Filmové zpracování novely Bohumila Hrabala o skupině sympatických podvodníčků a jedněch krásných nevinných očích.
Bizarní příběh se odehrává v létě 1947, kdy narůstala hrozba likvidace drobných živností. Dobové atmosféry využije parta falešných pojišťováků a začne ustrašeným řezníkům, holičům, drogistům či ševcům nabízet ve své Opoře ve stáří" jakousi pomyslnou ochranu před neodvratitelnou společenskou katastrofou. Té sehrané partičce však nejde jen o finanční zisk, spíše je to všechno jakási klukovská hra, kdy se pánové parádně a s patřičnou nadřazeností baví na účet svých důvěřivých klientů. Jednou ale padne kosa na kámen - sami se nechají stejně zaslepeně obelstít andělskýma očima" někoho, kdo byl chytřejší a důvtipnější než oni. Ale ani onen krásnooký smutný hrdina nevyjde ze souboje nepoznamenán... (Skvrnu nelze odstranit bez porušení podstaty látky...) Příjemný dobový kolorit, maloměsto plné svérázných lidských typů, to vše promícháno s lehce ironickým vlídným humorem, to vše činí z filmu příjemný zážitek.(oficiální text distributora)
Jak je vidět už na třetím příkladu, převést Bohumila Hrabala do filmové podoby není vůbec jednoduché ani pro dobrého režiséra. A tak podobně jako Petr Koliha, o Věře Caisové ani nemluvě, i Dušan Klein šlápl vedle. Přesto, že nominoval výtečné herce, výsledek je neslaný, nemastný a splývá v chuchvalec neustálého blábolení, které je hrabalovské řeči hodně vzdálené. A Pavel Kříž je jen a jen Štěpán Šafránek - nic víc, nic míň. Ač nerad, důvod k druhé hvězdičce jsem nenašel.(30.5.2008)
Viděl jsem báječnou inscenaci v divadle Na zábradlí, ve druhém vrcholu jeho úrovně a to byla krása. Tohle je shit, bohužel pan režisér Klein opravdu nemá pro Hrabala pochopení. Skvělé herecké výkony, nad kterými se zde rozplývá mnoho hodnotitelů, mi až na vyjímky unikly, ano, ńadra Markéty Hrubešové mi neunikla a je za ně ona hvězdička. Pavel Zedníček hrál i v onom divadle, ale tady je to taková televizně bakalářská limoška s umělým sladidlem a chemickou ovocnou příchutí, značně vyčpělá - bez bublinek. Pavel Kříž musel v Kanadě nebo kde to byl projít snad lobotomií, protože po Zámku nekonečno a konec konců i Básnících už po návratu do vlasti nezahrál podle mého nic. Poulení očí (andělských) to nevytrhne. Ano, Příliš hlučná samota je ještě horší Hrabal, ale to není moc velká útěcha.(9.4.2012)
Zajímalo by mě, jak to tenkrát bylo. Zdali tohle Hrabal osobně nějak dovolil. Musel přece vědět, že Klein a Nývlt to zmastí, že nemají vkus. Vezměme si jen obsazení - je vkusné doplnit Abrháma, Preisse, Postráneckého a Kopeckého takovými typy, jako jsou Zedníček, Adamovská a Kříž? Je zřejmé, že Klein obsazoval ne podle uměleckých kvalit, nýbrž podle popularity. A který slušný člověk by k Hrabalovi přilepil Hapkovy příšerné cajdáky? Zase jedině šmírák. No budiž, i takoví se uživí, ale proč, proboha, se musejí pouštět do Hrabala?(2.2.2011)
Pokud bych Andělské oči hodnotil pouze z hlediska filmového, tak tento snímek nevyniká ničím úchvatným, na co by člověk po skončení, mohl dlouze vzpomínat. Obyčejné televizní zpracování, ničím atraktivní exteriéry, jednoduchý prostý děj, který umí okořenit pouze výborné výkony představitelů. Ale scénář je natolik chabým, že ani zmíněné výkony nedokážou vykřesat po dobu sledování, žádnou atmosféru či jinou dobrou filmovou rovinu. Pokud bych Andělské oči hodnotil z hlediska pokusu o filmový přepis, knižní předlohy pana Hrabala, je snímek na tom ještě hůře. Veškerá Hrabalova nadsázka a poetika se zde, v tomto případě smrskává do pouhého sledování hrstky lidí, kteří ač ověnčenou květnatou mluvou, nepředvádějí nic jiného než ukájení svých lidských potřeb. Tam kde člověk najde při čtení knihy, humornou nadsázku, i když jde pouze o jídlo, pití nebo dobývání ženského srdce, zde se mu před očima nadsázka mění v obyčejnou poživačnost. V díle zkrátka chybí ten kus atmosféry, kterou v podobných přepisech uměl zasadit např. režisér Menzel. A tak pouze dvě hvězdy a ty dávám jen za bezchybné herecké projevy.(3.2.2011)
Současní pojišťováci jistě plesají nad tímto snímkem a říkají si, jací jsou štramáci a jaké je to jejich řemeslo skoro až umění. Jenže doba je plytká a okrádání lidí skrze všemožná životní, zdravotní, kapitálová, důchodová pojištění ztratilo veškerou poetiku.
Jinak film je jen lehce nadprůměrný, takový veřejnoprávní, snad pokus přiblížit Hrabala všemu lidu. Bohužel.(26.3.2014)
V kinech
od:
CaptainNor
Jak je vidět už na třetím příkladu, převést Bohumila Hrabala do filmové podoby není vůbec jednoduché ani pro dobrého režiséra. A tak podobně jako Petr Koliha, o Věře Caisové ani nemluvě, i Dušan Klein šlápl vedle. Přesto, že nominoval výtečné herce, výsledek je neslaný, nemastný a splývá v chuchvalec neustálého blábolení, které je hrabalovské řeči hodně vzdálené. A Pavel Kříž je jen a jen Štěpán Šafránek - nic víc, nic míň. Ač nerad, důvod k druhé hvězdičce jsem nenašel.(30.5.2008)
Peabody
Viděl jsem báječnou inscenaci v divadle Na zábradlí, ve druhém vrcholu jeho úrovně a to byla krása. Tohle je shit, bohužel pan režisér Klein opravdu nemá pro Hrabala pochopení. Skvělé herecké výkony, nad kterými se zde rozplývá mnoho hodnotitelů, mi až na vyjímky unikly, ano, ńadra Markéty Hrubešové mi neunikla a je za ně ona hvězdička. Pavel Zedníček hrál i v onom divadle, ale tady je to taková televizně bakalářská limoška s umělým sladidlem a chemickou ovocnou příchutí, značně vyčpělá - bez bublinek. Pavel Kříž musel v Kanadě nebo kde to byl projít snad lobotomií, protože po Zámku nekonečno a konec konců i Básnících už po návratu do vlasti nezahrál podle mého nic. Poulení očí (andělských) to nevytrhne. Ano, Příliš hlučná samota je ještě horší Hrabal, ale to není moc velká útěcha.(9.4.2012)
Maq
Zajímalo by mě, jak to tenkrát bylo. Zdali tohle Hrabal osobně nějak dovolil. Musel přece vědět, že Klein a Nývlt to zmastí, že nemají vkus. Vezměme si jen obsazení - je vkusné doplnit Abrháma, Preisse, Postráneckého a Kopeckého takovými typy, jako jsou Zedníček, Adamovská a Kříž? Je zřejmé, že Klein obsazoval ne podle uměleckých kvalit, nýbrž podle popularity. A který slušný člověk by k Hrabalovi přilepil Hapkovy příšerné cajdáky? Zase jedině šmírák. No budiž, i takoví se uživí, ale proč, proboha, se musejí pouštět do Hrabala?(2.2.2011)
Tiiso
Pokud bych Andělské oči hodnotil pouze z hlediska filmového, tak tento snímek nevyniká ničím úchvatným, na co by člověk po skončení, mohl dlouze vzpomínat. Obyčejné televizní zpracování, ničím atraktivní exteriéry, jednoduchý prostý děj, který umí okořenit pouze výborné výkony představitelů. Ale scénář je natolik chabým, že ani zmíněné výkony nedokážou vykřesat po dobu sledování, žádnou atmosféru či jinou dobrou filmovou rovinu. Pokud bych Andělské oči hodnotil z hlediska pokusu o filmový přepis, knižní předlohy pana Hrabala, je snímek na tom ještě hůře. Veškerá Hrabalova nadsázka a poetika se zde, v tomto případě smrskává do pouhého sledování hrstky lidí, kteří ač ověnčenou květnatou mluvou, nepředvádějí nic jiného než ukájení svých lidských potřeb. Tam kde člověk najde při čtení knihy, humornou nadsázku, i když jde pouze o jídlo, pití nebo dobývání ženského srdce, zde se mu před očima nadsázka mění v obyčejnou poživačnost. V díle zkrátka chybí ten kus atmosféry, kterou v podobných přepisech uměl zasadit např. režisér Menzel. A tak pouze dvě hvězdy a ty dávám jen za bezchybné herecké projevy.(3.2.2011)
dr_drep
Současní pojišťováci jistě plesají nad tímto snímkem a říkají si, jací jsou štramáci a jaké je to jejich řemeslo skoro až umění. Jenže doba je plytká a okrádání lidí skrze všemožná životní, zdravotní, kapitálová, důchodová pojištění ztratilo veškerou poetiku. Jinak film je jen lehce nadprůměrný, takový veřejnoprávní, snad pokus přiblížit Hrabala všemu lidu. Bohužel.(26.3.2014)