American History X
Kult hákového kríža
Režie:
Tony KayeScénář:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrají:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)
(více)Recenze (1 329)
rozpocet:$20 million trzby celosvetovo:$23,875,127 ()
Soundtrack Anne Dudley: 1. American History X ,2. The Assignment ,3. Venice Beach ,4. Playing To Win ,5. People Look At Me And See My Brother ,6. If I Had Testified ,7. A Stranger At My Table ,8. Putting Up A Flag ,9. Raiders ,10. Complications ,11. Starting To Remind Me Of You ,12. The Right Question ,13. The Path To Redemption ,14. We Are Not Enemies ,15. Two Brothers ,16. Storm Clouds Gathering ,17. Benedictus , ()
ten kdo říká, že se ho toto téma netýká, lže! co si budeme povídat.. rasismus se netýká jenom američanů... a netýká se jenom bílé a černé rasy.. ve všech zemí se najdou azylatni.. a ten kdo je bere jako sobě rovný národ, také lže.. american history X skvěle ukazuje chování a myšlení nacistů.. příběh Vás pohltí a herecké výkony "bratrů Norton-Furlong" se snad ani nemusí komentovat.. navíc Vás přiměje k otázkám: "Co kdyby ho tam neposlal?" ; "Co kdyby nezabil?" ; "Co kdyby se nenapravil?" příběh Vás prostě alespoň na malou chvíli donutí přemýšlet a zamyslet se nad tím, jak toto téma vidím já! ()
S výjimkou scény, která čitelně říkala: "Pozór, odmítáním Affirmative action to začíná, terorem to pokračuje a holokaustem zákonitě končí," mě tento film neurážel tak, jak mi bylo naslibováno. Je pravda, že mnohdy působil jak gymnaziální referát na téma "Co se tak asi děje v mysli rasisty?" a "Jak léčit duši xenofoba," nicméně tenhle druh naivity představuje jen zjednodušení, která pravdu alespoň v hrubých obrysech odrážejí. Vyloženě absurdně působí jen to závěrečné zvolání: "Co jsem to způsobil?", přespříliš snadná a rychlá proměna Dannyho a směšně všudypřítomné zpomalovačky, jež umožňují divákovi vše pěkně pomaličku vstřebat a připravit ho na "děsně drsné" scény. ()
Od skepse ke zdrcujícím pointám a pocitům. Každá příběhová linka má svůj smysl a svou sílu a v kombinaci s úžasným Nortonem, ze kterého nejednou zamrazí, a s vypiplanou Kayeho kamerou se relativně samoúčelné látky stává právem oslavovaná studie těch nejtemnějších lidských stránek. ()
Dost mozna nejlepsi film o rasismu, ale urcite jedno z nejlepsich a nejdrsnejcich dramat celkove. Kaye mel totiz koule, takze se nebal sebedrsnejsi sceny, to vse pekne syrove a realisticky, k cemuz si taky pomaha skvelou kamerou, ktera je misty cernobila a film je tak snad jeste pusobivejsi. Navic tu mame paradni pribeh, kterej by si ale zaslouzil trochu delsi stopaz, rozhodne by me zajimalo zaverecny vyreseni gangu a reakce Nortonovo postavy na zaverecny udalosti, takle to pusobi lehce useklym, i kdyz kurevsky silnym dojmem. No a to jsem se jeste porad nezminil o hercich, solidne hrajou vsichni, ja bych zminil jen Supleeho, jako pekne drsny a nechutny prase, totalne jina postava nez jeho blbecek z Earla. No a samozrejme genialni Norton v jedny ze svejch nejlepsich roli, pravem bohuzel jen nominovanej na oskara. Proste syrova pusobiva dokonala pecka, takejhle film se povede malokdy. ()
// Ikonickej Norton, zásadní téma a bezchybné zpracování - k téhle kombinaci není co dodat. 10/10 ()
Když jsem vycházel z kina, nevnímal jsem okolí a ještě několik hodin jsem mlčel ponořen v myšlenkách. Kult hákového kříže mě zasáhl tvrdou pěstí reality, což se v taková míře podaří jen málokterému filmu. ()
Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. ()
Škoda že česká verze je tak zprzněná hroznym dabingem! ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Edward Norton byl za výkon v roli nácka a později odpadlíka od neonacistů nominován na Oscara. Téma filmu - nenávist k lidem jiné rasy - je opravdu citlivé a silné, a to zdaleka nejen v USA. Nenávist vede ke vzteku a vztek k násilí. Kult hákového kříže mne zneklidnil, otevřel bolavá místa, ale nevím, zda spíše nepřilil oleje do ohně místo nalézání řešení. Naštěstí u nás snad ještě nejsme až tak daleko... Oficiální trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw ()
Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... ()
Neuvěřitelně drsné podání jednoho z největších problémů nejenom Ameriky, ale celého světa - rasismu a s tím souvisejícího nacismu. Edward Norton zde ztvárňuje muže, kterému když byl malý zabili otce v černošské ulici, když pomáhal hasit požár. Po tomto incedentu se z něj stane neonacista a začal nenávidět černochy. Když se dostane do vězení za zabití tří černochů, kteří se mu pokusí ukrást auto, tak až tam pochopí, že všichni černochové nejsou špatní. Po návratu ho, ale čeká nemilé překvapení, když zjistí, že jeho názory vyznává i jeho mladší bratr a bude se snažit s tím něco udělat...Jediné záporné na tomhle filmu je pro mě konec, který mohl být trochu delší a lépe propracovaný. Film, který ve mě zanechal velmi hořký pocit, o člověku, který se snažil o nápravu, ale nakonec mu bratra zabijou opět černoši......... ()
"Vláda se stará víc o ústavní práva lidí, který ani nejsou členy týhle země." Já tedy nefandím nikomu, kdo považuje zdvihání pravice za společenskou událost, ale poslední dobou mi poněkud vadí drogové úspěchy žlutočechů, dávkové výhry hnědočechů i návaly vesele si migrujících euroislámistů. O nadřazenosti bílé rasy mám však rovněž jisté pochybnosti a tak hodnotím člověka kus od kusu. Patrně proto mne bavilo sledovat Derekovo prozření i procházku jeho bílé zadnice mezi černými penisy, ale jeho původní touha po ochraně práv většinové společnosti je mi o něco bližší než ten žalářem vnucený humanismus. ()
Docela působivý film, jehož jediná vada je těžkopádná cesta k přeslazenému finále, které jakoby se k příběhu vůbec nehodilo. Coby Nortonova herecká exhibice ale rozhodně dobré. ()
Musím přiznat, že po letech se na kdysi kulervoucí nářez se superdrsnýma neonazis, kteří nakonec přijdou k rozumu, dívám trochu jinak. Ze snímku zřetelně prosvítá naivita a vykonstruovanost - ne tak, aby to narušilo zážitek, ale stejně... Přerod postavy Edwarda Nortona je vynikající - konstantní nasranost, jednostranně zaslepená argumentace typická pro extremistické skupiny, následovaná fází dospění, adaptací na reálný život i znovuobjevěním úcty k autoritě... Navíc v charismatickém podání Edwarda Nortona je to takřka dokonalé! Bohužel obrat mladšího bratra je spíše samozřejmou berličkou, kterou film potřebuje, aby se mohl posunout dál. Uhlazenost a sentimentalita zde hraje prim, i vizuální stránka se ráda pochlubí líbivými, zpomalenými záběry. Je třeba nebrat film ÚPLNĚ doslova. Celkové zaměření je spíše na náctileté, což ale neodsuzuji, ba naopak myslím, že lepší učebnice antirasismu pro teenagery neexistuje. 9/10 ()
Zvláštní, ale tušila jsem, že to spěje přesně k takovému konci - tedy k takovému konci filmu. Pro mě ten příběh nekončí. Stále se budu utápět v představách, co bylo dál. Jak se tato poslední událost promítla do života "fiktivních" lidí. A je mi to líto; neinformovanost, neznolost, hrubost, nenávist, pochopení, vůdce, nesmyvatelná stopa. Zvláštní tento snímek. Jenomže srdce mi nebuší natolik, aby mohl dostat 5* ()
Skoro dokonalý film, na kterém mi mírně vadilo jen občasné přílišné zjednodušování a zkratkovitost chování hrdinů. Klidně mohl být o půl hodiny delší. ()
Film který se vám bez problému dostane hluboko pod kůži. Odvážné téma, násilné prostředí, zlost, nenávist – podaná jedním skvělým výkonem E.Nortona (jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů). Mladý „J.Connor“ E.Furlong hrál taky dobře, ale neměl takové charisma jako jeho starší bratr, na kterém šly hned poznat vůdčí schopnosti a agresivita, dokud se nedostavila změna v jeho chování a pohledu na rasismus. Film je surový, se sprostými slovy se nešetří, ale k tématu filmu to patří, stejně jako prostředí a celkové vyznění snímku. Na pár okamžiků z American History X rozhodně nezapomenu. ()
Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (méně) (více)