Divoká řeka

NFR 2002, Zlatý Medvěd - výběr (02.04.2004)

Vůči Kazanovi jsem měl dlouho předsudky, díky tomu, že přišel z divadla jsem ho nepovažoval za moc filmového režiséra a pak taky kvůli té jeho "práskačské" provařené aféře. Jenže v poslední době jsem viděl jeho dva výborné, u nás naprosto neznámé filmy (kromě Divoké řeky ještě "Tvář v davu"), kde nejen že z herců ždímá vrcholové výkony, ale perfektně zvládá i filmovou-vizuální řeč. Divoká řeka je film pomalý, melancholický (hudba - jednoduché kytarové brnkání a harmonika, žádný patos ; využití vizuální nálady podzimního období a přírodních prvků - listí, mlha, řeka), sepjatý s přírodou. Lidé tu mluví pomalu a o vážných věcech v dlouhých scénách, ale díky Kazanovu vedení z nich nespustíte oči. Na základní zápletku - Clift se snaží po dobrém přesvědčit poslední rodinu poblíž nově dostavené přehrady poblíž řeky Tennessee na amer. jihu, aby opustila/odprodala svůj pozemek, protože oblast bude brzy zaplavena - se elegantně nabaluje mnoho témat - předsudky, rasismus, láska, sepjetí s prostředím. Příjemný je antiheroismus hlavní postavy a nečekané, ale přirozené vyůstění některých situací. Mnohovrstevnatý, silný film. (10.02.2008)

„Divoká rieka” TENNESSEE, dokáže za sebou zanechať aj poriadnu, povodňovú spúšť i vziať ľudské životy zároveň, ak sa samozrejme vyleje z koryta, po trebárs dlhších a intenzívnejších dažďov, a najmä kvôli tejto nepriaznivej situácii sa Kongres Spojených štátov na základe toho rozhodol vytvoriť dňa 18. mája 1933 - veľkú, novú agentúru, nazvanú: Úrad pre správu povodia Tennessee, ktorú poveril výstavbou kaskád, priehrad na vybraných miestach pozdĺž tejto rieky. Súčasne musela i zabezpečiť, aby sa dané obyvateľstvo vysťahovalo z týchto lokalít, kadiaľ bude už neskôr prechádzať iba samá, hlboká voda, akonáhle spustí PRIEHRADA svoju činnosť. Všetky okolité ostrovčeky i so živými dušami sa už podriadili, lebo skrátka museli, čiže popredávali svoje pozemky a majetky, ale doteraz ešte jeden stále odoláva, na Garthovom ostrove totiž vládne železnou rukou "starešinka" , Ella Garthová, ktorá o tom nechce ani počuť, to by sa tu skôr utopiť nechala, než odtiaľto ubziknúť. A zamestnanec TVA (Tennessee Valley Authority), Chuck Glover, ju musí presvedčiť, aby sa čo najskôr zdekovalala, pokým aký-taký čas zostáva, no zamilováva sa do jej vnučky, vdovy Carol, a tak to nebude mať vôbec jednoduché, vytíčiť si svoj cieľ. Taktiež tu žije i početnejšie, afroamerické etnikum, ktoré jej neustále naslúcha, čo má robiť, ale donekonečna to trvať nemôže. Problémy na seba nenechajú dlho čakať. / Od Gréka, čo sa v Istanbule narodil, si už držím nejaký čas odstup, som k nemu rezervovaný, že som ho dokonca i z rebríčku najobľúbenejších režisérov vyhodil, a to už niečo znamená... (Strašne dlho si v ňom pobudol, že ani odísť sa mu asi nechcelo ?) No i napriek tomu, väčšinu jeho filmov, extrémne uznávam ! A k tým sa určite zaraďuje i ďalší, "Divoká rieka" s fenomenálnym Monty Cliftom v hlavnej roli ! Je to najmä veľmi pomalý, až vyčerpávajúci snímok, v ktorom sa príliš často nestrihá, a preto dominujú dlhšie zábery, ako vystrihnuté z 30. rokov. Fantastická a kolorovaná kamera Ellswortha Fredericksa, iba podtrhuje napätú atmosféru, ktorá tu prevažuje. Jo Van Fleet excelovala už Na východ od raja, za čo si aj oscara domov odniesla, a tu neostáva svojej povesti absolútne nič dlžná. A ako tak teraz práve pozerám, Lee Remick hráva v samých, špičkových veciach. Jej výrazné, modré oči vzbudzujú i nemalé očakávania. Fešanda. Odporúčam vnímavým divákom, facebookoví nadšenci - rýchlo padajte, kade ľahšie ! Pre vás by to bolo neuveriteľné utrpenie ! Vážne ! (28.05.2020)

