poster

Tenkrát v Hollywoodu

  • USA

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Slovensko

    Vtedy v Hollywoode

  • Austrálie

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Nový Zéland

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Velká Británie

    Once Upon a Time in Hollywood

Komedie / Drama

USA, 2019, 162 min

Komentáře uživatelů k filmu (797)

  • Matty
    *****

    Jak prohlásil Tarantino v rozhovoru pro Time, „I thought, We don't need a story. They're the story“. Nijak nevadí, že Tenkrát v Hollywoodu je méně efektní než předchozí Tarantinovy filmy (vyjma Jackie Brown, se kterou má společné pomalé tempo, melancholické naladění a větší zaměření na postavy). Víc než na perfektně načasovaných vtipech, zapamatovatelných hláškách, nečekaných zvratech a budování napětí v dlouhých sekvencích stojí na emocích postav (případně na tom, co - jako Sharon Tate - symbolizují), budování fikčního světa, dobové atmosféře, charismatu herců... současně má nápaditou tříaktovou strukturu, která dobře slouží jak evokaci pozdních šedesátých let v LA, tak další z Tarantinových rozprav nad filmovým/reálným násilím a kinematografií coby prostředkem, jak žít paralelně několik životů a navracet k životu to, co zaniklo. Dále se SPOILERY! Od velkého detailu k velkému celku. Od hrdiny z plakátu k hrdinovi, který zachraňuje skutečné životy. Od nazisploitation k exploataci inspirované Mansonovým gangem. Vzpomínka na éru, kdy se americké filmy pod vlivem evropské kinematografie stávaly artovějšími (Absolvent, Bezstarostná jízda) a pod vlivem války ve Vietnamu a násilí v ulicích měst násilnějšími (Bonnie a Clyde, Divoká banda). Tím, že Tarantino těchto postupů využívá (např. jump cuty a dlouhé bezdějové jízdy jako z filmů francouzské nové vlny), připomíná dané období nejen hudbou, výpravou a kostýmy, ale také formálně. Klasický Hollywood oproti tomu zpřítomňují dva vyhořelí kovbojové, kteří stejně jako přesluhující šéfové velkých studií nerozumějí mladým „zkurveným hipíkům“ a v nově se utvářejícím narativu jsou odsouzeni k rolím padouchů, s nimiž se ovšem nehodlají smířit. Konec jejich éry je ale nevyhnutelný. Protagonista kovbojky, kterou si čte Rick, je zhruba v polovině příběhu vyřazen z provozu zraněním kyčle. Na stejném místě je v závěru filmu zraněn Cliff. Na konci Tenkrát v Hollywoodu se tedy podle všeho taky nacházíme pouze v polovině Cliffova a Rickova příběhu. Jejich osud už je daný a jakkoli se závěr filmu, napravující jednu tragédii, může jevit jako happy end, víme, že hrdinové neskončí dobře (podobnou škodolibost v sobě má fakt, že si malá Trudi Fraser/Jodie Foster čte biografii pro ni geniálního Walta Disneyho, jehož rasismus a antisemitismus se začne řešit o mnoho let později). Prolínání jednotlivých rovin fikčního světa, resp. přiléhavěji jejich dublování, a jejich vztah k reálným historickým událostem, které významně spoluutvářejí naše očekávání a emocionální odezvu, je podle mne pro soudržnost vyprávění i pochopení příběhu klíčové. Vidíme Sharon Tate tak, jak ji zachycovala dobová propagační videa a fotografie (skutečnost, že se na ni někdo dívá, zesilující její nedosažitelnost, je akcentována napříč celým filmem, nejvíc během Playboy večírku, kdy ji z dálky komentuje McQueen). V jediné scéně, kdy se dívá sama Sharon, sledujeme ve skutečnosti spíš Margot Robbie, obdivující na plátně svou zavražděnou hereckou kolegyni. Cliff, žijící příznačně ZA filmovým plátnem (drive-in kina) představuje opravdovější verzi Ricka, protože za něj schytává skutečné rány a vůbec vykonává práci k tomu, aby mohl existovat ve světě filmu a televize (kdyby mu neopravil televizní anténu, nemohli by sledovat Rickovo cameo v FBI). Hrdinové existují skrze příběhy, v nichž hrají i příběhy, které se o nich vyprávějí, u nichž - což je pro Tarantinův vyprávěcí koncept zásadní - vždy nevíme, zda jsou pravdivé (zabil, nebo nezabil Cliff svou manželku?). Repliky pronesené v rámci role mají dopad na to, co se přihodí v životech postav (Rick jako DeCoteau sděluje postavě Lukea Perryho, že pošle svého člověka na jeho ranč - následně vidíme Cliffa přijíždějícího na Spahnův ranč). Vrcholem rozrušování hranic mezi skutečným a možným je pak Cliffovo setkání s trojicí vrahů, o jejichž opravdovosti on pod vlivem LSD pochybuje. Jeho fena, která v podstatě jako jediná neztvárňuje žádnou roli, ale prostě je (psem), tyhle pochyby nemá a odvede hlavní díl práce při likvidaci vetřelců. Vztah mezi filmem a skutečností, hercem a jeho rolí, násilím a jeho mediální reprezentací Tarantina odjakživa fascinovaly přinejmenším stejně jako ženská chodidla. Tentokrát si s přechody mezi jedním a druhým pohrává snad ještě důmyslněji než kdy dřív a ani po dvou zhlédnutích nemám (zdaleka) pocit, že bych pochytil a rozkryl všechno, co nabízí. 90%(9.8.2019)

  • Cermbo
    *****

    Tarantino se po 4 letech od vydání posledního snímku vrací a v oblasti kinematografie tvoří (opět) nemalé vlny. Mezi fanoušky i diváky kvůli Tenkrát v Hollywoodu budou lítat hromy a blesky. Je zajímavé sledovat naprosto rozporuplné reakce diváků hovořící od naprostého zklamání a nejhoršího snímku, co kdy Tarantino vytvořil, až po naprosto nadšenecké recenze naopak tvrdící, že se jedná o jeho nejlepší film, případně nejvíce povedený od dob Pulp Fiction. A důvod? Tarantino opět experimentuje a nijak se netají tím, že točí hlavně pro sebe a přijímá každého, kdo se bude chtít k jeho večírku přidat. Všechny jeho filmy jsou totiž rozporuplný a hlavně jiný. Troufám si říct, že se prostě neopakuje ani nekopíruje svojí starou tvorbu za účelem zopakování úspěchu. Zkrátka Tenkrát v Hollywodu je režisérovo splněný sen a možná i dalších herců a to jestli se tenhle sen divákovi líbí nebo ne už je “divákovo problém”. Konec konců najde se dost kritických názorů i na Gaunery, Pulp Fiction, Kill Bill a tak dál. A teď k samotnému dílu. Popravdě se těm rozporuplných recenzím nedivím, protože rozporuplný je samotný film. Za mě - úžasný, svěží a povedený úvod, který Vás vtáhne perfektní kamerou, vizuálem, atmosférou i humorem a po krátké době si oblíbíte jak pány Ricka Daltona a Cliffa Bootha, tak i jejich herce Dicapria i Pitta, kteří oba odvádí opravdu špičkové herecké výkony. Pitt má štěstí, jelikož dostal sympatičtější postavu, která prostě táhne celej film a vždy, když se objeví na plátně, cejtíte radost, protože víte, že teď to zase bude stát za to. Ovšem ne, že by Dicaprio byl slabší, jeho postava rozhodně také bavila a zkrátka oba tomuto dílu dávají kouzlo, které by se slabším obsazením pravděpodobně tolik nefungovalo. Tohle duo se natolik povedlo, že po skončení jsem zkrátka neměl dost a popravdě bych si malinko přál druhý díl, či spin off, kde by se divák dočkal více Cliffa i Ricka. Na Margot Robbie v roli Sharon Tate se sice krásně kouká, ale to je tak všechno, o nějakém větším hereckém výkonu se nedá mluvit a ve výsledku byla celkem zbytečná. Chápu, že režisér chtěl ukázat takovou tu “růžovou atmosféru okolo”, ale tento prvek se dal zvládnout lépe. O camea zde není nouze, jen škoda že jsme si nemohli více užít Al Pacina, Madsena, Russela, případně samotného Bruce Leeho, jehož scéna s Pittem patří k nejsilnějším momentům. Bohužel po první hodině se zábavné tempo vytratí a vy se nemůžete zbavit dojmu, že tentokrát se opravdu dalo vyškrnout hodně scén, které nejsou záživné ani nijak příběhově důležité (zbytečně dlouhá návštěva Sharon v kině, nějaké řeči okolo natáčení filmů atd…) Ze 160 minut zkrátit na 120 a nikdo by se nezlobil, naopak by snímek sklidil trochu lepší ohlasy. Případně šlo potenciál využít mnohem lépe. V půlce filmu jsem se totiž dokonce začal obávat, aby se ve výsledku nejednalo o 3/5 záležitost, naštěstí mi finále výborně spravilo chuť. Každopádně začínám soucítit s Tarantinovo postojem “10 filmů a konec”, jde možná trošku cejtit, že nejlepší umělecká léta má za sebou. Život, natáčení filmů a atmosféra celého Hollywoodu tvůrci zkrátka zpracovali na jedničku. Ne každého to bude bavit od začátku do konce. Ale i přesto, že zde nenajdete žádný hlubší příběh případně pořádnou hlavu a patu, já se až na pár nudnějších a delších scén bavil královsky. A kromě již zmíněných pozitiv či scény s Brucem Leem, nemohu nezmínit finále, které je zkrátka kapitola sama o sobě. Cejtíte tady starýho dobrýho Tarantina, který ve vás vyvolává emoce smíchu a zároveň hrůzy. V určitém momentě jsem si chtěl stoupnout a začít tleskat. Celkově posledních 30 minut je opravdu síla, tohle totiž opravdu nikde jinde nenajdete. Vysoce oceňuji, že se zde Tarantino vyhýbá moderním společenským trendům, které jsou bohužel součástí téměř každého mainstream filmu a které nebudu jmenovat. Oceňuju také, že je mu fuk co si o jeho tvorbě lidi myslí. Ve výsledku chápu negativní názory, nemělo to žádný hlubší děj, hlavu ani patu. Tenkrát v Hollywoodu je totiž film hlavně o atmosféře, královském scénáři a hereckých výkonech. Je to old school, v dnešní době defacto nový žánr, který prostě v dnešní době jen tak nenajdete. Nebudu lhát, první mé pocity z kina byly malinko hořké, protože jsem očekával porážku Pulp Fiction a té jsem se nedočkal. Ale na druhý den se mé dojmy uležely a teď mám dokonce takový pocit, že postupem let diváci víc odhalí skrytý kontex či plno vtipů a z filmu se tak stane další oblíbený kult. Rick fucking Dalton!(17.8.2019)

  • Jaro_slav
    *****

    Rozkošná filmařina, nádherný kamerový kompozice, neuvěřitelná výprava, bezchybný herci a až po filmu Wikipédie. Krásnej filmovej zážitek, takže jim to o půl roku uspěchaný Jumbo snadno odpustim.(17.8.2019)

  • Janega
    ***

    Je neuveriteľné, ako dokázal Tarantino tento (ne)dej natiahnuť na dve a pol hodiny! Nie je to síce film s typickou zápletkou (úvod-jadro-záver), no aspoň v tomto vyčnieva spomedzi dnešnej šablónovitej kinematografie. P.S. Záverečný masaker bol ako z iného filmu.(17.8.2019)

  • dave.cz
    ****

    Příběhově se Tenkrát v Hollywoodu nevyrovná Djangovi nebo Panchartům, o to se však Tarantino ani nesnažil. Režijně je film zvládnut opět bravurně a pouhé sledování hereckých extratříd v podobě DiCapria s Pittem stačí, aby se člověk povětšinu ze 162 minut skvěle bavil. Při záběrech na Mansona nebo Spahnův ranč člověka podivně mrazí a vše tak postupně spěje k očekávanému finále, které je klasicky úžasně „Tarantinovské“, avšak překvapivější, než byste možná sami čekali.(17.8.2019)

  • Fr3nk
    ****

    Když vás Tenkrát v hólým údu po třičtvrtě hodině konečně začne jakoby vtahovat do děje a začnete si dělat vztah k "has -been" Rickovi a troublemakeru Cliffovi, tak hned v zápětí vám dojde, že vás vlastně žádný příběh nečeká, ale vy stejně naivně čekáte a čekáte a doufáte, že by se přecejen plot mohl nějak twistnout, ale ono ne. Mezitím si ale vlastně náramně užíváte hereckou jízdu dvou legend, na kterých bylo k*revsky vidět, že si to maximálně užívají (minimálně na Leovi) a vlastně to je to jediné, o co v tomhle filmu jde. Atmosféra úchylných hippies a šedesátých let byla vykreslena naprosto skvěle, o tom žádná. Spousta vyhulenejch cigár a famózních hlášek ale není všechno. Je jasné, že Tarantinovo cocksuckers to budou celý žrát i s navijákem, nicméně na mě jako člověka, pro kterého QT je sice relativně dobrým režisérem, ale určitě ne filmovým bohem, to působilo naprosto průměrně a nebýt dvou hereckých legend a jména Tarantino, pohyboval by se podobný film možná někde okolo 40-50%. Tarantinovo záměr byl nejspíš vzdát hold šedesátým filmovým létům a zároveň tím asi velice pravděpodobně i rýpnout do některých kolegů z branže, což se povedlo. Nicméně i přesto, že si uvědomuju, že zrovna on je ten, který si to asi mohl podobným stylem dovolit (což na jednu stranu oceňuji), tak i přesto se na to snažím neustále dívat jako objektivní divák a nemohu si pomoct, bylo to prostě jako celek průměrný a zároveň se mi to strašně špatně hodnotí. Hrozně jsem si užil Lea a Brada vedle sebe, hrozně jsem si užil jejich hereckou krasojízdu, ale bohužel je to jediné, co jsem si z kina odnesl neboť extrémně a zbytečně dlouhá stopáž (která mi ovšem třeba u Osmi Hrozných absolutně nevadila!) a nevyužitý potenciál jak příběhu, tak i finálové scény mi bohužel zážitek z filmu značně degraduje. Obrovsky příjemná jednohubka. Trochu mi to bude rvát srdce, ale je to za mě 3,5 z 5.(18.8.2019)

  • FilmWave
    ****

    Jiný Tarantino. Nejosobnější a svým způsobem nejdojemnější Quentin. "Pancharti" byli vrchol ryze tarantinovské éry, tady se začíná nová.(19.8.2019)

  • Raziel_cz
    ***

    Příliš dlouhý buildup k finále, které je sice jedno z Tarantinových nejzábavnějších, ale které ten příliš dlouhý buildup stejně neospravedlňuje. Hra s divákovým očekáváním je to sice hezká, jenže i když ta althistorická výhybka ve stylu Inglourious Basterds, co to nakonec hodí, je velmi uspokojivá a dává smysl tomu, proč tam hrdinové vůbec jsou, zároveň vezme smysl tomu, proč tam je řada vedlejších postav (vždy úžasná Margot Robbie má roli nejen překvapivě nudnou, ale nakonec její scény ještě protrpíte pro nic). DiCaprio a především Brad Pitt jsou výborní a mají skvěle napsané postavy. Škoda je, že nakolik tu neexistuje nějaký moc příběh, jejich role jsou omezeny na krátké epizodky a nejvýraznější charakterový vývoj je vyřešený voiceoverem. Na druhou stranu, ty epizodky jsou fakt super a ti dva spolu mají úžasnou chemii, takže to není takový problém. Co problém je, jsou epizodky, kterými jsou tyhle epizodky proloženy. Uvidíte spoustu skvělých herců ve spoustě zajímavých rolích, ale většina z toho nemá pointu. A hlavně jsou tady všichni v nejhorším případě třicet vteřin (Herriman, který naštěstí dostal šanci stejnou postavu pořádné vytěžit v Mindhunterovi), v nejlepším několik málo minut (Lewis, Dern). Tarantino o Once Upon a Time in Hollywood řekl, že z jeho snímků má nejblíž k Pulp Fiction. To je na určitém úrovni pravda. Bohužel na úrovni mnohem méně soudržné a vyrovnané. Myslím si, že 162 minut to nepotřebovalo. Myslím si, že ani 120 minut to nepotřebovalo. V tomhle filmu uvidíte plakáty na fiktivní filmy a ukázky z fiktivních filmů Ricka Daltona. Cokoliv z toho bych viděl radši než tenhle film. Zlé to není. Potřebu odejít z kina (jako kupodivu dost mých spolunávštěvníků) jsem neměl a ani si nemyslím, že je to Tarantinův nejslabší počin. Ale po The Hateful Eight, jež pro jasně daný směr, čistou zábavnost a parádní filmařinu okamžitě vyletělo mezi moje top tři tarantinovky, mě už tahle rozháranost asi naplňovat nebude.(19.8.2019)

  • merigieren
    *****

    naprosto boží, dokonce i vtipná vyvražďovačka na konci(19.8.2019)

  • sadlokan
    *****

    Koupil jsem si asi po třech letech cíga,sundal flašku vodky a čekam na scénář od Enza Barboneho,zumbeispiel?A pudu na to znova.Potřebuju totiž plamenomet!(19.8.2019)

  • vojo
    *****

    Ja len toľko, že kľudne by som si pozrel aj nejakú dlhšiu verziu. Snáď nám ju QT časom dopraje.(20.8.2019)

  • anatheman
    *****

    Sice možná nejsem s filmem spokojený tak, jak jsem očekával, ale těch 5 hvězd zkrátka musím udělit. Pochybuji, zda obhajoba po potenciálním druhém zhlédnutí něco změní. Jednoduše se jedná o další tarantinovský unikát. Tohle jinde neuvidíte. Kdyby podobnou látku zpracoval někdo jiný, jednalo by se o zapomenutí hodnou šeď. Mistr si ovšem vybral to, do čeho je nerdovsky zapálen, a toto nadšení je vidět na každé sekundě filmu. I když vás zvolené prostředí zcela míjí, Tarantino je dokáže naservírovat tak, že se ho nemůžete nabažit. Ano, výprava je skvělá, ale klíčový je scénář, který je opět úžasný. Různé odbočky po celou dobu působí na první pohled jako samoúčelné, ale ve skutečnosti pomalu budují univers, prohlubují postavy a soustředěně směřují k epickému konci. Bylo by klišé tvrdit, že tradiční vypravěčské postupy byly narušeny, nicméně takový Quentin již je a tento princip uplatnil i zde. Nikam se nespěchá, ale i pozorování toho, jak několik minut jede Pitt s cadillacem, je epičtější než 90 % filmové produkce. Postavy jsou skvělé, nicméně je hodně vylepšují herci. DiCaprio a Pitt předvedli zase koncert. Robbie zde nemá až takový prostor, ale ve svých momentech pochopitelně uchvátí. Potěší i velká jména ve vedlejších rolích. Na závěr bych ocenil tradičně humor a brutalitu. V této souvislosti opět narazíme na scény, které vás dokážou totálně rozložit. Za zmínku stojí jedna bojová scénka, dále Rickovo slabší chvilka spojená s vlastním "koučováním" a také události ve finále. Černý humor s takovou lehkostí dokáže servírovat snad jen Tarantino.(20.8.2019)

  • Methodix
    ****

    Bezstarostná jazda Hollywoodom, v ktorej Tarantino ani nie tak vzdáva hold filmárskej brandži tej doby, ako skôr len prezentuje svoje vybrané snímky, baví sa pri nich a zasadzuje medzi ne jednoduchý (ne)príbeh troch hlavných postáv v krátkom časovom úseku. Deň na place natáčania westernu mierne brdzí tempo a nemá až takú spojitosť s hlavným dianím, ale vďaka Leovým výlevom sa vždy zaručene všetci pobavia. A tak isto aj pri jednotlivých dlhých pasážach celého filmu, na ktorých konci sa niečo stane, no tentokrát vrcholia mimoriadne zábavne, sú odľahčené, ale zároveň veľmi precízne s bohatým množstvom skrytých nápadov a odkazov, ktoré snáď nejde všetky naraz zachytiť. A napriek všadeprítomnej pestrosti, uvoľnenosti, slobody a nádychu konca 60. rokov je stále niekde v pozadí cítiť nervozitu z blížiaceho sa záveru, ktorý ale napokon vyústi v nečakané zadosťučinenie, pri ktorom sa chce tlieskať Quentinovi za jeho trúfalosť a jedinečný talent. Rovnako ako Bradovi, ktorý tu má najlepšie napísanú a najlepšie zahranú postavu.(22.8.2019)

  • Blackhawks
    **

    Dlouho jsem neodcházel z kina tak zklamaný jako po tomhle filmu. Nechci zde vypisovat důvody mého zklamání, protože pro někoho to můžou být ty nejlepší momenty z celého filmu. Vyzdvihnu zde jako již třadičně parádní kameru (nejvíc se mi líbil záběr, kdy Sharon prochází řadou v kině a hledá si místo), dále kamera v autě a celkově parádní záběry, dále úžasný soundtrack a ano Leo a Brad jsou skvělí. Mi osobně se víc líbila role Breda. Ale bohužel příběh jako takový mi opravdu přišel o ničem a poslední půlhodina byla dobrá, ale ne tak jak bych očekával. No, asi jsem měl od tohohle filmu až přehnaná očekávání.. (2 hvězdy jsou za Kameru s Hudbou a Lea s Bredem.)(22.8.2019)

  • tepi91
    *****

    Takhle to mělo tenkrát dopadnout.(23.8.2019)

  • janculeeh
    ***

    Dejve, já ti nevim. Tentokrát mi Tarantino moc nesednul, i když poslední půlhodinka se povedla.(23.8.2019)

  • aquiver
    *****

    Sice mám z 60. let raději filmy Československé nové vlny, ale líbilo. Téma upadající umělecké proslulosti Ricka Daltona (Leo) a pro většinu zajímavější příběh inspirovaný skutečnými událostmi „Manson Family“, kde vynikl skvělý Brad Pitt alias dublér Cliff Booth. Řada nenáročných diváků má zde problém, protože je snímek méně akční a s minimem krve - já to kvituji a nudu jsem neprožíval. Naopak opěvovaný závěr se mi líbil spíš méně, akce nebyla sice samoúčelná, ale osobně bych tuto událost pojal vážně a méně explicitně. Neobdivuji tak režiséra, filmařsky mě však přesvědčil. Skvělá je hudba a dlouhé jízdy dobovými auty městem, čistě vizuálně a esteticky je tohle asi to nejlepší od Tarantina s Margot Robbie jako třešničkou na dortu. Váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale platí, že snímek byl lepší než má očekávání. 85 %(23.8.2019)

  • barcisz
    **

    Nevím co tímhle chtěl Tarantino říct ani na co si to chtěl hrát.. Nicméně jisté je to, že pokud jste se těšili na klasickou Tarantinovku, tak budete zklamání stejně jako já, protože s předchozími filmy to má společného asi 3 momenty a tvůrce filmu. Nerozumím ani vysokému hodnocení, protože si to tenhle film nezaslouží. Vysvětlení by mohlo být v tom, že se tu asi najdou lidi, co mají rádi film o filmu, tudíž film bez nějakého děje. 2* tomu dávám opravdu jen za poslední scénu, na kterou jsem čekala asi celý film a doufala, že to bude spása, což se splnilo tak na 50% a za některé herecké výkony a scény. Myslím, že tohle znovu vidět nepotřebuji.(26.8.2019)

  • Critic
    *****

    Cliff Booth se úspěšně stal jednou z mých nejoblíbenějších postav vůbec. Brad Pitt si kráčí pro Oscara. Scéna kde od něj dostane Bruce Lee nakládačku nemá chybu, stejně jako masakr na konci.(27.8.2019)

  • hazaba
    ***

    Popravdě nic moc. Pár dobrých skečů, jinak docela rozplizlé, typická tarantinovská krvavá scéna, která se víceméně objeví, aby se neřeklo... co oceňuji, je soundtrack a pár záběrů na rozsvěcování dobových symbolů.(30.8.2019)

  • FanKalEl
    ****

    Milé poukazovanie na zlatý vek kde pri konci je to tak natrhnuté za gule až je to vlastne neskutočná sranda a vtip ktorí vyústi až po dva a pol hodine a že sa to vyplatí to čakanie! Divák cíti prítomnosť tvorcovských rúk na jednotlivých scénach, vyprávaní a kamere kde pri tom vie že sleduje niečo výnimočné, oproti tomu ako by to mohlo v predstave vyzerať na papieri. Napriek mojej spokojnosti ktorú dopovala hudba musím povedať že posledné počiny Tarantina mali rozhodne bližšie k dokonalosti než tento kúsok. Resp. v H8 a Djangovi som hltal scénu po scéne..tu na ani náhodou. (80%)(31.8.2019)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace