Režie:
Džun-ho PongKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Jae-il JungHrají:
Kang-ho Song, Seon-gyoon Lee, Yeo-jeong Jo, Hye-jin Jang, Woo-shik Choi, So-dam Park, Seung-min Hyeon, Hyun-jun Jung, Myeong-hoon Park, Keun-rok Park (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Černá komedie režiséra Bong Joon-hoa (Snowpiercer, Okja) sleduje chudou, ale mazanou čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne infiltrovat do bohaté domácnosti byznysmena Parka. Co se může stát, když se setkají dva tak odlišné světy? Originální dílo mistrovsky pracuje s prvky thrilleru, dramatu i satiry a přináší vtipný a nepředvídatelný divácký zážitek. Parazit byl oceněný Zlatou palmou a podle mnohých ohlasů se tak stal nejzábavnějším vítězem festivalu v Cannes od dob Pulp Fiction. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (899)
Nekoukám na filmy dle jejich hodnocení. Už jsem se mockrát divil rozdílu mezi mým zážitkem (chápej nezážitkem) a nadšením jiných. To je v pořádku, nemůže se nám všem líbit to samé. Korejské filmy mám rád, většina z toho co jsem viděl (drtivá většina byla válečných) byla super a tak jsem lehce tušil u Parazita dobré pokoukání. Sama zápletka s postupnou infiltrací rodinky vyžírků do snobské rodinky zbohatlíků, kteří mají na každý úkon někoho byla celkem zajímavá, nikoliv však originální. Komediálno z onoho střetu dvou odlišných světů na mne vůbec nedýchlo, byť jsem to tam tušil.. Slibně se rozjíždějící se děj však stále více strhávala nevtipnost a mnou nenáviděná asijská afektovanost herců. Od poloviny film dospěl k zajímavému zvratu a na konci jsem už tak nějak nechápal co se nám to Pon Džun-ho snažil vlastně předložit. Naprosto souhlasím s Kmotrem76... Za mně to byla šílená blbost, byť řemeslně natočená. Dávám tedy za dva tečky v morseovce. * * ()
Jsem velmi a moc rád překvapený. Takhle proklatě černou kombinaci cynické komedie, thrilleru a satirického dramatu jsem opravdu nečekal. Navíc tak ohromně napsanou, s postavami, o nichž doteď vlastně nevím, co si myslet, a s úžasně zábavnými momenty, které by v jiném filmu asi zábavné vůbec nebyly. Režijní hravost na sto deset procent - stále překvapující, promyšlené, ale ne namyšlené vděčné potěšení. ()
Bongova bravura spočívá v tom, že komplexně kousavý a současně drásavě empatický obraz naší společnosti dokáže zpracovat jako divácky mimořádně vděčný film, který publikum vtahuje napínavě rozehranou a skvěle gradující premisou. A nad to vyvolává údiv precizní režií i důmyslnou inscenací a kamerovým řešením jednotlivých sekvencí. - více v recenzi pro Cinepur ()
Parazit působí jak vztah s herečkou, která si své role nosí domů. Nikdy nevíte, kdo k vám večer vstoupí do dveří. Ponův snímek začíná jako nefalšovaná komedie, která se čím dál víc prolíná se sociálním dramatem, aby posléze bez varování začal film se svými hrdiny krutě účtovat. Osobně jsem napočítal šest žánrů, se kterými režisér pracuje a zajímavě je mixuje. Kdyby se Pon Džun-ho dokázal vyvarovat východoasijské řezničiny, koketoval bych i s pátou hvězdičkou. Už jsem v minulosti psal, že pokud mám s nějakou světově uznávanou kinematografií zásadní problém, je to právě jihokorejská pro svoji fascinaci násilím a nikdy neselhávající schopností šokovat prazvláštními duševními pochody a prapodivnými činy svých postav. Ponův kousek se tomu z převážné většiny dokázal vyhnout a i když jeho příběh o rozevírání nůžek mezi sociálními vrstvami pevně vězí v místní kultuře, sdělení je globálně srozumitelné. Pon si zaslouží pochvalu za to, že dokáže obratně manévrovat mezi zájmy nejrůznějších skupin divácké obce - je zábavný, originální, provokativní a nebojí se tvrdě ukazovat propastné rozdíly v příležitostech v navenek dobře prosperující a efektivně řízené společnosti. Ne vždycky si s Ponem rozumím, jeho Ledovou archu, kde se pokoušel rovněž o žánrový mix s povrchním poselstvím, považuju za ukázkové selhání, Parazita ale s klidným svědomím můžu doporučit. Dejte té rodince ukázkových loserů ze suterénu šanci, pravděpodobně vás překvapí. Celkový dojem: 85 %. ()
Do naších kin právě míří Parazit a už před premiérou u nás si stihl nadělat slušnou reklamu. Nejen, že na Filmovém festivalu v Cannes vyhrál Zlatou palmu ale navíc se mluvilo o nejzábavnějším vítězi tohoto festivalu od dob Pulp Fiction: Historky z podsvětí. A když se nějaký film srovnává s Pulp Fiction, to už něco znamená. Připočtete si navíc parádní ohlasy, které film zařídili k nejlepším filmům roku, parádně vypadající trailer a především sázky na to, že Parazit získá několik nominací na Oscara a fakt není těžké se na ten film začít opravdicky těšit, chtít ho vidět na velkém plátně co nejrychleji to půjde a snad si ho do nejvíce užít. A naštěstí Parazit nezklamal. Naopak očekávání ještě překročil a režisér Pon Džun--ho nabídl nejenom jeden z nejlepších filmů roku ale pravděpodobně novou klasiku u které se nemůžu těšit až jí znovu uvidím! V případě Parazita půjdu s davem a označím ho za mistrovské dílo. A nemyslím si, že bych jednal unáhleně a, že bych časem šel výrazně níž. Naopak mám pocit, že ony silné dojmy, které ve mně Džun-ho vyvolal by při dalších shlédnutí mohli jít ještě výš. A největší díl na to mám právě scénář, který psal Džun-ho společně s Jinem Won Hanem. Džon-ho s Hanem dokáží během 132 minut totiž postupně střídat žánry komedie, dramatu i thrilleru. Pobaví to, dojme to a ve finále se dostaví i husí kůže. Bon-ho je jako žonglér se třemi různými míčky přičemž každý míček symbolizuje jeden žánr. Bon-ho hodí balónky do vzduchu, jeden chytí a pak druhý a pak třetí. A funguje to! Parazit má opravdu skvělý příběh, který je celý postaven na rodině, která toho má málo a má už toho dost. Stanou se z nich podvodníci ale rozhodně to nejsou záporné postavy. Jsou to jen lidé, kteří to v životě neměli jednoduché, žijí ve sklepním bytě a jako svátek mají to když se jim náhodou podaří připojit k cizí WiFi. Rodině Kimů stačí ze začátku ke štěstí fakt málo, jenom to prostě ve finále fakt nestačí. A tak rozehrajou onu neskutečně zábavnou hru kdy se začnou pracovat pro bohatou rodinu, začnou si od nich hodně slušně vydělávat a ještě z nich udělají hlupáky. Těchle prvních zhruba 50-60 minut by samo o sobě fungovala jako skvělá komedie se sociálním podtextem o chudých ale chytrých lidech vydělávajících na bohatých ale hloupých lidech. Jenže pak to přijde- Zbývá ještě nějaká hodina a půl do konce a začne druhá polovina filmu. A z té trailer nevyzradil naštěstí nic a většina z toho co se stane a jak se to všechno vyvrbí se vůbec nedá předvídat. A přesně tady začne Džun-ho žonglovat a rozehraje s divákem hru na styl horské dráhy. Dost pravděpodobně nebude úplně každý schopný vyvrcholení vydejchat a řekne si jestli to celé bylo nutné. Jenže bylo! Parazit není kdovíjak kontroverzní nebo šokující, jenom se prostě vyvrbí směrem, který člověk čekat nemohl. Podobně jako v případě Tenkrát v Hollywoodu to finále přijde a tak trochu se vymyká z konceptu celého filmu aby ve finále přece jen vyšilo perfektně zapadající mozaiku, která překvapí, šokuje a dojme. A to je fakt super. Kameramanovi Kyengovi-pyo Hongovi jinak děkuju. Nestává se často aby měl každý záběr svůj opravdový účel, aby každý záběr vypadal skvěle, aby každý záběr stál za rozebrání. U Parazita tohle vše platí! Boží obraz, boží barvy, boží hrátky s prostředím, boží přelety... Tenhle rok je na kamerově perfektní filmy bohatý, sázím ale, že na konci roku budu mit Honga hodně vysoko. Džun-ho si skvěle pohrál i s castingem. Každému jsem věřil postavu kterou hrál. Bylo dokonce těžké abych po vzorů rodině Parků neskočil rodině Kimových na krk a nepoznal, že na nás šijou boudu. Já měl na rozdíl od Parků tu výhodu, že jsem mohl vidět jejich plánování, jakmile ale došlo na věc, dalo se pochopit proč na to vše Parkové skočili- Kimové jsou totiž skvělí herci! Sociální podtext, který dorazí především v oné druhé, trailery téměř nevyzrazené polovině je jinak další skvělý scenáristický tah Džun-hoa s Hanem a pokud jsem celé to poselství ve finále pochopil správně tak můžu opravdu říct, že se jedná nejen o opravdu skvělý a zábavný film ale i o neskutečně chytrý film. Porovnání s Tarantinem ve finále navíc není úplně od věci. Parazit je fakt neskutečně skvěle odvyprávěný a natočený film, který pobaví, dojme, vyděsí a zároveň se tak trochu pokusí člověka poučit o tom jak je sociální fungování nesmyslné. Je úplně jedno, že se jedná o korejský film, cestu k němu by si měl snadno najít každý. Někdo si asi radši počká na chystaný americký remake, já jsem ale rád, že jsem viděl boží originál a budu jen doufat, že Americký Parazit nedopadne stejně jako Američtí Nedotknutelní. Pořád ale budeme mít výborného původního Parazita, který těch Oscarových nominací posbírá dost a rozhodně zaslouženě. Zatím jeden z filmů roku, Džun-hovi děkuju a jsem zvědavej co předvede příště..... Viděno v kině: 2x (Classic version+ Black And White version) () (méně) (více)
Galerie (72)
Zajímavosti (15)
- Když si paní domu poručí k večeři jídlo Ram-Don a následně popisuje jeho přípravu včetně ingrediencí, mezi nimi lze zaslechnout i velice drahé a exkluzivní korejské hovězí hanoi. Toto jídlo je skrytou narážkou na třídní rozdíly mezi oběma rodinami, jelikož samotné jídlo Ram-Don je běžně jedním z nejlevnějších pokrmů, v kombinaci s luxusním hovězím masem ovšem tvoří kontrast, pro Evropana podobný například jako kdyby do hamburgeru z rychlého občerstvení přidal výběrové lanýže. (kukkik)
- Natáčelo se 77 dní. (filmovyfan)
- První píseň závěrečných titulků napsal sám režisér Džun-ho Pon a nazpíval představitel hlavní role Woo-shik Choi. (filmovyfan)
Reklama