Parazit

Respekt pane řediteli! (17.10.2019)

Skvelé, zábavné a hlavne originálne! Parazit je film z kategórie “na toto nikdy nezabudnem”, lebo sa nedá porovnávať s nejakými inými filmami a takisto má veľmi zaujímavý príbeh a záver. Určite odporúčam a som zvedavý na tohtoročných Oscarov. :o) (doplnenie po Oscaroch: ja som to tušil:)) (28.01.2020)

Chudák nedoceněný Chan-wook Park, který se v Jižní Korei piplal s filmy, co měly přesah, pointu a bylo v nich umění. Stačilo si jenom pár let počkat, až se v Hollywoodu změní nálada a Oscara za nejlepší film mohl dostat i za narychlo splácanou pitomost jako je Parazit. Mám podezření, že tento snímek nemění v průběhu děje žánry proto, že by se jeho tvůrci snažili o něco originálního, ale prostě proto, že nevěděli, jak pokračovat a zůstat při tom zároveň v jednom žánru. Co měl tento film za smysl? Jaký byl jeho přesah? Co si z něj divák má odnést? Jako komedie to není dost vtipné, jako thriller to není dost napínavé a závěr jsem odhadla už od poloviny snímku, takže mě nijak nešokoval. Každý, kdo viděl alespoň pár jihokorejských snímků, ví, co se stane na konci. Parazit není vyloženě špatný film, ale není ani dobrý. Působil na mě jako narychlo napsaná tragikomedie, kde tvůrci netušili, kam bude ústit, tak nakonec přidali nevhodný a nesmyslný závěr. Dnes už kultovní filmy jako Oldboy nebo Nebohá paní pomsta zůstaly nedoceněny, zatímco stěží průměrný Parazit má hned několik Oscarů - "bravo", Akademie. 2*. (17.02.2020)

Ale teda! Velmi zábavné, nečekané a přitom i drnkající na vážnou strunu. (25.02.2020)

Chtěl jsem dát šest hvězd, ale za ten slabší konec je to jen za hvězd pět. (29.02.2020)

No... Jak to říct. Samo o sobe v nejlepším slova smyslu mírně nadprůměrný film. Řemeslně skvělý, ale jinak ve srovnání s jinými top snímky světové kinematografie nic světoborné. Popravdě se divím, čím si Parazit tak získal americkou akademii, protože - když ho spatříte, tak jako dobrý, pokud ho neuvidíte, dá se skvěle žít i bez něj. (14.03.2020)

zaujimavy film... super herecke vykony, super hudba... fakt pridlhy... a dost veci pritiahnutych za vlasy... takze zmiesane pocity... lepsie 3* (03.04.2020)

Jako dobrý, ale na celkového oscara to není ... je to fajn, takovej korejskej Kolja. Bude se o něm mluvit, historicky, ale nijak zvlášť velkou stopu neudělá. Vzpomene si třeba někdo ještě na Crash? No to taky dostalo oscara (2004) a o čem to bylo už dneska nikdo neví. Takže asi tak. (28.05.2020)

Černá sociální satira si filištínsky zakládá na tom, že v rozporu s očekáváním nebudete vědět, na čí stranu se postavit – jestli za kukaččí podvodnickou rodinku chudých buranů, která vykutáleně chytí příležitost za pačesy, nebo za bezelstné „simple“ boháče, neschopné a od praktické reality odtržené, jimž prostí lidé jaksi smrdí. Kontrast odlišných světů / starostí se v soustředěné režii a charakterizaci postav posléze ukáže jako zcela nekompatibilní (jedni řeší vyplavený zdemolovaný byt, druzí narozeninovou párty pro syna, když se po včerejším dešti tak krásně vyčasilo). Ovšem zápletka s manželem původní hospodyně ve sklepě přibližuje již doslovnou kritiku kapitalismu ke frašce více, než by bylo záhodno, podobně jako přehnaně vyhrocený závěr vlastně jen v afektu rozsekne něco, co v dlouhodobých důsledcích nemá řešení. (05.11.2021)

64%. (10.03.2022)

První hodinu výborná komedie o jedné vypečené rodině v kontextu sociálních rozdílů na které je Jižní Korea náchylná. Zajímavá zápletka i do zbytku filmu, kdy to mohlo mít zábavný duel ve stylu vypečení proti ještě vypečenějším, no místo toho se děj zvrtne do drama, které místy nedává smysl a je celkově hloupé. Původně na 5 hvězd, ale ten konec mne donutil oscilovat mezi dvěma až čtyřmi hvězdami. Nakonec čtyři hvězdy, ale teda jako emoce směrem k nižšímu hodnocení mnou cloumaly... (12.04.2022)

Velice svěží, zábavný ale zároveň mrazivý film. Nadchla mě ta kombinace žánrů, kdy s naprostou lehkostí přeskakujeme a nemohl jsem se toho nabažit. Navíc jsem se nechal strhnout, moc nepřemýšlel dopředu a napětí, kdo je dole u dveří, když měla rodinka party v obýváku byl jeden z nejlepších filmových momentů za poslední roky. Nebo ta smyčka nad hlavou, kterou divák vidí a postava o ní neví - další top moment. Již dlouho jsem nebyl z filmu tak nadšený. V Americe by z toho byla romantika ve smyslu, do "pana učitele" se zamiluje dcera, chce si ho vzít, proflákne se, že lhal, hádka, beznaděj a nakonec svatba. Blé, jedna hvězdička, ale TOHLE, tohle je jiné. (12.04.2022)

[KVIFF 2019] Cenu z Cannes si asi může odnést každý. Trochu to zní děvkařsky. Ale kdo ví. Tento případ je trochu ojedinělý a hlavně vypadá i oprávněně. Já bych asi měl říct, že jsem neviděl podobný film. Snad nikdy. A nebo si to nepamatuji. Film, který má jasně nastavenou v celku originální linku a točí se kolem toho, že se zcela chudá rodina postupně docela vtipně infiltruje do bohaté rodiny. A humor funguje. Příběh taky. Jde o situační záležitosti. A pak najednou dojde na scénu dlouhou asi 20 minut a vy se divíte, na co se vlastně koukáte. To chce koule, změnit až takhle radikálně žánr z minuty na minutu. Ale ono to asi vyšlo. Dojde na krev, ale i na erotiku. A vy vlastně najednou po tom všem ani nevíte jestli máte ohromeně zírat a nebo se smát. To je jako jedna velká záhada a otazník sám. A vy prostě dokážete pochopit, že jde o něco totálně jiného, než jste možná viděli předtím. Jenže já nevím jestli mi to vlastně tolik sedlo. Korejci jsou v oblasti filmařiny někdy jinde. Je to novátorská oblast, která umí vytvořit klenot za klenotem. A toto je v historii kinematografie asi i onen případ. Jenže! Nejde u mne osobně o něco, co bych asi dokázal tolik ocenit. To je asi škoda. Ale tak to chodí. (07.07.2019)

Parazit je zatraceně zábavný film, ale jenom takováhle nálepka by pro něj byla škoda. Jde o velmi chytře napsanou, přesvědčivě zahranou a elegantně zrežírovanou směsici žánrů a stylů, mezi kterými Pon (tradičně) přeskakuje s nevídanou lehkostí, a přitom naprosto nečekaně, takže mě dokázal bez problému dostat do rozpoložení, ve kterém mě zrovna potřeboval. Zprvu satirický pohádkový příběh se v průběhu mění v absurdní komedii s líbivou reklamní stylizací i divadelními prvky a volně přechází do ostrého thrilleru s trefně nevtíravým a ve výsledku přeci jen hořce tíživým poselstvím: Velkorysost a altruismus jsou výsadami bohatých, o nichž můžou chudí ztroskotanci jenom snít. Cult alert! (24.09.2019)

Zatím jasně nejlepší film roku. Ohromně napínavý, vtipný, skvěle napsaný a brilantně zrežírovaný. Strašně se mi líbí, kolik motivů stihl rozehrát a jak je postupně rozvíjel a doťukával, stejně tak oceňuju i nečekané zákruty, kam scenárista postavy táhne. Nemám co vytknout, perfektní záležitost, která si doufám dojde pro Oscara. (28.09.2019)

Reference od známých, reklama o nejzábavnějším vítězi festivalu v Cannes od dob Pulp Fiction ve mě vzbudily velké očekávání, ty bohužel nebyly naplněny. První polovina, kdy se rodina socek vloudí do přízně rodiny zámožné mě bavila. Druhá, „zběsilejší“ polovina už o poznání méně. Černá komedie (u které jsem se moc nesmál) s prvky sociálního dramatu (u kterého jsem se moc nedramatil). 3,5* (02.10.2019)

No ohlasy boli obrovské. Mňa to však nejako minulo. Až na pár momentov. (07.10.2019)

Us & Them. Ono se řekne: Peele... A Lanthimos. Helter Skelter. (13.10.2019)

Bong Joon Ho pokračuje ve své jízdě sociálního komentáře, vrací se však ke svým komornějším kořenům a dokazuje, že jako režisér opravdu dozrál do kvalit nejvyšších. Nejenže zmenšuje prostor, na kterém operuje, ale opouští Netflixový svět snadných peněz a vrací se do své rodné Jižní Koreji, kde financování snímku rozhodně nebylo tak jednoduché, jako šek od streamovacího giganta. To je jasný signál jeho fanouškům, sociální poměry v jeho rodné zemi mu nejsou lhostejné. Nestává se tímto ovšem zaslepeným kritikem movité vrstvy Jihokorejců a stejně tak není bezbřehým zastáncem chudých. Naopak světy těchto dvou vrstev spájí dohromady, konfrontuje je mezi sebou a spíš než na kritiku sociálních vrstev samotných se zaměřuje na kritiku celkové společnosti a kapitalistického světa, který dovolil tuto propast mezi lidmi samotnými vytvořit. Volí k tomu černo-humornou satiru, které jak už to má Bong Joon Ho ve zvyku, nemá strach zabrousit až tak daleko, jako třeba do hororového žánru. Celkově tady přechod mezi styly, tempem a emocemi nedělá Bong Joon Hoovi žádný problém. Parazit je takový strašidelný dům filmových žánrů, nikdy nevíte odkud a kdy na vás co vyskočí. Žánry se mezi sebou neperou, spíš naopak žijí v symbióze a tak trochu na sobě ve stylu celého filmu parazitují. Geniálnost Parazita netkví pouze v žánrových tornádech ani ve snaze kritizovat Jihokorejskou společnost, je to především přesah tématu i za hranice Jižní Koreji a snad ještě víc filmařská zručnost Bong Joon Hoa. Ten tady dosahuje svou prací s herci, kulisami, kamerou, střihem, no co si budeme povídat, každým aspektem filmové tvorby vrcholného levelu. Důkazem budiž Zlatá Palma z Cannes. Parazit není prvoplánový, neukazuje prstem a nesází na divákovu ješitnost, tak aby si každý mohl říct jak je chytrý, že ve filmu vidí společenskou kritiku. Ta je tady totiž tak jasná, že chlubit se jejím rozklíčováním bude mít spíš opačný efekt. Bong Joon Ho se radši soustředí na to podstatné, než na podkuřování divákovi. Chytrý film prostě bez důvěry v inteligenci diváka natočit nelze a Bong Joon Ho to moc dobře ví. Jestli je Parazit nejlepším Jihokorejským filmem posledních let, těžko říct, osobně bych dal přednost Vzplanutí z minulého roku, ale faktem je, že Parazit je daleko víc přívětiví pro masové publikum. Proč ale srovnávat, Vzplanutí i Parazit jsou oba skvělé snímky a to je věc hlavní. Jsou jasným důkazem, že s Jihokorejským filmem se musí do budoucna hodně počítat. (18.11.2019)

Výhodou parazita je, že divákovi nic nepodsouvá. Konstatuje, že mít velký krásný barák není jednoduché. Jsou tam i metafory...příjemný zážitek. 75%. (04.01.2020)