poster

Babai (festivalový název)

  • Německo

    Babai

  • Německo

    Babai - Mein Vater

  • ruský

    Отец

    (festivalový název)

Drama

Německo / Kosovo / Makedonie / Francie, 2015, 104 min

Režie:

Visar Morina

Scénář:

Visar Morina

Kamera:

Matteo Cocco

Producenti:

Nicole Gerhards
(další profese)
  • Barb.
    *

    Otec desetiletého Noriho odchází na nebezpečnou cestu uprchlíka z Kosova do Německa za vidinou lepší budoucnosti. Malý Nori se ale vydává za ním, a to úplně sám. Po překonání útrap spojených s dlouhou cestou ale nenachází zemi zaslíbenou, ale tvrdou realitu ubytovacího zařízení pro imigranty, kde je mu Nori jen na obtíž. Nevěrohodně působí scéna, kde Nori použije násilí, aby dosáhl svého cíle. Herci jsou nesympatičtí, jelikož mají zvláštně „zamrzlé" výrazy, kdy si člověk není jistý, zda se pokouší ztvárnit rezignaci či zda prostě jen podávají mizerné výkony. Celý film je nesympatický, depresivní a vzbuzuje spíš znechucení než empatii.(19.6.2016)

  • el_chorro
    ****

    S denním odstupem jsem rád, že jsem komentář k Babai napsal až dnes. Myslím, že ona všednost první části cíleně podporuje zoufalost hlavního hrdiny v části druhé. A i když příliš nejsem na tato filozofická zamyšlení, závěr (resp. poslední věta) toto jednoznačně dokládá. Jinými slovy- bez první půle by ta druhá dle mého těžko vynikla. Za mě zajímavý nezávislý kus, kterému bych dal 3*, avšak za závěr přihazuji ještě jednu k dobru. :) takže ****(7.7.2015)

  • danliofer
    *****

    Odkud tak slabé hodnocení tak kvalitního filmu? Ano, ten film je temný, protože téma uprchlictví je temné. Možná se teď lépe dokážeme vcítit do kůže těch, které tu tak vehementně někteří nechtějí. Představitel chlapce byl tak uhrančivý a přesvědčivý, že jsem ani na chvíli nepocítila, že je to hraný film. Obecně mi to přišlo jak dokumentární snímek, tak dobrý ten film je.(14.7.2015)

  • Malarkey
    **

    50. KVIFF - Jak jsem dosud festivalem víceméně nepolíben, předpokládal jsem, že hlavní soutěžní okénko bude plné jen těch nejlepších očekávání. Tak jsem to taky vnímal a tak jsem to nejspíš vnímat neměl. Babai se nicméně tvářil jako hodně zajímavý film, který vypráví příběh imigrantů...pro tentokrát z Makedonie. Početná delegace sympaticky se tvářící mě nadchla a tak jsem se na film těšil ještě o to víc. No a nebejt druhé půlky filmu, asi bych se po chvíli uvedl do stavu limbu, jako i pár lidí kolem mě, co jsem tak pozoroval. První půle totiž byla děsně nepřehledná a vyprávěla se samozřejmostí určitá pravidla uprostřed makedonského městečka, které jsem ne úplně chápal. Druhá půlka už mi ale byla daleko jasnější. O to jasnější, že jsem se v průběhu filmu setkal s jedním vcelku velkým lůzrem a to na sympatičnosti filmu také moc nepřidalo. Nebylo totiž komu fandit a malej desetiletej Nori celý ten svůj život trpěl spíš ze zoufalosti, což se utvrdilo i v samotném závěru, který mi vůbec nic neřekl. Škoda.(5.7.2015)

  • Marigold
    **

    Silné téma i potenciál zvláštní dynamiky mezi otcem / synem to má, ale bohužel ho to okamžitě prohospodaří snaživou, ale nezvládnutou režií. Každý záběr tu subjektivně trvá o polovinu déle, přitom film působí zmateně, zkratkovitě, kdyby postavy občas nebilancovaly, co se stalo, některé momenty by vyzněly do ztracena. Snaha o nepředpojatý obraz imigrantství je uzemněná i lehce bizarním závěrem. Celé to působí jako mdle poskládané vzpomínky a momentky, kterým zoufale chybí integrita a vnitřní síla. Úvodní citát z Adorna sice pravdivý, ale pravdivé je i to, že návraty k vlastnímu dětství mají hodnotu jen tehdy, když v nich tvůrce najde něco víc než jen kouzlo ztvárňování vlastních vzpomínek. A Babai se možná snaží o dardennovskou kinetiku zarputilé ústřední figury, ale většinu času bezradně tvrdne na místě, navíc bez schopnosti působivě pozorovat. Většinu času jen popisuje. Druhá festivalová liga.(15.7.2015)