Heil
Heil
Heil
Režie:
Dietrich BrüggemannScénář:
Dietrich BrüggemannKamera:
Alexander SassHudba:
Dietrich BrüggemannHrají:
Bernd Begemann, Ruth Bickelhaupt, Oliver Bröcker, Anna Brüggemann, Dietrich Brüggemann, Andreas Dresen, Liv Lisa Fries, Benno Fürmann, Michael Gwisdek (více)Obsahy(1)
„Až budeš vládnout Německu a obsadíš Polsko, pak mi zavolej," odpálí atraktivní stoupenkyně ultrapravice nešťastně zamilovaného Svena, lídra lokální buňky neonacistů. Romantická komedie? No jistě, ale také sžíravá satira, která si střílí ze všech. Z holohlavých radikálů vzývajících svastiku, ze spořádaných pravičáků středního a vyššího věku i zdánlivě neškodných „Nazi-hipsterů", z antifašistů a jejich černobílé představy o nepřátelích, z policie i z médií. Jejich miláčkem je Sebastian Klein, uznávaný spisovatel afro-německého původu, momentálně na propagační cestě k nové knize Národ potřísněný kafem aneb Německý rasismus všedního dne. Jak je možné, že antifašisty uznávaný intelektuál najednou v televizi brojí proti integraci? Po kontemplativní Křížové cestě přichází ceněný německý filmař Dietrich Brüggemann s jízlivým, punkově neurvalým, leč mimořádně inteligentním komentářem ke stavu současné německé společnosti, jenž lze snadno aplikovat i na země sousedící s režisérovou otčinou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (21)
Dopadlo to líp, než jsem čekal, ale je to v první řadě zbytečné a říká to jen to, co si myslí a říkají všichni rozumní lidi. Takže smysl veškerý žádný... ()
Kterak se Dietrich Brüggemann proměnil z německého Roye Anderssona v německého Zdeňka Trošku. ()
Ideálně začít od konce, tedy besedou s režisérem. V momentě, kdy se Brüggemann bránil výrazu 'kontroverzní' a pronesl: "I mean come on, it's a comedy," jsem jemu i filmu trochu odpustil. Heil není ani satirou ani filmem, který útočí na aktuální situaci a přináší něco nového, Heil zřejmě ani takové motivace nemá a možná ani nechce rezonovat a podnítit k myšlenkám. Heil je prostě jen komedie o hloupých lidech. A potom můžeme říkat taková ta všeříkající slova jako "budiž" nebo "dejme tomu". Nesmím se schovat do pytle plného pokrytectví - ze začátku jsem se vcelku bavil. Jenže to, že cesta nikam nevede poznáte většinou, až když po ní vykročíte. #kviff2015 ()
Pokud se film drží satirické linie, tak je to fajn. Dělat si srandu z nácků už je tak trochu evergreen a o to víc potěšilo, že se tvůrci nebáli zesměšnit i ultralevicovou scénu. Scénka, ve které se do sebe afáci pustili, byla kouzelná. Zlatý hřeb přišel v závěrečné talk show, u které jsem se zase po nějaké době nahlas smál. Bohužel na povedené momenty připadá přibližně stejný počet těch nepovedených, u kterých se člověk nudí nebo kroutí hlavou. Když se satirický duch vytratí, je to jen laciná veselohra o idiotech a takové mě moc nebaví. Filmu budiž přičteno ke cti, že nesklouzává k vyložené trapnosti. Celkově tu vidím spoustu promarněného potenciálu, ale i tak se na to dá v pohodě dívat. 60% ()
Možno keby som bol Nemec, tak mi to príde vtipné. Čo ja viem? Bruggemann u mňa skončil. Dadel to vystihol. ()
Klasická ukázka karlovarského paradoxu. Byť většina festivalové nabídky je tvořena umělecky ambiciózními, vážnými, přemýšlivými a relativně pomalými filmy, tak největších potlesků a slušných umístění v divácké ceně se dostává lehkým, nenáročným komediím bez větších přesahů. Nikomu nevyčítám tento vkus, jenom si říkám, zda se festival nakonec slušně nemíjí s cílovou skupinou. Ale víte co? Řekněme si to ve stylu Heilu. Já se mnohem líp cítím mezi mladými, usměvavými, hezky a sexy oblečenými holkami než hipsterskými intelektuálkami s výrazem na pomezí přemýšlím / jsem dementní bez elegance a sex-appealu. A těch pár samoúčelně cizích slov a odkazů v diskuzi po filmu nezpůsobuje zrovna touhu stahovat jim jejich nadměrně velké kalhotky. Takže jezděte dál, spěte při mých oblíbených filmech a pak vypadejte krásně na promenádě a v klubech. Samotný film Heil od začátku do konce staví na humorných epizodkách v podstatě groteskně parodického typu vybudovaných jednoduše nafouknutím stereotypů do extrému. Občas se trefí a je zábavný, občas je novácky trapný, v každém případě je ale jednoduchý a čistě zábavný. ()
Film, který se snaží být vtipný za každou cenu. Kdyby zůstala vtípků tak pětina a hlavně si ušetřili ten trapný zvracecí humor, mohlo to být o dost lepší. ()
Všude je Heil chválen za chytré pojetí problematiky. Dle mého to primitivnějším způsobem už nemohlo být podáno. Vtipy nefungovaly, i přesto, že to situace a scénář přímo nabízel. Dle mého hlavně režijně nezvládnuté a herecky až groteskně parodické (ve špatném smyslu než byl záměr). Heil působil, jako kdyby se na problematiku vrhnul Troška. ()
Geniální komedie, kterou provází chytrý humor od začátku až do konce. Cílem je zesměšnění neonacistů a společnosti vůbec. Režisér Dietrich Brüggemann každou scénu přehání takovým způsobem a tempu, že divák nemá čas se ani nedechnout. K pochopení některých narážek je ale nezbytná znalost reálií. ()
Pokud vás zaujal trailer, tak si film ani nepouštějte, protože všechno, co za něco stojí už jste viděli v traileru. ()
Heil je naprostá crazy komedie, která si střílí úplně ze všech: z neonacistům, antify, intelektuálů, levičáků, feministek, armády, médií, anarchistů, televizních debat, policie, politiků, kontrarozvědky, novinářů na volné noze... Takový ohnňostroj nápadů a gagů se hned tak nevidí, ale musím říct, to filmu až škodí, působí překombinovaně. Oceňuji, že si autor utahuje ze všech -izmů a nikoho nešetří, avšak na druhou stranu mi chybí někdo, kdo nese pochodeň zdravého rozumu, nějaký kladný hrdina. Odmyslíme-li si ovšem největší absurdity, stačí málo a spoustu situací si dovedu v reálu představit. Politická korektnost zkrátka zabila rozum - z čehož trochu mrazí. Na pomezí třech a čtyřech hvězdiček. ()
"Německé komedie mi nepřijdou vůbec vtipné" zazní ve filmu a v zásadě to platí i na Heil. Černoch s hakenkreuzem na čele, který papouškuje xenofobní výroky, a blbí a blbější náckové, kteří dělají blbé věci, jsou spíš jen tak infantilně humorní, tak člověk se zasměje, ale je to spíše tak na desetiminutovou scénku a ne na celý film. ()
Vtipné to sice docela je, ale je tam taky dost hluchých míst a občas asi až moc infantilní humor. Určitě se mi líbilo, že si film nedělá srandu jenom z nácků, ale i z anarchistů nebo feministek. [KVIFF 2015, Hlavní soutěž, Mezinárodní premiéra] ()
50th IFFKV Na můj vkus až příliš aktuální i pro naši zemi, byť náckové by šli zaměnit i za jiné skupiny... A vydržte na závěrečné titulky, text písně je v titulcích a z toho mě vůbec mrazilo, jakkoliv zejména druhá polovina filmu byla až příliš rozlehlá a chvílemi i "vtipná za každou cenu" ()
Iffkv naprostá pecka a největší nacivýsměch ever.. must see ()
70%. Ač to ze začátku vypadalo všelijak, nakonec se z toho vyklubala ne jen prvoplánová komedie. Pobavilo ()
Budu zde trapna, ale musim... : Po Kreuzweg, kterazto se pro me stala filmem roku, je totok pro me velka slabota. A na tyhle propagandy a radoby "satiru" (kdyz my vsichni tady v Nemecku vime vo co gou, ale radsi se nic nerika, neb nikdo prece nechce byt NAZI) jsem hakliva jako prase. Zanechalo to ve me stejne horkou pachut jako ta pozerka Gebbe. Tak Dietrichu, doufam ze priste se vykvaknes na podobne pozerske "satiry" (tocene na spolecenskou objednavku) a misto toho me zase omracis nakou takovou Kreuzweg. Dala bysem min, ale zase min nez Tore si to nezaslouzi a tam jsem lina jak ves menit hodnoceni. I kdyz obcas v noci nemuzu spat jak jsem vztekla ze jsem te podlezave sracce dala taky tri. Asi jsem srab a pokrytec. Ach jo. ()
Prebytok sileného humoru je vždy na škodu. Film má zopár vtipných momentov, ale tie sa rýchlo utopia v preangažovanom a po nejakej dobe už dosť opakujúcom sa mori nezmyslov. (MFF Cinematik Piešťany 2016) ()
Ano, chyba je asi na mém přijímači. Nešla jsem na film jako na crazy comedii, ale satiru. Určitě jsem se zasmála, ale zhruba po třetině filmu už tak úplně nebylo čemu. Hodně ukecané, strašně postav, ve kterých není tak snadné se zorientovat. Na vše se s německou důsledností šlape. A tak znovu se nabízí pravidlo: "Někdy je méně více." ()
Velice vtipná a lehká komedie, která si dělá srandu zkrátka ze všeho. Srovnání s Troškou je blbost, i když je pravda, že některé vtipy byly prvoplánové, jiné zase až ve stylu Monty Pythonu. A vůbec to není jen o náckách, ale spíš o absurditě dnešní přehnaně korektní společnosti. Uznávám, že to není žádný hluboký film, i když myšlenku má. ()