Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pinky Johnsonová je pohledná mladá černoška, která se však narodila se světlou kůží. Díky tomu ji na zdravotnické škole považovali za bělošku. Dokonce ani její milenec, lékař Thomas Adams, nemá o jejím původu tušení. Na naléhání babičky, která dívku na studiích finančně podporovala, zůstane Pinky načas v rodném jižanském městě a stane se osobní ošetřovatelkou zámožné staré bělošky, slečny Em. Obě se spolu sblíží a když Miss Em zemře, nečekaně odkáže Pinky veškerý svůj nemovitý majetek. Tím se však Pinky stane trnem v oku některým lidem, kteří se neštítí dívku dohnat až k soudu... Film věhlasného režiséra Elii Kazana vznikl podle románu Quality americké spisovatelky Cid Ricketts Sumnerové (1890-1970). Byl nominován na Oscary v kategoriích Nejlepší herečka v hlavní roli (Jeanne Crainová) a dvakrát v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Ethel Barrymoreová a Ethel Watersová). E. Barrymoreová byla pratetou současné hollywoodské hvězdy Drew Barrymoreové. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Jsem natolik duchovně bohat, že netoužím po žádném zděděném majetku, který by ve mně jistě probudil skryté materiální pudy. Stejně bych si tím způsobil podobné problémy jako bílá černoška Pinky, do které se pustili spravedlivě rozhořčení bílí obyvatelé se svými nezvratnými svědectvími o nepříčetnosti rozhazovačné mrtvoly v době její živosti. Sice to nebylo špatné, ale pro mě je to jen další z dlouhé řady filmů o příkladně hodných černoších a učebnicově zlých běloších. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Elia Kazan byl na slovo vzatý filmový profesionál a jeho filmy se vyznačují propracovanýmscénářem a pečlivou realizací počínaje castingem a konče filmovým střihem. V každém případě jde o nadprůměrné drama, pro jehož téma si Kazan coby společensky kritický tvůrce vybral rasovou nesnášenlivost na americkém jihu. V příběhu dívky, která musí své právo na dědictví po bělošce obhajovat v dramatickém procesu u soudu, sice poukázal na neutěšenou situaci, co se týče bělošského jednání s barevnou populací, ale film v rozporu s realitou je až příliš optimistický a výchovný. Do vítězství hnutí za občanská práva černochů bylo ještě hodně daleko, ve 40. letech se teprve tento problém dostával do hlubšího povědomí. V reálném životě by se Pinky patrně stala obětí Ku-klux-klanu a byla by vyštvaná ze svého domova. Tak daleko ale Kazan pochopitelně v mainstreamovém studiovém filmu zajít nemohl. Rozuzlení je tak v jeho filmu jednak poněkud nečekané (ovšem plně v souladu se studiovou tradicí happy endu), ale především vzhledem k průběhu soudního přelíčení násilné. Celkový dojem: 80 %. ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Složitý film na hodnocení. Na jedné straně Elia Kazan (popř. John Ford, který byl původní režisér filmu, ale po prvním týdnu natáčení byl vyhozen), silné téma rasismu a segregace v typicky studiovém filmu a na druhé straně fakt, že musíte uvěřit nejbělejší z bílých žen ve filmu, že je černoška (ona má být růžová, podle toho její jméno, ale i tak). Sociální téma je však příliš silné, aby se mu dalo vzdorovat a temná (černá) strana Ameriky dnů minulých se představuje v celé své kráse (až na ...). Právě díky předvedení skutečných poměrů mezi bílou a černou rasou ve Spojených státech se film stal terčem zákazů (Texas) a problémů s cenzurou (láska bílého k černé, i když ví, že je černá, bílý muž objímající a líbající černou ženu, jednání dvou bílých, když jim Pinky řekne, že je černá...). Kazan se naštěstí dostatečně vyhnul citovému vydírání, i když tam náznaky jsou. Konfrontace Pinky s tvrdě segregovaným světem je složitá, chvílemi zdlouhavá, ale i díky skvělým herečkám stojí za to. Film, který je silnější úmyslem(a tématem), než výsledkem, takže silné 3*. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Režisér Elia Kazan nebyl režisérský exhibicionista, ale jeho snímky disponovaly silnými a přesvědčivými scénáři. Patří k nim i příběh mladé černošské dívky se světlou pletí. Poté se vrací k domovskému Jihu, kde žije její babička. Pinky je nucena starat se o bílou ženu Miss Em, se kterou se posléze sblíží, a ta jí odkáže téměř veškerý svůj majetek. To ovšem popudí příbuzné a spor o dědictví má dohru u soudu. Film se dotýká rasových problémů a vztahů mezi černými a bílými obyvateli jižanského městečka a rozhodně to při veřejných promítáních neměl snadné. Jak už bylo řečeno, film má silný scénář a hlavně herecké výkony, které i dnešního diváka nenechají chladným. A představitelka Pinky je v tomto snímku mimořádně krásná. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Jsem rezervovaný k umění se sociálními náboji, a proto jsem opatrný i před filmy, na kterých se podílel Elia Kazan. Ale o to víc pak znamená mých 80%. Příběh má gradaci, rozuzlení je do značné míry nepředpokládané, herecky je film více než jen zvládnutý. Jsem rád, že jsem se dostal přes rozvleklejší žačátek a neodešel jsem od něj. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Společnost 20th Century Fox z obav o svou existenci odsunula natáčení a uložila Philipu Dunneovi scénář přepracovat a motiv vztahu zmírnit. (Zetwenka)
  • Film bol istú dobu zakázaný v americkom meste Marshall v Texase. Mestská rada mesta Marshall kvôli filmu znovuobnovila tzv. Cenzorskú radu, zloženú z piatich členov, ktorí neschválili premietanie filmu, ktorého uvedenie by mohlo byť "na ujmu najlepších záujmov občanov mesta Marshall". Konkrétnymi dôvodmi bolo, že a) film ukazuje lásku bieleho muža k černoške aj potom, ako sa dozvie, že je farebná, b) biely muž vo filme objíma a bozkáva černošku, c) dvaja belosi zaútočia na černošku potom, ako im povie, že je čierna. Napriek zákazu majiteľ kina film odpremietal. Zaujímavosťou bolo, že samotné kino malo segregované pravidlá vstupu - černosi mohli ísť len na balkón. Majiteľ kina bol po premietaní filmu obvinený z porušenia zákazu, odsúdený a potrestaný pokutou 200 dolárov. Odsúdený sa odvolal na Najvyšší súd USA. Ten napokon rozhodol v jeho prospech, pretože iný podobný rozsudok Najvyššieho súdu USA v tej dobe (1952) rozhodol, že prvý dodatok Ústavy USA vzťahuje aj na filmy. Prvý dodatok Ústavy USA zaručuje slobodu vyznania, tlače, prejavu, právo ľudu pokojne sa zhromažďovať a právo podávať štátnym orgánom žiadosti o nápravu krívd. (Radko)
  • Film je adaptací románu Cida Rickettse Sumnera. (Zetwenka)

Reklama

Reklama