Nehostinná krajina
Obsahy(1)
Skupina odvážnych preživších žije uprostred spustošeného sveta. Juliette (Brittany Ashworth) sa jej odhodlanosť stáva osudnou, keď havaruje dodávkou a uviazne v nej. Okrem všetkých fyzických útrap na ňu pod rúškom noci čakajú krvilační kanibalovia. (Marceloo)
Recenze (15)
Pre mňa obrovské sklamanie. Plusmi sú síce pekná kamera a sympatická Brittany Ashworth, ale to je sakramentsky málo. Hlavná hrdinka je uväznená v aute s jednou biednou pištoľkou a musí bojovať proti peknému kanibalskému mutantíkovi. Pritom spomína na minulosť vo forme flashbackov. A to je najväčší omyl filmu. Vôbec ma totiž nezaujímalo, že bola kedysi dávno feťáčka a dílerka, a ako si našla chlapa, ktorý ju z toho dostal. A ani tá mizerná dejová súvislosť s prítomnosťou ma nezaujala natoľko, aby to stálo za takéto bezduché naťahovanie stopáže. 50% filmu je nuda. Samozrejme, scény z postapokalyptického sveta sú o niečo lepšie. Mutant vyzerá výborne, takže je opäť obrovská škoda, že si ho divák vychutná len v minimálnej miere. Len jedna gorescénka za celý film? To si snáď robia srandu! Žiaľ, tomuto hororu takmer úplne chýba akýkoľvek náboj alebo dynamika. Tu sa chváliť nedá. ()
Můj dobrý přítel Xavier Gens dohlížel na tvorbu snímku z pozice výkonného producenta a musím říci, že odvedl vskutku vynikající práci. Představitelka hlavní role Brittany Ashworth zazářila v jeho znamenitém hororu Crucifixion, takže si ji logicky vyžádal i pro Hostile. A mimo jiné zde poskytoval debutujícímu režisérovi velmi cenný mentoring. Popkornový divák čekající zběsilou akci s potoky krve bude zklamán, jelikož talentovaný Mathieu Turi vsadil na trpělivé budování klaustrofobické atmosféry za využití nekonvenční narativní struktury. Postava Juliette se nám představuje formou vzpomínkové retrospektivy, přičemž tyto lehce melodramatické sekvence umožňují divákovi poskládat příběhovou mozaiku, ale zároveň slouží i k určitému zklidnění jeho mysli, aby byl hned vzápětí konfrontován s hrůzou postapokalyptické reality. Jedná se o učebnicový příklad efektivního zužitkování kontrastu. Jakožto zdejší hororový expert nepochybuji o Turiho velké žánrové budoucnosti a snímku Hostile uděluji čtyři silnější hvězdy. ()
Skupina odvážnych preživších žije uprostred spustošeného sveta. Juliette (Brittany Ashworth) sa jej odhodlanosť stáva osudnou, keď havaruje na dodávke a uviazne v nej. Okrem všetkých fyzických útrap na ňu pod rúškom noci čakajú krvilační kanibalovia. - Zo začiatku sa mi to kvôli zvolenej chronológii vôbec nepáčilo, ale s pribúdajúcimi minútami sa môj dojem stále zlepšoval. Na konci z toho vznikol nadpriemerný horor, pretože v ňom do seba všetko nádherne zapadne. Akurát som počas pozerania rozmýšlal, že by som si mal zopakovať nejaký emocionálne drastický horor ako The Mist alebo The Divide a ono sa z toho vyklulo niečo podobné. Velmi spokojný som aj s hercami, medzi ktorými vyniká hlavne fajnová Brittany Ashworth. Javier Botet opäť úraduje a vďaka slušným maskám sa je na čo pozerať. Záverečný soundtrack bol špičkový a ako režijný debut to je velmi slušné, takže za mňa velmi silné tri hviezdičky. + Javier Botet + herečka z The Crucifixion + herec z World War Z + herec z Sweet, Sweet Lonely Girl ()
Post-apokalyptická "Pretty Woman", odohrávajúca sa v dvoch dejových líniách, ktorá vďaka (očakávanému) rozuzleniu, dokonale splynie v jeden celok. Nie je to horor, v aký by mal divák dúfať. Nemá to taký "drive", takmer žiadne gore, pričom ani samotná atmosféra, nie je taká temná, akoby sa žiadalo, no stále je to vďaka nápadu a kvalitnému spracovaniu, priemerná "zábava". Už zajtra si však nebudem pamätať, o čom to celé bolo .. ()
Z dosavadních tří filmů režiséra se mi tenhle jeví jako nejslabší. Dva v jednom aneb před a nyní - dvě dějové linie se navzájem prolínají, aby nás seznámily s hlavní postavou Juliet a jejím strastiplným osudem. Juliet je mimo jiné důkazem, že lidé dělají hlouposti. Stačí jedna odlétající fotografie...a všechno je rázem jinak. Až později se ukáže, že šlo nejspíše o osud. Asi je třeba mít na drama o lásce správnou náladu, a tak mě to až moc nebavilo. Ovšem pointu jsem rozhodně nečekal, a tak za ni přihodím hvězdu. ()
