Western
-
Western
-
Western
-
Western
Drama
Německo / Bulharsko / Rakousko, 2017, 119 min
Česko-Slovenská filmová databáze
Drama
Německo / Bulharsko / Rakousko, 2017, 119 min
V kinech
od:
johnny_vasku
Variace westernového žánru se prolíná celým snímkem, ať už se jedná o přinášení infrastruktury vyspělou civilizací do chudé, moderním člověkem nedotknuté krajiny (podmanění přírody reflektováno ve scéně zkrocení a smrti koně), útěk člověka z jeho společenství do společenství domorodců a učení se jeho zvykům a jazyka či o snahu do tohoto společenství za každou cenu zapadnout (legenda o legionáři). Na pozadí těchto motivů se odehrávají další příběhy (smlouvání o stavbě, lovestory), které se pojí v jeden nezapomenutelný zážitek – jedním z nosných prvků je i (ne)herectví hlavní postavy, která neverbálními prostředky a charismatem předčí většinou současných hvězd. 90 %. [43. Letní filmová škola](5.8.2017)
POMO
Príjemný film o obyčajných ľuďoch a o strete ich kultúr. V dvojjazyčných, nemecko-bulharských dialógoch si rozumejú každé desiate slovo, no napriek tomu si vás absolútne podmania. Prirodzenosťou, ľudskosťou, pocitmi, ktoré sú nám všetkým tak blízké, ale vo filmoch na ne väčšinou nezostáva priestor. Z neherectva sa holt dajú vydolovať nevýdané veci, ak máte jasný režijný zámer a vysoký emoční kvocient. Delňas v hlavnej roli najcharizmatickejšia postava zo všetkých, čo som tento rok videl vo Varoch.(6.7.2017)
Matty
Hezká práce s dějovými motivy, vyprávěcími vzorci a ikonografií westernu, jehož romantismus se zde střetává s nesentimentálně vykreslenou sociální realitou současné Evropy, kde se opět vytyčují kdysi zbourané hranice. Namísto kovbojů dobývajících indiánské území parta německých dělníků kolonizujících bulharskou vesnici (vyvěšení vlajky, osedlání cizího koně, sblížení s místní ženou). Téma střetu dvou kultur je klíčové, jenom jde ve větší míře o střet východu a západu než civilizace a divočiny. Příslušníci obou subsvětů, mezi nimiž se pohybuje protagonista, si ve skutečnosti rozumí méně, než jak se navenek tváří. Nejednoznačný samotářský hrdina, pro kterého je svoboda zjevně důležitější než rodinné zázemí. Přesto ale zřejmě chce někam patřit, být přijímán druhými (těžko ale říct, po čem přesně touží, neboť skrývání emocí je součástí jeho povahy). Na můj vkus ale přebývaly náladotvorné záběry bloumajícího hrdiny s cigaretou v ruce, jejichž četnost zřejmě souvisí i s volnější strukturou příběhu, která jako kdyby vznikala teprve „za běhu“. Stylem i strukturou vyprávění mi film dost připomínal dlouhou řadu jiných festivalových dramat (veristické snímání, závěrečný násilný střet následovaný katarzí) a téma expanze západních firem (a majetnického způsobu myšlení) do „rozvojových“ zemí východní Evropy výstižněji zpracovala Maren Ade v Tonim Erdmannovi. 75%(2.11.2017)
pan Hnědý
V porovnání s pomalou optikou Nuri Ceylana, jde o výrazně slabší kávu. Nevnímejte ohlas z Cannes a nechte film vyvíjet. Valeska Grisebach zachytává dokonale postavy neznámých herců a krásného prostředí krajiny. Vlivu člověka v osamělosti, ztráty budoucnosti a nádechu světla jít správnou cestou. [Aff, 2017](24.6.2017)
Filmmaniak
V příběhu-nepříběhu o tom, jak se parta německých dělníků snaží navázat vztahy s bulharskými obyvateli vesnice, v jejíž blízkosti pracují, se dá najít mnoho myšlenek a témat, děj nicméně chybí a jde spíš o sled scének, jak si lidé jsou schopni i bez znalosti jazyka porozumět, případně si vjet do vlasů. Pomalu plynoucí charakterová studie mnoha postav na pozadí bulharského venkova je inteligentně režírovaná a zdařile obsazená přirozenými neherci, leč zároveň dokonale nevzrušivá, nedramatická, nevtahující a nevyprávějící nic konkrétního, co by vám dokázalo utkvět v paměti.(3.7.2017)