Mountain
Mountain
Mountain
Režie:
Jennifer PeedomScénář:
Jennifer PeedomKamera:
Renan OzturkHudba:
Richard TognettiObsahy(1)
Snímek je oslňující analýzou naší posedlosti horami. Ještě před 300 lety byly snahy zdolat horské vrcholy považovány za něco velmi blízkého šílenství. Nikdo tehdy nepředpokládal, že by divoká a opuštěná horská krajina mohla někoho zajímat. Vrcholy hor byly považovány za místa, kde sídlí nebezpečí, nikdo je nevnímal jako místa plná krásy. Proč jsou nyní horami přitahovány miliony lidí? Dokument Hora nám ukazuje okouzlující sílu výšin a jejich věčnou moc, se kterou formují naše životy i naše sny. (AČFK)
(více)Recenze (38)
Závěrečný, ve filmu opakovaný záběr na nejkrásnější horu Himalájí Ama Dablam potvrzuje, že tvůrci filmu chtějí především sklonit obdivnou pokoru horám, majestátným dílům největšího umělce naší planety - matky přírody. Proto je možná škoda, že si k tomu vypůjčujou i známé záběry ze sportovních šlágrů (The Art of Flight) a jiných doku seriálů a snaží se o tematicky restrospektivní souhrn “the best of” (včetně poukázání na všemožné využití hor civilizací), než aby zůstali u klavíru a myšlenkách, vyslovených Dafoem. Z těch by sice některé napsal i kdokoliv z nás diváků, ale některé jiné film naopak zvedají do filozofických výšin, na které ambiciózně cílí. ()
Ultimátní porno vysokohorských masivů - artistická kronika vztahu člověka s přírodou posvátných vrcholů, která v mixu vypravěče, filharmonie a kamerových přeletů oslňuje, stejně jako dojme nad tím, co jsme jako lidstvo v honbě za dobrodružstvím ztratili. Skvěle komponovaný, gradovaný, rozjímavý, tady máte INTO THE MIND či THE FOURTH PHASE na druhou. Co by na to řekla Leni Riefenstahlová :) ()
Člověk by měl bezprostředně po zhlédnutí skoro až chuť si nějakou tu horu zdolat. Ze snímku je cítit velká láska k horstvu. Trošku mi ovšem vadilo, že Dafoe opakuje celou stopáž stále dokola to stejné. Velké štěstí, že to opakuje právě Dafoe, který by dokázal udělat zážitek i z četby návodu na obsluhu pisoáru. Dokument není přehnaně dlouhý, takže si ho člověk dokáže užít. Příjemná meditační výprava do bájné země božstva, obrů a monster. Krásné záběry a hudba. Myslím, že dokument dokáže pohnout se srdíčkem i nemilovníkům hor. ()
"Mountain" by som ohodnotil ako fascinujúci film. Výborne sa na to pozerá, skvele sa to počúva a myslím si, že to ani nemusí mať nejakú pointu alebo reálne nejaký výrazný naratív. Jediné čo to potrebuje je mať tému, ktorá ju spája a to sú v tomto prípade hory. Nie jedna hora... hory. Film najviac hovorí, že hory sú pre ľudí ohromne fascinujúce. Chcú ich dobývať, chcú vďaka nim v sebe objaviť niečo nové, chcú cítiť adrenalín a nikde inde sa necítia tak živo. A viem si to všetko živo predstaviť. Robíme všetko pre to, aby sme dokázali niečo, čo ešte nikto iný nedokázal, chceme neustále viac a potrebujeme preukázať, čo je všetko v nás. A je nám jedno, či pri tom môžeme umrieť alebo nie. Tá vášeň a túžba je často silnejšia než my sami. A myslím si, že je to tu povedané a ukázané veľmi dobre. Stále potrebujeme skúsiť niečo nové. A potrebujeme dobývať nové miesta a zažívame niečo iné. A ten adrenalín je to, čo nám dáva ten pocit života. Neviem čo viac povedať. Vizuálne je ten film nádherný, hudba v ňom je úžasná a dodáva to tomu ten úžasný pocit. Ja si myslím, že za pozretie ten film stojí, len musíte si byť vedomí toho, že film nebude veľa hovoriť alebo vysvetľovať. Viac je to všetko podané vizuálne. Čo je pre mňa asi to najfascinujúcejšie vôbec. Hodnotenie: B+ ()
Film se jednoznačně jednoznačně hodí do kina, kde na velkém plátně vynikne příroda, který potřebuje prostor. Úplně jsem si představoval to ticho K tomu nesmí chybět domorodá mystika s modlitebními mlýnky, trochu vděčných zvířátek, trochu ekologie se zásahy do přírody pod komerčním praporem masového objevování ledovců. Postupně se tento dokument s fantastickými záběry posouvá k thrilleru a přitvrzuje. Naštěstí se ve finále vracejí k přirozené podstatě závrati, která trvá. K okamžikům, kdy hory pod hvězdami odpočítávají čas věčnosti. Za sedmdesát minut Hora vystřídá všechny druhy emocí, aniž na ně naléhá. ()
74 minut dlouhý videoklip bez jakékoliv vnitřní logiky a dramaturgické koncepce. Krásné dokumentární pohlednicové obrázky střídají záběry extrémních sportovců a aby toho nebylo málo, dočkáme se dokonce nějakých těch bloopers ze života hor milujících nadšenců. Celé to nevkusně doprovází soundtrack z nejprovařenějších hitů klasické hudby a aby toho ještě jednou nebylo málo, Willem Dafoe (nic proti němu) 74 minut stále dokola opakuje jedny a ty samé kecy o kráse, přitažlivosti a nebezpečnosti hor. Jednotlivé fragmenty filmu tak, ač samy o sobě třeba i kvalitní, dávají dohromady necitlivý a kýčovitý blábol, který jsem měl i při tak krátké stopáži problém vůbec dokoukat. No fuj. 3/10 ()
Trochu neladící kombinace. Na jedné straně bezpočet velenádherných horských scenérií, závratných pohledů ze skalních stěn nebo fascinujících ukázek všemožného sportovního umění a odvahy. Na straně druhé pak poněkud rušivé prvky v podobě nepříliš šťastně zvoleného hudebního doprovodu (energická a hlasitá klasická hudba) a jalového, rádoby poetického komentáře. Druhá Baraka se sice nekoná, ovšem i tak silný zážitek. Bez zbytečného tlachání a s jemnější muzikou by to bylo za plný počet. ()
Hory, hory, všude samé hory... A přece vnímám dokument Jennifer Peedom především jako portrét duše člověka, který se, ať už z lásky k horám nebo z popudu ovládnout a kontrolovat svět okolo sebe - anebo dokonce kvůli adrenalinovému puzení -, vydává do vysokohorských poloh, aby vstoupil do kontaktu s nejstarší matérií, která tvoří základ naší planety. Peedomové (a Robertu Macfarlanovi, který je autorem komentáře) se podařilo zdatně vystihnout právě tuto efemérní podstatu: totiž vystihnout "proč". Proč vstupujeme do téhle nehostinné, ale nádherné pustiny. Jsem jeden z těch horských bláznů, o nichž se ve snímku mluví, takže jsem se na tuhle notu dokázal velmi dobře naladit. ()
Přišlo mi to jakože koukám na Herzoga po mrtvici.. Krásné záběry v kombinací se silnou hudbou a do toho povídá charismatický vypravěč.. Jebat na to, že jakkoliv je Dafoe parádní tak vypravěčsky je Herzog prostě bezkonkurenční. S tím se holt nedá nic dělat... Problém je spíš v tom co Dafoe pronáší. Ne, že by kvákal úplné koniny, ale právě Herzogem odkojení diváci asi vycítí, že Mountain ve svém doprovodném komentáři klouže jaksi po povrchu. To, že zdoláváním vrcholů (tím spíš v komerční formě) člověk něco důležitého ztrácí je motiv sice pravdivý a silný, ale tak nějak se samozřejmě nabízí. Mountain tímto (v zásadě banálním) motivem vrcholí. Werner by zde pouze startoval pro hlubinné odkývání dalších a dalších vrstev absurdity, syrovosti, humoru atd..... Ale špatné to vůbec není.. Možná bych vynechal nebo zkrátil ty adrenalinové exhibice, ale to už je spíš subjektivní rejpanec. ()
Záběry jsou nádherné, o tom žádná, a všichni milovníci hor budou zajisté plesat. Mě osobně celý dojem z filmu bohužel neskutečně kazil soundtrack. Nic proti australskému komornímu orchestru, ale v tomto případě bych asi ocenil spíše naprosté ticho a pouze zvuky přírody, burácejícího sněhu při lavině a nebo silného větru na vrcholku hory. ()
Tak tenhle dokument je neco jako zajit si do opery. Kombinace nadhernych prirodnich zaberu s klasickou hudbou a hlubokymi myslenkami. Naprosto chapu, ze budou lidi, co u toho usnou, ja jsem mel jen problem s dolni celisti, kterou jsem musel nonstop sbirat ze zeme. Pure Art. 10/10 ()
Příliš mnoho příliš zběsile za sebe nasekaných příliš hezkých obrázků s podmanivě načteným zoufale plytkým komentářem a nešťastně zvolenou muzikou. Se skutečným majestátním půvabem hor to mělo společného pramálo a s hlubším zamyšlením nad vztahem člověka a přírody ještě míň. Koyaanisqatsi na vás, pacholci. ()
Fenomenální vzdání holdu největšímu hybateli světa, který se stále mění a s tím se mění i všeobecný lidský pohled na něj... Za hudební pomoci Australian Chamber Orchestra se na povrch (na vrchol?) vynořilo tohle audiovizuální album panoramat, přírodních pohybů i fyzicky téměř nemožných činností, které tak přes 70 minut masírují kompletní smyslovou soustavu diváka. Nejen, že jsme dostali do obličeje a ušních bubínků perdu dechberoucích záběrů, ale bylo nenásilně nastíněno povícero problémů, spojených s lidským vnímáním hor jako cíle a poukázáno bylo i na změnu vnímání hor od pocitu nebezpečí, posedlosti, šílenství a touhy po strachu, až po dnešní, ne zrovna neznámý, turismus a byznys (neuvěřitelné zástupy na Mount Everestu jsou tomu nejzdářnějším příkladem). Skládám velkou poklonu tvůrcům. ()
Pastva pro oči, peklo pro uši. K těm nádherným horským záběrům se Australský komorní orchestr vůbec nehodil a doslova to tahalo za uši. Vychutnával jsem si proto vzácné chvilky ticha a přemýšlel, kdo z těch šílenců na plátně je ještě dnes naživu. ()
Nádherný záběry, ale komentář Dafoea to trochu kazí a hudba taky mohla být lepší... ()
Od tohoto filmu jsem dostala přesně to, co jsem si představovala. Záběry hor z takových úhlů, jak se vám v životě nepodaří vidět v reálu. V kině požitek veliký díky pocitu, že jste skutečně na vrcholku té hory, máte vítr ve vlasech a pod vámi je kilometrový sráz. Dokument zachycuje splynutí člověka s přírodou prokládaný mluveným slovem vypravěče a Vivaldiho Four seasons. Záběry nádherné a dokonalé, komentář místy vystihující, místy nic neříkající.. v celkovém kontextu mě film nadchl. ()
Určitě bych neřadil mezi dokumentární, jelikož je zde nespočet uměleckých záběrů, jež berou dech, o doprovod se stará orchestr a komentář je spíše poetický, než-li naučný/informační. Nicméně má osoba milovníka hor dostala přesně to, pro co si přišla do kina. Dechberoucí nádhera! ()
Příroda plný počet , ovšem v kombinaci s šílenstvím dnešní doby , kdy jsou hory znásilněny požitky alpinistů všeho , je to spíš alarmující dokument. Těch kompulsivních nešťastníků, kteří potřebují posilovat ego, jsou fakt děsivá mračna. Dokument mimoděk zachycuje atmosféru doby, chudáci velikáni, chudáci lidé..... ()
Zajímavý rozjímání s nic-moc hudbou. ()