Soumrak

I na osvědčeném festiwalku můžete nedopatřením úplně klidně šlápnout do hovna osvědčeného režiséra. Doteď to dostávám z podrážky, mám totiž dost členitý dezén plný těžko dostupných záhybů, a připadám si jako peruánský indián, kolem něhož se právě se škodolibým smíchem prohnala horda avarských nájezdníků. Po veskrze originálně pojatém, smysluplném a opravdu sugestivním Judassic parku si Láslo zjevně nechal patentovat kameru v zátylku nějakého žida, avšak tentokrát to opravdu posral. A tak do maďarské metropole plné verbálně semidebilních Ugrofinů, kteří si očividně nerozumějí, protože je asi Maďarština fuckt těžký jazyk, přijíždí počátkem století Saulova dcera, patrně z pogromené rodiny, ale kdo ví, a s konstantním výrazem deprimovaného výra se jímá přijít na kloub první půlhodinu solidně a slibně se rozvíjející záhadě a temnému tajemství. Poté však následují další plné dvě hemoroidocidní hodiny manýristické kostýmní prudy, evidentních komunikačních poruch a naprosto retardovaně utínaných dialogů, jen aby se to jakože tajemství udrželo až do konce, a v tomto případě dokonce i za něj, během nichž kromě nasraného diváka a hlavní hrdinky, sveřepě se chovající jako zevní genitál s logopedickou vadou, vědí všichni přihrávající kolem úplně všechno, ale nikomu to prostě neřeknou ani za pytel sušených čuráků. Po hodině neklidného poposedávání jsem začal tušit zradu a má neblahá předtucha se do puntíku vyplnila. Náhle, ve sto čtyřicáté čtvrté minutě natahovaného zmaru a periodicky se opakujících otravných skečů s bez ladu a skladu pobíhajícími Maďary, tajuplnějšími než recept na uherák, je z roku 1910 náhle rok 1914, pizda s výrazem nasupeného výra bez sebemenšího opodstatnění čumí do zákopů První světové a bác ho, závěrečné titulky! Na to ukrutné tajemství už sice tak před hodinou a půl začal srát Bílý Tesák a člověk se v podstatě soustředil výhradně na snahu to podunajské martýrium se ctí usedět, ovšem vaše otlačená prdel, v níž teď navíc totálně máte další audiovizuální teror, řve v agónii po pomstě a zmítá vámi neodolatelná chuť vyhladit všechny maďarské ufony v okruhu čtyřiceti kilometrů. V Polsku jak na sviňu žádní nebyli, tak jsem se rozhodl zchladit si žáhu alespoň likvidací maďarské ekonomiky, aby už neměla prachy na točení podobných sraček, a to prostřednictvím doživotního bojkotu firmy PICK Szeged Szalámigyár és Húsüzem. Beztak už patří Agrofertu. (29.04.2019)

cotím chtěli tvůrci sdělit???Téma, s kterým by šlo naložit stokrát jinak.Ale takovéhle zpracování svědčí o touze vybočit.Něco co tu ještě nebylo.Všiměte si mě! Kamera která neustále sleduje detail tváře Iris která má stejný výraz když pluje na lodi pronásledovaná ,když je mezi bandou vzbouřenců a když vzpomíná na temnou minulost....atd.a aby se divák nesousetředil na něco jiného, tak ještě pozadí děje rozostřili.Celkově slepenec.jako když se díváte na abstraktní obraz a za boha nemůžete přijít na to, co máte vidět podle popisku.Je to velká škoda protože na druhou stranu vytvoření atmosféry interiéry a exteriéry,kostýmy se povedly a musely být velmi náročné ale"žily si svůj život". Nemesovi se podruhé vkročení do Oscarových vod nepovedlo. (11.09.2019)

Když jsem si pustila tento film, neměla jsem ani páru o tom, že László Nemes režíroval oceňovaný snímek Saulův syn. Po pár minutách jsem však začala mít tušení jistých souvislostí... Musím uznat, že pokud je příběh dostatečně zajímavý, tak potom ta kamera vážně nemá chybu. Vizuálně se jedná o velmi sugestivní a vtahující zážitek. Jen jsem ve skrytu duše doufala v trochu konkrétnější vysvětlení tajemné minulosti rodiny, ale i přesto jsem asi jedna z mála, komu se líbil víc Soumrak než právě Saulův syn. Ještě musím zmínit, že Juli Jakab role hlavní hrdinky neskutečně sedla. (80%) (05.05.2020)

Saulova dcera. Nemes László tu používá úplně stejné kamerové postupy jako ve svém oscarovém trháku, ač se to sem vůbec nehodí, a stále se snaží budovat napětí, i když se ve filmu nic neděje a hrdinka se jen prochází po prosluněné budapešťské ulici (tedy, na konci se už něco děje, ale je vám to úplně jedno, protože vás předchozí dvě nudné hodiny ukolébaly natolik, že nevíte, co se děje). Výhoda je, že Jakab Juli, která po 144 minut nesleze z plátna, je hezčí než Röhrig Géza (trochu připomíná Watson Emmu), i když se jí většinou budeme dívat zezadu na krk a ne do obličeje. Pokud Nemes László jiným způsobem točit neumí, už si jeho další filmy nechám ujít. (05.10.2018)

László Nemes si niečo vypožičal od Istvána Szabóa a pridal niečo svoje. No a to svoje sa chvíľami ukazuje tak trochu ako maniérizmus, to neustále pobehovanie s ručnou kamerou za ramenom hlavnej postavy občas už lezie na nervy. Pomerne originálny príbeh je ale navyše prerozprávaný taktiež pomerne originálne, čo-to si divák musí domyslieť, i keď to nebude asi ten najťažší filmový oriešok, aký ste kedy riešili. Ale mnohí môžu zostať na konci, respektíve pri poslednom zábere, mierne rozčarovaní, čo dokazuje aj tunajšie rozmanité hodnotenie. Výprava je skvelá, herci perfektne obsadení a ani pri veľkej stopáži nehrozí nuda, Iriszino súkromné vyšetrovanie je totiž stále dostatočne napínavé. Ale určite nejde o film pre každého, ani pre každého pravidelného návštevníka filmových festivalov. (11.12.2023)