Dvojitý milenec

Začíná to jako lehce erotické drama a pak se to zvrtne v docela psycho thriller. Kočky jsou pěkné, umělecké záběry taky krásné. Hlavní herečka je výborná. Příběh slušně zamotaný, že jsem chvílema nevěděl na čem jsem. Aspoň jsem se dozvěděl něco málo o dvojčatech a kočkách. Vozový park aut Škoda potěšil. Finále docela silné. Film je pomalejší a občas utahaný. Po skouknutí jsem měl takový divný pocit, koukat znovu už rozhodně nebudu. 60% (09.05.2018)

Mám bizarnosti rád, ale čeho je moc toho je příliš. Oceňuji celkovou atmosféru (až hororovou), schopnost vtáhnout diváka a nechat ho na pochybách, vizuál, krásnou Marine Vacth i samotný námět. I explicitní erotické scény mi do příběhu sedly a nezdály se prvoplánové. Působivá podívaná- minimálně do poloviny- a s přivřením jednoho oka do tří čtvrtin. Pak se rejža a scénárista v jednom urve ze řetězu a začíná ta pravá jízda ala "vůbec netuším, která bije". Ozon závěr až příliš překombinoval, zcela zbytečně zahnané do extrému a tím udělal z diváka jakéhosi idiota, který ve výsledku pořádně netuší, co právě viděl a zda to rozluštil správně. Po určité době přijdete na to, že žádná úvaha není dostatečná k tomu, aby jste si dokázali odpovědět. Což by mohlo být právě to, co dělá film tak zajímavým a jedinečným. Až na to, že tohle není ten případ. Podezřívám Ozona, že to sám neukočíroval, ale výsledek se mu zdál natolik zmatený a neuchopitelný, až se stal vlastně "artově cool" a tak vzniklo něco, co možná ani sám neplánoval, ale svou bizarností se to stalo ironicky funkční- a to i přesto, že to je naprosto nefunkční. Že se vám zdá můj komentář jaksi překombinovaný a rádoby "hluboký"? V pořádku, zvykejte si. Ať je to jak chce- Ozon opět dokázal vybočit z řady- to se mu upřít nedá. (10.02.2018)

Psychologické hrátky po francouzsku. 1)  Sofistikovaný vymakaný do sebe zauzlený scénář spolu s pečlivou prací režiséra 50letého homosexuála François Ozona dává vzniknout jemnému sice, zato však trvalému napětí po celou dobu filmu._____ 2)  36letý Bruselan Jérémie Renier v roli agresivního Paulova dvojčete Louise působí dost přitažlivě na rozdíl od role Paula. Zajímavé, jak stačí změnit účes a vousky, nasadit brýle, upravit oblečení a zejména chování, aby se změnilo i erotické vyzařování. Není to nic nového, ale v běžném filmu to tak názorně vidět nebývá._____ 3)  Výstižný koment: Cimr****. (23.10.2021)

Multižánrový Ozon tentokrát přichází s děsivým erotickým thrillerem a podruhé obsadil Marine Vacth. Vypadá to, že jej fascinuje stejně či podobně jako dříve Ludivine Sagnier. Já jsem opět velmi spokojen, přestože mám výhrady především k hlavní pointě a šílenému závěru, zdá se mi překombinovaný. Herecky jinak výtečné. (01.02.2018)

Lež u svádění. Naprosto běžné u hezkých žen. Znáte ten typ lidí, kteří jsou elegantní, i když právě uklízejí psí hovno? Francois Ozon je (určitě) jedním z nich a jeho filmy jsou nejen proto cinefilským svátkem. Dvojitým milencem nevybočuje ze svého modu operandi a upomíná ne jeden ze svých nejlepších, detektivní Bazén. Hrdinka Chloé ohromí hned prvními dvěma scénami. V té předtitulkové se nechá ostříhat jako Mia Farrow v Rosemary's Baby, v té druhé jí nahlížíme tak hluboko do píči, jak se to v dějinách filmu nejspíš ještě nikdy nepovedlo. Dvojitý milenec představuje Ozonův zdařilý pokus srovnat skóre s takovými jako Polanski, Hitchcock, Cronenberg a samozřejmě De Palma. Jeho pojetí psycho-thrilleru se snaze navzdory nikdy neponoří do brakovistosti a asi schválně nešroubuje napětí do takových výšin jako autoři, na něž odkazuje, nýbrž do žánrového kabátku zavinuje chytrý film (o filmech, zákrutách dominance, ženách, zrcadlech, dvojčatech, orálním sexu během periody a mnohém dalším), u něhož se můžete stejně dobře obyčejně bavit, jakož i ocenit um, s s nímž lze dodržovat / porušovat žánrová pravidla nakládání s jednou z nejvypráskanějších propriet psychologického thrilleru. Protože to vypadá, že o to jde především. K ruce jsou mu dokonalá Marine Vacth, čím dál výraznější Jérémie Renier, polozapomenutá Jacqueline Bisset a Phillipe Rambi, skladatel, který na ploše jednoho soundtracku dokáže být Sigur Rós, Angelem Badalamentim i Hanzem Zimmerem. Vytříbený film, který jsem určitě neviděl naposledy. (15.04.2018)