ごめん、愛してる
Obsahy(1)
Ritsua opustí jeho matka, a i když získá novou rodinu, vyrůstá v chudobě. V dospělosti se dostane do přestřelky a je zasažen do hlavy. Přežije, ale může kdykoliv zemřít. Proto se rozhodne svoji matku najít. Ke svému překvapení zjistí, že ta žije spokojený život se svým druhým synem a chudoba rozhodně nebyla důvodem, proč Ritsua odložila. V tu chvíli se Ritsu rozhodne, že se v čase, který mu zbývá, pomstí. (ainny)
(více)Videa (11)
Recenze (7)
Některé seriály Vás nezaujmou, jiné jen škrábnou, tohle jsem ovšem melodramatická penetrace do morku kostí s čistým průstřelem srdce. Korejský originál mi přišel příšerně afektovaný a po určitém počtu dílů nesledovatelný, před lety jsem to prostě dropnul, navzdory elitnímu hereckému obsazení. Japonská verze je proti korejské více civilní a dokonce v jistém smyslu idealistická, protože konflikty směřuje trochu jinam, než by divák čekal. Očekávat můžete postupné rozvíjené příběhu, charakterů, které se snaží učinit ty správné volby, nebo vytrvat na svých rozhodnutích a ne vždy to jde. Celý seriál stojí ani ne tak na příběhu, jako na sevřené atmosféře, prokreslených charakterech a perfektnímu herectví všech zúčastněných. Tomoja Nagase jako zavržený syn Ryuu, nemá chybu, absolutně nejtěžší role, co jsem od něj kdy viděl, tímhle se posouvá do mojí top trojky japonských herců (Cujóši Kusanagi, Takuja Kimura). Silnou roli má samozřejmě i Jošioka Riho jako Rinka, věčná asistentka pianisty Satoru, kterého hraje opět eso, Kentaró Sakaguči. Všichni herci hrají věrohodně svoje postavy, které zde mají každá svoje místo. Emoce smutku naděje, podány tak hluboce, nenásilně, za tak osudově dramatického hudebního doprovodu jsem dlouho neviděl. Rjó Jošimata solí jeden nádherný motiv za druhým, ať už pomocí piana, nebo smyčců, komorního symfonického orchestru. Pro mě zatím nejlepší seriál letošní sezóny, protože tak dokonalé spojení hudby, obrazu příběhu se málokdy vidí, jak tohle může letos někdo překonat? Několikrát Vám prostě tvůrci silou okamžiku podlomí kolena, nebo Vás donutí neplánovaně slzet. Seriál nemá výpadky tempa, nebo příběhu, není něco co bych musel odpouštět, nebo nad tím přivírat oči. Jak bych mohl nedat za pět, i když je to remake. ()
Svíralo se mi srdce. Jako bych tam byla a jako bych to všechno zažila a prožila. Lidskost, nebo to co z nás lidí dělá lidi - láska - byla hlavním tématem. O co víc, ta láska neočekávala nic nazpět. Ze samé lásky ta láska se bránila lásce, aby to tolik nebolelo, až už nebude. Seriál šel až do samé podstaty toho, co je v životě důležité. No a co si budeme povídat, hlavní hrdina odvedl nejvíc práce. "Proč žijete? Proto abyste se pomstil? Taková marnost!" ()
Zpočátku mi to přišlo trošku moc melodramtické na korejský způsob (což se vlastně není čemu divit, vzhledem k tomu, že je to podle korejské předlohy), ale nakonec musím uznat, že to Japonci ještě dokázali udržet v citových mezích a že tomu dodali i něco z té japonskosti, přestože jako celek to působí jako trochu neklasický japonský seriál. Na city se zde hraje dost, ale všichni herci to dokázali uhrát a Nagase Tomoja přímo exceloval. Herečku Ótake Šinobu sice moc neznám, ale tady mě v roli matky, která sice na povrchu působí povýšeně až zle, ale v nitru je to citlivá, bolestně rozervaná a milující žena, rozhodně zaujala. Poslední díl nakonec nezanechal mé oči suché. Citlivějším povahám se určitě postava Ritsua s jeho drsnou povahou ale laskavým nesobeckým srdcem zaryje pod kůži. ~(4,1★)~ ()
Co se týče vztahu hlavní dvojice velká spokojenost. Riho ztvárňující Rinku potěšila, a oproti pipce z Quarteta zahrála ženskou charakterově mě hodně sympatickou. Když navíc srovnám herecké projevy v obou rolích, musím uznat, že dokázala každou z nich udělat jinou a nebylo v nich vidět moc společných rysů, což značí, že je určitě skvělou herečkou. Skvělým byl také bezesporu Tomoja. Toto je první snímek v němž ho vidím a nestačil jsem zírat jak zářil. Nicméně mojí favoritkou je nenápadná Wakana, jejíž spokojený výraz plný nefalšovaného štěstí a radosti mě pokaždé naplnil hřejivým pocitem. Úplně vše jsem jí věřil. ()
Nemá cenu opakovat to, co tady už napsala ainny, já to cítila úplně stejně. Mamina se do toho vážně položila s takovou vervou, že jsem jí to baštila i s navijákem, ale ostatní zrovna tak. Ono toho zase nejde tolik napsat, aby z toho pak nebyl spoiler jak Brno, ale určitě doporučuji ! A Tomoja.........musím ho určitě vidět ve víc filmech, tady se mně podlamovaly kolena. ()
Reklama