70% (14.10.2009)

Tahle řeka mě asi minula, sama jsem překvapená a netuším, proč vlastně.. Natočené je to hezky, příběh má co říct a v tom konfliktu staré ženy a mladého zaměstnance TVA jsem rozuměla oběma stranám.. Problém je zřejmě ve mně, nedokázala jsem stranit ani jednomu z nich a ta podivná „líbezná“ romance mě tak trochu obtěžovala.. K tomuto snímku se určitě ještě vrátím, mám pocit dluhu.. (13.01.2022)

Takový milý melodrama. Něco jako o budování Lipna či Orlíku na americkej způsob, jen ty Lipna jsou taky adekvátně americky o mnohem větší :-). Nádherná krajina jihozápadního Tennessee. (01.12.2016)

Nudna americka romantarna od rezisera Elia Kazana /East from Eden/. Prilis poznat lacne kulisy, dialogy vyznievaju do prazdna a film nema tempo, a ani jeden strhujucejsi okamih. Montgomery Cliff /I Confess, The Heiress, Red River s Johnom Wayneom / nic dohromady nepredviedol. Nudna americka sucharina . 50 % (06.06.2015)

Nudné, ale vcelku povedeně zpracované. Obzvlášť atmosféra tehdejšího amerického venkova a nestranný přístup filmu k otázce vyvlastňování. (23.11.2009)

Díky totožnému českému názvu jsem tento film považovala za originál filmu Divoká řeka z roku 1994. Chyba lávky! Tenhle film je totiž příbuzný s daleko slavnějšími filmy jako Na východ od ráje, Kočka na rozpálené plechové střeše nebo Sladký pták mládí. Úžasné, jak se Lee Reminck z ušlápnutého stvoření dokázala časem změnit v femme fatale ve filmu Sbohem buď, lásko má. O hereckém nadání Montyho Clifta netřeba mluvit. (17.02.2021)

Divoká řeka je americké drama z roku 1960. Natočil jej režisér řeckého původu Elia Kazan, který začínal jako divadelní režisér. Ve filmu je historicky zachyceno, jak vypadal v praxi soubor opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933-37 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta známý jako New Deal. Konkrétně vidíme činnost společnosti Tennessee Valley Authority (TVA). TVA zde tvoří přehrady. Ty měly sloužit jako obrana k záplavám, ke tvorbě elektřiny či k zemědělským potřebám. Byly tedy prospěšné širokému spektru obyvatel. Druhou stranou mince tohoto programu bylo to, že se musely vystěhovávat celé vesnice, které byly následně zaplaveny. Lidem bylo zprostředkováno nové bydliště. Z vesničky, která je ve snímku zobrazena, s přestěhováním souhlasili všichni obyvatelé vyjma jedné stařenky. Ta si stála za svou a odmítala jakkoliv opustit od svého přesvědčení. TVA za ní posílala různé lidi, aby ji přesvědčili. Po několika neúspěšných pokusech je za starou paní poslán úředník jménem Chuck. Tomu se sice nepovede paní přesvědčit, ale jako jakýsi vedlejší produkt získá lásku její vnučky Carol. Ani tato spřízněnost mu však nepomůže. Film balancuje s až filosofickou otázkou a to jak naložit s podobnými lidmi jako je paní Ella. Na tu jsou dvě prosté odpovědi, ale argumenty najít tu, která je morálně či společensky správnou je téměř nemožné. Manažeři TVA lidem nabízí finanční odškodnění a domy „stejné nebo lepší“ než měli. Ale ne vše se samozřejmě dá penězi ocenit. To, že lidé zde žili již od dětství a měli na místa spousty krásných vzpomínek se absolutně nedá nijak vykompenzovat. Na druhou stranu je tu obecně ekonomický prospěch pro celou oblast. To, že se pozvedne ekonomická úroveň díky lepšímu zemědělství či se sníží riziko záplav, lidi, kteří musí prakticky ze dne na den opustit svůj domov moc nezajímá. Na otázku zda vystěhovat takovéto lidi násilím nebo ne bych si netroufal odpovědět. Myslím si, že kdo něco podobného nezažil, nemá vůbec představu, jaké by to asi bylo. Stařenku nakonec proti její vůli vystěhovali. Ona vzápětí zemřela. Smrt byla ve snímku především symbolická. Nutno podotknout, že se podobná věc stala v minulém století i u nás. Komunisté se s tím při vystěhovávání obyvatel kolem Lipna „párali“ ještě méně než jejich kapitalističtí kolegové z TVA. (02.01.2013)

Příběh o souboji vznikající TVA a generacemi starých majitelů pozemků v čele s matriarchální rodinou, jenž zároveň nabízí studii jižní venkovské společnosti, která se utápí ve smíšených pocitech snahy vládního zmocněnce odebrat území a kontroverzí spojenou s afroamerickými občany, jejichž zaměstnávání a samotná existence způsobuje rasové útoky a předsudky veřejnosti. Kazan nerozhodným stylem balancuje mezi sociálně kritickou studií společnosti a osobitým milostným příběhem v čele s charizmatickým Montgomery Cliftem. Rolnická epická balada o stavbě přehrady na řece Tennessee. (01.09.2021)

"Berete lidem duše a nahrazujete je elektřinou." Osmdesátiletá Ella však o moderní kuchyni ani rádio nestojí. Přeje si dál vysedávat na verandě dřevěného domku a navždy zůstat v krajině divokého rákosí a černošských popěvků. V krajině, kam ji kdysi přivedl manžel a kterou považuje za součást svého života. Film Divoká řeka nás zavádí do chudé oblasti v povodí řeky Tennessee, kde se všichni navzájem znají a zaměstnávat černochy se stále ještě nesluší. A na pozadí rasové nesnášenlivosti a maloměstského individualismu se odehrává drama ženy, která toho navzdory své skromnosti chtěla příliš mnoho. Alespoň podle federální vlády. Venkované se zapojují do výstavby přehradní nádrže, což jim má v rámci Rooseveltova programu TVA přinést práci a elektřinu. Ve jménu pokroku všichni odprodali své pozemky, pouze stará vdova ne. Divák se stává svědkem konfliktu, kdy proti sobě stojí hrdá stařena, které dělá společnost jen několik negramotných černochů, a všemocná byrokracie. Veřejný zájem proti soukromému majetku a osobním hodnotám, kdy každý vnímá svůj užitek jinak. Na jedné straně existují argumenty, že přehrada zabrání smrtícím záplavám, které oblast sužují, a zlepší životní úroveň chudých Jižanů. Na druhé straně je láska k zemi, již nelze vyčíslit dolary, a odpor k moderní civilizaci. Ella nelpí na majetku, nebojí se povodní, nevadí jí, že zůstala ve svém boji sama. Tvrdí, že je proti přehradám jakéhokoliv druhu, a má ráda, když věci fungují přirozeně. "Můžete mne odsud dostat pomocí síly, nebudete jí potřebovat hodně. Je to ale jediná cesta, jak mne odstraníte, protože já proti přírodě nepůjdu." Ella působí křehce, přesto má každé její slovo autoritu. Diváka si získává především svým osamělým bojem a upřímností, která z ní na rozdíl od úřednického Chucka, jenž má za úkol ji z ostrova dostat, vyzařuje. (08.05.2012)