A Tree Grows in Brooklyn
Režie:
Elia KazanKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrají:
Dorothy McGuire, Joan Blondell, James Dunn, Peggy Ann Garner, Lloyd Nolan, James Gleason, Ted Donaldson, John Alexander, Alec Craig, Gloria Talbott (více)Obsahy(1)
Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit...
Citlivě a dojímavě vyprávěný příběh se silným sociálním akcentem byl Kazanovým celovečerním debutem. Vznikl podle stejnojmenného románu spisovatelky Betty Smithové, který vyšel i u nás. Film získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (James Dunn v roli otce Johnnyho), nominováni na tuto cenu byli i scenáristé Frank Davis a Tess Slesingerová. Film se dočkal televizního remaku v roce 1974. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Typický produkt své doby a amerického studiového systému. Vlastně ne tak úplně typický - patří k té lepší části produkce tématicky ovlivněné hospodářskou krizí a stagnací 30. let. Kvalit Hroznů hněvu nebo dokonce evropské neorealistické školy typu filmů De Sicy nedosahuje ani omylem. Ani ne tak kvůli Eliu Kazanovi, ten byl už tehdy velmi dobrý režisér a pracoval spolehlivě, dobře vedl herce a ukočíroval s přehledem celý štáb, ale spíš s ohledem na kvality scénáře a textů z něj vycházejících. Je to místy tak patetické a vznešené, jako by to vycházelo z úst členů armády spásy. Dialogy se odehrávají ve stylu: "Kate, vím, že jsi skvělé děvče" nebo "máš tak báječné a statečné děti" či "tvůj Johny je prima chlapík", "všichni vás máme rádi", "vy jste tak hodný člověk". Z toho by se jeden osypal a vzápětí by šel rozdat svůj majetek chudým. Místy - a vlastně docela často - je to přehnaně melodramatické s typicky šťastným hollywoodským koncem. Typický je rovněž americký pohled na chudobu. Není to produkt a kaz systému, který je potřeba řešit systémově politickými prostředky, jde prostě o selhání jednotlivce - málo makal a navíc chlastal. Musíte se mít víc radit a víc přispívat na charitu. Když pominu knižní dialogy, které podtrhuje i český dabing, a výše zmíněné nedostatky, zbyde kvalitní herectví a režie, které si 45 % celkového dojmu zaslouží. ()
NFR 2010, Oscar 1 : Herec VR - James Dunn + 1 nominace: Scénář ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Komorný rodinný "dobový" film, ponúkajúci pohľad na biedu a neskrývané utrpenie vtedajšieho súžitia v rodinnom prostredí v New Yorku, kde akákoľvek snaha o prežitie, môže niekedy zlyhať na nešťastnom alkohole. Príbeh plný emócii a súcitu ale aj o tom že vždy keď sa chce sa nájde cesta k šťastiu. /70%/ ()
Nevýrazný produkt komerční kinematografie své doby, který je z dnešního pohledu zajímavý jen tím, že ho režíroval slavný Elia Kazan a že je jednou z mála adaptací slavného románu Betty Smith. Jenže Kazan, který měl mnohem lepší filmy, se scénáristy vytěžil z knihy naprosté minimum. Komplexní román o dospívání mladé dívky, jejíž touhou je vymanit se z osudu prvních generací evropských imigrantů živořících v periferních částech Brooklynu, je filmem zpracován do povrchního melodramatu, které se tematicky i vyzněním od originálního příběhu Fanynky Nolanové odlišuje a dost ho zplošťuje. Houževnatost a píle, které charakterizují románovou Fanynku, jsou zde zásadně potlačeny (těch pár nepodstatných zmínek o vynikajících školních kompozicích v uspěchaném závěru filmu nehrají roli). Otevřenost v popisech dětství v chudinském Williamsburgu a Fanynčiných pocitech, peripetie dospívání v prostředí čistého kapitalismu a vůbec celkové problematizování amerického snu se do kýčovitého komerčního filmu hollywoodské produkce té doby zjevně moc nehodily (kdepak řeči o nějakém americkém neorealismu) a důraz byl kladen především na vizuální stránku. Samostatnou kapitolou, která podtrhuje slabost filmu, je špatné obsazení: Životná a prosta deklamativního stylu je snad jen Joan Blondell v roli tety Sissy. Pochopitelně zde opět narážíme na klasický problém, jak se dívat na filmové adaptace románových předloh (=rozdílná média, svébytná díla); povrchnost filmu a přílišná zkratkovitost scénáře však musejí být zjevné i při neznalosti předlohy. Škoda. ()
Naprosto přesvědčivé drama, které se v obrovské šíři záběru dokáže zaobírat rodinnnými problémy, zvláště vztahem dcery k bohémskému otci, sociálními problémy tehdejší Ameriky, ale hlavně stojí na přesvědčení, že bída se odstraňuje tím, že se tvvrdě pracuje a nikoliv závistí a revolucí. Protože prací vždycky nakonec vyroste strom. ()
Neorealismus po americku (ještě víc sentimentální a protchnutý protestantskou etikou - i když rodina ve filmu je katolická), třebaže vrcholný Kazan přijde v letech 50. a 60. ()
