Tulitikkutehtaan tyttö
Flickan från tändsticksfabriken
Dievča zo zápalkárne
The Match Factory Girl
The Match Factory Girl
Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Mauri SuménHrají:
Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Vesa Vierikko, Reijo Taipale, Silu Seppälä, Outi Mäenpää, Marja Packalén, Richard Reitinger, Helka Viljanen (více)Obsahy(2)
Hrdinka toužící po lásce a osud, který nepřeje romantickým snům. V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu: „Jedno malé pivo." (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Zapáliť všetkým tým ohne vzdoru, čo z lásky činia osamelcom nočnú moru! Vybuduje dievča s pomocou jedu na krysy empatickejšej spoločnosti obrysy? Skôr nie, jej počínanie sa na prvý pohľad javí márne. Napriek tomu velebme ho a zároveň slávme. Pretože sklamanie v láske aj priateľstve nekončí tu zúfalým suicídiom. Stavia sa priamočiarejšej pomsty slastný dom. A teda nie blúdenie v zákrutách melancholického smútku. Lež vyporiadanie sa z hajzľami prinieslo i humor - aj keď len na dokrútku. Scéna s chlapíkom v bare bola totiž nakrútená dodatočne, vraj preto, aby dĺžka filmu uspokojovala divákov v kine dostatočne. ()
První regulérní klenot v tvorbě mlčenlivého rockera - syntéza všech podstatných prvků jeho dosavadní tvorby: sociální tématiky, rafinované hry s žánrem (v tomto případě s žánrem melodramatu / harlekýnkové romance), málomluvné, ale v jádru impulzivní hlavní postavy, která utíká před starým životem. Kati Outinen je naprosto dokonalá, kolik emocí dovede artikulovat bez grimas a slov... nechápu. Navíc Kaurismäki pracuje se motivem čínských studentských bouří, které vytvářejí dost zneklidňující podklad příběhu, v němž zcela chybí humor a převládá bezvýchodná a zoufalá nota. Výtečná je i kamera Timo Salminena, která zajímavě vytrhává / kontextualizuje detaily a podbarvuje syrovost vyprávění. Pokud to dosud byly zajímavé dílčí motivy, v případě Děvčete je to konečně bezvadný celek. ()
Jednoduchý příběh, kde má hlavní hrdinka opravdu velmi špatný život. Přesto to působí trochu groteskně. ()
Tvrdý film, natočený zřejmě nejlépe, jak mohl. Já jsem ale ten Hollywoodem prolezlý neznaboh, co to neumí úplně ocenit. ()
K filmu jsem se dostal dost náhodou. Někde na youtube jsem se proklikal na nějakej sestřih z filmu, pak jsem se podíval sem a podle zdejších komentářů a hodnocení to vypadalo celkem slibně. No tak jsem film stáhnul a zkouknul to, ale tak úplně nesdílim nadšení ostatních. Je to zajímavý hlavně z důvodu, že v tom filmu v podstatě nikdo nemluví, ale i beze slov jsou skoro všechny scény takový všeříkající. Z týhle stránky se to povedlo a ten minimalismus překvapivě nebyl na škodu. Šedivá a depresivní atmosféra se taky povedla, jenže v tom filmu se toho odehraje strašně málo. Film trvá lehce přes hodinu, ale i v takhle krátký stopáži se našlo hodně nudy. Ale jak vidno, tak svoje příznivce si to najde. Pro mě to je za slabý 3 hvězdy. ()
Tak dopadají holky, pro které si na pánskou volenku nikdo nepřijde. Ještě, že jsem The Match Factory Girl neviděla v šestnácti, kdy jsem trpěla mindrákem z tanečních. Pomsta hlavní hrdinky byla totiž nadmíru sladká. ()
Minimalistické, depresivní a trpké. Dějová linka, jak už to Kaurismäkiho bývá, je jednoduchá, jeho dvorní herečka Kati je typově i hereckým projevem přesná, film sděluje přesně to, o co se Kaurismäki snaží. Přesto si cením víc jeho následných filmů z 90. let. Nejvíc zůstane v paměti obrázek Finska z doby před Nokií, který se nápadně podobá tomu, co bylo možné spatřit u nás na přelomu 80. a 90. let. Celkový dojem: 60 %. ()
Poprvé jsem viděla v Německu někdy v letech 1991-93. Film nijak nezastárnul, stejné dojmy jako před lety - úsporné dialogy navozují stejně beznadějnou atmosféru jako před lety. ()
