The Visitors
Obsahy(2)
Po svém propuštění z vězení se dva usvědčení násilníci (James Woods a Chico Martínez) vydají hledat muže, který proti nim svědčil ve Vietnamu. Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film
jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o důsledcích války.
Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o
důsledcích války.
Bill Schmidt (James Woods) je vietnamský válečný veterán žijící na venkově se svou přítelkyní
Marthou (Patricia Joyceová) a jejich malým dítětem. Jednoho dne se u nich nečekaně objeví dva
kamarádi z armády. Tony a Mike (Chico Martínez a Steve Railsback) však chtějí něco víc než jen
přátelský rozhovor. Přišli se pomstít.
Brzy se ukáže, že tito hodně nezvaní hosté byli nedávno propuštěni z vězení. Byli zatčeni během
války ve Vietnamu, kvůli obvinění z kriminálních činů a Bill byl klíčový svědek při jejich soudním
procesu. Prakticky sami žijí Bill a Martha idylický život, vše co chtějí je klid. Ale Tony a Mike, kteří byli
tenkrát uvězněni za znásilnění a vraždu vietnamské dívky, plánují nastolit teror. Napětí začne
stoupat, když dva veteráni zastřelí psa nějakého souseda ... a stoupá ještě víc až k výbušné
konfrontaci mezi mladým párem a násilníky, kteří jsou rozhodnutí získat odplatu za Billovu
domnělou zradu.
(oficiální text distributora)
Recenze (27)
Zlatá Palma - výběr ()
Rok po Strašácích (Straw Dogs) a tolik podobně? Elia Kazan natočil hodně podobný film, který se však tváří jako dozvuk válečného trápení a chápání války jako něčeho naprosto mimo chápání obyčejných lidí. Přijde mi, že je příliš vnucována myšlenka války jako doby, v které se dá vše omluvit slovy "byla to válka" a dále se nad čímkoliv co se stalo nepozastavovat. Možná je to pravda a jsem naivní, ale i tak si myslím, že člověk má mít jisté hranice soudnosti, které nás oddělují od zvířat. James Woods i ostatní odvádí dobré výkony, ale opět mi nesedí extrémně postava ženy (jako ve Straw Dogs). Hloupé a nesmyslné chování vyústí v jedinou možnost a ona se chová, jako naprosto nemyslící osoba, která jde všemu špatnému naproti... Holt s touto úlohou žen v podobných filmech se těžko ztotožňuji, ale nechci ubrat filmu žádné kvality, ani jistou realističnost. Je syrový, chvílemi pomalý, ale své si odvede... Má své kouzlo, i když je chvílemi dost zvláštní, ale já budu jako u Straw Dogs hodnotit jako slabší průměr kvůli zmíněným vadám na kráse. ()
Je to zneklidňující, tíživé ... Všechny postavy ve filmu jsou divné a naprosto nevypočitatelné. Všichni spolu hrají dost nepříjemnou hru. Typický 70.kový syrový psycho thriller. Není to úplná bomba mezi oči, ale je to působivé, vypovídající a prostě pro milovníky 70.tek fakt dobrý. ()
Průkopnický film o prvních projevech vietnamského syndromu, o válce, v níž USA byly poraženy dnes osmdesátimilionovým jihoasijským národem a o následcích, které tento ničím neoprávněný konflikt vyvolal v americké společnosti, ilustruje tuto skutečnost na příběhu jedné rodiny doslova až laboratorním způsobem. Někdejší přátelé se scházejí za mimořádných okolností a otázka válečných zločinů, jichž byli jak pachateli, tak svědkem, působí během zhruba 14-20hodinové návštěvy jako lučavka královská. "Divadelní" metoda natáčení není v žádném případě černobílá: bez slabin nejsou ani usvědčení váleční zločinci, kteří si své stigma ponesou doživotně s sebou, ale ani rodina jejich přítele, v níž funguje normálně snad jen láska k dítěti-nemluvněti. Způsob, kterým se tato krize řeší, naivita, kterou prokáže nesezdaný pár, ale i nepřiměřená brutalita, s níž reagují oba propuštěnci, je a měla by být chápána symbolicky a důsledně v kontextu doby. Film, bepozpochyby natáčený v r. 1971, a do kin patrně uvedený o rok později, spadá do vyvrcholení barbarského amerického angažmá a bezradnosti amerického vedení tušícího nedohlednost vítězství. Závěrečná otázka hlavního hrdiny k právě znásilněné partnerce "Jsi v pořádku?" je otázkou, kterou Elia Kazan adresuje soudobé americké společnosti. Otázkou, na kterou si v mnoha ohledech druhá nejstarší demokracie světa stále dluží odpověď. ()
Aj keď má prvú polovicu tento film všetko veľmi sľubne rozbehnuté na to, aby sa z toho postupne stal mrazivý psychologický teror, či ťaživá dráma, tak nič z toho sa v závere nekoná a všetky pozitíva sú akoby mávnutím ruky fuč. V nástupe mi dosť pripomínal neskoršiu jednotku v podobnom ladení atmosféry, 'Funny Games', tie však hrajú, hlavne v porovnávaní záverečných minút, úplne inú ligu. Navyše herci sú poväčšine toporní, scenár si nevie dať s príbehom rady a tak očividne stagnuje. Záverečné znásilnenie i keď chcelo, veľa vody nenamútilo. 60%. ()
Čo si sa raz za vojny naučil - v civile akoby si našiel. Ak sa niekto naučil počas bojov bezškrupulózne znásilňovať a vraždiť, tak prečo by si čosi z naučených vojnových znalostí nevyskúšal v civile? Navyše, ak ide o súčasť pomsty voči bonzákovi, ktorý aj podľa rozhodnutia súdu nahlásil niečo, čo bolo úplne v poriadku. Temná návštevnícka dráma, umocnená tým, že všetci prítomní - s výnimkou malého chlapčeka - sa chovajú ako veľmi podivní psychomagori. ()
Lidé se nemění. Jestli se chovali jako zvířata za války, zůstali zvířaty i poté, co se z války vrátili jako hrdinové. Mne tenhle jednoduchý příběh oslovil opravdu do hloubky. ()
Režisér Elia Kazan se tímto filmem vrátil k odezvám války ve Vietnamu z psychologického hlediska. James Woods zde hraje muže, který se po návratu z Vietnamu oženil, s manželkou mají dítě a oba bydlí s manželčiným otcem, spisovatelem, který zetě moc neuznává a vyčítá mu zbabělost. Jednoho dne se v domě objeví dva bývalí váleční kolegové manžela. Zpočátku poklidné setkání pod povrchem skrývá nevyřčené křivdy, které teprve na konci vyplynou na povrch. Bohužel nutno říci, že se Kazanovi snímek nějak vymkl z ruky a neujasnil si, co vlastně chce říci. Přenést krizi svědomí a posunuté hranice násilí do kruhu rodinného je sice zajímavý nápad, ale na celovečerní stopáž roztažený přináší jen nudu. Ono postupné odkrývání pohnutek dvou kamarádů, a toho, o co jim jde, začne brzy nudit, navíc vnímavější divák brzy pochopí, kvůli čemu přišli, a pak si jen odškrtne bod, že se stalo, co si myslel. Nejvíce zklame právě konec, který měl být asi ohromnou konfrontací, ale v Kazanově podání je tak vnitřní, že se rozhodl nedat divákovi ani náznaky (kromě jedné soulože) k nějakému výkladu nebo svému pohledu či nějakému vyznění, takže veškerá dosavadní očekávání vyšumí do ztracena. Velmi povedené herecké výkony a atmosféra, která však časem upadne a divák akorát čeká na onu "konfrontaci", které ne a ne přijít. Čekal jsem něco jiného, než jen upovídané drama, kde se osmdesát minut mluví z cesty (případně jen lehce naznačuje) a všichni se tváří podezřele, a teprve posledních deset minut se opravdu jedná Disk také nic moc. Na úvod zdržuje protipirát a čtyři trailery, ty samé pak najdeme znovu MagicBox ví proč v menu. Zvuk u filmu je v mono, obraz nevyčištěný, s viditelnými vadami na filmovém materiálu. Žádné bonusy, jak je u MagicBoxu z 99,9 % zvykem. ()
Film, ktorý sa dostal do kín aj za socíku (bolševikom vyhovovalo, keď americkí režiséri pitvali traumy a posttraumy z vietnamskej vojny). Videl som to ako zasran, na doporučenie spolužiaka, ktorý mi s očami ako tenisáky odporúčal: "to musíš vidieť, je tam fakticky aj oná, ako sa to povie, súlož." To som si nemohol nechať ujsť. Nebola to ale nijaká erotická hopsačka, skôr ťažké, mrazivé psycho, takže ani tú avizovanú súlož som si veľmi nevychutnal. Takýchto hostí by som vám doma neželal... ()
Československá KINO DISTRIBUCE ÚNOR 1977 (Časopis KINO) ()
Poměrně napínavé psychologické drama o důsledcích vietnamské války. 1) Není to špatné. Atmosféra postupně houstne, aniž je předem jasné, jak se bude příběh dál vyvíjet. Hru náznaků považuji za daleko zajímavější, než thrillerové hrátky na téma kdo a v jakém stavu přežije. 2) Spoiler. Nejednoznačnost v jednání všech postav filmu (s výjimkou miminka) považuji za jeden z nejlepších prvků filmu. Divák si klade otázku, k čemu vlastně směřuje chování Marthy (Patricie Jonesová) nebo jaká je přesně role hosta Tonyho (Chico Martínez). Konec konců ani oba hlavní protagonisty Billa Schmidta (James Woodsův debut) a seržanta Mikea Nickersona (debut Stevea Railsbacka) není snadné dešifrovat. 3) Film není špatný, ale zdát se mi o něm nebude. ()
Radko**** píše: Čo si sa raz za vojny naučil - v civile akoby si našiel. Z toho se dá vyjít a tento stav specifikovat jako nesnesitelnou touhu po opakování. Něco o tom vím - samozřejmě v menší, celkem neškodné míře - z vyprávění některých lidí, kteří měli na vojně nějakou rozhodovací funkci (poddůstojníci mazáci, absolventi a pod.). Jsou to ti lidé, kteří rádi vypravují svoje zážitky z vojny. Cítil jsem přitom vždy jejich neodbytnou touhu si zopakovat některé své vojenské okamžiky alespoň ještě jednou v civilu. Elia Kazan nás nechává celý film vibrovat v otázce, jak daleko to návštěvníci dotáhnou. Přitom se musíme obávat se i toho nejhoršího: přijeli přece s puškou. A nepřijedou znovu? - A stejně tak jejich obhajoba, že to ve válce bylo normální, nás neopravňuje k tvrzení, že v civilu tomu tak není nebo to odbýt tím, že se jedná o pomatené osoby. Válka je příčina a civil důsledek.- Kazanova genialita rozšiřuje komorní příběh o jednom páru a dvou návštěvnících ještě o dalšího protagonistu: otce děvčete, který byl ve 2. světové válce. Jeho roli tu nelze podcenit, filmu dává příchuť masa ze zabitého psa. - Agresivita a násilí se samozřejmě nerodí na vojně ani ve válce, je to jeden ze základních lidských pudů. Ve válce se pouze uvolní a v civilu se už nezkrotí. A tak jsme zpět u první věty: Co se na vojně projeví, v civilu jak bys našel. Jestli toto je vietnamnský syndrom, budiž; jisté je, že je tu s námi od nepaměti. ()
ocenenia : MFF Cannes 1972 - Nominácia na 1. cenu ()
Reziser Elia Kazan /na vychod od Raje, Tramvaj do stanice touha/ natocil len priemerny film o pomste za to, ze akysi clovek x proti nim krivo svedcil.Slusny psycho fryler, nielen o dozvukoch vojny z Vietnamu, ale aj o pomstu. James Woods a Patrick McVey odviedli dobre herecke vykony, ale nuda aj tak dostala priestor. Tempo sa dost casto uvolni, atmosfera slaba a nevyrazna akurat to znasilnenie bolo dost extremne. 69 % ()
Zajímavé drama o válce jako prostředku, který prohlubuje a zvyšuje lidskou agresivitu a brutalitu. Netradiční filozofování o smysluplnosti války, kdy nabubřelá slova politiků mění životy obyčejných lidí, kteří se pod vlivem všudypřítomného válečného strachu mění v sadistické kruté bytosti, neštítící se jakéhokoliv zločinu, jenž je za normálních okolností pro většinu lidí nepřijatelný. Otevírání a prohlubování lidské vrozené agrese, válečná frustrace, která se proměňuje v pomstychtivost a ubližování na nevinných lidech. Lidskost versus agrese. Lidskost je zastoupena vietnamským vysloužilcem Billem Schmidtem (James Woods), který se zapojil do normálního života. Lidské slušné chování se má dodržovat za každé situace, ale i on je schopen násilí a odporu, pokud je jeho soukromí napadeno hrozbou z vnějšího světa. Agrese a brutalita je zastoupena Billovým tchánem Harrym Waynem (Patrick McVey), hrubiánským neotesaným spisovatelem, a Billovými spolubojovníky seržantem Mikem Nickersonem (Steve Railsback) a Tonym Rodriguesem (Chico Martínez). Pro ně je lidskost slabostí a hrubost je mužnou ctností. Válečné konflikty jsou pro ně zocelováním mužnosti a z toho plynoucí násilí a zločiny jsou přirozenou součástí jejich výchovy. Billova žena Martha Wayne (Patricia Joyce) se pak stává díky své naivní důvěřivosti a znuděné provokativnosti cílem Mikovy pomsty za údajnou Billovu zradu. Syrové, surové, kde lidskost dostává nařezáno od všudypřítomné hrubiánské agresivity mužského přízemního chtíče. ()
Zvláštný komorný film, hlavne svojou atmosférou, ale aj celkovým vyznením. Spracovanie vyzerá nízkorozpočtovo. Svojská obhajoba vojny vo Vietname, aspoň tak dopadáva ústny súboj medzi jednou a druhou stranou. Je to vraj vojna a toto sa vojne deje. Napätie je pozvoľné, ale postupom času hustne. Niektoré konania postáv som však nedokázal spapať, ako napr. to, že nezvaných a nepríjemných hostí, ktorí sú na odchode, niekoľkokrát prehovoríme, aby ešte ostali, aby si dali večeru, čaj, šlofíka, pozreli zápas v telke a pod. Dalšou blbosťou bol zvláštny prístup partnerky a matky, ktorá nielenže išla s nezvaným hosťom tancovať, ale sa dokonca od neho ani nechcela pred maželom odlepiť. Vyprokovaný konflikt tak vyznieva teatrálne, aj keď z pohľadu zápletky očakávateľný. ()
To bylo surové. ()
Kazanovi stačilo ke studii poválečných traumat pět herců a jeden dům - téměř dokonalý film. ()
Dosť slabo pôsobiaci thriller s nevýraznou psychológiou postáv, či herecky nepresvedčivým podaním kategóriu hereckého umenia pripomínajúcu erotický film 80tich rokov, s veľkou mierou patriaci na vine aj španielsky jazyk v ktorom to bolo mnou vzhliadnuté a hudbou ktorá bola vytrhnutá úplne mimo film a dianie. 2,5* ()
Elia Kazan si téměr po 30 letech kariéry natočil home invasion thriler, který vypadá jak debut nějakého béčkového hororového režiséra. Zahráli si tu mladí Woods a Raislback a Kazan kupodivu přišel se solidním tématem - dva "kamarádi" z Vietnamu si přišli vyříkat minulost s vojákem, který je za války udal za znásilnění a vraždu. Hrdina je slaboch, jeho žena pasivní, tchán nepokrytě fandí návštěvníkům, jeden z nich je psychouš, ale druhý relativně normální. Slušné téma, díky tomu že dvojice přichází v míru funguje drama i napětí co se stane. Bohužel se to "něco" se stane až 11 minut před koncem a je to utopené v temnotě a náznacích tak, že mě to film dokonale znechutilo. Režisér konec nezvládl a z hezkých 4* zbyly hodně hnusné 3*. ()