poster

Nemilovaní

  • Rusko

    Nelyubov

  • Rusko

    Něljubov

  • Rusko

    Нелюбовь

  • Francie

    Faute d'amour

  • Německo

    Loveless

  • Slovensko

    Bez lásky

  • USA

    Loveless

Drama

Rusko / Francie / Německo / Belgie, 2017, 127 min

Komentáře uživatelů k filmu (111)

  • Waldir
    ****

    Chladné, depresívne, no predovšetkým reálne odzrkadlenie dnešnej "nemilovanej" doby, kde postavenie rodiča je nechcená záležitosť, vzťahy sú vytvárané so skrytými úmyslami a samotná výchova dieťaťa je odsúvaná na druhú koľaj. Výborne natočený film, ktorý svojim námetom, v kontraste s ruským panelákovým prostredím, zanechá u diváka tú správnu emóciu, no zároveň sa nedokážem zbaviť pocitu, že to v konečnom dôsledku mohlo byť, s ohľadom na samotnú zápletku, omnoho údernejšie. Avšak je to rozhodne jeden z najlepších "cudzojazyčných" filmov minulého roka, so zaujímavým posolstvom a skvelou, až civilnou atmosférou.(26.1.2018)

  • verbal
    *

    Největším problémem všech těhle jakože civilních dramat je jejich zběsilé tempo. Obzvláště, když je navíc natočí nějaký hyperaktivní komsomolec, co si ve volných letech ze všeho nejvíce libuje v depilování si předloktí pinzetou a pokud mu v tom fofru ještě zůstane nějaký ten měsíc, zbožňuje freneticky pozorovat, jak mu tvrdne chleba. To se pak takhle v úvodní půlhodině ani nestihnete pořádně pokochat zcela nedostatečně dlouhým záběrem na mrtvé stromy a najednou vžuuuuum, už sledujete fracka na cestě ze školy. No, je to cukulet jaxviňa, má to domů pouhých pět kilometrů, takže se tam jen tak na dvacet minut bleskově mihne, přičemž zaseklý stativ v těch pomíjivých okamžicích neuroticky švenkuje mezi vchodem do vzdělávacího institutu a moc pěknými kořeny parkových dřevin. Pokaždé na pouhopouhých deset minut!!! Absolutně to dění nestíháte sledovat, srdce vám buší tím přívalem adrenalinu jako o závod a dřív, než byste stihli tisíckrát říct „Kurvacojetozasezanarkoleptickoupičovinu“, počítáte půl hoďky zrnka prachu na stole ve frackově pokojíčku a věnujete se důkladné realitní prohlídce průměrné ruské třijedničky, a to včetně až příliš spěšného popisu výhod nemovitosti a výčtu čtverečních metrů, tudíž absolutně nemáte nejmenší šanci se adekvátně rozhodnout, jestli byste byt nakonec koupili, nebo ne. A takhle zběsile to letí celou dobu, takže onen zcela nepodstatný, poměrně silný příběh v pozadí o tom, jak šeredný táta pojebe flundru, slizká máma z toho chytne hysterák a motorový pekáč, fracka nikdo nechce a tak se zařídí po svém, vás v kontrastu se vší tou ultrahektickou filmovou nádherou nakonec pěkně otráví, neboť si ani nestihnete pořádně vychutnat třeba tu klíčově podstatnou bábu, která patnáct minut důkladně utírá tabuli a pečlivě zamyká učebnu, či jiné veledůležité dějové kudrlinky! Dvě hodiny prostě uběhly jako cévkování ostnatým drátem a dvojka by měla mít aspoň pět, aby si divák řádně užil totálně znekrotizovanou prdel a ochrnutou páteř z kina na hraně v Kině na hranici.(2.5.2018)

  • Djkoma
    ***

    Vynášeno do nebes a papírově perfektní film. Těšil jsem se a to jsem neměl dělat, ve výsledku jde o "obsahově" nevyužitý potenciál, který i přes syrovost a reálnost prostředí schází mnohé. Zásadní problém vidím v nedostatečně prokresleném otci, jeho nevěře i občas uměle vloženému prvku závislosti na sociálních médiích, která nemá tu potřebnou pointu.(22.1.2018)

  • Marigold
    ****

    Scenáristická i režijní masterclass, film přesně vystavěný, nejen příběhově, ale i náladově. Mrazivý obraz společnosti sebelásky, společnosti bez empatie. Inspirativní fúze syrových postupů rumunské nové vlny a Tarkovského metafyziky opuštěných míst a zastaveného času. Nebýt několika drobných falešných tónů a trochu rozpačitě repetitivního středu filmu, byl by to po Leviatanovi další masterpiece. Takhle "jenom" výtečné drama.(29.5.2017)

  • Radek99
    *****

    Rozchod Borise a Ženi. Zmar, smutek, neředěná čistá deprese. Po Leviatanovi zřejmě Zvjagincevův nejpůsobivější film, který se hodně podobá jeho předpředchozímu snímku Jelena - Zvjagincev tu rovněž primárně neanalyzuje současné Rusko, jako spíš reflektuje obecnější lidská témata, platná kdekoliv v kontextu naší západní civilizace, postižené nezdravě vypjatým individualismem a naprostou ztrátou empatie a soucitu s bližním. Nemilovaní jsou snímkem, jehož téma, atmosféra i formální stránka ho asi nejvíce přibližují k dílům tzv. rumunské nové vlny...kupříkladu k filmům, které točí Cristian Mungiu...obrazy reálným komunismem zdeformované společnosti a jejích vadných jednotek drcených v soukolí pošramocených a zcela odosobněných mezilidských vztahů...(4.3.2018)

  • pan Hnědý
    ****

    Na Zvjaginceva by měl každý přistupovat citlivě, jeho tempo je nádherně pomalý, režie prvotřídní a společně s dvorním kameramanem Michailem Kričmanem tvoří dokonalou optiku, až s dotekem Béla Tarra. Poslední záběr filmu měl být z okna pokoje. [Aff, 2017](23.6.2017)

  • xxmartinxx
    ****

    Zvjagincev balancuje na hraně antické tragédie a topornosti. Jeho scénář je průhledný a pointa je jasná od prvních scén. Preciznost se upřít nedá, stejně jako hypnotická schopnost vtáhnout - ale nakonec u mě přebývá dojem kvalitní přepjatosti. 75 %(27.2.2018)

  • castor
    ****

    Chladné, kruté, pravdivé. Ruského režiséra Andreje Zvjaginceva zajímá vztah manželů, kteří spolu jen dožívají. Jdou od sebe, každý má jiný vztah, nesnášejí se, pohrdají jeden druhým, roky fungovali bez lásky, pojí je pouze dvanáctiletý syn, kterého vlastně ani nemají rádi, a dávají nevybíravě najevo, že je momentálně špatně řešitelnou přítěží. Jenže pak se kluk ztratí. Je to nekompromisní, ale zatraceně pravdivé. Stačí se kolikrát rozhlédnout kolem sebe. Lidé se vrhají do vztahů, neumí spolu mluvit, rozcházejí se kvůli malichernostem, vstupují do manželství a hypoték, aniž by se pořádně znali. A milovali. A respektovali. A chtěli si rozumnět. Tvůrci to do nás perou, poukazují na neúčelnost institucí, na děsivě pochroumané vztahy, na sociálně-politické problémy současného Ruska. Lhostejnost vztahů podporuje i zimní počasí. Brzy pochopíme, že odcizení se předává z generace na generaci, že společnost je nesmírně konzumní, že dospělé zajímá zejména uspokojování vlastních materiálních a sexuálních potřeb. Zvjagincev se doslova vyžívá v dlouhých statických záběrech, přesto diváka drží v napětí a donutí ho sakra přemýšlet nad tím, co právě sleduje.(8.2.2018)

  • Jhershaw
    *****

    Výborně napsané, natočené, zahrané i zhudebněné. Vtahující kamera. Bezútěšnost života netečné střední třídy v paneláku na periferii, kam metro teprve přivedou, a největší zábava je jít nakupovat do obchoďáku. Tedy až po neustálém projíždění instagramu. 90 %(25.3.2018)

  • 2-Xtreme
    *****

    Najlepší európsky film za posledný rok. Všetko dokonalé.(18.9.2017)