Schovaná v krabičce, nikdo mě nepozná. Srovnaná do řady s všedními předměty je ve mně prázdnota, vsypte tam nenávist. K mužům a ke světu (jen bolest máte tu...) Zraněná, choulím se v studených zdech. Jsem sirka pro Vaši potřebu. Jediný zlý pohyb zorničky a shoříte se mnou v plamenech! ()
Všudypřítomná šeď dýchala z celého filmu. Starý stroj na sirky z doby nedávno minulé jednotvárně duněl. Příběh nesmělé dívky zdánlivě působí jaksi z počátku dosti všedně, avšak musím ale uznat, že nemůže nedojmout. Prostě dobře zahrané. ()
Film vynikajúci vo svojej jednoduchosti a priamočiarosti, pričom sa tu nezabúda ani na jemný odtieň čierneho humoru, hlavne k záveru. O strate ideálov, ktoré niekedy môžu mať až zničujúci dopad... Kaurismäki tu neponechal nič náhode, celá pointa akoby také sumarizovanie, je zaspievaná ešte aj v poslednej pesničke. Výborná vec. 80/100 ()
Výborný film, který díky krátké stopáži rychle dospěje ke svému skličujícímu rozuzlení. Bylo mi z toho smutno, ale čistá depka to není - film příjemně oživuje decentní humor. Současně jsem tam cítil totéž, co jsem identifikoval i v pozdějších Kaurismäkiho filmech - silný humanismus a lásku k lidem, zdánlivým outsiderům (v tom mi hodně připomíná literární tvorbu B. Hrabala). V neposlední řadě mě tam velmi bavil hudební podkres - ve filmu zazní spousta skvělé muziky. Vztato kolem a kolem, zase mám Kaurismäkiho o něco víc rád. ()
Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, které při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete ze sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór. ()
Síce tento až tak nie , ale ostatné Kaurismäkiho filmy mi nadmieru poskytujú útechu a odvahu v sračkách všedných dní , pretože až tak v prdeli ešte nie som , ako jeho hrdinovia ! ()
Klasický príbeh - klasicky vyrozprávaný, bez výraznejších dejových zvratov či prekvapení. Začne to, vyvíja sa tak ako čakáte, tak ako čakáte to pokračuje a tak aj skončí. Nič nové a aj tak bezchybné. Ani Jarmusch by to nenatočil lepšie. ()
Radšej sa dostať pod paľbu čínskej armády na Červenom námestí, ako do rúk zradenej ženy. ()
Nějak tomu Akimu začínám přicházet na chuť. Sice až v pokročilém věku, ale lépe pozdě, než nikdy. Už jsem od něho asi už pár filmů viděl, ale nějak jsem jim nevěnoval pozornost. Jeho styl mi přišel moc suchopárný, což se však jako mávnutím kouzelného proutku změnilo a já konečně začal vnímat ty drobné detaily s vychytávky, kterým jsem dřív vůbec nevěnoval pozornost. No a když k tomu připočtu stroj na výrobu sirek, jeden dost hořký příběh a hlavně vylepšenou, finskou vodku, nemůže být moje hodnocení nižší, než poctivá čtyrka se vším všudy. To ani náhodou. ()
Keď som si v júni tohto roku pozrel tretí Kaurismäkiho film, ktorý mi potvrdil, že s týmto pánom nenájdem spoločnú reč napísal som, že je pre mňa synonymom dopravnej značky: Stoj, daj prednosť iným režisérom! Neviem, či ma zlákalo 81 % alebo fóbia väčšiny užívateľov ČSFD z toho, že keď vidia film, ktorý sa im vyložene nepáči, neosloví ich, tak hľadajú chybu v sebe, lebo režisér je slávny, percent má film hodne, tak iba diváci môžu byť čudní, nechápaví. Dievča zo zápalkárne je podľa môjho dojmu všetkým iným než tým, čo sa píše v obsahu a väčšine komentárov. Na ďalší Kaurismäkiho film ma už nenaláka ani ponuka práce v zápalkárni. ()
Akiho antická tragédie ukazuje, jak dosáhnout velkých výsledků s málem. Pár postav, pár dialogů, pár bytů a jedna továrna na sirky. Výsledek má jen málo přes hodinu, ale chytří lidé vědí, kdy řekli vše, co chtěli. ()
No čo! Nemal si ten chlapík začínať ... Kaurismäki so všetkým. Dokonalá Kati. ()
Související novinky
Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově
Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (více)