U brány věčnosti

Krásné umělecky zfilmované dílo o geniálním umělci, který byl na svojí dobu odlišný a zvláštní. Kdybych někdy měla možnost vrátit se v čase, ráda bych se setkala právě s van Goghem. Myslím si, že to byla neuvěřitelná a geniální bytost, která světu dala nádherné obrazy. Willem Dafoe po složil tu největší hereckou poklonu jakou mohl. Snímek je sám o sobě dost jiný. Chvíli se tam normálně baví a konverzují a další scéna je jen plná hudby, přírody a malujícího van Gogha. Na jednu stranu se mi to líbilo a i oproti délce filmu to uteklo rychle, ale na druhou stranu to bylo tak zvláštní, že se mi to nelíbilo tak jak bych si představovala. (20.03.2020)

"Spomaľ, maľuješ veľmi rýchlo..."O Van Goghovi vzniklo už niekoľko filmov, no za najlepší stále považujem verziu s Kirkom Douglasom z roku 1956. Prišla mi najkvalitnejšia, najviac filmová a pre diváka najvďačnejšia. W. Dafoe sa do role výborne hodil, režisér vystihol krásu prírody, ktorou bol Van Gogh posadnutý. Maľoval rýchlo s obrovským množstvom farby v hrubých vrstvách. Dafoe výborne stvárnil jeho psychické stavy i posadnutosť maľovaním. Film je umelecky podaný, obsahuje mnoho dobrej klavírnej hudby, ale i zvláštne pohľady kamery. Mnohé scény sú zahľadené do seba, sú tu dlhé scény bez dialógov ale i scény, kde sa hovorí až priveľa. Najviac v tej, kde sa v menšej roli objaví Mads Mikkelsen v roli kňaza. Celkovo ako tak spokojnosť, no je isté, že to určite nie je posledný film o tomto výnimočnom maliarovi. Je to vďačná postava, na ktorú sa dá pozerať z rôznych uhlov. 70%. (04.09.2022)

Zajímavě natočený pohled do života pomateného umělce. At Eternity's Gate se daleko víc ponořuje do duše a děl malíře než třeba Pollock (2000) od Eda Harrise. Režisér Schnabel a kameraman Delhomme dokázali snad každý záběr natočit, tak aby z něj mohl vzniknout samostatný obraz. Po zhlédnutí filmu se určitě každý snadno ponoří do Van Goghových děl. Schnabelův Basquiat (1996) určitě také stojí za zkoušku. (05.02.2019)

Tohle je film, který by se mohl líbit mému synovi Honzíkovi. Ale popořadě. Předně je Julian Schnabel debil, že duchovní film zabil, ale totálně zabil debilní kamerou. Roztřesenou, nezarámovanou (a to je přitom film o malíři!), rádoby dokumentární, rádoby z pohledu první osoby. Je to rozčilující, odvádí to pozornost a i když si pan režisér možná myslel, že tak docílí většího cítění do postavy Van Gogha, povedl se mu pravý opak. Přitom scénář je skvělý a kdyby to natočil někdo normální, vynikla by jeho síla. Láska Van Gogha k polím a přírodě, jeho vize, spojení s Bohem, to vše je nádherně podáno i Willemem Dafoem zahráno. Včetně jeho podivínství, které obyčejní vesničané nedokázali pochopit (a on si s nimi nemohl sednout v pohodě ke stolu se sýrem a vínem, jak snil), včetně běsů v sobě, Asi nejlepší - tedy pro ty, kteří to mají podobně, tak po scénách z polí a lesů - je rozhovor s knězem. To je dokonalý dialog! Jsou v něm všechny Goghovy pochybnosti i víra. Trochu mi jeho zpověď připomněla Macháčka a jeho Zápisky z blázince, to je hodně podobné. „Život je určen k setí. Sklizeň jeho součástí není. - Ježíš byl za svého života také neznámý. - Těm, co jsou smutní, jsou nablízku andělé. A nemoc může někdy uzdravit.“ Vážně škoda, že mi pitomým mácháním s kamerou režisér málem do těchto duchovních oblastí a možností meditace uzavřel přístup. (30.11.2019)

Pro mě to bylo fakt utrpení. Mám rád van Goghovy obrazy, zajímám se o životy malířů, chodím do muzeí a galerií, ale filmy bez děje mě fakt iritují. Navíc mezi van Goghem a Gauguinem byla taková dynamičnost, že by vystačila na celý film, tady se jí jen lehce dotkneme. Willem Dafoe je skvělý v každé roli a i na van Gogha se fyzicky hodí. Trochu úsměvné je obsazení Ruperta Frienda do role Thea - ten výrazný věkový rozdíl nesetře sebelepší maskér. Potěší přítomnost evropských hereckých superstar - Mikkelsena a Amalrica. Schnabel je komplikovaná osobnost, proto mě v konečném důsledku nepřekvapuje, že tento film natočil právě on. (25.02.2019)