Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ciambra je cikánská komunita v Kalábrii, kde s početnou rodinou žije čtrnáctiletý Pio. Chlapec pomyslně stojí na špičkách a nahlíží do světa svého staršího bratra, který si přivydělává obchody na hranici zákona a je již společenstvím vnímán jako dospělý. Jednoho dne bratr mizí a Pio se více či méně úspěšně pokouší zaujmout jeho místo, souboj s místním podsvětím je ale nerovný. Pestrá plejáda místních figurek, od stařešinů společenství po africké imigranty, vůně ohně zapáleného na dvorku, ohlušující disko hity z místního klubu, ale i starosti o přežití ze dne na den, to vše tvoří Piův vesmír. Jonas Carpignano se vrátil do Ciambry, ve které již natočil stejnojmenný krátký film, a opět trpělivou prací s neherci zprostředkovává vnějšímu světu pohled do komunity před ním uzavřené. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (3)

Recenze (10)

Matty 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejpřesvědčivějších italských filmů posledních let se odehrává v romské komunitě v Kalábrii a sleduje dospívání mladého Pia, jenž se objevil už ve dvou předchozích režisérových filmech (jedním z nich byla krátkometrážní verze Ciambry). Carpignano napsal scénář na základě rozhovorů s představitelem hlavní role a dalšími neprofesionálními herci, jejichž svět zobrazuje v co možná nejméně zkreslené podobě a s nimiž zároveň strávil poměrně dlouhou dobu před samotným natáčením, aby si získal jejich důvěru (mj. se přestěhoval do Kalábrie a osvojil si tamější dialekt). Díky tomu nejde o odtažitou antropologickou studii, nýbrž o pohled na svět očima postav, jejichž životnímu rytmu se přizpůsobuje také pohyb kamery, potažmo rytmus vyprávění. Jde o vypravěčsky suverénní, oproti řadě jiných veristických festivalových dramat neobyčejně dynamický film, který ukazuje, že odkaz neorealismu je v Itálii stále (nebo opět?) velmi živý. Carpignano je rozhodně jeden z nastupujících talentů italského filmu, které se vyplatí nadále sledovat. 75% ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Rodina Amatů či Amatovcov kdesi v Kalábrii, připomíná (i když spíš vzdáleně) klany Szabů, Kováčů čo Hýblů ve Žďáře mého mládí - až na jeden rozdíl: vydělávali si (asi jen ve většině) prací; Kováčovi pracovali u ajznboňáků, Janek Szabů byl boxérem. Dlouho pak jsem cigány neviděl, až v nádražním bufetu v Brně jsem je spatřil, jak si pohazují s mou peněženkou, až zmizela z obzoru. Nyní jsem opět ve Žďáře a cikány vídám v rámci své práce (na dohodu) v ubytovně pro matky s dětmi, které namají kam jít. Na podzim byl jeden z mých úkolů vyvézt spadaná jablka. Požádal jsem ženy, které na noch klouzaly, když šli kouřit do altánku na zahradě, o pomoc. S pohrdáním odmítli. Zato jejich děti byly vděčné za každou práci, protože ji ještě považovali za zábavu. Současná metoda soužití s cikány (výchova, vzdělání, spolupráce) je založena na potvrzování jejich odlišnosti (nechuť k práci, nechuť poslouchat, nehchuť promýšlet věci do důsledku - tedy ne vždy negativní postoje). Tím se doufá dosáhnout toho, že nebudou krást jako v Kalábrii ani nebudou činí jinak. Nechť se utopí v nečinnosti, hádkách a omamných látkách. A to je také důvod, proč jim stát (tj.daňoví poplatníci) jako "kompenzaci" vyplácí tak vysoké částky (na děti, stravu, bydlení atd.) Za to nemusí - ale také nesmí - dělat nic, jen brát tyto peníze jako kompenzaci za svůj spackaný život (pokud jsou si to ještě schopni uvědomit) ()

Reklama

POMO 

všechny recenze uživatele

Divácky menej atraktívna, ale výpovedne rovnako hodnotná varianta Mesta bohov, umiestnená do rómskej komunity v Kalábrii. Nestrieľa sa v nej, formu má skromnú, ale zmätenosť a vnútorný boj dospievajúca chlapca so spoločenským zaradením sa z nej cítiť až fyzicky. Vďaka kvalitnej réžii, reálnemu prostrediu a snaživým nehercom. Začiatok záverečných titulkov s ich menami je vrcholom filmu. ()

venca163 

všechny recenze uživatele

Tohle sice natočili v Itošce, ale je to klasickej "Na východ od západu" film. Hlavní hrdina, stejně jako děj, se plácá odnikud nikam. Jako sorry, ale to nemůže mít film alespoň nějakou zápletku, nějaký členění děje? Ne, pořád jenom koukáme hlavní postavě přes rameno, jak je mezi svejma jako ryba ve vodě. Celou dobu se teda můžeme tak trochu pohoršovat nad tim, k čemu jsme je dohnali, ale dostatečně distancovaně, abysme pak mohli nasednout do svejch medáků a vrátit se do svejch opevněnejch baráků s kamerovym systémem a hlavně do pohodlný pozice bohatýho levicovýho intelektuála. Já jsem teda zas tak dojatej do slz nebyl, když mi před měsícem nějakej takovej Pius ukrad autorádio s navigací. Jako edukativní pohled do tý komunity dobrý, ale s tim, abych je litoval, běžte do prdele. Abych jen neprskal, ten kluk byl dobrej a scéna s koněm a ohněm stála za to. #kviff #deméterovi (65%) ()

dhejbal 

všechny recenze uživatele

Vyrůstání v romské komunitě na jihu Itálie je zde vylíčeno dost bez obalu, což je dobře. V tomto případě se hodně povedla práce s neherci, kteří jsou natočeni ve svém přirozeném prostředí. Líbí se mi také, jak se zde pracuje s hudbou. Z 52. ročníku Varů to pro mě byl určitě jeden z nejlepších filmů. ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama