poster

Tenkrát v Hollywoodu

  • USA

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Slovensko

    Vtedy v Hollywoode

  • Austrálie

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Nový Zéland

    Once Upon a Time in Hollywood

  • Velká Británie

    Once Upon a Time in Hollywood

Komedie / Drama

USA, 2019, 162 min

Komentáře uživatelů k filmu (787)

  • Matty
    *****

    Jak prohlásil Tarantino v rozhovoru pro Time, „I thought, We don't need a story. They're the story“. Nijak nevadí, že Tenkrát v Hollywoodu je méně efektní než předchozí Tarantinovy filmy (vyjma Jackie Brown, se kterou má společné pomalé tempo, melancholické naladění a větší zaměření na postavy). Víc než na perfektně načasovaných vtipech, zapamatovatelných hláškách, nečekaných zvratech a budování napětí v dlouhých sekvencích stojí na emocích postav (případně na tom, co - jako Sharon Tate - symbolizují), budování fikčního světa, dobové atmosféře, charismatu herců... současně má nápaditou tříaktovou strukturu, která dobře slouží jak evokaci pozdních šedesátých let v LA, tak další z Tarantinových rozprav nad filmovým/reálným násilím a kinematografií coby prostředkem, jak žít paralelně několik životů a navracet k životu to, co zaniklo. Dále se SPOILERY! Od velkého detailu k velkému celku. Od hrdiny z plakátu k hrdinovi, který zachraňuje skutečné životy. Od nazisploitation k exploataci inspirované Mansonovým gangem. Vzpomínka na éru, kdy se americké filmy pod vlivem evropské kinematografie stávaly artovějšími (Absolvent, Bezstarostná jízda) a pod vlivem války ve Vietnamu a násilí v ulicích měst násilnějšími (Bonnie a Clyde, Divoká banda). Tím, že Tarantino těchto postupů využívá (např. jump cuty a dlouhé bezdějové jízdy jako z filmů francouzské nové vlny), připomíná dané období nejen hudbou, výpravou a kostýmy, ale také formálně. Klasický Hollywood oproti tomu zpřítomňují dva vyhořelí kovbojové, kteří stejně jako přesluhující šéfové velkých studií nerozumějí mladým „zkurveným hipíkům“ a v nově se utvářejícím narativu jsou odsouzeni k rolím padouchů, s nimiž se ovšem nehodlají smířit. Konec jejich éry je ale nevyhnutelný. Protagonista kovbojky, kterou si čte Rick, je zhruba v polovině příběhu vyřazen z provozu zraněním kyčle. Na stejném místě je v závěru filmu zraněn Cliff. Na konci Tenkrát v Hollywoodu se tedy podle všeho taky nacházíme pouze v polovině Cliffova a Rickova příběhu. Jejich osud už je daný a jakkoli se závěr filmu, napravující jednu tragédii, může jevit jako happy end, víme, že hrdinové neskončí dobře (podobnou škodolibost v sobě má fakt, že si malá Trudi Fraser/Jodie Foster čte biografii pro ni geniálního Walta Disneyho, jehož rasismus a antisemitismus se začne řešit o mnoho let později). Prolínání jednotlivých rovin fikčního světa, resp. přiléhavěji jejich dublování, a jejich vztah k reálným historickým událostem, které významně spoluutvářejí naše očekávání a emocionální odezvu, je podle mne pro soudržnost vyprávění i pochopení příběhu klíčové. Vidíme Sharon Tate tak, jak ji zachycovala dobová propagační videa a fotografie (skutečnost, že se na ni někdo dívá, zesilující její nedosažitelnost, je akcentována napříč celým filmem, nejvíc během Playboy večírku, kdy ji z dálky komentuje McQueen). V jediné scéně, kdy se dívá sama Sharon, sledujeme ve skutečnosti spíš Margot Robbie, obdivující na plátně svou zavražděnou hereckou kolegyni. Cliff, žijící příznačně ZA filmovým plátnem (drive-in kina) představuje opravdovější verzi Ricka, protože za něj schytává skutečné rány a vůbec vykonává práci k tomu, aby mohl existovat ve světě filmu a televize (kdyby mu neopravil televizní anténu, nemohli by sledovat Rickovo cameo v FBI). Hrdinové existují skrze příběhy, v nichž hrají i příběhy, které se o nich vyprávějí, u nichž - což je pro Tarantinův vyprávěcí koncept zásadní - vždy nevíme, zda jsou pravdivé (zabil, nebo nezabil Cliff svou manželku?). Repliky pronesené v rámci role mají dopad na to, co se přihodí v životech postav (Rick jako DeCoteau sděluje postavě Lukea Perryho, že pošle svého člověka na jeho ranč - následně vidíme Cliffa přijíždějícího na Spahnův ranč). Vrcholem rozrušování hranic mezi skutečným a možným je pak Cliffovo setkání s trojicí vrahů, o jejichž opravdovosti on pod vlivem LSD pochybuje. Jeho fena, která v podstatě jako jediná neztvárňuje žádnou roli, ale prostě je (psem), tyhle pochyby nemá a odvede hlavní díl práce při likvidaci vetřelců. Vztah mezi filmem a skutečností, hercem a jeho rolí, násilím a jeho mediální reprezentací Tarantina odjakživa fascinovaly přinejmenším stejně jako ženská chodidla. Tentokrát si s přechody mezi jedním a druhým pohrává snad ještě důmyslněji než kdy dřív a ani po dvou zhlédnutích nemám (zdaleka) pocit, že bych pochytil a rozkryl všechno, co nabízí. 90%(9.8.2019)

