš co nabídnout. 5/10 ()
Koukám, že multikulti agitační hnutí už zasáhlo i Maďarsko. Nějak jsem nepochopil, proč je na začátku povídání o Jupiteru a měsíci Europa, když je to nakonec celé jen o vychcaném a ziskuchtivém doktorovi (kterému se jednou nepovedla operace a teď musí za to platit (jako fakt?)), jednom fuj fuj zlém a rasistickém bílém poldo-vojákovi, který na hranicích střílí hodné a nebohé migranty, kteří ze Sýrie přešli do nejbližšího bezpečného státu, jímž je podle filmu Srbsko, ale ani tam se jim nelíbilo, tak chtějí kdoví proč do Maďarska. No a ten zlý polda střelí jednoho kluka a ten kluk zjistí, že nemůže umřít a ještě k tomu lítá, na čemž se doktor pokusí napakovat. V patách je jim však ten zlý polda. Nijak není vysvětleno, proč lítá, čím se to asi stalo, možná nám chtěl autor říct, že migranti jsou andělé, ale my jsme tak slepí, že to nevidíme. Kameru to má slušnou, ale jen za kameru dávat hvězdičky nebudu. ()
Je fascinující, jak spousta lidí nedokáže najít vynikající příběh, pokud jim film výslovně neříká, že ho vypráví. V Jupiterově měsíci jsou desítky podnětů a nápadů prakticky v každém z jeho dlouhých neuvěřitelně komponovaných záběrů. Nic přitom v něm neškemrá o vaše sympatie, postavy jsou zmatené, utahané, zkorumpované a sobecké, uprchlickou tematiku nevnímá čistě jednostranně (dočkáme se i teroristického útoku) a nepodává odpovědi. Pouze vizi strhaného, zmáčeného kontinentu, prostého zázraků, jehož slabost odhalil příliv přesvědčených, hlavu nesklonivších uprchlíků, utíkajících před zkázou. Něco takhle divokého a radikálního bych čekal od pětadvacetiletho režiséra. Minulý rok polská Poslední rodina, tenhle rok maďarský Jupiter, Česko by fakt mělo odevzdat filmařskou průkazku na dalších deset let. ()
Nezbývá mi, než přiznat, že jsem se v tomhle filmu trochu ztratil. Vzhledem k tomu, že patřím k těm zakomplexovaným hajzlům, jimž nevoní všechen ten úžasný pokrok, který do Evropy přinášejí věřící s mozoly na čelech, byl mi hlavní hrdina ne zrovna sympatický, a kromě toho jsem nestihl pochopit, o co vlastně šlo a co mi chtěli tvůrci sdělit. Všechny tři kousky jdou za místy až úžasným vizuálem, ale po obsahové stránce mě film minul, navíc pořád ještě přemýšlím nad tím, jak to vlastně mělo fungovat s tou rotací bytové jednotky... ()
Létající Čestmír po uhersku. Upřímně řečeno moc nechápu ty nadšené ohlasy. Po stránce příběhové je film absolutně jalový a snaha o reflexi současných společenských problémů patří k těm nejlacinějším za poslední roky. Audiovizuálně je to sice vymazlené, ale zase to není nic, co by mě vyloženě posadilo na zadek, ačkoliv automobilovou honičku jsem si užil vrchovatě. Herecky jakž takž. Merab Ninidze mě po McMafia bavil i tady a Cserhalmi je pro podobné záporácké role jako dělaný, ale na druhou stranu představitel levitujícího Syřana nemá co nabídnout. Na festivalech z toho bude nejspíš leckdo slintat, ale jsem toho názoru, že většina diváctva to přejde pokrčením ramen. 50% ()
"Oba jsme tu za nějakým účelem." "Někdy stačí detail, aby člověk viděl věci odlišně. Věřil jsem, že pomáhám. Ale udělal jsem největší chybu svého života." "Zapomněli jsme se dívat nahoru. Žijeme horizontálně, v sítích. Bývaly však časy, kdy lidé přinášeli oběti za to, v co věřili. Ti, co přišli po nich na to však zapomněli." ()
Audiovizuálně nadmíru působivé, obsahově ošklivě vykleštěné. Takové to hovínko v celofánu. ()
Film se zřetelným duchovním poselstvím. 1) Spoiler. Nejvíce se mi na snímku zamlouvá vývoj hlavní postavy, doktora Sterna. Rovněž zarputilý velitel utečeneckého tábora, který po vzoru amerických snímků pronásleduje své uprchlíky po celé zemi, je podán lidsky přijatelně a srozumitelně, stejně jako i další postavy. Jen tu charakteristiku filmu (scifi) psal patrně někdo, kdo z filmu zná jenom jeho název._____ 2) Spoiler. Jako obvykle u podobných děl se neřeší, co a proč se stalo. Dokonce nikoho ani nenapadne prozkoumat limity a meze zvláštní schopnosti syrského uprchlíka. Ignorantský lékař Stern se nezajímá o nic jiného, než o své egocentrické zájmy._____ 3) Nakonec se však přes vyslovené výhrady duchovní přesah snímku naplnil._____ 4) 37letá Kata Wéberová napsala scénář, její muž 42letý Kornél Mundruczó (dělá i divadelní představení a opery) ho upravil a film režíroval (zahrál si i recepčního v hotelu). Z herců mě zaujal pěkný 26letý Zsombor Jéger (levitující Syřan Aryan)._____ 5) Výstižný koment: Vančura****. ()
4* velmi netradiční festivalový nezávislák, který je víc mysteriózní než sci-fi a zaujme hlavně zajímavou vizuální stránkou a dynamickou kamerou, která působí často velmi reálně a sugestivně. Příběh není nijak zásadní a spíš jde o pocity, které vyvolává - prostě klasické podobenství. Sice je děj pomalejší, ale vůbec mě neuspával a občasné akční scény nerušily. Padlo mi to do nálady a proto nezbývá než doporučit dále, ale chápu, že to není film pro každého. A protože mám z filmu i po týdnu příjemné pocity, tak 4 hvězdy jsou minimum, co dokážu dát ... tak kdo někdy nechtěl létat? [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Bily buh z roku 2014 sa mi od rezisera Kornella Mundruczo-a videl podstatne viac. Ono to chce byt napinavy fryler , vystupuje tu nielen biele zlo v podani anti -uprchlickeho policajta, najma vsak co ma nasralo najviac je cierno -biele videnie sveta, teda biele zlo vs velke syrske dobro - migrant, ktory vie navyse este lietat. To tu mohol reziser Mundruczo toho zleho, fuj fuj bieleho antiimigrantskeho policajta vykreslit rovno ako fandu konspiracnych teorii - a ze sa ich vyrojilo behom uteceneckej krizy 2015 - najlepsim prikladom tu na csfd je Karel Chrocht, odborne uzivatel Karlos80 - ten ale tym svojim kravovinam aj veri, a mysli ich smrtelne vazne to ma dost desi. Kulisy Budapesti su fakt len kulisy a to hodne plane a slabe, videl som ja uz filmarskych kulis na mraky, ale toto bola bieda. Ja byt na mieste Mundruczo-a - povedal bych si nasledovne : nasrat na Holy Ud, teda pardon Hollywood, nechem tam byt a a zobrazil bych realitu taku aka je - vladne zdrava xenofobia, rasizmus a ten fuj, fuj nacionalizmus. A rozhodne ako reziser bych sa vysral na cierno - bielel videnie sveta - biele zlo /policajt/ versus velke syrske dobro /migrant/. To u nas jaxi nefunguje . 30 % ()
Vizualni stranka vice nez zdarila, krasna hudba. Zajimava hlavni postava, atraktivni lokalita Budapeste. Ten dej ale podle me nedosahuje vyse zminenych kvalit, bohuzel. ()
film by mali povinne premietať imigrantom, snažiacim sa dostať do Europy cez Orbána. :) ()
Maďari - opäť- ako skoro stále - dokazujú, že kým okolité národy svojou kinematografiou - alebo tvorcami, ktorých k nej pustia - iba ilustrujú - oni filmovo myslia. ()
Hmm... ()
Námět zajímavý, zpracování spíš rozpustilé, nesoustředěné. Závěrem jde film do vytracena, ovšem měl jsem z toho pocit, že šlo o něco jako nedostatek invence, který si na záměr jen hraje. 60% ()
Maďaři nám tady sice představili film s perfektním vizuálem, především hra s kamerou a obrazem se slušně vypiplaná, nicméně ten příběh mě nestrhnul. Postřelenej utečenec najednou začne lítat, nejspíš se jedná o symboliku (ve filmu i zazní slova jako "zázrak" nebo "anděl"), nicméně mě to vůbec nedonutilo nad tím jakkoliv hlouběji přemýšlet a něco si z toho odnést. Postupem času jsou ty lítací scény spíš divný, než dobrý, hlavní hrdina tam tak nějak volně rotuje a moc to nedává smysl. Vlastně jsem si k žádné z postav ani nestihl vytvořit vztah, takže jsem ty dvě hodiny nějak přežvejkal a za chvilku už vůbec nebudu vědět, o čem to vlastně bylo. ()
Němci zaplatili Maďarům za agitku, která sděluje, že migranti mohou být přínosem, protože umí létat a jsou mnohem humanističtější než zvrácená a zkorumpovaná Evropa (zejména lékaři a policisté)...A proč jásat trikově nad tím, co již předváděl Létající Čestmír? A ta podobenství o andělech a "můj otec je tesař"... ()