Les Trois visages de la peur
Black Sabbath
Režie:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHrají:
Michèle Mercier, Boris Karloff, Mark Damon, Susy Andersen, Harriet Medin, Jacqueline Pierreux, Lidia Alfonsi, Glauco Onorato, Rika Dialina, Gustavo De Nardo (více)Obsahy(1)
Tento film je tvořen třemi horrorovými povídkami. První "The Telephone" pojednává o prostitutce, která je terorizována telefonáty ze záhrobí. Druhá "The Wurdalak" je o upírovi (Boris Karloff), který se krmí na svých milovaných. Třetí povídka "The Drop of Water" ukazuje zdravotní sestru, která ukradne prsten mrtvého spiritualisty. Spiritualista však chce prsten zpět a taky si pro něj přijde. (Chatterer)
(více)Recenze (46)
Nikdy jsem nefandil povídkovým filmům a nikdy jim asi fandit nezačnu. Black Sabbath se skládá z jednoho průměrného psychothrilleru, jednoho docela zdařilého hammer-like gotického hororu (tomu ale taky nijak extra nefandím) a jedné průměrné duchařiny. Nic co by člověk musel vidět. ()
Tři příběhy, které spojuje vynikající Boris Karloff. První je překvapivě pouze průměrný thriller, zbylé dva jsou na to už mnohem lépe. Druhá povídka má skvělou gotickou atmosféru a překvapilo mě, co se myslelo pod pojmem Wurdulak, protože jsem čekal vlkodlaka :) Poslední je nejkratší, za to nejděsivější. Maska hraběnky se docela vyvedla, takovou dámu bych uprostřed noci potkat vážně nechtěl. Navíc se mi líbilo, že režisér na samém konci jasně ukázal, že má i smysl pro humor. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle Bavův snímek je malinko slabší, než ty, co jsem v poslední době od něj viděl. 7/10 ()
Po vizuální stránce snad ještě lepší než Hammer. Začínám propadat italské hororománii. :) ()
Tak nakonec se Bavovi, italsky afektovaný, povídkový snímek povedl. První kousek byl velmi průměrný po všech stránkách. Druhý příběh, "upírský" a nejdelší, i přes svou naivitu mnohé napravil a závěrečná scéna velmi povedená. Poslední povídka by si zasloužila samostatné hodnocení. Dokonalý horor. Divák přesně ví,co se stane, ale půlky jsou prostě stažené a funguje to výborně až do konce. Samotné jí dávám s chutí plný počet. Díky ní lepší čtyři, což je pro povídkový film velmi příznivé hodnocení. ()
Traduje sa, že inšpiráciou pre voľbu názvu kultovej hudobnej britskej skupiny Black Sabbath bol tento film, ktorý natočil taliansky režisér Mario Bava v roku 1963. Originálny názov tohto snímku znie "I tre volti della paura", ale v anglicky hovoriacich krajinách bol distribuovaný pod titulom "Black Sabbath". Muziku formácie Black Sabbath mám rád, takže som bol veľmi zvedavý na film, podľa ktorého sa pomenovali. Jedná sa o poviedkový horrorový snímok, ktorý je zložený z troch epizód. Prvá, úvodná časť "The Telephone" (Il Telefono) je o výhražných telefonátoch. Potom nasleduje gothický vampírsky príbeh "The Wurdulak" (I Wurdulak). Túto trilógiu uzatvára spiritualistická ghost story "The Drop of Water" (La goccia d´acqua). Ja som bol spokojný. Užil som si to. Bolo to veľmi dobré. Bravo maestro Bava. **** ()
