Холодное танго
Cold Tango
Obsahy(1)
Druhá světová válka převrátila naruby miliony nevinných lidských životů. Max (Rinal Muchamětov) v době, kdy došlo k napadení Sovětského svazu nacisty, byl ještě chlapcem. Protože byl z židovské rodiny, hrozilo mu uvěznění v pracovním táboře. Naštěstí se mu podařilo zachránit a na čas mu pomohli s úkrytem rodiče Laimy (Julia Peresild), po nějaké době musel ale stejně odejít. Uteklo několik let a Max se už jako dospělý muž vrací zpět, začal pracovat u policie, která pátrá po bývalých stoupencích nacistů. Opět se setkává s Laimou, která pracuje v továrně, a cítí k ní náklonnost, která se mění ve vroucí vášeň. Problém nastane v momentě, kdy vyjde najevo, že ve spisech kolaborantů s nacisty je i její otec... (Dazzy)
(více)Recenze (6)
Hlavní příběhová linie není nikterak složitá: Miluje ji, ale ona mu neustále uníká. Když už si myslí, že budou konečně šťastní, osud jim udělá čáru přes rozpočet... Na pozadí celého příběhu jsou události II. světové války a následného připojení Litvy k SSSR, kdy docházelo k masovým deportacím nepohodlného obyvatelstva na Sibiř. Součástí filmu je opravdu nádherná hudba, do které se stačí jen zaposlouchat. ()
Zajímavá kapitola litevských dějin (40. a 50. léta 20.století) je bohužel zprasena poněkud přihlouplým scénářem, konkrétně lovestory tak retardovanou, že by z ní museli hnusem zvracet i jinak perverzní hollywoodští scénáristi. Náklonnost submisivního židovského sirotka k vulgární a primitivní dívce (a posléze ženštině) je křečovitě vyumělkovaná a hlavně trapná. Nicméně ostatní děj (kterým je lovestoryové jádro obaleno) je vcelku zajímavý a podnětný. Přiznám se, že jsem dodnes neměl ponětí o tak velkém rozsahu protisovětského odboje "lesních bratrů" v Litvě a v menší míře i Lotyšsku a Estonsku. Škoda toho červenoknihovního idiotismu, mohla to být působivá variace na Michalkovovo Utomljonnyje solncem, s ním srovnatelná, takhle se jedná jen o průměrnou nápodobu. ()
Týmto pobaltským krajinám veru niet čo závidieť. Z kaluže do blata a potom do bahna :( A presne o tom je tento film, ktorého dej je zasadený do vojnovej a povojnovej Litvy, okupovaná na striedačku náckami a potom komunistami. Príbeh bol pútavý, aj keď sa mi zdal dosť nekonzistentný. Ten skok v deji od nacistickej okupácie až do komunizmu bol dosť veľký a mňa osobne by dosť zaujímalo, ako Max a Laima prežili tento čas, ktorý ich tak zásadne poznačil. To považujem zároveň za najväčšiu chybu celého filmu. Naopak, musím pochváliť Rusov, že tu bola vcelku zachovaná objektivita a nebola to nejaká jednostranná propaganda. Hlavné postavy boli sympatické, aj keď som akosi nepochopil ten obrovský vzdor Laimy voči Maxovi. Každopádne, na viac ako 3* to tak či tak nevidím. ()
Skvelý film. Treba ešte poznamenať že scenár napísal Pavel Čuchraj na motívy diela Sovietsko-Izraelsko -Ruského autora Erafima Savela (Эфраима Севелы «Продай твою мать» 1981). Zachycuje dejiny Litvy od okupácie, vládu a represie najprv Sovietov (1940), následne fašistického Nemecka (do 01/1945) a opätovne komunistickým terorom (1950). Je to príbeh detstva a dospelosti Litovky a Žida ktorý charakterizuje toto temné obdobie: Likvidácia židovskej komunity fašistami a domácimi prisluhovačmi, arizácia, oslobodenie Červenou armádou a komunistický teror spojený s vysídlovaním a trestaním celých národov do Gulagov na Sibír. A beznádejný odpor Litovcov voči novému režimu. Ruské filmy bývajú propagandistické, v tomto filme som videl len reálne, nestranne zobrazené udalosti. O to je film cennejší. Mladí herci nesklamali, zahrala si aj „stará garda“ Sergej Gamaš. Bez váhania 5*. ()
S odstupem dvaceti let vytvořil Čuchraj podobně zdařilé dílo jako byl VOR (Zloděj) - ovšem tentokrát morálně hodnotnější, protože zde jde o propletenec nevinných a vinných, viny a trestu, které nemilosrdně dopadají na všechny strany, na židy, Litevce i Rusy. /Je ostudné, že film kromě Ruska, Litvy a Polska nebyl nikde uváděn, ani o něm nikdo nic nenapsal/ (90%). ()
Tak smutne a tak reálne. Na začiatku tu máme niečo ako Sophiinu voľbu, ale celkom inak vyriešenú. Ale nič to nemení na trpkosti príbehu. Jednotlivé postavy majú celoživotné traumy a každý sa ich snaží vyriešiť po svojom. Život židovského chlapca, ktorý bol už v mladosti očarený krásou mladej Litovky naberá rôzne premeny po vojne. A záver pekne hoc smutne spracovaný. Sergej Garmaš v úlohe ruského majora pôsobí ako skutočný vojak. ()