Režie:
Zak HilditchScénář:
Zak HilditchKamera:
Ben RichardsonHudba:
Mike PattonHrají:
Thomas Jane, Molly Parker, Brian d'Arcy James, Neal McDonough, Dylan Schmid, Kaitlyn Bernard, Anna Louise Sargeant, Tanya Champoux, Eric Keenleyside (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Nebraský farmár Wilfred James (Thomas Jane) sa v roku 1922 rozhodne s pomocou svojho syna Henryho, čisto z finančných pohnútok, zniesť zo sveta manželku Arlette. Krátko po tom, čo spoločne jej zúbožené telo zakopú do starej studne, začne rančer čeliť desivým vidinám a podivným útokom agresívnych potkanov. Jeho život sa začne rúcať a Wilfred nadobudne dojem, že brutálne zavraždená manželka ho po smrti prenasleduje. (Karamanlis)
(více)Recenze (134)
Človeku, ktorý nečítal pôvodnú Kingovu novelu/poviedku, ktorá je súčasťou geniálnej Čiernočiernej tmy, tento film asi nič moc nedá, keďže pravdepodobne ani nevie, čo od toho má očakávať, ale ja som bol s predlohou pred zhliadnutím filmu veľmi dobre oboznámený a musím povedať, že je to asi najvernejšie filmové spracovanie Kingovho diela, aké som zatiaľ videl (dokonca aj dialógy boli takmer identické). Rozhodne by som nepovedal, že sa jedná o nejaký masterpiece, ale ja osobne som s filmom celkom spokojný, keďže sa tvorcovia nerozhodli nalákať divácke masy na lacné triky a spraviť z knihy iba grafický výcuc. 1922 si ale konieckoncov celkom slušne drží atmosféru, aj keď pri všetkej úcte bol ten záver tak trošku skomercializovaný (SPOILER: v knihe sa o mŕtvolách idúcich si po Wilfreda Jamesa iba píše z pohľadu farmárovho tušenia, že sa nachádzajú niekde na hotelovej chodbe, zatiaľčo vo filme sú dané mŕtvoly priamo zobrazené). ()
Minimalistická, tempom pomalšia a hororovými prvkami miernejšia dráma. Thomas Jane si životom strhaného farmára, na ktorého uvalila jeho žena (ktorú zabil pre majetok) kliatbu a všetko navôkol sa mu rúca, uhral a film aj vďaka nemu na jedno pozretie neurazí (ak náhodou na neho natrafíte na Netflixe). Typický príklad spotrebnej, ničím výnimočnej jednohubky. 55% ()
Tempo je tu pomalejší ale film to byl docela slušný. Thomas Jane jako vidlák dobrý. 70% ()
V rámci povídky ten příběh asi fungovat může skvěle, film jako takový už to má horší. Hodně zachraňuje (hlavně v první půlce) skvělý buranský farmář Thomas Jane, ale dál? Asi nejsilnější scéna, kdy manželka šeptá, jak se daří synovi. Jenže tím se asi nejzajímavější pasáž scrvkla do dvou minut. ()
Překvapivě parádní film. Zasazení příběhu a vyprávění je naprosto skvělé. Akorát to určitě není horor. Čekal jsem, že to bude klasický film o nahánění v polích, no a nic takového tam není. Ovšem naštěstí to nevadí, za mě se to povedlo. Atmosféra samoty na farmě v tom přece jen je. Jediné, co bych hodně vytknul, tak se mi vůbec nelíbila poslední půl hodina a závěr taky nic moc. 80/100 ()
Toho času se v jakémsi vidlákově, pravděpodobně texaském Hammelnu, udála tak děsuplná nuda, že než jsem se dočkala závěrečných titulků, stihla jsem několikrát usnout a probudila jsem se, až už mě, značně zapáchající, obrostlou pavučinami, s vlasy náhle po prdel a bobrem po kolena, ohlodávaly krysy. Nenechte se zmást, rozhodně mě těší, že se Štěpánovi poslední dobou filmaři tolik věnují, ale pěkně mě sere, že téměř ani jeden to neumí podat dostatečně zajímavě. Nu což, taxme si aspoň užili užvaněnou nudu s pár haluškami a nelogickým, amatérským provedením vraždy. (Pozor, bojler a návod na mord, platící ovšem pouze pro farmáře!: Představte si, že žijete ve vyhnálkově na farmě, chováte prasata a máte v plánu se zbavit hnusně nepříjemné manželky, které náhle jeblo v řepě, chce se stát městskou paničkou a prodat vaši střechu nad hlavou. A taxi jednoho dne vyhrnete rukávy a že to teda provedete. Můžete to udělat dvěma způsoby: totálně si zasvinit pokoj, až tu mařenu budete pižlat žabikuchem a pak její tělo odklidit do vyschlé studny, kde je šance, že dříve či později někdo odhalí kostru. Aby se tak nestalo, shodíte tam chudáka nevinnou kravičku, která rozhodně nebyla taková piča jako ta vaše squaw, jen si tak poklidně bučela a dokonce vám zajišťovala část obživy. To, že budou z obou krav jednou jen kostry a až někdo cizí do studny náhodou nahlédne, uvidí lidskou lebku a bude vyšilovat, patrně vysvětlíte tak, že kráva (zvíře) sežrala krávu (manželku) a jelikož ji tlačil bachor, čepec, kniha i slez, rozhodla se svůj život ukončit skokem do studny... Nebo to můžete provést ynteligentněji: udusit paničku polštářem, čímž se zbavíte nutnosti úklidu vnitřností z nočního stolku, smývání krve ze stropu a podlahy a praní ložního, no a o tělo se postarají zemanovití v ohradě, neboť dobré prase všecko spase. A vy to máte bez bordelu a hlavně bez důkazů... Vzkaz pro ty, co by si po přečtení kokotmentáře chtěli objednat moje služby: přijímám jako zálohu 80% z celkové částky a jako měnu preferuju Ethereum, protože Bitcoin jde dle mého do prdele.) ()
Shodou okolností jsem nedávno četla i tuto povídku. A díky tomu nemám filmu co vytknout. Skvlé zpracování s ještě děsivější a hrůznější atmosférou. ()
Mne to veľmi nesadlo, na horor tam v podstate nebolo skoro nič , príbehovo sa to hrozne vlieklo a celkovo som sa väčšinu filmu nudil. Thomas Jane skvelý a tak isto pochválim aj masky lebo síce ich bolo málinko ale keď už tak boli dobré. Pozeralo sa nato dobre a kamera tak isto ušla. Je to skôr taká psycho dráma ako horor u mňa za 3*. ()
Nic extra to nebylo,ale za jednu hororovou scénu musím dát malé plus.A vlastně to byla jediná strašidelná scéna v celém filmu.Takže slabší 3 hvězdičky. ()
Líbí se mi, jak ČSFD neví, kam to žánrově zasadit. Jižanská gotika, dámy a pánové. Ne úplně čistá, s povinnými hororovými prvky, ale jo – jižanská gotika. Zločin a trest je ověřená formule a sestup Thomase Janea do temnoty je neúprosný a emotivní. Doufám, že The Expanse a The Predator ho konečně vystřelí do velkých filmů, protože nevím o více nedoceněném herci. Stejně jako Dark Country, i 1922 táhne prakticky sám a jinak si to ani nejde představit. Samozřejmě, režii, umně mixující zlověstnou atmosféru s výbuchy násilí, nelze opomenout. To open source skřípání mi sice ke konci lezlo trochu na nervy, ale Zak Hilditch je další australský hlas, co se vyplatí sledovat. Kingovy romány je obvykle těžké vecpat a povídky natáhnout do sta minut, a stejně jako pár týdnů nazad Wingardovi, i tady se to povedlo na výbornou. Produkční hodnoty na tak malý film též neskutečné. Předpokládám, že se na Netflixu můžeme těšit na další adaptace Kinga. Nemůžu se dočkat. ()
Málo koho napadne, jak je tento další snímek natočený dle povídky Stephena Kinga nadčasový a hlavně současný, byť se odehrává na počátku dvacátých let minulého století. I v Česku máme možnost si v médiích přečíst, jak se lidé z vesnic stěhují do měst. Jenomže ne pro každého je to jednoduchá záležitost. Život ve městě pro člověka, který celý život farmařil je prostě něco nepředstavitelného. Ale to samozřejmě neznamená, že by to na venkově bylo nějak super. I přes obrovské zkušenosti ani zde nejsou žádné vyhlídky. Živobytí je těžké a tak není divu, že mladí lidé odjíždějí do měst. Jenomže je město místem prosperity a ráje? Dokáže si tam člověk vydobýt