  • Cappuccino
    ****

    Obyčajný príbeh natočený neobyčajným, mimoriadne pútavým spôsobom, ktorý ale v konečnom dôsledku vo mne nezanechal hlbšiu stopu. Stále ide ale o vysoký nadpriemer, ktorý každému milovníkovi ťažkých drám veľmi rád odporučím.(17.9.2017)

  • *CARNIFEX*
    ****

    Podaktorí ľudia by skrátka nikdy nemali mať deti ...(17.11.2017)

  • misterz
    *****

    Jednoznačne zatiaľ môj najlepší film od tohto režiséra. Zvjagincev mi týmto snímkom už definitívne dokázal, že je dôstojným nástupcom Tarkovského. Točiť filmy takýmto spôsobom veru nedokáže veľa režisérov na svete. Zobrať si nejakú myšlienku, nejakú tému (v tomto prípade odcudzenie v rodine, pocitová prázdnota a chlad...) a dokázať ju vo filmovom diele naplno vyjadriť a to vrátane maximálneho pocitového účinku na diváka, tak to chce naozajstný talent, ktorý Zvjagincev rozhodne má. Z tohto dôvodu vyčítať mu to, že je film až príliš "chladný", že sa človek pri ňom cíti "nekomfortne" a pod. je holý nezmysel, keďže režisérovi išlo práve predovšetkým o toto. Takže užívatelia, ktorí kritizujú niečo v tomto zmysle, vlastne kritizujú najväčšiu prednosť snímku, čo určite nie je fér. Je úžasné ako niekto vo svojom filme dokáže vyjadriť nejaký pocit, prípadne myšlienku bez slov, iba s prispením technických filmárskych postupov, predovšetkým kamery a audio zložky. Zvjagincevova schopnosť neverbálnej komunikácie s divákom je preto geniálna a jeho štylistické vyjadrovacie prostriedky jeden veľký masterpiece!(29.11.2017)

  • Bachy
    *****

    Festivaly ovládla bezútěšnost. Často kombinovaná s ironickým úšklebkem (Čtverec) nebo přímo zvířecím černohumorným šklebem (Zabití posvátného jelena). Zvjagincev nic odlehčovat nechce, na to nemá čas a snižovalo by to emoční dopad a to závěrečné plesknutí. Piluje a utahuje a tady z toho teda vykutal perfektní mašinu deprese. Zatraceně silný. Tentokráte o píď méně kritiky směrem do ruské společnosti, o píď méně biblických odkazů, malinko standardnějšího charakteru, ale jako celek o moc utaženější, vyváženější a bez děr.(22.10.2017)

  • Flego
    ****

    Náročný film a pritom taký jednoduchý príbeh. Režisér Andrej Zvjagincev opäť vytvoril silnú rodinnú drámu o dvoch rozvádzajúcich sa manželov, ktorí pri vzájomnom odcudzení zabudli na svojho syna. Zobrazený chlad a pocitová prázdnota je v dokonalej symbióze s ponurým jesenným prostredím. Pomalé tempo je až skľučujúce, kamera sa hraje s každým metrom filmu, hudba je minimalistická. Ruský film je evidentne na vzostupe. 4+(21.12.2017)

  • Oktavianus
    ****

    Film studený jako ruská duše. Bolestivé a syrové vyobrazení až surově realistické vyprázdněnosti citů. Po Nemilovaných je pocit melancholie to nejpříjemnější, co se může stát. Pátrání po zmizelém chlapci je jen záminka, ve skutečnosti vede do nitra každého člověka. Otázky, které film klade, znějí: Kdy láska začíná a končí? Existuje vůbec? A lze vlastně něco cítit k někomu jinému než sobě? V druhém plánu je pak film metaforickým zobrazením současného Ruska. Nejen sídlištní bezútěšností a všudypřítomným šedivým počasím, že kterého je zima i smutno už jen na pohled, ale třeba komplikovaností celého byrokratického systému. Metaforický závěr s oběťmi války na Ukrajině představil ruskou duši více než jasně. A samozřejmě ještě naznačuje sebelásku lidí, pro které jsou selfíčka důležitější než samotné zážitky. Úsporná hudba sedí ke scénám naprosto přesně a statická kamera ráda zastavuje v dlouhých pomalých záběrech a divákovi umožňuje prožít si celou scénu beze zbytku. Tempo snímku je proto pomalé, což by se alespoň do závěru hodilo trochu zrychlit. Nestane se tak. Podrobné pátrání se stává hodně monotematickým. Nejděsivější jsou ale samotné šedivé scenérie obrovského moskevského sídliště. Jenom z procházky po takovém okolí nutně musí přijít myšlenky na sebevraždu. A režisér diváka nešetří ani trochu: syrově mu nabízí záběry na postavy sedící na záchodě nebo souložící těhotné ženy. A hlavně ho nenechá ani na vteřinu prožít nějaký úlevný okamžik... Uf. Jen ze vzpomínky na tu depku potřebuju panáka.(1.3.2018)

