Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Režie:
Elia KazanScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Georg KrauseHudba:
Franz WaxmanHrají:
Fredric March, Terry Moore, Gloria Grahame, Cameron Mitchell, Adolphe Menjou, Alexander D'Arcy, Richard Boone, Robert Beatty, Pat Henning, John Dehner (více)Obsahy(1)
Příběh amerického filmu se odehrává v Československu v roce 1952. Karel Černík je ředitelem cirkusu, který jeho rodině znárodnili komunisté. Muž vede bývalý rodinný podnik tak dobře, jak jen může, avšak ani tak není schopen zajistit svým zaměstnancům důstojné živobytí. Na jeho cirkus se navíc zaměřila tajná policie, která Černíkovi vytýká, že jeho klaunské výstupy nejsou dost politicky angažované. Po jednom policejním výslechu Černík pochopí, že v Československu nemůže dál zůstat. A tak během cesty po Plzeňsku přesvědčí ostatní členy cirkusu, aby se společně pokusili emigrovat do Německa. Útěk přes železnou oponu však není vůbec snadná záležitost. Mezi členy cirkusu se navíc objeví zrádce. Nakonec přijde okamžik, kdy rozběhnutou akci nelze vzít zpátky...
Málo známý film vynikajícího režiséra Elii Kazana vznikl v době, kdy ve Spojených státech vrcholila tzv. McCarthyho éra, tedy období protikomunistických opatření a "honu na čarodějnice". Politické poselství filmu dokonale vyhovovalo tehdejší společenské objednávce. Film kvůli tomu získal nálepku řadového protikomunistického výpadu a během let se na něj na Západě téměř zapomnělo. V zemích východního bloku se pochopitelně nesměl objevit vůbec. Ve skutečnosti jde o malý filmový klenot: Kazan totiž natočil především vynikající drama o jednom neobvyklém útěku z "vězení". Zobrazení socialistických reálií je sice zkreslené, avšak filmu nelze upřít snahu o hlubší pochopení toho, jak lidé žili, jak přemýšleli a jak se cítili v zemích ovládaných totalitním režimem.
Ve výrazné vedlejší roli komunisty Feskera se objevuje herec Adolphe Menjou, jenž vytvořil desítky rolí již v období němé filmové éry. Zasvěcenějším divákům je známý z role svůdce v Chaplinově dramatu Pařížská maittresa.
(oficiální text distributora)
Recenze (21)
Na tomto filmu spolupracoval jeden můj známý Bohumil Houser (na obrázku uprostřed), který před několika lety umřel, ale ještě předtím mi o tom vyprávěl. Dělal na něm dohližitelle nad českými reáliemi a tak je to na něm silně znát. Nikde nenajdete špatně napsaný název ani jinou krpu, které tak rádi v cizích filmech dělají. Pravda ovšem je, že Elia Kazan tento film MUSEL natočit, protože k tomu byl odsouzen za stýkání se s nekalými živly (čili americkými komouši). Byla to vlastně jeho veřejně prospěšná práce. Na scénáři nesměl naprosto nic měnit. Robert Sherwood, autor předlohy, byl při natáčení přítomen a doslova Kazanovi řekl, že ho zničí, pokud na scénáři změní jedinou čárku. Film byl točen v uprchlickém táboře v Německu a na jeho výrobě se podílelo spousta uprchlíků z něj. Bohumil Houser totiž dělal něco jako představenýho nebo jednatele toho tábora a tak byl vlastně jedním z důležitějších lidí v něm. Podle jeho slov Elia Kazan ten film nesnášel, protože se nedokázal vymanit z propagandy, kterou na něj Sherwood navěsil. Bohumil a Kazan tehdy také plánovali naprosto jiný konec. Místo vozu, který by prorazil zátarasy, měli zátarasy prorazit sloni. Za nimi by se protáhli vlci a lvi a skočili po vojácích, psi a koně by pronesli lidi. No, mohl to být ještě efektnější konec, než nyní. Přesto tento snímek JE dílem americké propagandy, JE na objednávku vlády a JE svým autorem (režisér) nenáviděn k smrti. I tak se ale jedná o docela zábavnou podívanou, a když odhlídneme od těch propagandistických hovadin, není zbytečné se na něj podívat. Jen ještě mám takovou drobnost, nevěděl jsem, že jsme v dvaapadesátým měli ministerstvo propagandy. ()
Poněkud za vlasy přitažený >úlet< mistra Kazana na téma útěku z bolševického (-: ČESKOSLOVENSKÉHO! :-) pekla léta páně stalinissima 1952. A ač tento (útěk) se (byť s tragickým vyústěním) nakonec povedl, bohužel film jako takový přliš ne... Tuctová, dobou ovlivněná politická agitka, jako vystřižená z produkce na druhé straně železné opony. Reaálie směšné, např. z Mikulova (a ty hory kolem!) rovnou do Bavor!... :-) ...Dějově nevyrovnané - i vinou jasně ideologicky motivovaného scénáře (McCarhysmus v praxi), filmařsky rutinní dílko, na které si E.K. nejspíš rád brzy zapoměl. - - - P.S. Každopádně díky >ujeté< dramaturgii ČT jsme si tuhle >lahůdku< mohli vychutnat na obrazovce záhy po uvedení obdobně >politického< českého filmu Únos z r.1952. Dokonalý nedělní (29.10.) >mašíbl< ve veřejnoprávní režii... Komu tohle slouží... (?) ... :-( ()
I s přihlédnutím na tvůrčí neznalost reálií (i když jména, auta a nápisy jsou věrné) a nucenou objednávku (Elia Kazan tento film nenáviděl) to nedopadlo vůbec špatně. Skvělý výkon Fredrica Marche. 50%. ()
Už len samotná existencia takéhoto filmu je pozoruhodná. Vôbec som až do včerajška, keď som si náhodou prezrel program Letnej filmovej školy 2018, nemal tušenie, že v USA natočili hraný film o situácii v Československu po roku 1948.... a ešte viac ma prekvapilo, že aj v Amerike sa natočil takýto film priamo na politickú objednávku - vedľa druhej časti obsahu odporúčam v súvislosti s kontextom pozadia vzniku filmu hlavne komentár od užívateľa monolog. Predpokladám, že v Amerike súčasní diváci nazerajú na tento film asi rovnako ako našinec na české agitky tohto obdobia typu "Únos" 1952 - s nezáujmom alebo priamo s odporom. Aj napriek spomínanej ideológii (tentokrát podľa západného kapitalizmu) v pohľade na socialistické Československo začiatkom 50. rokov zostáva Muž na lane režijne i herecky výborne zvládnutým filmom, o to viac cenným pre českého a slovenského diváka. Napätie v príbehu z prostredia cirkusáckej spoločnosti sa kvalitne stupňuje, skončí síce happyendom, ale prináša so sebou aj straty a obete. Kritický pohľad na vykonštruované procesy a celkovo na znárodnenie vo februári '48 s negatívnymi dôsledkami, natočený v autentickej dobe (hoci na druhej strane železnej opony), je výrazným prínosom v tomto pútavom americkom filme. (70%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()
Príjemné sledovanie menej známeho diela Elia Kazana s výborným Fredricom Marchom. Je tu veľa vecí pritiahnutých za vlasy, smrdí to prílišným "americkým" pohľadom na "náš" niekdajší svet, ale čert nech vezme politikárčenie... vžil som sa do postáv cirkusantov a dúfal som, že sa im náročný útek podarí. ()
Není to špatné. Jistě naivní, plné patosu a typicky americké (pokud jde o zkreslené zpodobnění neamerických reálií ve filmu - podobně jako třeba v Lubitschově Ninočce o pár let dříve), ale jisté je, že nejde prvoplánově o propagandu (jak správně vystihuje výše uvedený text distributora). A minimálně Frederic March, coby hlavní hrdina, předvádí velice slušný výkon. ()
Elia Kazan točil výborná dramata a v první polovině 50. let byl patrně v životní formě. MUŽ NA LANĚ je sice nejméně známý kazanův film z tohoto období, ale v porovnání s ostatními, znovu na vysoké úrovni. ()
Jasné, film vznikol na objednávku ako súčasť boja proti komunizmu, no aj napriek tomu som v ňom nezbadal nič zásadné, čo by bolo vymyslené alebo prekrútené v prospech kapitalistickej propagandy. V Československu sa znárodňovalo, takisto sledovalo, donášalo a vypočúvalo. To komunistické propagandistické filmy boli úplne iná káva. Navyše to má správnu dávku napätia, zaujímavé postavy a výborného Fredrica Marcha. ()
Dávám 4* a proč? Protože tu tu plno lidí odsuzuje jako propagandistický blábol a podobně. Možná to vzniklo v době rudého strachu v Americe na objednávku od vlády, možná je to místy dost naivní a tendenční a nepřesné, ale mě to vůbec nevadilo. Příběh jako takový jsem si užil a opravdu jsem věřil, že se to odehrává v Československu, což se mi u jiných amerických filmů, které se odehrávaly v Československu, třeba za druhé světové války, rozhodně nestávalo. Je to samozřejmě "typicky americké", závěr je trochu přitažený za vlasy a ne úplně uvěřitelný, ale pořád to jako celek byl zajímavý film. Americké protifašistické a protikomunistické filmy mají tu výhodu, že nemusí moc zkreslovat, aby tu druhou stranu vykreslily jako čisté a nefalšované zlo. ()
Kdyby poslední replika ve filmu nezněla : "Go on," ale "Cirkus bude!", uvažoval bych o páté hvězdičce... ()
Přes ten nezanedbatelný ideologický rozměr (viz osvětlující monologův komentář, navíc snad jen tolik, že Kazan si svů poklesek nežehlil jen tímto filmem, ale i jmenováním dalších "proti-americky aktivních" osob, jinak řečeno, donášel) ten film není tak úplně špatný. Útěk celého cirkusu přes hranice je přece až patafyzická myšlenka. ()
Film, ktery se odehrava jakoze v Ceskoslovensku a hraje v nem Gloria? To jsem si nemohl nechat ujit ani omylem... :-) Je to vlastne dobrodruznej film o priprave uteku za kopecky. Lepsi nez jsem cekal, napinavej. March je vybornej a Gloria nadherna. Nemam namitek, dostal jsem vic nez jsem cekal. P.S.: pobavi tez parafraze znamych ceskych hudebnich motivu. ()
Zaujímavý pohľad američanov na život v Československu. Prostredie cirkusu je vystihnuté celkom dobre. Výborný herecký výhon hlavnej postavy filmu F. Marcha... 60% ()
i když jde o propagační antikomunistické dílo amerických imperialistů, které hrubě zkresluje jásavou přítomnost všech pracujících (i pracující inteligence) v tehdejším Československu ! ()
Usměvná agitka z druhe strany. ()
U nás takřka neznámý americký snímek odehrávající se v Československu na počátku 50. let vyprávějící příběh o emigraci československého cirkusu Černík na západ. Snímek stejně temný jako doba samotná. Zajímavostí je, že se jedná o americkou agitku z dob tzv. McCarthyho éry, do jehož spárů mimo jiné padl i Jiří Voskovec. Podobného ražení vznikaly i české snímky, ale ty nebyly ve své podstatě tak tlačeny na pilu. Absurdnost výslechu StB ředitele cirkusu kvůli politické neangažovanosti klaunského vystoupení snad nemůže překvapit. Když však měl v takové době neustále za paty agenty StB a mezi svými lidmi donašeče, zbývalo jediné. Útěk přes čáru. Nejdůležitější však je, že film ukazuje, co komunismus ve skutečnosti znamená. Že je to ponižující systém a že ve své anti-humanistické filozofii vše vedl jenom k záhubě. Nechme však politiku stranou a zaměřme se na snímek jako takový. Pro nás jsou samozřejmě naprosto neslučitelné exteriéry. To už tak u zahraničních filmů prostě bývá, neboť je více než jasné, že ve skutečných reáliích se točit nemohlo a podobné prostředí se ve světě hledá velmi těžko. A tak je bohužel ve snímku vidět např. honosné pohoří u hranic v Západních Čechách. Že tomu tak není ale samozřejmě zahraniční divák neví, takže hlavou kroutit bude pouze český divák. Ztvárněná hranice se západem je také zcela mimo realitu a nejvtipnější scéna ukazuje, jak se pohraničníci z obou stran vzájemně sledují a přemýšlí kdo co pije. Pochvalu si zaslouží české nápisy na zdech či na různých cedulích. Jsou bez jediné pravopisné chyby, což nebývá zvykem. Za zmínku také stojí symfonická úprava Vltavy Bedřicha Smetany pro potřeby filmu. Překračování oné hranice má očekávaný akční charakter a je natočen zdařile. Jeden by si nehty ukousal napětím, jestli se jim to podaří nebo ne. Skvělý střih, dobrý scénář, přemíra napínavých scén. Jedná se o vkusné dobrodružné drama z období tzv. studené války, které by nemuselo být v Česku ponecháno bez povšimnutí. Jenom do toho netahat politiku. Děj je sice neatraktivní, ale tím více na dané věci povznášející. Je to přeci jen obyčejný fiktivní příběh z dob totalitního komunistického režimu. Nic víc. ()
Těžkopádná politická agitka, která už moc nezaujme. ()
Jedním slovem: hrozné... ()
Naprosto jedinečný a výstižný popis v předchozím komentáři u igi B. ()