své sny? Světu vládnou různé mocnosti a jak je v příběhu několikrát připomínáno nádhernou větou: “Nakonec nás všechny dostanou!” Starý farmář vypráví svůj příběh o nápadu své ženy do města odejít. On je však proti, neboť v tom žádné řešení nevidí, a protože už do toho vstoupil i právník kvůli myšlence ženy prodat svoji část půdy, rozhodl se k radikálnímu činu. Osud však pluje dál a z příběhu následovně máme zajímavou sociologickou esej s kapkou politické mašinérie, kdy se otevírá temná schránka farmářových myšlenek a démonizace skutků. Zobrazení krys nemohlo být lepší. Příběh není tak horor s mysteriozní atmosférou, jako velmi razantní výpověď a v jistém smyslu i skrytá kritika dnešní doby, kterou kupodivu prožíváme všichni. Jsme ochotni se jen tak vzdát svého celoživotního údělu jenom proto, že si to někdo přeje? Jsme skutečně takovými otroky systému, že z toho nelze vyjít ven? Opravdu nás všechny dostanou? Další a další otázky vnikají po zhlédnutí tohoto snímku, pokud se divák nad tím vším zamyslí. A k zamyšlení tento příběh skutečně je. ()
Velice dobře natočené dobové drama o činu a vině, kde mne ani tak nešokovala Kingova vnitřní psychologie postav, na kterou jsme zvyklí, jako to, jak bývalý fešák Thomas Jane sešel. Nepředpokládám, že by to bylo kvůlli roli, jako to dokáže např. Matthew McConaughey nebo Christian Bale, každopádně jako by se tak stalo, protože svou vizáží pacienta, který odmítá sérii chemoterapií, se do role pohublého, umanutého farmáře nepříliš slavné Kingovy povídky náramně hodil. Mnohem lépe, než Idris Elba do role pistolníka v Temné věži, kde bych si představoval spíš mladého Clinta Eastwooda. Samozřejmě každý stárneme, kromě Toma Cruise, který ve svém věku a se svou výškou dokáže "zahrát" i téměř dvoumetrového třicátníka Jacka Reachera, ale to je jiný příběh. Tenhle si svou věrohodností a atmosférou 4 hvězdičky určitě zaslouží. ()
"TO WHOM IT MAY CONCERN: My name is Wilfred Leland James, and this is my confession. In June of 1922 I murdered my wife, Arlette Christina Winters James, and hid her body by tupping it down an old well. My son, Henry Freeman James, aided me in this crime, although at 14 he was not responsible; I cozened him into it, playing upon his fears and beating down his quite normal objections over a period of 2 months. This is a thing I regret even more bitterly than the crime, for reasons this document will show." - Stephen King, 1922 (Full Dark, No Stars, 2010) Jednou za rok si zajdu do knihovny (tedy ne, že bych tam chodil tak málo, naopak) a půjčím si knížku Stephena Kinga Černočerná tma. V ní je totiž povídka, která se jmenuje 1922. A já ten příběh zkrátka zbožňuji. Vzpomínám si, když jsem 1922 četl úplně poprvé. Napnutý jsem byl jak špagát od šibenice a naskakovala mi husí kůže. Když jsem dočetl poslední slovo, musel jsem se zhluboka vydýchat. "Páni," říkal jsem si v duchu, "to by byl úžasný film." V průběhu let jsem sledoval, kterak filmaři zpracovávají Dokonalé manželství (neobratně) nebo Velkého řidiče (ten se jim povedl). A nyní došlo na tento majstrštyk. Podobně jako v případě filmu Big Driver to Stephen King takhle napsal. Tedy až na samotný konec, který je v povídce mnohem strašidelnější a znepokojivější. Ale vem to čert (nebo krysy, chcete-li). Já se budu k tomuto snímku vracet stejně tak, jako si skočím pro knihu. V rámci žánru jsem nic lepšího s letošním datem neviděl. ()
Chvíli mě trvalo, než jsem Jane poznal a jeho mluvení na půl huby je skvělé. Film má velmi volné tempo, kdy to pro otce a syna dobře začíná. Zatočí s manželkou (matkou), pak se to ale jen sere a nakonec přichází spravedlnost. Dobrý průměr. Výborná scéna s krávou... ()
