Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zita Kabátová v atraktivní novele o syfilis podle Otakara Hanuše  V roce 1939, ve kterém Zita Kabátová natočila 11 filmů, se také stala hlavní hrdinkou posledního projektu Oldřicha Kmínka. Kabátová byla tváří trojice Kmínkových melodramat, která se všechna objevují v naší kolekci – Manželství na úvěr, Žena na rozcestí a Její hřích. Kmínek nalezl v Kabátové ideální představitelku titulních postav, které vždy obletují muži a východiskem z takové situace je jim morální síla hrdinčina. V Jejím hříchu se znovu po boku Kabátové objevil v kladné roli Zdeněk Štěpánek, zatímco role svůdce tentokráte připadla Ladislavu Boháčovi. (Filmexport)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (18)

sator

všechny recenze uživatele

Medička Lola Holmová se učí na závěrečné zkoušky. Odmítne dvoření psychiatra docenta Linna. Pokladník banky Goll žije rozmařile a plat mu na jeho výstřelky nestačí. Je v tísni a má psychické potíže. Hledá lékařskou pomoc a náhodně pozná Lolu. Ta zpočátku Gollovy pozornosti odmítá, ale pak mu neodolá a stane se jeho milenkou. Goll zpronevěří peníze. Je odhalen a hrozí mu vězení. Obrátí se o pomoc ke strýci, ten však jeho prosbu odmítne. Goll žádá nic netušící Lolu o doporučení k docentu Linnovi. Chce předejít vazbě hospitalizací na psychiatrii, ale Linn ho nepřijme. Goll, který doufal, že ho láska k Lole změní, ztrácí naději a v obavě, že by Lolu zničil, volí sebevraždu. Lola hledá zapomnění ve studiu. Úspěšně složí závěrečnou zkoušku, když ale zjistí, že muž, kterého pitvala a označila za syfilitika, je Goll, zhroutí se. Dlouho se v nemocnici z otřesu zotavuje. Linn o ni trpělivě pečuje. Po provedených testech se ukáže, že Lola se od Golla nenakazila a je zcela zdráva. Docent Linn jí nabídne manželství a Lola po otřesné zkušenosti poznává, že ho miluje.... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Na konci třicátých let již pozvolna kulminovala výroba filmových adaptací nenáročných harlekýnů z různých období a různé úrovně, získávající čtenářské a posléze divácké zázemí zcela logicky v řadách prostých obyvatel, především pak u ženského publika. Hokynářky, prodavačky, pradleny, panské a služebné, ale i děvčata z gymnázií a měšťanek snily v přítmí kinosálu o svých ideálech a společně prožívaly jejich utrpení a bolesti, aby se opět vracely do tvrdé životní reality. Filmoví producenti si velice dobře uvědomovali silný komerční potenciál tohoto žánru a důsledně dbali na to, aby byl v produkčních plánech vždy bohatě zastoupen. Tvůrčí status režiséra Oldřicha Kmínka se pohyboval někde na pomezí přijatelnosti; sám Kmínek si však pokaždé dokázal do svých filmů prosadit prvotřídní herecké obsazení, zajišťující nepopiratelný komerční potenciál. Aristokraticky vznešená Zita Kabátová, skutečná dáma českého filmu, se v produkcích obdobného typu objevovala pravidelně a jen výjimečně se stávalo, že by nějakým způsobem zklamala. Téma je v mnoha ohledech poplatné scénáristické nemohoucnosti, zaviněné do jisté míry už svým literárním rukopisem, nicméně v lehkých náznacích poodhaluje skrytá tabu v oblasti lidské sexuality a předkládá fatální následky neovladatelného chtíče. A tak zatímco charismatickému Ladislavu Boháčovi se výborně daří v jeho zhýralé masce bezskrupulózního svůdce, na jalový scénář nejvíce doplácejí divadelní bardi Štěpánek se Smolíkem, kterým je namísto plnokrevných charakterů nabízeno laciné přetvařování. Filmu příliš neprospělo ani rámování některých scén prostředím nevázaného dancingu, jak se tehdy říkalo barům s hudbou, ani účast soudobých operetních zpěváků (Pospíšil, Gaierová), ocitnuvších se zde patrně jen díky své popularitě. Zpětným pohledem má ale nemalý dokumentární význam zachycení tradičních dostihů Velké pardubické. Samotnou kvalitu filmu asi nejlépe ve své výmluvnosti charakterizuje název jedné z dobových kritik, v níž se její autor bezděčně ptá: Jen její hřích? ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k osobnosti režiséra jsem k tomuhle filmu už předem přistupoval možná až moc negativně, ale moje nepříliš vysoká očekávání se stejně naplnila. Příběh ne úplně špatný, i když za vlasy přitažený, ovšem herci neměli co hrát a hlavně o čem mluvit, dialogy byly zábavné jak noční zprávy (což je škoda zvláště u Zdeňka Štěpánka nebo Františka Smolíka). Ladislav Boháč tentokrát s vizáží padesátníka navíc nezapadal do své tehdejší škatulky šarmantního milovníka. Ve vedlejších rolích pak proběhly i některé hodně otřesné výkony (Jola Djuričová? Kde ta se proboha vzala? Asi nějaká sezónní kabaretní hvězda). Vedlejší dějová linie v baru se odehrávala zcela nezávisle na hlavní ose, až v závěru se ukázalo, že spolu sice souvisejí, ale nakombinované to bylo tak pitomě, že to stejně nedávalo moc smysl. No, Zitě Kabátové to slušelo vždy a všude, to je jasný. Takže hodnotu to může mít snad jako připomenutí mladé tváře a zpěvu Nelly Gaierové. Což je ovšem na hodinu a půl trochu málo. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Celková naivita předem jasné love story byla pro mne vyvážena noblesním projevem Zity Kabátové, který neztrácí ani na loži v horečkách, chvílemi velmi povedenou dobovou atmosférou, slušnou režií, když opomenu technické nedostatky, slušným drámem a pestrým obsazením. Výstupy Kovaříka či Neumanna jsou povedeným zpestřením. Hudba v hodnocení nepřidá, spíše naopak. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Lola byla pitomá, dala přednost floutkovi před panem docentem. Ale on byl docela pitomý celý film, taková červená knihovna šmrncnutá mírným dramatem. Oceňuji tu již dávno zaniklou filmovou cudnost, která velela sex nejen neukazovat, ale ani o něm nemluvit, takže Lola prožije okamžiky strachu kvůli polibku (pro hnidopichy, ano, syfilis se může přenést polibkem). Osobně bych ocenila, kdyby Kmínek neukazoval Djuričovou a hlavně k ní nepřibližoval mikrofon, ať si ta ochechule przní nějaký jiný jazyk a češtinu nechá na pokoji. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v pražských štvrtiach Staré Město, Nové Město, Hradčany, Střešovice a na Karlovom moste. (dyfur)
  • Ve filmu jsou použity dokumentární záběry z Velké Pardubické. (ČSFD)

Reklama

Reklama