Mám rád tyhle staré filmy, o kterých v podstatě nic nevím, ale které mě dovedou dostat. Elia Kazan byl dobrý režisér, měl celkem rád nižší vrstvu, což ve svých filmech zobrazoval často, a právě na chudé se zaměřil i tentokrát. Je to melodramatické, jeto ale dojemné a jeto lidské. Podobný film by dnes byl jenom kýčovitý. ()
Je mi jasné, o co Kazanovi šlo, ale já shodou okolností právě dočetl Džungli od Uptona Sinclaira a to, co prožívala Nolanova rodina ve filmu, byla obyčejná selanka proti tomu, jak žili opravdoví chudáci. Tento film ve mě nedokázal nic rozeznít, ač byl natočen vcelku velmi dobře. Mám ale Kazanovi docela za zlé, že se neodvážil pořádně přitlačit na pilu. Pak by to totiž byl opravdu parádní film na toto téma. Takhle to bylo...no prostě jen pokus dojmout. ()
"Jsem přešťastná!" Nádherný film so skvelým dubingom, ktorý naplno využil krásu a poetickosť češtiny. ()
Ja jakozto cechslovak mam ovela radsej cesky dabing nez ten slovensky. Pribeh, ktory natocil reziser Elia Kazan /Gentlemanská dohoda, Tramvaj do stanice touha, Viva Zapata/ sa odohrava v USA okolo roku 1900. A ide o kvalitny film, rodina zije v spinavych predmestiach New Yorku, kde otec je alkoholik, a vsetko - najma starost o domacnost je na matke. K tomu este dcera ma svoje plany ....realita vsednych dni ich ale zamlzi. Nakoniec ale happyend sa predsa len konal, a to za vybornych dialogov sice len v priemernych kulisach, ale s laskou natocenych. Reziserovi tu pomahal pri toceni aj sexualne dezorientovany Nicholas Ray. Elia Kazan ako reziser sa totiz vyznal do remesla, a to ja jakozto laik -nedouk, ktory namiesto filmovej teorie sa venuje filmarskej praxi, vidi na prvy pohlad : 75 % ()
Film podle stejnojmenné knihy je sice občas zkratkovitý, jsou v něm skoky v ději, nepostrádá však nic z dobové atmosféry, je emotivní, zkrátka dokonalý zážitek, a to i přesto, že film byl natočen roku 1945. Povídá otec dceři: "Podívej, jak se ten strom dere skrz cement. Nikdo ho nesázel a strom se neptal cementu, zda tu smí růst, a tak si razí svou cestu. Opři se do něčeho s takovou vervou jako ten strom a překážka ustoupí." ()
Myslim si, ze socialni drama by se nemelo idealizovat. I kdyz se nejedna o spatne natoceny film, nemel jsem z neho dobry pocit. Misty neskutecne kycovite a plne klise. ()
Velmi dobré sociální drama, jak ho dokáže natočit jen Kazan nebo Ford. Jen konec je opravdu hollywoodský (happy end), čímž se odlišuje například od italských neorealistických filmů z téhož období. 75% hvězdiček ()
Kazan už v roce 1945 ovládal svou práci lépe, než většina jeho kolegů dnes. Smutný a obyčejný příběh dokázal podat bravurně, lehce a poutavě, takže mě udržel a nepustil od TV, ačkoli jsem měl úplně jiné plány. Krásně předvedená konfrontace mezi lehkovážnou veselostí a oblíbeností na jedné straně a smutnou a nepopulární zodpovědností na straně druhé. 80%. ()
První Kazanův film a hned taková pecka. V podstatě jde o sociální (melo)drama o těžkém životě jedné rodinky v Brooklynu na přelomu století. A musím říct, že mě ta rodinka neskutečně přirostla k srdci. Ať už furiantský otec, který by se rozdal, jen má větší srdce než schopnosti a nedolá pití. Nebo úžasná tetička, která říká každému manželovi Bill. A především naprosto úžasná holčička Francie, citlivá, zasněná, inteligentní, jejíž představitelka by zasloužila Oskara. V průběhu filmu sledujeme jejich trampoty a přes těžký život rodina nikdy nezahořkne, nepropadne beznaději, naopak se snaží jít dál. Kromě úžasného pouličního života, kde je vidět jak se tehdy žilo a všcihni se znali je tu i spousta emotivních scén, které mě rozsekaly, jako nečekané úmrtí nebo rozhovor matky s dcerou při porodu. Takže si zase jednou nadhodnotím a dám 5*. ()
citlivě a dojímavě vyprávěný příběh, který dnes už tak nefunguje. (50%) ()
Tak toto mistrovské dílo mně skutečně dostalo skvělé herecké výkony všech zučastněných nádherrný příběh který Elia Kazan prostě natočil bezchybně kéžby bylo více takových příběhu ()
Debut Elia Kazana založený na knižní oduševnělé předloze, oproti které filmové zpracování znatelně ubírá na komplexnosti a cíleně se zaměřuje na hluboce odvyprávěný a charakterizovaný humanistický příběh se sympatickou něhou, jenž svým vyzněním působí epicky a přesvědčivě z hlediska prezentovaného prostředí a jednotlivých charakterů hlavních postav. Svojí jednoduchostí přirozené a snadné, přesto v několika oblastech viditelně umělé a v dialozích vykonstruované do lehkého kýče ve snaze prezentovat dojemný příběh se zaměřením na sociální aspekt tehdejší doby. ()
V porovnání s knihou je to slabší, ale stejně je to silný příběh, který ukazuje pravé hodnoty bytí. ()
Po druhém shlédnutí a předchozí četbě knihy jsem o hvězdičku ubral. Chyběla mi tam ta cílevědomost Francis ("Fanynka"). Ve filmu jsou proti knize díry... teta Sissy je zapovězena, ale pak se najednou objeví, není vůbec řešeno, proč. A konec knihy tady vůbec není. Jo a taťka chlastač vypadal trochu moc zdravě. ()