  • eLeR
    *****

    Priamočiaro, nestranne a bez príkras ... o tom, že bez lásky to jednoducho nejde, predovšetkým čo sa detí týka. Teda ide, ale ako to všetko skončí ... niektorí ľudia by skrátka nemali mať deti. Výborne Andrej.(13.10.2017)

  • poz3n
    ****

    Dovolím si zdánlivě nemístné srovnání a prohlásím, že Nemilovaní jsou evropskou festivalovou verzí Villeneuvovo Zmizení. A právě značná odlišnost mezi oběma snímky podle mě ukazuje (nejen) současný zcela rozdílný přístup k tématům a jejich zpracování. Zatímco Zmizení je příběh vyprávěný řekněme klasickým hollywoodským způsobem, tedy s důrazem na jednotlivé hlavní postavy, vykreslení jejich pocitů, emocí a poznání jejich vnitřních démonů, Zvjagincev jede podle současného evropského festivalového trendu (normální život normálních lidí naruší násilná událost - kolikrát jsme to za poslední roky u výrazných festivalových snímků viděli) a za pomoci základního rozestavení dané situace zkoumá a pozoruje jednotlivé účastníky, aby tak zobrazil problémy celkové společnosti a odhalil tak démony spíše všeobecné. Oba přístupy mají něco do sebe, já asi navždy zůstanu spíše přívržencem klasického filmového vyprávění, ale to nic neubírá na tom, že jsou Nemilovaní výborným filmem, který každou minutou utahuje a utahuje a může se stát, že se katarze dočkáte až třeba druhý den po filmu. 8/10(14.3.2018)

  • Dzeyna
    ****

    Story ze života. Krutá realita. Ruská nádhera. Chladnost. Bezcitnost. Ale konec mě teda vůbec neuspokojil.(26.11.2017)

  • mcb
    *****

    Ve svém nejnovějším filmu se ruský auteur Andrej Zvjagincev odklonil od čitelných variací na krajana Tarkovského (jako například ve filmech Vyhoštění a Leviatan) a posunul se směrem k mnohem civilnějšímu lidskému dramatu, které stojí na psychologicky prokreslených postavách a silné sociální kritice. Nemilovaní jsou nejen zdrcující výpovědí o odlidštěnosti v nás (a v současné společnosti), ale také o neschopnosti lásky v dnešním světě. Symbolickou otázku „Čí je to vina?“ pokládá Zvjagincev ve scenáristicky a režijně přesném tvaru, v němž je vše motivováno a každý prvek/záběr nabývá svého zásadního významu. I relativně náhodné scény, které jsou očividnou kritikou kultury narcisismu, povrchnosti a starosti jen o sebe, nádherně zrcadlí tragický příběh nevyhnutelného rozpadu manželství a pátrání po zmizelém synovi. Nemilovaní mají vzácný dar na všech frontách perfektně dotaženého díla, které díky skvělému skloubení rodinné, vztahové, sociální i investigativní linie dokáží absorbovat diváka do děje a na konci jej vyplivnout do reality. Zmizelá pro náročné.(17.3.2018)

  • claudel
    *****

    Filmová výzva 2018 - Rusko. Výborný film, jenž velmi dobře vystihuje v několika silných a vyhrocených scénách partnerskou krizi, která má nedozírné následky pro dítě, a tak to bohužel ve skutečnosti je, že všechny rozpady, rozchody a rozvody nejvíce odnesou právě děti. Smutné, bolestné, ale zatraceně pravdivé a reálné. Dlouho jsem neviděl ruský film a navíc tak skvělý.(3.3.2018)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace