Reklama

Reklama

Tramvaj do stanice Touha

  • USA A Streetcar Named Desire (více)
Trailer

Obsahy(1)

Krutý střet touhy a reality. Strhující drama vášní a tužeb, které se dotýká i těch nejskrytějších oblastí lidských duší... Děj se odehrává v jižanském New Orleansu, kam přijíždí stárnoucí kráska Blanche DuBois navštívit svou mladší sestru Stellu, která se provdala za výbušného a agresivního Stanleyho. Společně musí dočasně vydržet pod jednou střechou, což značí neustálé problémy. Přecitlivělá a domýšlivá Blanche dokáže Stanleyho svou přítomností vyprovokovat k nepříčetné zuřivosti. Ten ji navíc podezřívá, že jeho manželku připravila o dědictví, proto na vlastní pěst pátrá po pravdě o její minulosti. Stísněné prostory rozpáleného bytu představují bojiště dvou rozdílných povah a osobností. Labilní Blanche propadá vlastním sebeklamům a začíná se ztrácet ve svých představách a halucinacích. Bezvýchodná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se v rozpáleném bytě ocitnou o samotě... Slavný filmař Elia Kazan (1909–2003) byl jednou z nejvýraznějších postav americké kultury 20. století. V Hollywoodu se etabloval jako filmový režisér a scenárista, ještě předtím se ale proslavil jako broadwayský režisér. Na počátku 40. let představoval výraznou divadelní osobnost, která se orientuje na inscenace těch nejvýraznějších současných amerických dramatiků. Elia Kazan uvedl na broadwayská jeviště vrcholná díla Arthura Millera, Tennessee Williamse nebo Williama Ingeho. Americký dramatik Tennessee Williams patřil k jeho nejbližším a nejvěrnějším přátelům, jedním z vrcholu jejich spolupráce se stala divadelní hra Tramvaj do stanice Touha. Ta byla uvedena v roce 1947, následně získala Pulitzerovu cenu a dodnes představuje vrcholné dílo moderního amerického psychologického dramatu. Námět Tramvaje do stanice Touha představoval pro hollywoodské producenty velké lákadlo, proto už o čtyři roky později vznikla stejnojmenná filmová adaptace. Elia Kazan se ujal filmové režie, zatímco Tennessee Williams spolupracoval na psaní scénáře. Na filmovém plátně zde na sebe poprvé výrazně upozornil Marlon Brando, jenž si roli hrubého a horkokrevného Stanleyho Kowalského zahrál už předtím na Broadwayi. Jeho dámský protiklad v podobě labilní hrdinky Blanche ztvárnila britská herečka Vivien Leighová. Ta si předtím stejnou roli vyzkoušela pro změnu v londýnské divadelní adaptaci, kterou režíroval její slavný manžel Laurence Olivier. Síla výsledného díla spočívá především v hereckých výkonech hlavních protagonistů. Snímek byl ostatně jako první nominován na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, jako jediný nebyl paradoxně vyznamenán Marlon Brando. Živočišný a prchlivý Stanley ale dodnes představuje jednu z nejvýraznějších postav světové kinematografie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (196)

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Brando je vskutku zvíře, při prvním pohledu na jeho obličej a muskulaturu jsem málem oněměl úžasem. On je hlavním motorem filmu, kterého sledovat je čirá radost. Jeho Stanley Kowalski je sice v lecčems opravdu pěkný parchant, ale já jsem s ním cítil od první do poslední minuty. Zato Vivien Leigh vypadá v kontrastu s ním jako nesympatická nána, která mi byla protivná celý film - to její teatrální pojetí role se s Brandovým přirozeným ztvárněním hrozně bilo. Hrát to jiná, "filmovější" herečka, výsledek mohl být mnohem působivější. Od samotného příběhu jsem pak čekal trochu víc a závěr mě nechal zcela chladným. I tak ale musím Kazanovi nechat precizní práci s herci a detaily. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Ne všem divadelním hrám sluší filmové plátno a Tramvaj je toho jasným důkazem. Ne snad, že by to byla režijně či herecky nezvládnutá adaptace, ale divadelní statičnost a teatrálnost některých hereckých výkonů (zdravím Vivien) dělají z filmu, narozdíl od takřka geniálního Williamsova textu, něco nanejvýš nevěrohodného, snad až prázdného. Nebýt démonického hrubiána Branda, jdu s hodnocením možná ještě níž. P.S. Rozhodně však neberte můj koment jako zaujatou filipiku proti zfilmovaným divadelním hrám, i s těmi se totiž schopní tvůrci dokáží vypořádat aniž by utrpěla jak předloha, tak filmové dílo samotné (dva příklady za všechny - Shafferův/Mankiewiczův Slídil či Harwoodův/Yatesův Garderobiér). ()

Reklama

Madison 

všechny recenze uživatele

Vivien Leigh! Je božská! Táto dáma mi svojím nadneseným hereckým prejavom imponovala už v Gone with the wind, ale to, čo predvádza v tejto dráme, hraničí s genialitou. Absolútne zaslúžený Oscar za najlepšiu herečku a moja bezmedzná úcta k nej, pretože svojou postavou úzkostne melancholickej, krehkej, poddajnej a zároveň chorobne patetickej Blanche, vytiahla túto klasickú hollywoodsku konverzačku do nebeských výšin. Vynikajúci scenár schopný prenechať posolstvá aj dnešnej dobe, komorné herecké koncerty a snímka, ktorú by som radšej videla v divadelnej inscenácii, aby bol pre mňa zmätok vo vnútri Blanche realistickejší. Sama sa však nestačím čudovať, ako niekto mohol stvoriť takú úžasnú postavu a prenechať ju herečke, ktorá ju uchopila dotykom nesmrteľnosti, pôvabu a zmyselnosti. Vivien Leigh predviedla jeden z najlepších ženských hereckých výkonov, aký som mala možnosť vidieť na filmovom plátne. Nezabudnuteľný film.... vďaka nej. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Mísí se tu nehorázný kontrast přirozeného výkonu Marlona Branda a neuvěřitelného přehrávání Vivien Leigh. Její postava byla veskrze nesympatická a i když tragická, prostě jsem jí neměl rád. Z mého pohledu to měla nejhorší Stella protože měla silný cit k Stanleymu i Blanche, ale jednoho se musela vzdát a tudíž se pak nenávidět. Zbylé dvě postavy byli tohoto ušetřeny. Vždycky ale miluju, když film který je starý skoro už 60 let je stále aktuální. Elia Kazan byl velký filmař. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Patrím skôr k mužom, ktorí patria do skupiny ľudí, ktorí by v dobe kamennej svojou muskulatúrou a povahou asi neuspeli v hre prírody silnejší vyhráva a prikláňam sa k názoru Blanche, že odvtedy ľudstvo a mužnosť prešli dlhú cestu a našlo v sebe kultúru a akési sebauvedomenie. Lenže mužská ješitnosť je občas ešte horšia, ako tá ženská a hľadať v mužských náručiach spasenie svojej duše a riešenie svojich problémov môže viesť skôr k samote a možno až k šialenstvu. Napätie medzi postavami ešte zvýrazňuje dusné južanské prostredie New Orleans, keď pri každom dialógu máte pocit, že je v miestnosti 50 stupňov a pri horúcich kúpeľoch Blanche máte chuť si dať studenú sprchu, ktorou tento film nakoniec aj je. Električka je na prvý pohľad jasná adaptácia divadelnej hry, voči čomu ja nemám nikdy žiadne námietky, pretože argument, že si to môžem ísť pozrieť radšej do divadla neobstojí vďaka obsadeniu, ktoré je na filmovom plátne nemenné a v podaní legendárnych hviezd nesmrteľné. Kazan ale stále u mňa vedie s On the waterfront a Na východ od raja. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (21)

  • Studio Warner Brothers využilo "právo posledního střihu" (úprava filmu po jeho dokončení bez nutného souhlasu režiséra). Materiál byl zkrácen o několik málo minut nejproblematičtějších scén. V roce 1993 byl film obnoven v původní délce, ačkoli se do té doby nevědělo, že vystříhané scény ještě vůbec existují. (raffspIn)
  • Film byl natočen za 36 dní. (Kulmon)

Reklama

Reklama