America, America
Režie:
Elia KazanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Manos HatzidakisHrají:
Stathis Giallelis, Frank Wolff, Harry Davis, Lou Antonio, John Marley, Salem Ludwig, Paul Mann, Estelle Hemsley, Linda Marsh, Joanna Frank, Robert H. Harris (více)Obsahy(1)
Ve vlastní produkci natočil americký režisér Elia Kazan autorský film, v němž zužitkoval vlastní zážitky. Vypráví o obtížné cestě mladého Řeka Stavrose, pocházejícího z turecké Anatolie, za vysněným životem v Americe, o anabázi plné ústrků a útrap, kterou však živí jediné - touha vymanit se z chudoby a bezprávného postavení. Aby se již nemohlo opakovat, že bude po protiarménském pogromu uvězněn, protože chtěl odnést odnést tělo zabitého přítele. Ale i vstup do vysněné Ameriky pokrývají chmury: neurvalé chování imigračních úředníků dává tušit, že ani tady jej nikdo s otevřenou náručí nečeká. Přesto v náhlém pohnutí kleká na zem své nové vlasti a líbá ji... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Možná je to skvělý film, ale dívat se na to nedá. ()
Příběh mladíka, který se rozhodne, že odjede do Ameriky a udělá všechno proto, aby tohoto cíle dosáhl i přes nepřízeň osudu. Sledujeme přerod naivního mladíka, který přes varování věří každému, koho potká, v zatvrzelého muže. Na rozdíl od svého otce má Stavros stále v sobě temperament a dokáže vybuchnout v nejrůznějších situacích. Přestože je film téměř tříhodinový, vůbec to nevadí díky dynamickému vyprávění - obraz stíhá obraz, akce akci. Skvělá kamera, skvělá režie. ()
Kazan si se mnou tři hodiny dělal co chtěl. Snad jen průhledný začátek je příliš dlouhý. Autor umí vyprávět. V obrazech i dialozích, v očekávaných vyzněních předkládaných myšlenek. Už dlouho jsem se tak u filmu nebavil. Kazanův snímek je jako výborná kniha, kterou ale pro zvýšení prožitku nemůžete na chvíli odložit, oddechnout si - v kině to nejde. ()
Autobiografické zpracované rodinné zážitky řeckého strýce samotného Kazana ve velmi citlivém, detailním a dokumentárním stylu o mýtické Americe, která v utopickém prostředí Evropy slouží jako ztělesněné a vysněné místo pro nový začátek. Příběh epických rozměrů a obrazů, které jsou v černobílé výpravě skutečně působivým vyobrazením hrdiny, jehož cesta obklopená vraždou, korupcí a zločinem, je chladně a distančně zpracovaná, přesto nektriticky a bez sympatií vůči hlavní postavě. Kazan se tak cíleně zaměřuje na fotograficky atraktivní a průkazný styl v uměleckém kontextu daného prostředí, který bohužel narušuje odpudivá stopáž, která jednoduše není schopna ve svém vyprávění držet divákovo pozornost a zájem po celou svoji dobu. V rámci Kazanovo celé tvůrčí režisérské kariéry jeho nejosobitější snímek. ()
Stojí za to vzchopit se, udržet své pozadí tři hodiny na sedačce v kinosálu a shlédnout příběh mladíka Stavrose toužícího po Americe. Ze začátku je důvěřivě naivní, pak tvrdou dřinou otupělý, chvílemi bezcitně manipulující a neustále přemrštěně emocionálně reagující. Ale hlavně, že tento předek Elii Kazana nakonec přeci jen šťastně políbil americký chodník, převezl přes oceán i celou svou rodinu a my se tak můžeme těšit z filmů, které díky tomu Kazan v Americe mohl natočit. A za to se přeci sluší poděkovat. ()
Sen o ceste do Ameriky, tak, ako sa odvíja pre emigrantov koncom 19-eho storočia, je zaujímavo zachytený režisérom (a autorom scenára) Kazanom v tomto dlhom a pohlcujúcom filme, založenom na životnom príbehu jeho strýka. Aj keď film trochu trpí zlým obsadením centrálnej úlohy (Stathis Giallelis nepresvedčí, že má vôľu alebo túžbu realizovať svoje sny) a hlavná rozprávačská línia je nepresvedčivá melodráma, obsahuje pôsobivé zábery, ako napr. zapečatené, dusné, ale stále teplé a príťažlivé interiéry domu bohatého obchodníka v Constantinopoli a niekoľko pamätných hereckých výkonov, ako Paul Mann v úlohe obchodníka a Linda Marsh ako jeho dcéry. Doslova cítite zúfalú ctižiadosť vytvoriť epický snímok (film bol najprv zamýšľaný ako prvý z trilógie). Niektoré z masových scén, ktoré natočil kameraman Haskell Wexler, majú v sebe váhu, nepokoj a pocit autentičnosti. Hrdina je však natoľko nezaujímavý, že tu nie je nič, čo by držalo film pokope. Unavené nápady v scenári (ako napr. Judáš rozmýšľa, či okradnúť hrdinu, Ježiš rozmýšľa, či položiť život za hrdinu) sú trápne. ()
Vraví sa že čokoľvek si človek dokáže vysnívať, dokáže aj uskutočniť ( vraví to minimálne Enzo Ferrari ). Kazanov trojhodinový epos nám ukazuje, že na tom zrejme bude niečo pravdy. Príbeh je inšpirovaný autentickými zážitkami, osudom členov režisérovej rodiny gréckych imigrantov. Ono totiž dostať sa na prelome 19. a 20. Storočia z Európy do Ameriky nie je vôbec jednoduché. O to menej, ak žijete v arménskej časti Osmanskej ríše. Sledovanie útrap mladého Stavrosa, ktorý je ochotný svojmu snu obetovať všetko, núti zamyslieť sa nad vlastným životom. Minimálne prvé dve hodiny filmu budete zo zatajeným dychom držať hlavnému hrdinovi palce, napriek tomu že musí uchýliť k svatbe pre peniaze, alebo dokonca k vražde. Poslednú hodinu budete nervózne sledovať čas a dúfať že čoskoro už bude koniec. To je jediné čo sa dá tomuto veľdielu vyčítať, Kazan to prehnal s dĺžkou filmu. Riadne. Ale jednoznačne stojí za pozretie. Pokiaľ sa niekedy objaví skrátená verzia ( skrátená o cestu na lodi a záver napríklad ), rád si to pozriem znovu. ()
Podle jistého kritika se o výjimečnost "Ameriko, Ameriko" nezasloužil ani tak autor románové předlohy/scénárista/režisér nebo hlavní představitel jako spíš četné řecké, turecké a arménské tváře, krajina kolem nich a kameraman, který to vše nasnímal. Měl jsem podobný pocit - ovšem nebýt Kazana, neměl bych žádný. Jeho výpravné dílo zachycuje kousíček dějin Starého světa a proměnu jedince živeného (a sešněrovaného) tradicemi v Amerikána. Cena, kterou režisérův strýc musel za lepší živobytí zaplatit, se některým z nás může zdát příliš vysoká, ale Kazan svůj v závěru proamerický postoj přesvědčivě opřel o samotný příběh ; ačkoli s Freudem a řadou dalších sdílím názor, že Spojené státy jsou dějinným omylem, netroufal bych si o tom poučovat zmíněného strýčka. Ostatně Kazan už v předchozích filmech vyjádřil, co si myslí o americkém snu. A jak už vlastně bylo řečeno : nebýt víry Stavrose Topuzoglua, nemohli bychom se dnes v Česku - krajině luzné přírody, hypermarketů a v poslední době i sprejem vyvedených hesel "Stop imigrantům !" dívat na filmy tak lidské a potřebné, jako je tenhle. ()