Nadpřirozený scény mi do příběhu moc nesedly a určitě by bylo lepší 1922 pojmout čistě jako ponurý a drsný drama. To se občas dařilo, ale skákání vypravěče do děje nebo zdlouhavý čekání až se něco zásadního uděje stopáž subjektivně hodně prodloužilo. V podstatě se cyklicky jelo v režimu "nuda - fajn / super scéna". Atmosféru nebo napětí se tak sice sem tam dařilo úspěšně budovat, ale to je vlastně vše, co se dá ještě společně s castingem fakt vyloženě pochválit. Od Kingový adaptace bych očekával mnohem víc, dvě hodně silný hvězdy. ()
Bylo to opravdu atmosférické, ale táhlo se to jako med... ()
Trochu podhodnocený film. Film byl pro mě příjemným překvapením jemného dramatu, trochu thrilleru, rozhodne ne hororu. Spíš psychologický film o tom, že tě karma dožene. Nebo proletí. Každý tomu říkáme jinak. ()
Povídka "1922" je jedna z mých hodně oblíbených. King je totiž za vším tím povrchovým hororem a scifi prvky naprosto brilantní vypravěč, který se hlavně zabývá psychologií postav. Velmi často se to točí na provinilosti, hněvu, závisti a všech negativních vlastnostech, které nutí lidi jednat určitým způsobem a ve finále jim to nepřinese nic než utrpení, které si na sebe ovšem snesli sami. K filmovému zpracování - celkem pěkně se to drží předlohy, jsou tam nějaké odchylky, ale ničemu to výrazně neubližuje a určitě se jedná o jednu z těch lepších adaptací Kingovi tvorby. Herecké výkony jsou slušné, vizuálně je to pěkné, ale chybí tomu život a sblížení. Tohle je jedna z těžších předloh na převyprávění, takže za to, že to má hlavu a patu si Hilditch zaslouží pochvalu. Mlha, tedy za mě nejlepší adaptace, zůstává stále nepokořena! ()
Špatné svědomí kvůli těžkému zločinu může tížit i takového tvrdohlavého a drsného farmáře, jakým Wilfred James rozhodně je. Pak jej mohou pronásledovat různé halucinace a vidiny. Hlavní roli v tomto pomalu se odvíjejícím se dramatu však hrají krysy. Ty se prolínají celým příběhem a není to někdy hezký pohled. ()
Četl jsem povídku. Nejlepší, co jsem kdy četl (10/10). Za mě velice přesné. Podle mě 3. nejlepší Kingova adaptace. Prostě skvělý nápad, má to emoce, i když v knize to mělo o něco větší, postavy dobře vypadají, skvěle zahrané, dobrá kamera, soundtrack vcelku také. Jediné, co bylo pozměněno, bylo když psal Wilfred dopis v hotelovém pokoji. V knize je celá část na konci, ale takhle se mi to líbilo více. Líbilo se mi hodně pomalé tempo a celkem dramatičnost. Mohlo jí být tedy o něco více. Rozhodně nejlepší část ej se Zamilovanými bandity (Henry a Shannon). Škoda, že ta část nebyla delší, to by bylo úžasný. Podle mě je tohle nejlepší knižní/filmový pár vůbec. Mnohem lepší než Romeo a Julie. Jejich příběh je velice dramatický a dokonalý. Co bych vytknul nejvíce je menší gore. Mohlo ho tam být více. Trochu se drželi na uzdě. Třeba smrt ženy mohla být velice brutální. Chci říct, že nejsem fanoušek gore, jen by se to sem hodilo. Ale zas tak hodně to nevadí. A konec je upravený. Přišel mi stejně dobrý. V knize je to tak, že je v tom pokoji postupně víc a víc krys a postupně ho začnou hryzat a farmář Wilfred zemře. Když ho najde pokojová služba, žádné krysy zde nejsou a zjistí se, že se farmář pokousal sám tolik, až zemřel. Myslím, že si prohryzal ruku a kousl se do tepny nebo do žíly. Nějak tak to je v knize. Dalším plusem je Arleta, která Wilfreda po smrti pronásleduje. Byla dobrá. Moc se mi to líbilo. Škoda, že to nebylo na 5. Muselo by to být lepší. Ale ta povídka je opravdu skvělá. VYHODNOCENÍ: KRÁVA VE STUDNI ()