Velmi nevyrovnaný film, což u povídkových snímků není vzácné. Povídka ,,Telefon" má sice zajímavý námět, leč v literatuře ( odkud čerpá) i filmu je pro dnešní dobu nijak výjimečný. Krásná M.Mercierová (Angelika) za podívání rozhodně stojí! Nejlepší je určitě ,,Kapka vody", která je po výtvarné stránce naprosto bezchybná - barokní obrazy interiérů, šerosvit a hra barev a tónů od zlaté přes okrovou, purpurovou, hnědou, bílou, šedou až k černé s tisíci (možná miliony) odstínů a přechodů. Kapka vody je tíživě dusivá, s minimálními prostředky vytváří slušnou atmosféru ( kapání vody, vytřeštěné oči, ruka, moucha...). Horror s monstry je zastoupen ,,Wurdulakem", povídkou typicky romantickou, kde den a noc, stíny a tma, rozvaliny a starý klášter hrají opět důležitou roli. Ostatně i interiér stavení je pln detailů a divák je v úvodních záběrech pomalé kamery nedokáže ani vstřebat. Boris Karloff je zde spíše ikonickým doplňkem, než výraznou hereckou hvězdou. Natočeno dle tria spisovatelů - A.P.Čechov, A.K.Tolstoj, G.de Maupassant. Celkově mezi 3-4*. ()
Tak ako pri asi každom komentári k poviedkovému filmu musím aj tu poznamenať, že ich z hĺbky duše nemám rád, ale Black Sabbath je výnimkou. Jednak sa to naplno prejavuje Bavov cit pre vizuál (neskutočné kulisy, dizajn domov a bytov, nádherné farby, či halogénové nasvietenie), ale aj obsahovo je to na svoj žáner nadštandard. Žiaden z príbehov nestojí na záverečnej pointe, čo ma irituje na takmer všetkých filmových poviedkach, aj ten náznak pointy v záverečnom príbehu je celkom vkusný. Sú to svojbytné filmy akurát osekané do tretinovej stopáže, sú skvelo vystavané a účelom príbehu nie je iba smerovať k záverečnej minúte, ktorý "vyrazí dych" Paráda! ()
Mistr Bava si ve snímku " Black Sabbath " bere na paškál tři povídky, který jsou volně založenz na příbězích od Čechov(a), Tolstoj(e) a Moupassant(a). Jako uvaděč nás přivítá B. Karloff, kterej si později zahraje i v druhé povídce samotného Wurdulaka. Nejslabší mi přišel první příběh. Nejsilnější byl ten druhý. Spokojenost. ()
Slabší čtyřka. Druhý příběh "Semja vurdalaka", podle Alexeje Konstantinoviče Tolstého (nikoliv Lva Nikolajeviče, jak se domnívá gumli), je výtvarně velmi zdařilý. ()
Parádní povídkový film, má všechno co bych vyžadoval. Atmosféru, dobrý příběh a některý strašidelný pasáže. První povídka Telefon mi přišla jako nejslabší, byla taková obyčejná a přemýšlel jsem že to raději stopnu. Naneštěstí jsem to neudělal a dokoukal jsem to. První povídka je nuda s dobrýma hercema a zajímavou pointou 50%. Druhá povídka a zároven nejlepší je atmosférická pecka o jakýmsi Wurdulakovi. Karloff tady podává naprosto exelentní výkon a atmosféra v tomhle díle je naprosto parádní, navíc ta chatka a ten les dokáží nahnat husinu. A i celej příběh je parádní. Jen škoda že je to občas zbytečně natáhlý. 90%. No a poslední povídka je o prstenu a duchovy. Slabej příběh kterej si to na druhou stranu vynahradil kurevsky strašidelnou mrtvolou, je sice pravda že je tu zbytečné natahování ale ta mrtvola mě celkem děsila. 80% Strašně škoda první povídky, která zkazila dojem chtěl jsem dát 5*, ale bohužel první povídka je slabá. ()
Třikrát Mario Bava volně na motivy příběhů Alexeje Nikolajeviče Tolstého, Antona Pavloviče Čechova a Guye de Maupassanta. První povídka Telefon s krásnou Angelikou, tedy Michelle Mercier, je lehce tuctovou ale vcelku vysokonapěťovou jednohubkou, která ztrácí zejména v nesmyslném jednání hlavní postavy. Ale krásná je opravdu prvotřídně! Druhá je čistokrevným gotickým hororem s vynikajícím Borisem Karloffem, nádhernými kulisami starého sídla, mlhou a krví podlitýma očima za oknem v temné noci... Třetí je pak nejlepší, další čistokrevná, tentokrát duchařská záležitost s děsivostí na maximu. Zvuky, barvy a opravdu hnusně odporné strašidlo...První za tři, druhá za čtyři, třetí za pět. ()
Poviedkové horory síce nie sú moja priorita, no Black Sabbath patrí k tomu najlepšiemu, čo som mal v rámci tejto kategórie možnosť vidieť a určite stojí za pozornosť, rovnako ako zvyšok hororovej filmografie Maria Bavu, ktorý dokázal aj so skromným rozpočtom veľké veci a asi by sa neveriacky chytal za hlavu, keby videl, aké negatívne meno urobili talianskemu hororu najmä po roku 1980 niektorí jeho netalentovaní nasledovníci... ()
Ebertův idiot plot (jakýkoli rozvoj zápletky by vůbec nevznikl, kdyby se postavy nechovaly jako idioti) dotažený prakticky k dokonalosti ve všech povídkách. Nicméně z poslední povídky (Drop of Water) nečekaně vytane vskutku strašidelná záležitost, dokonce i s náznaky režijní invence (dům mrtvé ženy posetý kočkami a panenkami), kde za pomoci klasických žánrových propriet (zhasínající světlo, kapající voda, houpající se křeslo a jedna dost hnusná mrtvola) se daří vyvolat ten nejklasičtější pocit strachu, za který jsem Bavovi vděčný. Jo a sebeshazující poslední záběr též dost potěšil ()
Italové točí Rusy a Francouze a vznikne z toho žánrová klasika. Oduševnělá, se smyslem pro tajemno a strach. Naneštěstí ale jen lehounce nadprůměrná. Zápletky všech tří povídek jsou veskrze triviální, většinou předvídatelné a nijak originální (asi by se slušelo zdůraznit že dnes, v době vzniku literárních předloh - a možná i filmu samotného - pravděpodobně ne). Přesto dokáží vybudovat zajímavou a potřebnou atmosféru. Potěšilo mě řazení povídek, které je nakonec seřadilo od nejslabší po nejsilnější. První povídka je skoro k pousmání, třeba i proto, že zjistíte, kde asi (možná) brali inspiraci tvůrci Vřískotu. Ale zase tu můžete vidět představitelku Angeliky Michele Mercier. Druhá povídka mě potěšila studiovými kulisami (já tohle miluju), krásnými ženami (ach, Zdenko) a schopností z mála vytřískat poměrně dost (jak málo stačí, aby šel z Karloffa strach). Poslední povídka pak svou zasmrádlou neoriginalitu přehlušuje skvělou maskérskou prací a obrovským umem vyděsit takřka z ničeho (opravdu, když už nic, tenhle film a tahle povídka ukazují, že k tomu stačí opravdu málo). Nejvíce z celého filmu mě pak bavil Karloffův závěrečný proslov a titulky. Fakt zábavné. Ve své době na velkém plátně by to na mě asi působilo hodně, dneska už asi, coby zmlsanec konzumující hodiny a hodiny horrorového filmu, potřebuji trochu více. Je spousta věcí, kterými mě film zaujal, uspokojil a pobavil. Naneštěstí mezi nimi není to hlavní. Trochu jsem se nudil a nemůžu se zbavit pocitu neukojení. Podívám se na to někdy znovu? Asi jo. ()
na hororu black sabbath je nejzajimavejsi (krome toho, ze neni vubec strasidelny) to, ze se podle nej pojmenovala dnes uz ponekud vycichla, ale ve sve dobe zasadni metalova skupina black sabbath (prekvapive). pro divaky pochazejici ze stredni evropy (tzn. pro nas vsechny) je jeste docela zajimave videt michele mercier zcela vyjimecne v jine roli nez jako markyza angelika, ale to je tak asi vsechno. 3 povidky plne nechtene vtipnych scenek, urcene hlavne pro fanaticke fanousky hororu nebo black sabbath, nejlepe oboji. pro ostatni spis nuda. no i kdyz ta angelika... ()
The Telephone 6/10, The Wurdalak 8/10, The Drop of Water 8/10. Vynikající archivní kousek z hororové Itálie. Dokážu si představit, co tenhle film dokázal provést obecenstvu v době vzniku. ()
Povídkové horrory mám hodně rád a tenhle byl jeden z těch nejlepších, které jsem viděl, beru li v potaz celek. První povídka nadprůměr, znepokojivé, stísňující, ale žánrově tenhle styl co jde spíš do krimi thrilleru po Italsku úplně nevyhledávám, ale dobrý - 3/5. Druhá povídka masakr, takovou atmosféru jsem u horroru hodně dlouho nezažil - to prostředí, námět, kulisy, mlha, zborcenina hradu, Karloff, prostě úžasný a být to samostatný film roztažený do celovečerní stopáže bez hluchých míst, tak jde do mý TOP 50 - 5/5. Poslední povídka krátká, svižná, úderná a děsivá - 4/5. Díky druhé třetině Black Sabbathu bych sem hrozně rád dal 5*, ale jako celek jsou to "pouze" velmi silný čtyři. 8.5/10 ()
Tři povídky. První je něco na způsob gialla, kde se pohybujeme na pomezí thrilleru a detektivky. Následující je ze starších dob s upírskou tématikou a konečně závěrečná je duchařsky laděná, kde se hlavní postavě nevinná loupež prstenu nebohé stařenky pěkně vymstí. Ta poslední byla asi nejvíc groteskní, protože pohled na figurínu s grimasou, která jakoby měla v sobě anální kolík, ve mě vyvolávala plno veselých úsměvů. Vše se vleklo na vlně podprůměrnosti a atmosféra, kterou u těchto starších kousků obdivuji, byla nevalná, neřkuli ten nedotažený scénář a unylá režie. Kdepak, tento hororový guláš se moc nevyvedl, ale abych Black Sabbath nekřivdil, tak závěrečná tečka na koníčku, mě velmi potěšila. ()
Škoda len, že tie tri poviedky nemali svižnejšie scenáre, pretože s vizuálne dokonalou réžiou Maria Bavu by dávali dohromady majstrovský kúsok. Tak sa to len trochu zdĺhavejšie vlečie a výborne vystavaná atmosféra tak vyjde naprázdno. ()
Tu sú tri príbehy-z toho jeden je slabučký thriller,druhý veľmi silno atmosferický gotický horor a tretí slabo nadpriemerný duchársky film. Telefón je o žene ktorej vy voláva neznáma osoba,že ju zabije. Prepracovaný príbeh to bol ale mňa atmosférou ani napatím neohromil.Wurdulak-cudzinec príde do dediny a tam riady upír a nájde tam mŕtvolu chlapa a v tej dedine vládne strach,lebo jedna rodina čaká otca,ktorý zabil toho upíra a on sám sa stal ním,ktorý sa živý na blízkych a rodine.Druhý príbeh sa odohráva v temnom prostredí a je to dosť ponuré.Krásny vizuál a čoraz viac fandím gotickým hororom,ktorý tiež do tej kategórie patrí.Tento diel disponuje mrazivými kulisami,ktoré dotvárajú dosť silnú atmosféru.S B.Karloffa išiel strach a bol naozaj výborný.Táto časť bola najdlhšia ale aj najlepšia.Kvapka vody-Je to o žene ktorá ide obliecť ženu,ktorá zomrela a zoberie jej prsteň a od tej chvíle sa začnú diať divné veci,a tej žene dochádza že to nemala robiť.Jeden so silnejších duchárskych príbehov,ktorý mal aj silnejšiu atmosféru.Ale keby nebolo vynikajúceho druhého príbehu,tak také hodnotenie určite nedám. ()