Hostile je filmem z roku 2017. Na ČSFD má film jen 164 hodnocení a 51% takže je jasný, že žádnou díru do světa filmu snímek neudělal a už ani neudělá. Já bych tenhle film ale rozhodně nezatracoval. Možná i proto, že já osobně mám pro postapo snímky určitou slabost. Hostile je něco mezi postapokalyptickým hororem a "Love story". Film si jede ve dvou časových rovinách(minulost a současnost) mezi kterými přeskakuje. Určitě za tím nehledejte primárně horor. Zapláče i ten kdo by čekal snímek nabitej akcí. Ono se tady toho zas tak moc neděje. Za sebe můžu ale říct, že jsem se ani na chvíli nenudil. Javier Botet jako ztvárnění zla o5 nezklamal. Hostile je prostě jinak pojatej postapo snímek, kterej to má u mě za pěkný 3hvězdy. ()
Spojenie postapo "zombie" hororu s pygmalionovskou tematikovou mi nevadilo, rovnako ako prelínanie sa drsnej prítomnosti so spomienkami hlavnej hrdinky. Menším kameňom úrazu Nehostinnej krajiny je, že romantická dejová línia tu má voči hororovému dianiu navrch a väčšina divákov primárne skôr očakáva horor, ale budiž, za povšimnutie Hostile určite stojí. ()
Moje první a asi i poslední setkání se žánrem červenoknihovní postapo, o kterém jsem, přiznám se, neměl dosud ani páru. Dvě odlišné dějové roviny by mi vůbec nevadily (byl jsem naopak zvědavý co se z toho všeho nakonec vyvrbí), snad ani ne jejich závěrečné prolnutí se v absurdním patetickém kýči. Ale nepřekousnu onen model, hojně nadužívaný v pseudoromantických blábolech - bohatý, kultivovaný, zajímavý, francouzsky charmantní elegán se na první pohled zamiluje do hloupé, nepřitažlivé feťačky, nakvartýruje si jí k sobě do bytu, vyléčí jí ze závislosti, posléze jí věnuje luxusní, středně velký zámeček a chce s ní mít bejby. Tahle zápletka mi přijde x-krát pitomější a absurdnější, než závěrečné rozuzlení. Ale postapo scény jsou hodně slušné, škoda toho tvůrčího potenciálu na tak hloupý film. ()
Ty dvě linie je mě místy dost štvaly. Ta postapokalyptická se solidní atmosférou a povedeným potvorákem byla OK, ale ta druhá, která sledovala hlavní hrdinku od feťáckých začátků až k velké lásce, mi lezla na nervy. Nad vodou jí držela především Brittany Ashworth, ale ani tak jsem její opodstatnění nechápal. Svítat mi začalo až v poslední třetině a najednou to všechno dávalo smysl, ale to neznamená, že se to nedalo natočit záživněji. Průměr. 50% ()
Na belgicko-francouzském snímku „Hostile“ vlastně ani není moc poznat, že to není americký film, protože je hodně zaměřený na anglicky mluvící publiku, což je i součástí hlavního vtipu, díky kterému se postavy dají dohromady. Zase to moc ničemu nevadí, trochu horší je skutečnost, že je snímek docela průhledný a jeho finální pointa nijak nepřekvapí a vůbec neoslní. ()
Týý vole, to bylo romantičtější než všechny Titanicy Hollywoodu. A má to hodně originální pointu. ()
Rozhodne lepšie než posledné Gensove filmy, ktorý tu bol za producenta. Bohužiaľ, zlaté časy New French Extremity sú nenávratne preč... ()
Zdlouhavý a zdánlivě zbytečný flashbacky nedávaly vzhledem k "aktuálnímu" příběhu moc velkej smysl, ale v závěru do sebe všechno pěkně zaklaplo. Takže jo, pokud se na Hostile dívám jako na poměrně originálně pojatou romantickou podivanou, jsem vlastně vcelku spokojenej. Ale pořád si myslim, že těch flashbacků jak z červený knihovny zase nemuselo být tolik a dalo se přidat víc scén z postapo světa (byť chápu, že rozpočet byl nejspíš dost skromnej). V tomhle pojetí se totiž těch jinak soudnejch 80 minut stopáže přece jenom trochu táhlo. Třetí hvězda za finále, nehollywoodskej závěr, filmařinu a místama napínavou atmosféru i přes komornější pojetí postapo části. A taky proto, že chci zkrátka podpořit evropskou kinematografii, která neni v tomhle žánru zase tak obvyklá. ()
Na zabití nudy dobrý ()
Zcela tupý film o krávě v převráceném autě. ()