Noční zvířata

Tony Hastings (Jake Gyllenhaal) je při jízdě na silnici vytlačen autem, které řídí trojice výtržníků. Po zastavení mu sice nabídnou pomoc, ale po výměně kola dva z nich odjíždí s jeho ženou a dcerou pryč. Tonymu se podaří kontaktovat policii a s hledáním rodiny mu pomáhá detektiv Bobby Andes (Michael Shannon)... Dějová linka románu Edwarda Sheffielda (Jake Gyllenhaal), který čte Susan Morrow (Amy Adams), nebyla nejoriginálnější, ale na druhou stranu nebyla vůbec špatná. Celkový zážitek z filmu kazí to, že je takový neukončený, protože těch věcí se tam nakouslo více a pak se k nim příběh nevrátil (manželova nevěra, ztráta dítěte a samotný konec). (02.01.2017)

Dvě věci musím "Nočním zvířatům" nechat, a to dusnou atmosféru a výborné herecké výkony Gyllenhaala a Shannona. Stále se ale jedná "pouze" o příběh ženy, která má všechno, a přesto nemá nic, s ne úplně dotaženým závěrem, takže 3,5*. Na druhou stranu (!), právě díky té všednosti je to zatraceně cool, proto zaokrouhluji nahoru. (28.12.2020)

Jake Gyllenhaal si vyberá zaujímavé námety pre filmy, v ktorých sa rozhodne hrať. Alebo sú zaujímavé svojím spracovaním. V tomto prípade platia obe možnosti. Spletitý príbeh vyrozprávaný na troch úrovniach a za pomoci spomienok a príbehu z knihy. Film o rozhodnutiach a váhaní a tiež o tom, ako to môže skončiť, keď sa rozhodneme zle, alebo váhame príliš dlho. Veľká spokojnosť. 80/100 (12.02.2017)

Když jsem svého času k filmu Single Man (který se mi velmi líbil) napsal, že se budu těšit, s čím Tom Ford přijde příště, nemohl jsem tušit, že další film uvede až po dlouhých 7 letech. Během novinářské projekce jsem ale bohužel nabyl dojmu, že to čekání za to nestálo - a že mě ten film vystavil nemalému zklamání. Noční zvířata vykazují se Single Manem několik podobností (hlavní postavy obou snímků jsou navzdory své finanční zajištěnosti velmi nešťastné a izolované; v obou filmech se vyskytuje starý Mercedes - konkrétně v Single Manovi je to Mercedes-Benz 220 S Coupé z r. 1957, v Nočních zvířatech je to Mercedes-Benz 240 D [W123] z r. 1980-1983; a do třetice spojuje Noční zvířata se Single Manem několik jmen tvůrců, kteří se rozhodli navázat na svou předchozí spolupráci s Fordem: kostýmní návrhářka Arianne Phillips, hudební skladatel Abel Korzeniowski a střihačka Joan Sobel), Fordův režijní debut mě ale osobně oslovil víc. Snímek Noční zvířata mě příliš nezaujal ani navzdory svým mnohým kvalitám (vytříbená obrazová stránka, povedený soundtrack, výborné obsazení - excelentní herecká kreace Michaela Shannona!, či výskyt celé řady uměleckých děl od slavných umělců jako např. Damien Hirst, Jeff Koons, Andy Warhol, ad.) - přišlo mi, že spojuje žánry intimního dramatu a akčního thrilleru způsobem, který moc nefunguje, a že celý film působí nepříjemně odtažitě a samoúčelně, jako stylistická hříčka, která chce jít proti diváckým konvencím, ale ve výsledku jen nudí coby nesympaticky divný a bizarní film (už úvodní šokující scéna s obézními nahými modelkami je nezapomenutelná a v člověku může hned zkraje filmu vyvolat dojem, že půjde o podívanou ne nepodobnou snímku Neon Demon, a oba filmy skutečně není od věci vzájemně porovnat). Za mě tedy nakonec spíše blazeovaná otrávenost a dojem, že mě tento film prostě minul, škoda - těšil jsem se na něj skutečně hodně. (14.11.2016)

No popravdě jsem čekal, že tyhle "zvířata" budou o něco dravější. Ale, jo. Film má dvě linie vyprávění a to děj knihy a samotnej příběh filmu. Když se člověk vžije do příběhu knihy a měl by to zažít na vlastí kůži tak je to masakr a rozhodně nápor na psychiku. Za sebe musím říct, že zakončení knihy se mi nelíbilo tak jako zakončení filmu. Mnohým se asi bude zdát zakončení filmu nic nevysvětlující. Já jsem ho ale očekával a za mě je ten konec všeříkající. Na to si ale musí přijít každej sám. Slabší 4 hvězdy. PS: Už dlouho jsem neviděl takový WTF úvodní titulky. (02.12.2022)

|25%| Zdržím se podrobnému komentáři. Asi to není až tak špatný film, určitý potenciál a prvky jsem cítil, že nejsou až tak v nepořádku, ale mě to vůbec nebavilo. Linie s Amy Adams už vůbec ne. Tak s Jakem Gyllenhaalem trochu jo, ale furt to nebylo ono. Finále to moc nevytrhlo. Bylo to pojato takovým stylem, který mi vůbec nevyhovoval. Musel jsem dát asi 6 přestávek, abych to vůbec dodíval do konce. Začáteční scéna, kdy ti hovada psychicky terorizovali Jakeovu rodinu – to byla asi jediná scéna, která mě zaujala. Holt i skvěle hodnocené filmy mi někdy totálně nesednou – toť vše. (07.01.2017)

Chladné (v pozitivním slova smyslu). Hypnotické. Opojné. S bez přehánění geniálním soundtrackem. Zároveň však také místy až příliš neosobní a odtažité. V konečném důsledku však dobré. Moc dobré... (26.01.2017)

Tenhle hrdina byl v tom románu schován. Konečně jsem se dočkal regulérního pokračování Nekonečného příběhu, které je pro diváky trpící lynchovským, cronenbergovským a artovým syndromem. Roky nemrdaná a rezivějící manželka, čekající, až jí menopauza každým dnem zaklepe na vaginu, jednoho dne obdrží poštou knihu, jejíž autorem je její bývalý manžel, s nímž se dvacet let neviděla. Začte se do knihy, tentokrát to nebude na školní půdě, nýbrž v její útulné posteli, a začnou se dít věci. Před jejíma očima se zjeví fantazijní svět, jehož hlavním hrdinou je dobrácký Kamenožrout, který se svojí rodinkou střetl na silnici Nicotu, která na sebe vzala podobu tří vidláků. A ta mu jeho milovanou rodinku brutálním způsobem vzala. Ve Slonovinové věži už neúřaduje ta malá piča z jedničky, nově je to detektiv v kovbojském klobouku, kterému Nicota bere plíce. A tihle dva se budou snažit u naší přestárlé čtenářky probudit zbytky fantazie. Zbývá jen dodat, že Nicota tentokrát kosí Texas. A jak to jejich pinožení dopadne? To je Velký konec. Závěrečná pointa, která nepřišla, mohla ve mně probudit 500 odstínů jebloty, jelikož jsem ale záměr tvůrců nepochopil, zůstaly jen kusé zážitky z filmu, k nimž patří i otázka, kde by Amy Adams byla, kdyby kdysi nevynalezli mejkap. A tak jsem pozvolna začal fantazírovat, jak vypadá v šest hodin ráno a jestli má i rezavou pipku a raději jsem zahnal tyto nepříjemné představy. Ale na filmu se mně přece muselo něco málo líbit, jinak bych mu dal odpad. Po zjištění, že se na texaských silnicích nezastavuje, pardon, na silnicích ve Fantazii, mávajícím lidem v nouzi, a tento pěkný zvyk nechtějí porušovat ani příslušníci VB, náhodou projíždějící kolem incidentu silničního provozu, film skutečně nebyl daleko od odpadu. Jenže to byl film teprve na svém začátku a přede mnou byly ještě bezmála dvě hodiny, které plynuly ve velmi pozvolném tempu, v němž naše čtenářka občas samou hrůzou upustila rozečtenou knihu, a za mámu jí byla herečka Laura Linney, mezi nimiž je věkový rozdíl deseti let, což dávalo nebývalý prostor myšlence, jak on to ten režisér Tom Ford celé myslel. Uvědomil jsem si, že není dobře, že zmizela artová kina a zavřely se kavárny, v nichž by se nad laskonkou a bylinným thé daly vést hodinové debaty nad hlubokomyslnými nuancemi a nejednoznačným významem jednotlivých scén, které běžný divák svým pohlavním orgánem neuchopí. A je-li takový film opatřen dobrým vizuálem a kvalitním hereckým obsazením, pak jsem ochoten podstoupit artovou torturu více než jednou za sto filmových let. Ale dnes ještě ne, dnes nemám tu správnou artovou náladu. 5/10 (03.03.2017)

ultimátny high-society revenge movie (29.06.2018)

Ďalší z obrovského množstva puzzle filmov, ktoré od nás vyžadujú analýzu každej scény, ich vzájomnej prepojenosti a interpretácie všemožných symbolov. Pokiaľ film neponúka na konci jednoznačné riešenie, je "zaděláno" na ďalší kult. Chápem, že práve z tohoto dôvodu budú viacerí diváci zo Zvierat riadne sklamaní. Najmä ak sa v nich rieši vzťah cca čerstvých štyridsiatnikov, bilancujúcich netradičným spôsobom dávnu minulosť. Ja som si z neho odniesol zrejme aj niečo odlišné, ako divák vedľa mňa a naopak. Osobne mi Fordova hra, to je to pravé slovo, akým by som charakterizoval tento film, sadla. Ak vám sadol napríklad Neon demon so svojou šialenou symbolikou, Zvieratá vás ohúria napríklad využitím červenej farby. Ak vás otrávil, otrávi vás asi aj Fordov postmoderný art. Ja v ňom vidím okrem iného aj cynickú kritiku amerických republikánskych postojov, ale ako hovorím, každý si z neho odnesie aj to, čo v ňom iní neuvidia. (24.11.2016)

Velice delikatesní úvodní titulky dávaly na vědomí, že půjde o divácky velice netradiční zážitek. Netradiční bylo i to, že snímek vychází z knižní předlohy, která pojednává o příběhu z další knihy a tímto způsobem vytváří velice příjemnou paralelu. Nejvíce z celého snímku mě neoslnilo to, o čem vlastně celý byl a jaké myšlenky se snažil divákům prezentovat. Nejvíce mě okouzlily herecké výkony. Musím se připojit ke spolusledovatelce a hlasitě se zeptat, kde má Gyllenhaal nominaci na oscara? Ten člověk už se objevil v tolika zajímavých rolích a střihl je s takovou bravurou, že je jedna nominace za gaylorda ze Zkrocené hory vyloženě výsměch. Neméně zde excelovali Michael Shannon, který kvůli roličce zřejmě odhodil i pár kil a skvělá byla Amy Adams, o které si začínám myslet, že patří k nejlepším herečkám současnosti. Jako žena mě ovšem ani malinko nepřitahuje. Celkem jsem se podivil při zjištění, že je tento snímek teprve druhým počinem Toma Forda. Neskutečně originální a promakaná záležitost, která má dokonce diváctvu co sdělit. Do plného počtu mi tam scházelo více emocí, i když určité momenty byly kulervoucí. (13.02.2017)

Až na pár scén celkem nudné a nezáživné. Čekala jsem mnohem, mnohem víc. Škoda. (11.01.2017)

U mňa sa vzťah k filmu väčšinou začne budovať už pri vzhliadnutí traileru. Buď to tam proste zaiskrí alebo to nefunguje. A ak ma osloví trailer a vzbudí moju pozornosť, vo väčšine pripadov som potom spokojná aj s filmom samotným. Nočne zvieratá vo mne prebudili zviera bažiace po dobrom filme, no kedže som film nestihla v kine, dostala som sa k nemu až včera. A stálo to zato, chémia zafungovala, nenudila som sa ani chvíľu. Jediné, čo ma mrzí je, že mi scénka na diaľnici štýlom scenára trošku prišla ako jemná vykrádačka Funny Games, ale možno som jediná, komu to napadlo. Odhliadnuc od toho, hudba bola skvelá, dej napínavý a smutno-depresívny, protiklady pekne vykreslené. Keď k tomu pridáme Jakea, M.Shannona a Amy Adams, ktorej tvárička nám v roku 2016 priniesla dvojnásobný filmový pôžitok  (Arrival, Nocturnal Animals), tak z toho musí vzniknúť láska. A keďže mám momentálne nasadené ružové okuliare, nechám sa unášať a dávam plné hodnotenie. (11.01.2017)

1, 2, 3, 4, 5. Jedna lekačka, dvojitá dávka Jakea, tři dějový linky, čtyři redheadky a za mě tím pádem subjektivně nafouknutých pět hvězd. Pro příběh v příběhu mám vždy slabost a pro otevřený konce a vyznění obzvlášť. Ford diváky rozsekl na dva tábory. První přijme film jako načančanej posh úlet plnej nesouvisejících náznaků, pro druhé to bude dvouhodinová silná hypnóza. Z filmu tryská proud emocí schovaných v těch nejmenších detailech, aby se nakonec slil v jeden velkej otazník. Je to film o životním štěstí? Pomstě? Spravedlnosti? Nebo posedlosti? Každý si v tom asi najde své. O myšlence se nejspíš povedou debaty, ale ať to Ford myslel jakkoli, mámivá hudba se slzami Jakea, bohyní Amy i chrchláním Shannona mi stačí na tichý úžas. Pecka. Nejlepší soundtrack z filmu: Mothers. 90 % (22.11.2016)

Snobský art? To snad ne, spíše hodně originální, filmové dílo, které Vás nenechá vydechnout. Dva příběhy, sevřené výbornou hudbou a hlavně ústřední, herečkou dvojicí, kde vlastně ani nevím, který z nich je lepší. Ono je to vlastně asi jedno. Tom Ford natočil film, o kterém budu ještě asi hodně dlouho přemýšlet. A to je možná jeho největší přednost. (04.12.2016)

Atmosférou nasáklý noir o manželství, které tak zhořkne, že i Válka Roseových v porovnání s tímhle filmem působí mile. Jak se dá od Forda čekat, tohle je neskutečná stylovka s proplétajícími se časovými liniemi a na konci jsem stěží rozeznávala realitu od snu. Jake je opět oscarový a Amy si to sošku zaslouží už jen za poslední scénu filmu, kterou prožíváte kompletně s ní. Sledovat úvodní titulky s nic netušícím divákem by mohl být zajímavý společenský experiment. (20.11.2016)

[ČSFD projekce] Nevím, co si o tom myslet. Snaží se to být šokující. Asi bych to měl zhlédnout ještě jednou. Zatím 75% (27.11.2016)

Neskutečně povrchní melodrama (doslova), jehož psychologický vývoj postav z obou světů má sice něco do sebe a vzájemně dobře symbiotizují, ale přestože ne úplně jasný konec předkládá divákovi dvě (možná tři) teorie, vyznívá zde průhledná myšlenka jak z rádoby o třídu dvě horšího filmu, což docela dost mrzí (aspoň pro ty, kdo se dokáží hlouběji zamyslet i zhruba se vžít do situace). Amy Adams mám hodně rád a nezklamala mě, Jake Gyllenhaal je taky ve dvojroli skvělý, Taylor Aaron-Johnson jakbysmet. Jenže ten režijní art, rádobyhloubka a snaha vizuálně šokovat s přibývajícím časem klame a je to vidět. Sice efektivně zaplňuje naprosto slepý dojem a hluchou otázku k zamyšlení, ale padá s tím, že po přemýšlení o poslední scéně a zpětném sesumírování nemá vlastně čím překvapit a své řekne už před polovinou filmu, potom se tón scénáře jen paranoidně nafukuje. Takže děkuji za málo a na 'shledanou'. (10.12.2016)

Verbal to vystihl přesně, jenže pro mě stejně, jak jeho komentář vyznívá...že šlo v podstatě o píčovinu, kterou ocení především artoví fanoušci a s koncem, který nasere nejednoho diváka. Pokud teda u něj neusne. (06.08.2017)

Veľmi zaujímavý film. Nehľadal som v ňom symboliku, skryté významy, len som sledoval ubiehajúce scény a mal dobrý pocit, ako tie jednotlivé čriepky postupne do seba zapadajú. Nejdem vychvaľovať profesionalitu tvorcov, dokonca na dobrú hudbu som si spomenul až po záverečných titulkoch, pretože hudbu, ktorá je dobrá, nepočujem, tá do filmu zapadne nepozorovane. Ocenil som, že to nebola detektívka, odpudzovali ma prvé minúty s patologicky obéznymi tanečnicami. Som rád, že som film videl, aj keď by som ho bez upozornenia nevyhľadal. (03.08.2020)