  • Wiikii
    ****

    Když má sestra zhlédla tento film, volala mi své dojmy. Musím říct, že nebyly nejlepší, protože se cítila trochu zmatená z této tvorby i když snímky Quentina Tarantina má ráda. To mě trochu znejistilo a po zhlédnutí se jí nedivím. Tenkrát v Hollywoodu nemá ty Pulp Fictionské hlášky, Kill Billovskou brutalitu či příběh Nespoutaného Djanga. Ne, zde je to o tom prostředí o tom životě postav a samozřejmě o odkazech na filmy, postavy, atd.... Ano, pokud někdo říká, že je to originál mezi tvorbou pana Tarantina, tak má pravdu, závěr je tomu důkazem, byť se tedy zase masakrovalo jako v Hanebných Panchartech, tak zde to bylo oproti zbytku snímku velmi upozaděné. ... Jo a musím dodat, že herecký výběr byl úžasný a to hlavně dvojce DiCaprio - Pitt. + Nejsem si jist, ale konečná scéna když se členové Mansovi rodiny rozhodují do jakého domu půjdou, tak mi to přišlo jako narážka na Tarantinovo dětství, které bylo většinou u VHSka a televize. :) .... HODNOCENÍ: 85% (4*)(2.9.2019)

  • filmfanouch
    *****

    Tortellini po 4 letech vrací úder! Nebudu tu ze sebe dělat extra fanouška tvorby Quentina Tarantina, protože jím vlastně nejsem úplně a jen jaksi napůl. Vždycky jsem bral Quentina jako výborného scénáristu, který má ve filmovém průmyslu malou konkurenci, ne ovšem jako zas tak výborného režiséra. Jako hodně dobrého/super znamenitého, ne ale jako špičku režisérské tvorby. Miluju jeho práci s dialogama, jeho ,, dialogovej ping-pong´´, schopnosti vést několik minut dlouhý dialog, který diváka neomrzí, jednoduše proto, že funguje. Jako vrcholného režiséra jsem ho ale na rozdíl od té scenáristické profese nikdy nebral. A ani bych všechny jeho filmy nebral jako dokonalé: Nespoutaného Djanga, Pulp Fiction, Hanebné pancharti nebo i ty Gaunery bych si klidně dal kdykoliv, na druhou stranu Jackie Brown, oba Kill Billy, Auto zabiják nebo Osm hrozných dodnes zas tak nemusím a řadím je do té slabší části Tarantinovy tvorby. Jenže i když mně Osm hrozných (především po fenomenálním Djangovi) zklamalo, pořád jsem se na další Tarantinův film pochopitelně těšil, doufal, že tentokrát to bude stát za to a bylo mi i jedno o čem nový Tarantino bude. Jenže... Jakmile ven prosáklo, že půjde o film z Hollywoodu z konce 60. let, který bude vzdávat holt právě starému Hollywoodu (dnes už Hollywood funguje výrazně jinak) a zároveň si tak trochu nepřímo pohraje s Mansonovou rodinou tak očekávání vyrostla z ,, automatické čekání na Tarantinův nový film" na ,, totálně očekávanou pecku´´. A já bych vám vlastně hrozně rád chtěl ve finále říct, že jde o nejlepší Tarantinův film a o jeden z nejlepších filmů tohohle roku a...... Já vám to klidně řeknu! Tenkrát v Hollywoodu mě opravdu chytlo z Tarantinovy tvorby nejvíce i když dodávám, že to u mně toho Nespoutaného Djanga nebo Pulp Fiction překonalo jenom o hodně silný piď. Já dokonce řeknu, že je to jeho nejlíp zrežírovanej film a ode dneška nemám problém říct, že je tak výborný režisér jako scénárista. Tenkrát v Hollywoodu je totiž ve finále jedna velká pocta/óda/milostná báseň starého Hollywoodu, která se hezky poslouchá a především se na ní hezky kouká. O Tenkrát v Hollywoodu se toho dá napsat hodně, zároveň je ale hrozně těžké u recenze tohohle filmu nevypouštět spoilery. A přitom se dá i klidně říct, že Tenkrát v Hollywoodu nemá žádný příběh! Nejde o žádnou biografii herce nebo o studii Mansonovy rodiny, jsou to 3 náhodně vytažené dny ze života 3 postav, které něco spojuje. Těmi 3 postavami samosebou myslím Ricka Daltona (DiCaprio), Cliffa Bootha (Pitt) a Sharon Tate (Robbie). Sharon Tate jako jediná z těchto postav skutečně existovala a proto bych si o ní chtěl trošku promluvit až za chvíli, nejdříve bych se rád dostal k hlavní dvojici: Leonardo DiCaprio vyhrál Oscara za Revenantama, nějakou dobu poté pravděpodobně pořádal orgie pařby jako vystřižené z Vlka z Wall Street a po téměř 4 leté pauze se konečně vrací na plátna kin a s překvapivou vízvou- DiCaprio, kterého osobně beru za jednoho z nejlepších herců současnosti má v Tenkrát v Hollywoodu ztvárnit herce, který tak trochu přehrává! Ano, legendární DiCaprio hraje přehrávacího Ricka Daltona, který se prostě nedokáže smířit s tím, že má to nejlepší pravděpodobně za sebou a kariéra v seriálech ho zas tak netěší. Koukat se tak na DiCapria, který hraje herce, který má prostě problém zapamatovat si text a nedokáže také úplně zapadnout do role je prostě skvělá podívaná. Rick je i ale skvěle napsaná postava a i když je tak snadné aby se mu divák vysmál, na těch pravých místech mu bude Ricka líto. Spustí Akademie na jaře 2. kolo Leo čeká na Oscara? Nedivil bych se tomu, kdyby DiCapria po Revenantovi zase na nějakou dobu Akademie Lea ignorovala, kdyby ale ve finále dostal za Daltona tu druhou sošku, budu si říkat, že je na tom pravém místě. Překvapivě ale hlavním tahounem filmu není Rick Dalton, nýbrž až ta druhá hlavní postava, konkrétně Rickův kaskadér Cliff Booth. Cliff je totiž ve finále i zajímavější postava než Rick a možná i trochu sympatičtější. Pitt má po dlouhý době zase skvělou roli a pokud Akademie opět spustí šikanu Lea, aspoň na toho Brada by si poprvé vzpomenout mohli. Booth je prostě sympaťák jak hovado a dost možná jedna z nejlepších postav, kterou Tarantino stvořil. A, že jich v té konkurenci postav jako Vincent Vega, Jules Winnfield, Hans Landa nebo Dr. Schultz není málo.... Především se mi ale líbí jak Tarantino pracuje v Tenkrát v Hollywoodu se Sharon Tate.... Onen originální název Once Upon a Time in Hollywood do jisté míry naznačuje, že tu Tarantino prostě servíruje pohádku po Tarantinovsku. Tarantino prostě a jednoduše servíruje příběh druhořadého herce, který by se rád dostal na výsluní a postupně se mu to i společně s jeho ,, věrným rytířem´´ daří. Každý pohádka přitom potřebuje i nějaké antagonisty a takovou úlohu zde plní právě členové Mansonovy rodiny, která 9. 8. 1969 udělala onu ošklivou věc Sharon Tateové. Tortellini po 4 letech vrací úder! Nebudu tu ze sebe dělat extra fanouška tvorby Quentina Tarantina, protože jím vlastně nejsem úplně a jen jaksi napůl. Vždycky jsem bral Quentina jako výborného scénáristu, který má ve filmovém průmyslu malou konkurenci, ne ovšem jako zas tak výborného režiséra. Jako hodně dobrého/super znamenitého, ne ale jako špičku režisérské tvorby. Miluju jeho práci s dialogama, jeho ,, dialogovej ping-pong´´, schopnosti vést několik minut dlouhý dialog, který diváka neomrzí, jednoduše proto, že funguje. Jako vrcholného režiséra jsem ho ale na rozdíl od té scenáristické profese nikdy nebral. A ani bych všechny jeho filmy nebral jako dokonalé: Nespoutaného Djanga, Pulp Fiction, Hanebné pancharti nebo i ty Gaunery bych si klidně dal kdykoliv, na druhou stranu Jackie Brown, oba Kill Billy, Auto zabiják nebo Osm hrozných dodnes zas tak nemusím a řadím je do té slabší části Tarantinovy tvorby. Jenže i když mně Osm hrozných (především po fenomenálním Djangovi) zklamalo, pořád jsem se na další Tarantinův film pochopitelně těšil, doufal, že tentokrát to bude stát za to a bylo mi i jedno o čem nový Tarantino bude. Jenže... Jakmile ven prosáklo, že půjde o film z Hollywoodu z konce 60. let, který bude vzdávat holt právě starému Hollywoodu (dnes už Hollywood funguje výrazně jinak) a zároveň si tak trochu nepřímo pohraje s Mansonovou rodinou tak očekávání vyrostla z ,, automatické čekání na Tarantinův nový film na ,, totálně očekávanou pecku´´. A já bych vám vlastně hrozně rád chtěl ve finále říct, že jde o nejlepší Tarantinův film a o jeden z nejlepších filmů tohohle roku a...... Já vám to klidně řeknu! Tenkrát v Hollywoodu mě opravdu chytlo z Tarantinovy tvorby nejvíce i když dodávám, že to u mně toho Nespoutaného Djanga nebo Pulp Fiction překonalo jenom o hodně silný piď. Já dokonce řeknu, že je to jeho nejlíp zrežírovanej film a ode dneška nemám problém říct, že je tak výborný režisér jako scénárista. Tenkrát v Hollywoodu je totiž ve finále jedna velká pocta/óda/milostná báseň starého Hollywoodu, která se hezky poslouchá a především se na ní hezky kouká. O Tenkrát v Hollywoodu se toho dá napsat hodně, zároveň je ale hrozně těžké u recenze tohohle filmu nevypouštět spoilery. A přitom se dá i klidně říct, že Tenkrát v Hollywoodu nemá žádný příběh! Nejde o žádnou biografii herce nebo o studii Mansonovy rodiny, jsou to 3 náhodně vytažené dny ze života 3 postav, které něco spojuje. Těmi 3 postavami samosebou myslím Ricka Daltona (DiCaprio), Cliffa Bootha (Pitt) a Sharon Tate (Robbie). Sharon Tate jako jediná z těchto postav skutečně existovala a proto bych si o ní chtěl trošku promluvit až za chvíli, nejdříve bych se rád dostal k hlavní dvojici: Leonardo DiCaprio vyhrál Oscara za Revenantama, nějakou dobu poté pravděpodobně pořádal orgie pařby jako vystřižené z Vlka z Wall Street a po téměř 4 leté pauze se konečně vrací na plátna kin a s překvapivou vízvou- DiCaprio, kterého osobně beru za jednoho z nejlepších herců současnosti má v Tenkrát v Hollywoodu ztvárnit herce, který tak trochu přehrává! Ano, legendární DiCaprio hraje přehrávacího Ricka Daltona, který se prostě nedokáže smířit s tím, že má to nejlepší pravděpodobně za sebou a kariéra v seriálech ho zas tak netěší. Koukat se tak na DiCapria, který hraje herce, který má prostě problém zapamatovat si text a nedokáže také úplně zapadnout do role je prostě skvělá podívaná. Rick je i ale skvěle napsaná postava a i když je tak snadné aby se mu divák vysmál, na těch pravých místech mu bude Ricka líto. Spustí Akademie na jaře 2. kolo Leo čeká na Oscara? Nedivil bych se tomu, kdyby DiCapria po Revenantovi zase na nějakou dobu Akademie Lea ignorovala, kdyby ale ve finále dostal za Daltona tu druhou sošku, budu si říkat, že je na tom pravém místě. Překvapivě ale hlavním tahounem filmu není Rick Dalton, nýbrž až ta druhá hlavní postava, konkrétně Rickův kaskadér Cliff Booth. Cliff je totiž ve finále i zajímavější postava než Rick a možná i trochu sympatičtější. Pitt má po dlouhý době zase skvělou roli a pokud Akademie opět spustí šikanu Lea, aspoň na toho Brada by si poprvé vzpomenout mohli. Booth je prostě sympaťák jak hovado a dost možná jedna z nejlepších postav, kterou Tarantino stvořil. A, že jich v té konkurenci postav jako Vincent Vega, Jules Winnfield, Hans Landa nebo Dr. Schultz není málo.... Především se mi ale líbí jak Tarantino pracuje v Tenkrát v Hollywoodu se Sharon Tate.... Onen originální název Once Upon a Time in Hollywood do jisté míry naznačuje, že tu Tarantino prostě servíruje pohádku po Tarantinovsku. Tarantino prostě a jednoduše servíruje příběh druhořadého herce, který by se rád dostal na výsluní a postupně se mu to i společně s jeho ,, věrným rytířem´´ daří. Každý pohádka přitom potřebuje i nějaké antagonisty a takovou úlohu zde plní právě členové Mansonovy rodiny, která 9. 8. 1969 udělala onu ošklivou věc Sharon Tateové. Rád bych vám řekl, že Tarantino stejně jako v Hanebných panchartech přepíše historii a Sharon Tateová se dočká spravedlnosti a dokonce se jí ani jejímu nenarozenému synovi nic nestane, na tuhle odpověď si ale přece jen radši počkejte do kina, nerad bych na jednu stranu zklamal ty, kteří doufají, že Tarantino legendární sexbombu zachrání a na druhou stranu bych nerad zklamal ty, kteří nemají rádi když si někdo mění historii. Faktem ale je, že i když Sharon Tate nemá zas tak velkou roli, tak je v rámci děje Tenkrát v Hollywoodu hodně důležitá. Margot Robbie je především castingová trefa do černého, která té reálné Sharon Tate není zas tak nepodobná. A člověk může namítat, že nemá zas tolik prostoru, je ale pro Tenkrát v Hollywoodu hodně podstatnou části. DiCaprio, Pitt a Robbie samosebou nejsou jediná známá herecká jména tohohle filmu, zbytek jako Al Pacino, Kurt Russell,Timothy Olyphant nebo Michael Madsen ale už mají opravdu menší role, které sice potěší a jsou hrozně fajn, většina prostoru se ale pořád stáčí ke dvoum/třem hlavním postavám. Když jsme u toho Al Pacina... Kdo nad ním chtěl po Jackovi a Jill zlomit hůl, styďte se furt na to má! Jenže tou hlavní hvězdou ve finále není ani DiCaprio, ani Pitt a ani Robbie. Tou pravou hvězdou je šedesátkový Hollywood! Šedesátkový Hollywood, který už dnes neznáme, protože Hollywood od té doby ušel velkou cestu a změnil se. Tenhle film je prostě Tarantinova přiznaná onanie nad touhle érou a je to prostě poctivá onanie za všechny prachy. A to není potřeba aby znal divák každý hollywoodský film z 60. let nebo každého herce, stačí mu jen když si pamatuje jména jako Bruce Lee nebo Roman Polanski a alespoň ví o filmech jako Rosemary má děťátko nebo Velký útěk i když je nemusel nutně vidět. Všechno tohle odkazování, pomrkávání a vzdávání holdu mohlo Tarantinovi hodně snadno přelézt přes hlavu, jenže nepřelezlo. Dá se jinak hodně snadno kecat a polemizovat o tom, zda je to skutečně ten pravej Tarantino, jestli není trochu vykastrovanej, míň brutální, míň vulgární... Hloupost! Tarantino se v tom hodně pozná už po pár minutách a jeho trademarky jsou už tak prohlédnutelné i ve filmech, které jsou tak trochu odlišné. TvH vlastně hezky graduje a v posledních takových 15 minutách se vrátí k tomu brutálnímu a vulgárnímu Tarantinovi po kterém všichni tak volali... Jenže Hollywood funguje i předchozích 140 minut naprosto fenomenálně! A teď odmítám řešit věci typu ,, Bruce Lee se chová ve filmu příliš arogantně´´ nebo ,, Steve McQueen je vykreslenej úplně špatně a reálně byl úplně jinej´´. Tohle je film/fikce, kterej sice může být založen na skutečných událostech, kdokoliv včetně Tarantina si ale může s daným materiálem vlastně pohrát jak chce. Tarantino už v Hanebných panchartech dokázal 5. minutovou sekvencí přepsat dějiny dějepisu, zde ale zachází o kus dál a dokonce se snaží dokázat, že byl Rick Dalton skutečnou součásti tehdejšího Hollywoodu a ucházel se o pár slavných rolí u kterého byste ho nečekali. A je mi jedno, jestli je dcera Bruce Leeho zhrzená, že jí ,, zlej Quentin zesměšnil tatínka´´ i když bylo nějak známý, že byl Bruce opravdu tak trochu primadona. Stačí mi fakt, že Bruce Lee je v TvH vydatně zpracovanej. A i když jsem měl ze začátku obavy, Mike Moh je mu vlastně docela podobnej. A potěší fakt, že kameru dělá Richard Richardson, kterej prostě špatnou kameru nedělá a TvH díky němu vypadá opravdu božsky. Richardson dělal už od Kill Billa (krom Auta zabiják) všechny Tarantinovky a jestli i ty slabší Tarantinovy kousky táhne nahoru, je to prostě Richardsonova kamera. Takže potěší fakt, že Richardsonovi a magorovi z videopůjčovny očividně spolupráce pořád vyhovuje a i příště bychom o Richardsona přijít neměli. Mohl bych se vlastně rozepsat víc, jenomže to už bych se musel zasunout do struktury příběhu a kvůli tomu i do povinných spoilerů. Takže jenom zopakuju, že je to aktuálně moje zatím nejoblíbenější Tarantinovka (nelehkej úkol!) a prostě povedenej osobní film člověka, kterýho ve filmový tvorbě vyučila samotná videopůjčovna. Z tohohle magora z videopůjčovny nám vyrostl jeden z nejuznávanějších filmařů naší doby a nutno dodat, že zaslouženě. A je mi vlastně jedno jestli ten nejlepší magor z videopůjčovny příště dodá svůj Star Trek, Kill Bill 3, Djanga 2, horror nebo něco úplně jinýho, po Tenkrát v Hollywoodu bych si od něj pravděpodobně dal i Vega Brothers s digitálně omlazenou dvojku Taravolta/Madsen a věřil bych mu, že to s de-agem zvládne..... Já ti věřím, že na jaře těch cen přece jen posbíráš výrazně hodně Quentine, budu ti fandit! Viděno v kině: 3x(15.8.2019)

