• triatlet
    ****

    Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen.(27.7.2009)

  • CaptainNor
    *****

    Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu!(29.8.2010)

  • sportovec
    *****

    V předlistopadové produkci se cikánskou otázkou "zevnitř" zaobírá, pokud vím, jen jeden film (KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ rovněž režiséra Kleina). Už tato ojedinělost tématu doplněná nebývale drsným dobovým pohledem na stíny komunistické politiky (vyprávění cikánského policisty o vzniku uličky rodinných domků mezi gádži, o vytvoření zainteresovanosti - "Na ty domy se museli nadřít, nediv se, že se o ně dnes tolik starají," v kontrastu vůči zdarma nabývaným bytům na sídlištích - přibližná rekapitulace smyslu, rozhodně ne doslovná citace) v pojetí sebestředného architekta, skvěle hraného Iljou Rackem, značně problematizuje zařazení ŘEZU do detektivního žánru. Vražda mladého cikána je spíše průnikem, kterým vniká Klein s Klímou do cikánsko-českých vztahů. Výsledkem je nečernobílý obraz, který přes některé vady na kráse drží tempo i téma stále ve středu divákovy pozornosti. Za zmínku stojí i vajda Tancoš v tradičně strhující kreaci Mariána Labudy. Ani cikánské ženství nepřichází zkrátka ve velmi dobrém ztělesnění i pro mne zcela zapomenuté Moniky Žigové, jejíž nadějná umělecká dráha skončila dřív než stačila vůbec začít. Důvod, proč v rozhovorech Cikánů převládá čeština a slovenština, je zřejmý. Svůj význam tu má vnitrocikánská etnická kmenová odlišnost, ale i fakt, že v mladších cikánských pokoleních upadá nejen úcta k vajdům, ale také znalost rómštiny. Drsná syrovost záběru a pohledu jak autorského, tak zejména scénáristického a režisérského jednoznačně překrývá již konstatované nedodělky ve výstavbě tohoto filmu. Pro tuto i další již konstatované ojedinělosti by si i toto ojedinělé dílo zasloužilo svou digitální podobu.(29.3.2008)

  • sud
    ****

    Na svoji dobu docela ožehavé téma řešení gádžovskou-cikánských vztahů. Film se však docela nezabývá pouze touto linií a navzdory ní (a svým způsobem i navzdory detektivní linii) časem vystupuje motiv následků autokratické výchovy synů despotického otce (výborný Ilja Racek). Díky tomu se jedná o nadčasové dílo (i když nemohu říct, že by ani v těch ostatních hlediscích bylo v současné době něco nového). 70%.(6.3.2006)

  • Jiří K.
    ****

    Ve své době velmi očekávaný snímek. Nadčasový kriminální příběh z jednoho cikánského ghetta na Sokolovsku. Výborný M.Labuda v roli cikánského guru pana Tancoše. Zajímavá účast Dr.Emila Ščuky v roli jednoho z rómských dělníků. Rovněž zvláštní bylo nepřímé vyústění k nalezení vraha, viz: "TO PAVEL ZA NÍ CHODIL" - "PROČ MI TO ŘÍKÁTE AŽ TEĎ?" - "PAN TANCOŠ DOVOLIL..." Režie a scénář absolutně bez výhrad, akorát dialogy trochu vázly. Postrádal jsem v nich rovněž onen rómský dialekt (rómové se mezi sebou ve filmu bavili česky - někdy se slovenským akcentem), nota bene bych přivítal daleko hlubší sondu do jejich způsobu života, i když chápu, v době reálného socialismu to nebylo na Barandově primárním cílem.(27.11.2004)

  • - Ve scéně na začátku filmu, kdy cyklista nalezne mrtvolu, není možné, aby na ní svítil. Jeho světlo připojené na dynamo by totiž mělo svítit jen za jízdy. (rakovnik)

  • - Ve filmu hraje i známý reportér Josef Klíma, který se proslavil pořadem Na vlastní oči (od r. 1994). (M.B)

  • - Film se natáčel v místech dnes již zaniklých kladenských dělnických domkářských čtvrtí. (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace