Reklama

Reklama

Chibula

(festivalový název)
  • Gruzie Khibula (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Zviad Gamsachurdia se v roce 1991 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem nezávislé Gruzie. Jen o několik měsíců později byl však své funkce zbaven v násilném vojenském převratu. V tomto dějinném okamžiku začíná třetí film George Ovashviliho, ceněného gruzínského filmaře s výrazným režijním rukopisem. Režisér sleduje Gamsachurdiu, který se v důsledku puče stává z hlavy státu štvancem a se skupinkou svých věrných se vydává na pouť do hor, kde se má setkat se svými podporovateli, s jejichž pomocí, jak nepřestává doufat, znovu získá moc... (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (6)

Filmmaniak 

všechny recenze uživatele

Je to škoda, že po oceňovaném a na metafory bohatém podobenství Kukuřičný ostrov přichází režisér Ovašvili s něčím tak prázdným, co postrádá jak promyšlenější děj, tak obrazovou preciznost. Příběh se točí v neustálém kruhu - pan prezident a jeho kohorta se toulají a ukrývají po zasněžené a zablácené Gruzii, jednou za čtvrt hodiny se schovají u někoho doma, vyslechnou si jeho názor na prezidentovu osobu a po pár dnech jsou buď uctivě vyhoštěni, nebo nuceni úkryt z důvodu prozrazení opustit, a zase jdou o pár kilometrů dál k dalšímu stavení. Není to ani politické, ani náladotvorné, ani metaforické, je to jen nuda, ve které se překvapivě víc zpívá než mluví. Plusy spočívají v hereckých výkonech a v záběrech na přírodu. ()

Baxt 

všechny recenze uživatele

Útěk prezidenta Gamsachurdia je pro Ovašviliho je to příležitost k rozvíjení příběhu člověka, jenž se v důsledku putování chce usmířit s rozvrácenou zemí, ale všichni kolem něj vidí jako jediné možné vyústění útěk do jiného státu. Tvrdohlavost protagonisty, který místo exilu dva roky pendloval přes hory a údolí mezi vesnickými příbytky, si nic nezadá s nemluvným mužem, jenž před lety obdělával malý kukuřičný ostrov. Ovašvili to vše nevidí jako politický problém, ale osobní krizi způsobenou ztrátou domova a jistot. Chibula je v podstatě navazující série nespočtu stěhování z místa na místo − film je v tom poměrně nekompromisní a vyvolává dojem repetetivnosti i vzhledem k tomu, že není moc znatelný jakýkoli vývoj ústřední postavy. Přírodních scenérií, třebaže úchvatně zachycených, je rovněž dlouho a opakovaně užíváno především k vyjádření vztahu nepatrného muže, co ztratil vše, k vlastní zemi, která ho na jednu stranu svádí a na druhou se ho snaží zapudit. Tomuto pojetí nelze moc vyčíst, nedokáže ovšem zaujmout a myšlenkově inspirovat po celou stopáž. ()

Mara97 

všechny recenze uživatele

Skupina třinácti mužů (na začátku, poté jich časem ubývá) putuje gruzínskými horami, kde společně s prezidentem unikají před nebezpečím během občanské války. Někde se usadí, potom ovšem zjistí, že se o jejich pobývání na určitém místě ví, proto musí pokračovat někam dál. Takhle by se dal stručně vyjádřit obsah filmu, jen s tím, že tento scénář se opravdu neopakuje jen jednou či dvakrát, nýbrž snad osmkrát. Gruzínská kinematografie sice nezklamala, na film se koukalo dobře, po technické stránce nemám co vytknout, dokonce jsem se i něco přiučil z historie, jen ten stále opakující se mustr trošku lomí filmu vaz. ()

zoze 

všechny recenze uživatele

Na první pohled je tento film pouhé točení se v kruhu. Prezident se svojí skupinou „věrných“ stále cestují od domu k domu, kde diskutují s místními, zpívají a pijí a druhý den odejdou zase k dalšímu domu. Moc mi nedochází ani význam výjevů, které se ve filmu objevily. Přesto byly situace, u kterých jsem se pozastavil, jako například věšení obrazu při příjezdu prezidenta k prvnímu hostu, či kam se ve filmu poděly všechny matky a byl prezident opravdu obklopen svými věrnými, či spíše svými „vězniteli“. Takové otázky pro mě zvyšují kvalitu filmu a nevidím tedy film jako bezcílné putování po Gruzii. ()

Pompadur 

všechny recenze uživatele

Zcela bez nápadu a děje. Pouze bezcíné putování podmanivou gruzínskou krajinou za občasneho zpěvu tamních lidovek... ()

Janek14 

všechny recenze uživatele

Krásně nasnímaná krajina, mluví se málo, mlčí se hodně. Pod na první pohled plochým dějem, se ale skrývá vnitřní boj muže se sebou samým. Výjimečnost filmu podle mě spočívá v tom, že k tomu co vyjadřuje mu stačí pouze komorní scénář a minimalistické herecké výkony. Celé je to ale takové skryté, takže je pro někoho možná těžší do toho proniknout. ()

Reklama

Reklama