  • Crawler-D
    ***

    Jako dívá se na to pěkně a 160 minut uteče bez nudy, ale je to takové navoněné nic bez významu a zápletky (přemýšlel jsem, že by film vlastně fungoval, kdyby tam až do závěru žádná zmínka o Polanském a Tateové nebyla). Jako by to bylo celé točené jen kvůli závěrečné "pohádce". Nebo snad ještě pro to, že si chtěl Tarantino zkusit nasimulovat staré televizní westerny.(17.8.2019)

  • Gabbo
    ****

    DiCapriovi a Pittovi to tady neskutecně šlape. Přes perfektní vizuál a dokonalé hlášky vás pozvolné tempo ukolíbá až do pocitu, že se vlastně nudíte. WTF? No nic, zapálite si cigaretu namočenou v LSD a pak to příjde - Nářez, popadáte se za břicho a najednou si říkáte, že ten lišák Tarantino přesně tohle chtěl!(15.8.2019)

  • Rocky88
    ****

    První čtvrthodinu jsem musel s námahou dávat pozor a smiřovat se s faktem, že tentokrát to nebude o poutavém příběhu, nýbrž o postavách a samotné době. Ale jakmile jsem se naladil na správnou vlnu, už jsem si to užíval. Leo a Brad si tady užívají bromance jak se patří (Bradova role a postava se mi líbila ze všeho nejvíc), situace z natáčení filmů se krásně pojí se situacemi vzniklými v jejich realitě, dobová atmoška je fantastická, odkazů na filmové reálie tehdejší doby je tu nepočítaně a ani nebudu předstírat, že jsem si všimnul všech či že všechny dokážu náležitě ocenit. No a nesmím zapomenout na finále, které je přesně tak vtipné a brutální, jak si to každý přeje a jak to umí jen tenhle cvok z videopůjčovny. Udivily mě dvě věci - 1) Margotka se pouze mlčky promenáduje před kamerou, ale stejně to žádná jiná nedovede tak dokonale jako ona. 2) QT si dříve s radostí kopl do Hitlera a jeho posunovačů hoven, kopl si do KKK, tady si kopl do Bruslího, ale nekopl do Mansona? Na nějakou vtipnou scénku jsem se těšil, ale tentokrát jsem podobný bonbónek nedostal... Celkově tedy malinko slabší, než na co jsme u QT zvyklí, mnoho lidí se bude kvůli absenci příběhu nudit, ale za mě můžu říci, že jsem Hollywood neviděl naposledy.(18.8.2019)

  • TominoLa
    *****

    Už po třetím zhlédnutí je Tenkrát v Hollywoodu FILMEM ROKU. Asi se mnou nebude moc fandů Quentina Tarantina souhlasit, ale je to i jeho nejzábavnější film. Po celou stopáž jsem se náramně bavil. Paráda. A Leo a Brad? To je takové herecké Nagano. Všem kdo se ještě chystají do kina a neví o tom příběhu vůbec nic, bych doporučil si něco přečíst na internetu. Potkal jsem se v kině s diváky kteří nevědí kdo byl Charles Manson, Roman Polanski, nebo Sharon Tate. 10/10(18.8.2019)

  • mortak
    ****

    Tarantino si hraje. Není to špatné, ale přece jen ta energie, kterou Tarantino vložil do láskyplného vylepování všech těch filmových billboardů lemujících jízdy hlavních hrdinů dobovými auty v dobových ulicích, mu pak chyběla při tvorbě samotného filmu. Tarantino sice znovu inteligentně variuje a propracovává svá životní témata - jako že tu nemáme znovuobjevené béčkové herce jako v Jackie Brown, ale áčkového herce, který hraje toho béčkového. Jenže nakonec jsou výsledkem dvě hodiny veselých historek z natáčení. Nic proti, Bruce Lee nemá chybu, ale přece jen hlavní je hračičkovství autora, nikoliv příběh sám. Zajímavé je sledovat v kině skladbu diváků - přede mnou seděly dvě generace, rodiče a syn s manželkou, okolo mě zamilované páry, protože Tarantino je skvělý "date movie"... Devátý film QT je prostě "crowd pleaser", milý a zábavný. A takový by Quentin být neměl.(21.8.2019)

  • epicek
    ****

    Tarantino rozjel svou jízdu v šedesátkovém Hollywoodu a my si mohli krásně přisednout k němu a užít si tuhle parádní záležitost. Ano, není to pro každého. Ano, je to založeno na velké dialogové náloži ale je to zatraceně dobré a uteklo to jako voda. Pitt s DiCapriem si jedou svou two-man show, která to úplně v pohodě ty necelé tři hodiny utáhne a Margot Robbie v pozadí, přidává svou troškou do tohoto neskutečně atmosférického mixu, který podtrhuje naprosto dokonalý soundtrack. Posledních 45 minut je absolutní špička tohoto ledovce a mě nezbývá než poděkovat panovi QT za další jeho stylový počin. Ten jeho desatý kousek už teď nadšeně vyhlížím! You're Rick fucking Dalton, don't you forget it. (16.8.2019)

  • Remedy
    ***

    Bohužel všechny ne úplně nadšené ohlasy nelhaly a i když to jako skalní Tarantinův fanoušek říkám s těžkým srdcem, je to jedna z nejslabších tarantinovek. Co asi nejvíc zamrzí, je (vyjma závěru) absence silných a zapamatovatelných scén. Naneštěstí tu také prakticky není žádný absurdní humor, který byste od Tarantina jednoduše čekali. Dialogy s překvapivými a gradujícími pointami tu také skoro nejsou a v podstatě všechno, co se děje v prvních dvou hodinách, je jedna velká nastavovaná vata. Jasně, u Tarantina vlastně nic nového a normálně bych to ani nehodnotil jako výtku, jenže tady je jeden zásadní problém. Ono to prostě není zábavné, naopak místy strašně utahané a nebýt famózního Pitta a DiCapria, dost možná by to skončilo ještě větším průserem. Brad Pitt si to celé v podstatě krade pro sebe a má tady jednu ze svých vůbec nejlepších rolí. DiCaprio je taky výborný, ale Pitt má mnohem vděčnější a divácky více atraktivní roli. Obávám se, že tady bezprostředně nepomůže ani další projekce. V tuhle chvíli jsem navíc tak nějak rád, že to mám celé za sebou. Čestně přiznávám, že nejsem popkulturní expert na šedesátky – pak bych si možná ty všechny skryté odkazy a narážky vychutnal jaksepatří a tenhle Tarantinův údajně nejvíc osobní projekt hodnotil úplně jinak. Posledních cca 30 minut je ovšem čirá nádhera a zajímaly by mě bezprostřední dojmy skutečného Romana Polanskiho.(17.8.2019)

  • Blackros
    odpad!

    Jakožto skalní fanoušek Tarantina (mám načteno a nakoukáno o jeho stylu vše co snad existuje), musím s politováním konstatovat, že jde o jeho nejslabší snímek. Po sundání růžových brýlí a snaze dívat se na film jako na film jiného režiséra nezbývá než dodat, že 160min stopáž je naprosto neopodstatněná. Tarantino si bohužel začal uvědomovat sílu svého vlastního stylu a film tak působí jako dílo studenta filmové akademie, vzdávající hold slavnému režisérovi. Scénáristicky jde o vyloženě podprůměrnou jednohubku, která po odstrouhání přibližně hodinového balastu samoúčelných scén v autě nebo při chůzi, vystačí na jednu kratší televizní povídku. Oproti obsahem nabitým dialogům předchozí tvorby se Tenkrát v Hollywoodu jeví jak chudý příbuzný a reakce diváků v narvaném kině by se dala přirovnat k vlažné premiéře surrealistické operety - ehm..nuda. Vizuálně zpracované hezky, herci skvělí, ale nudu? Tu zrovna svému milovanému Tarantinovi odpustit nedokážu..(18.8.2019)

  • Pajky3
    *****

    Portsmouth, 17.8.2019 Tarantina jsem nikdy nepovažoval za nejlepšího režiséra na světě a upřímně jsem se kolikrát divil těm nadšeným reakcím okolí, ale jedno mu musím nechat. On filmy miluje a tohle je v podstatě jejich dokonalá pocta, kterou pro nás připravil. Do posledního detailu vypiplané lokace, scény a doba jsou dech beroucí a navíc se k tomu přidává mistrovské herectví dvojice Pitt/Dicaprio. Všechno perfektně funguje a tak si vlastně ani neuvědomíte, že první dvě hodiny jsou pryč a přiblížilo se finále. A i když byl příběh pomalejší, tak mi to ani trochu nevadilo a to právě díky skvělým záběrům a scénám. Nebudu lhát, takový závěr jsem nečekal a ukápla slza smíchu, takže za mě naprostá spokojenost. Takovéhle film je třeba vidět v kině.(18.8.2019)

  • necisty
    *****

    Já tam vidím standardního Tarantina a proto nehodlám slevovat z hodnocení. Čekal jsem trochu více násilí a tak trochu jiný konec a když se objevil název filmu, tak jsem nevěřil, že je konec. Ale to jsme tak měli všichni,ne? A jako ta co mu ho chtěla vykouřit... neskutečná. ... Premiere Cinemas Olomouc 4K(18.8.2019)

  • CatcherBlock
    *****

    Ultra-Stylový Quentin tak, jak ho milujeme s krásně nechutnou, krvavou tečkou. Je nad slunce jasný, že Tarantino je prostě nejlepší Filmař všech dob. Jeho kombinace nejčistší filmařiny a moderních prvků je ohromující, o výběru herců a hudby nemluvě. Pitt a DiCaprio jsou páni herci a hlavně Pitt tady dokáže diváka neskutečně bavit a inspirovat. Filmová nádhera......(26.8.2019)

  • Mrkvič
    ***

    Jsem z filmu hodně rozpolcený. Po Panchartech a Osmi hrozných jsem byl připraven na podobně spanilou jízdu, ale dialogy nemají tolik obsahu a písničkový soundtrack sází až moc na známé hity. Úcta k době a tehdejším hvězdám je znát a je chválihodná, ale právě proto nepochopím to potopení Bruce Leeho, které i pro mě bylo dost hořkou pilulkou. (ano, možná bylo potřeba Brada Pitta vykreslit jako úplně toho nej nej borce, ale stačilo by i míň) Pár scén (respektive rozhovorů) je nezapomenutelných, ale je jich opravdu jen pár (hlavně rozhovor s osmiletou hvězdičkou připomínající zapálení herců jako Damien Day Lewis a .... týjo, další nadupaný rozhovor mě nenapadá). No a závěr? Velká odvaha, trochu jsem byl spokojen. Ale divák, který nezná okolnosti, vidí jen (na Tarantina) trochu slabší rubačku.(30.8.2019)

