Песня песен
Song of Songs
Režie:
Eva NejmanScénář:
Eva NejmanKamera:
Rimvydas LeipusHrají:
Karen Badalov, Arina Postolova-Tihipko, Arsenij Semjonov, Milena Cybulska, Jevhen Kohan, Vsevolod Šilovskij, Vitalina Bibliv, Michail Bogdasarov (více)Obsahy(1)
Dílo klasika moderní jidiš literatury Šoloma Alejchema posloužilo jako inspirace ukrajinské filmařce Evě Neymannové. Ta ve svém třetím celovečerním filmu divákům fascinujícím způsobem zpřítomňuje svět židovského štetlu začátku 20. století. Poetickým snímkem, který sází více na vytváření nálady než na klasickou naraci, se line motiv dětské lásky mezi desetiletým Šimkem a stejně starou Buzjou, jejíž hloubku si však Šimek uvědomí až na prahu dospělosti. Zasněnýma očima dětských hrdinů a s patřičnou dávkou nostalgie nám režisérka přibližuje obrazy zaniklého světa. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (11)
Zasneny film, u nehoz neni mnou stanovene hodnoceni definitivni z duvodu nedoreseni dilematu, zda ma pozornost v prubehu projekce opadavala vinou prilis pomaleho toku deje, nebo to bylo dilem unavy. Vyzdvihnout je treba poetiku prostredi, starobylost zobrazovane zidovske spolecnosti ci melodicke hudebni "vstupy". ()
No hlavní je že jsme zjistili, proč se jí říká Bujza. Tedy alespoň ti z nás, kdo ve velkém sále spokojeně nepochrupovali. ()
Píseň písní nechtěně symbolizuje letošní víkendovu festivalovou zoufalost. Lidi s festival pasem byli tak frustrovaný ze soboty, na kterou prostě nebyly lístky ani místo v sálech, že stáli (jako my) víc jak 2 hodiny ve frontě na hulváta™ na tuhle 75 minutovou kravinu. Zámek, palác, já princ, ona princezna. Buzja. Omg. (45%) ()
Ucebnicovy priklad spatneho filmoveho umeni. Prazdny symbolismus, nesmyslne dialogy, a vizualy hluboko za hranici kyce. ()
Perfektni adaptace prozy a proz Soloma Alejchema se opira jednak o perfektni reevokaci dnes jiz neexistujiciho sveta. Jako kdyby vsechny ty stare fotky ozivly a spolu s nimi charaktery z Alejchemovych, Perecovych a Stryjkowskeho proz i s jejich casto bizarnimi, horkosladkymi a paradoxnimi pohledy na svet. Zaroven je to ale subtilni milostny pribeh o tom, jak tezko se detske sny stavaji skutecnostmi. Detska laska zustava jen ve snu se zamkem a princeznou a svet vychodoevropskych zidu zustava uzamcen ve svete snu, fotografii a filmu. Obe roviny jsou perfektni a film stoji za to videt i proto, ze adaptovat Alejchema je skoro nepredstavitelne a tady se povedlo presne skloubit smutek s humorem a bizarnosti. PS:Posledni dobou mam dojem, ze na csfd prevlada jakasi blba soutez ve vulgarite. Jasne, ten film je tak radikalni, ze nemusi sednout vsem, ale poradat tu zavody kdo na tom driv usnul, pripadne v nadavkach bez argumentu mi prijde vlastne dost pitome. ()
Reklama