Jak se neztratit v L.A.

Nápad s cameo obsazením Johnnyho Deppa dobrý, ale jinak je to skrz naskrz průměrný materiál. Hlavní hrdina by taky potřeboval trochu citlivější obsazení - nejenom že je ta postava napsaná hrozně nesympaticky (žárlivý lůzr jak poleno), ale David Tennant se asi nehodí na nic jiného, než na roli pravověrného psychopata. 50% (01.12.2013)

První dvě třetiny filmu jsou hodně uvolněné. Stejná lehkost, se kterou hodí hlavní hrdina za hlavu svoji kariéru pohřebáka a odjíždí za dívkou do L.A., se prolíná všemi jeho drobnými peripetiemi, když se snaží získat její srdce. Chvilkami je to i vtipné. Jenomže v momentě, kdy vykoukne démon žárlivosti, se najednou hrdinův charakter dost nechutně promění. Najednou to už není ten lehce stydlivý a nepraktický kluk odněkud z Anglie, stává se z něj vlastně nepříjemný a hlavně nebezpečný týpek. A téhle proměně jsem neuvěřila, stejně jako tomu, jak ji vcelku s klidem přijalo jeho okolí. Škoda toho zlomu, jinak by to byl pohodově romantický film. /28. 5. 13./ (28.05.2013)

Celkom sympaticky pocin natoceny snad s minusovym rozpoctom ktory vsak zvlastne meni polohu spolu s rozpolozenim hlavneho hrdinu: najprv sa od nas vyzaduje pristupit na hru o lahkosti bytia (zelene sny), potom vykyvy s obcasnym zableskom ozajstna (nieco z reality) a napokon vlazne podana strata dostojnosti zo stretu medzi realitou a nezrelostou. Cely sa vsak vedie v nekonfliktnom duchu a netvari sa ako Umenie a tak za prispendleny zaver nikto nikomu hlavu neutrhne. Mierne vtipne momenty: plagatova pantomima Johnnyho Deppa. (01.03.2008)

Opravdu příjemná romantická komedie. Žánr je známý především díky hollywoodským kýčům, tenhle film je ale svěží a nenásilný. Tennant a Gallo byli vynikající, Leningrad Cowboys a Deppovy vsuvky taky potěšily. Zklamal mně pouze konec, k romantickému filmu patří happy end. Tomuhle happy endu bych ale s přihlédnutím k charakterovým vlastnostem Barbary určitě nevěřil. (22.10.2009)

Přestože jsem ten film našla díky Johnnymu, na Davida jsem se těšila. Znám ho už z Doctora Who a proto jsem věděla, že ten film bude dobrý. Trochu jsem se bála, že možná bude příliš depresivní ( viděla jsem pár filmů Akiho Kaurismäkiho, bratra Mikeho, a vždy mi přišly příliš drsné, jak tomu tak u severských filmů bývá), ale většinu času jsem se příjemně bavila. Jak naivní Skot do L.A. přišel. Jen ten konec mi přišel příliš hollywoodskej, ale tak asi to k tomu patří. (02.03.2012)