  • fugazi
    ****

    Jsem velkej fanoušek Tarantina a když se mě někdo zeptá, kterej jeho film je podle mě ten nejlepší, nejsem schopnej odpovědět. Po včerejší návštěvě kina ale s naprostou jistotou dokážu všem říct, kterej je ten nejhorší. Jednou to prostě přijít muselo a Quentin natočil nudnej film, kde chybí všechny ty jeho vybroušený dialogy, není žádná akce, nedostaneme ani žádnej eye candy moment a hlavně chybí jakýkoliv napětí! Tentokrát vůbec není ani nutný znát všechny filmy, na který režisér odkazuje. Teď je pouze dobrý vědět něco o historii řádění Mansonova kultu, na kterym stojí celá pointa. Ta je sice fenomenální a celý finále je neskutečnej nářez, ale je prostě nutný si na to dvě a půl hodiny počkat. A to je hodně, protože zábavných momentů je pár a po zbytek času se Pitt a DiCaprio projížděj autem. Každopádně je to pořád úžasnej film a pořád lepší, než většina toho, co se letos v kinech objevilo. V rámci tarantinovskýho žánru je to ale docela velkej sešup kvality dolů. Takže tak … 7/10. Nejlepší tarantinovkou poslední doby zůstává Bad Times at the El Royale, ale ta se neopírá o slavný jména, tak jí nikdo neviděl.(19.8.2019)

  • ad
    ****

    Hned po projekci jsem byl trochu zmatený a popravdě znuděný... Pak ve mě film trochu uzrál a musím říct, že je to asi nejdospělejší a nejvyspělejší Tarantino (i přes všechny dětinské žerty)... Kdybych nevěděl, že to točil on, asi bych to hned tak nepoznal.(22.8.2019)

  • zette
    ****

    Zajimava fikce, ktera je propojena se skutecnymi osobami a udalosti, ktera bohuzel ve skutecnosti dopadla uplne jinak. Dvojice DiCaprio-Pitt funguje na jednicku, ma to atmosferu a slusnou vypravu. U Tarantina je vyborny soundtrack samozrejmosti. Vypointovane to je nakonec dobre, presto si myslim, ze to mohlo byt dejove plnejsi. Ale i pres delsi stopaz se jedna o dobrou zabavu. Videno v ostravskem Cinestaru.(4.9.2019)

  • Mr.Ripley
    ***

    Půjdu proti proudu. OUTH je takřka bězdějovou milostnou básní Hollywoodu, filmovému vyprávění a nenaplněnému životu Sharon Tate. Tarantino si podobně jako Nolan může natočit cokoliv a lidé na to budou chodit. V tomto případě se vyplatí krotit svá očekávání, neboť podobná stavba příběhu jako v Panchartech tentokrát nefunguje. Víc prozrazovat nebudu. Kolem a kolem - je to hezké, milé, krásně se na to kouká a casting zahřeje u srdíčka. Toť vše. Druhý den po projekci si z filmu nebudete pamatovat nic, což se mi u Tarantina nikdy nestalo a pravděpodobně (narozdíl většiny QT filmografie) to nikdy znovu vidět nemusím.(16.8.2019)

  • E=mc2
    ****

    Tarantinova veľká fabula. Pittova postava je znovu raz Tarantinovym alteregom o odplade tam kde sa udiala nespravodlivosť (Bastardi, Django). Vykreslenie Sharon Tate hovorí jasnou rečou - ľalia. "Once Upon a Time" kde spravodlivá odplata na samotnom konci sa podobá vysnenému koncu ktorý sme videli v Birdmanovi (ak teda vieme čo sa naozaj stalo so Sharon Tate). Je zaujímavé že Tarantino pôsobí ako Malick ak sa bavíme o rezignácii na naratívnu štruktúru. Rekonštrukcia posledného dňa jej života vlastne nijako neslúži deju ako celku, výhradne iba hlavnej postave ktorej kariéra smeruje na dno - nemožno si nevšimnúť morálny odkaz Tarantina a vyjadrenie jeho názoru k tejto tragickej udalosti, podobne ako v Panchartoch cez postavu Alda aj tu je Pitt morálne jasnou a nepokrivenou postavou ktorá sa počas deja nemení (návšteva ranča jeho charakter jasne vykresľuje) . Silné v detailoch než celku. Scéna s Bruce Lee je top. Na hrane medzi 3/4.* 80% Tarantinov prehľad spojený s poctou z tvorby rokov 60' je vtipný a fenomenálny.(19.8.2019)

  • miguel_111
    ****

    Tarantino nesklamal, ale ma aj lepšie filmy ako je tento. Dvojka DiCaprio a Pitt vynikajúco vybraný a chémia medzi nimi funguje výborne. Atmosféra onej doby využitá na výbornú. Zasmial som sa mnoho ráz a to brutal finále ako sme už u Tarantina zvyknutí neskutočne nadupané, vtipné a fenomenálne. Čiže po spočítaní taký Tarantinov štandard, ktorý nevybočuje kvalitou, ale ako som písal na začiatku Tarantino ma aj lepšie zárezy ako tento. Pre mňa 75%.(24.8.2019)

1 5 6 7 8 9 10 11 21 30 40
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace