Komentáře uživatelů k filmu (14)

  • Karlos80
    ***

    Film ze začátků zvukové filmu, který si zjevně nekladl nějaké vyšší cíle, ale zas tak špatný v celkovém kontextu dané doby nebyl. Výraznějšího úspěchu se nikdy nedočkal, nejspíš šlo o nově restaurovanou verzi, která dlouho nečinně ležela ladem ve NFA. Původně jsem si myslel, že jsem film kdysi před dlouhou dobou viděl, ale bohužel jsem se mýlil. Zjevná nepříliš dobrá technická kvalita se dala očekávat, hudba zde potlačuje zvuk-dialog, navíc většina důležitých scén se odehrává ve tmě, škoda..No nic, to by se dalo omluvit...Film dělaly filmem především role, ať už šlo o méně nebo více zdařilý přepis Langrovy hry. Zdeněk Štěpánek roli protřelého kasaře a později napraveného darmošlapa a povaleče zahrál výborně a stejně jako na divadelních prknech vytvořil titulní postavu. Navíc si zazpíval pěknou písničku "Svět mám tak rád". Jindřich Plachta v lidové a opět velmi lidské roli otce Ferdyše Pištory ml., věčně ustrašeného, sýčkujícího drožkaře opět výborně glosoval (zejména jeho hláška o zlodějích poslancích, jiných inštancích atd.), ale i hrál, zpíval, viz "Píseň vyhynulého drožkaře", a dokonce tančil Ruského kozáčka společně se Zvonimirem Rogozem. Hugo Haas jako bankéř Rosenstock mi hodně připomínal pana Načeradce (opět dával místo za zásluhy tentokrát ne Emanovi, ale Ferdyšovi), byl stejně tak výborný. Zdena Baldová jako Irmička byla opravdu hodně netypická. Vůbec Plachta, Haas, Vojta, Kühne (účetní, který si zde nechal říkat stejně jako ve skutečnosti) společně hráli v "Mužích v Offsidu" a "Načeradcovi králi Kibiců". Na scénáři se totiž podílel Karel Poláček, tak proto se dialogy tak vzájemně podobaly a prolínaly, ostatně Muži a Pištora vznikly ve stejném roce, Načeradec pak jen o rok později. Ještě jedno zajímavé jméno se na filmu podílelo byl to Alexander Hackenschmied, zde jako výtvarník, známá jsou jeho díla "Meshes of the Afternoon" nebo kočičí "Private Life of a Cat". Komentář zde jako první v pořadí.(25.12.2009)

  • NinadeL
    *****

    Pakliže se k Pištorovi dostanete na plátně a následně si srovnáte kopii nedávno vysílanou na TV Barrandov, uvidíte dva různé filmy. Ostatně toto je případ většiny filmů vysílaných mimo ČT, která jako jediná domácí televize o staré filmy reprezentativně pečuje. Čili nikoli tma a špatný zvuk, pouze špatný přepis koluje mezi televizními diváky. Konečně samo Obrácení Ferdyše Pištory je filmem pro labužníky. Ačkoli potlačením Hackenschmieda by vzniklo dílo kompaktnější... Vynikající obsazení, adaptace Langra Kodíčkem/Poláčkem, skvostný kolorit tehdejší Prahy (včetně českých Benátek), skvělé šlágry (...a milovat), šmrnc, vtip, Armáda spásy a Lumpenproletariát v rozpuku. Těžko rozmyslet, co je dokonalejší, jestli Irmička s knedlíky, Terezka s uzeným, Rosenštok s cáry (a milostivou), Pištora starší s koněm Karlem (posíláme pozdrav do filmu Karel a já za deset let), Zvonimír Dolgoruký, Kühne za stolem nebo Baarová jako statistka ve 3 záběrech (případně Svozilová, na kterou záběrů zbylo poněkud více). "Tak krásný den jsem ještě nepoznal, všecko je pro mě ňáký nový... "(28.4.2011)

  • Ony
    ****

    Tričko Zdeňka Štěpánka chci domů na mazlení. Achachach, to byl zase film.(26.12.2009)

  • Marthos
    ****

    Až do nástupu zvuku se vyvíjel náš film do značné míry nezávisle na divadle. Jen herci a režiséři menších pražských divadel a kabaretů nalézali ve filmu další pole působnosti a současně i zdroj vedlejších, i když nejistých výdělků. Po roce 1930 se situace změnila a film se stal předmětem živého zájmu a pozornosti nejen divadelních herců, ale i režisérů a dramaturgů. Souběžně s dr. Janem Borem a Juliem Léblem přišel do ateliérů i novinář, divadelní kritik a dramaturg Josef Kodíček. Nejprve spolupracoval jako scénárista na prvním zvukovém filmu Když struny lkají, krátce nato se však sám pustil do samostatné filmové režie. Ke svému režijnímu debutu si zvolil dvě známé hry moderního domácího repertoáru v domnění, že jejich filmový převod pro něj bude snadnou záležitostí, neuvědomujíc si však, že filmová režie vyžaduje důkladné odborné znalosti a technickou praxi. I přes uvedené nesnáze lze stále PIŠTORU považovat za zdařilý snímek, uchovávající si kouzlo cenných pražských exteriérů (dnes neexistující nádraží Těšnov nebo podoba Staroměstského náměstí na počátku třicátých let). Stejnojmenná divadelní hra Františka Langera byla na pražských scénách uvedena pouhé dva roky před filmovou verzí a setkala se s velkým úspěchem. Silnou devizou jsou výborné herecké výkony předních osobností českého filmu a divadla (vynikající Zdeněk Štěpánek, Baldová, Plachta, Haas, Rogoz, Kreuzmann a další) mezi nimiž se v několika záběrech objevuje také tvář sedmnáctileté Lídy Baarové. I přes jistou omšelost a dějovou strnulost zůstává první filmová adaptace Langerovy hry dodnes fascinující proměnou lidského charakteru.(25.12.2009)

  • rt12
    **

    Nudou jsem ztrácela niť.(27.5.2014)

  • Willy Kufalt
    ****

    ,,Člověk spáchá takovej dobrej skutek, a hned je všecko jiný! Můžeme se tady roztahovat..." :o) Některé tyhle "exkursy" do počátků zvukového filmu se mi hodnotí hůře. Začátek byl na můj vkus podán trochu zvláštně a dlouho bez výraznějších replik... kdy z kasaře se díky náhodě stává hrdina, když zachrání děti z hořícího domku, který se chystal vykrást. Škoda, že tvůrci ani jedné z celkem tří filmových adaptací Langerovy hry nijak nevysvětlili, jak vlastně vznikl onen osudný požár v opuštěné vile s jedním kasařem a dvěma malými děti, když ten požár má tak velký význam v celém příběhu. Nicméně pak se docela rozjela slušná podíváná z toho, co předloha nabízí a Zdeněk Štěpánek jako ideální představitel hlavního hrdinu předvedl, že už v době počátků zvukového filmu byl osobitým a výrazným hercem, jakého film v dalších letech bude potřebovat. Viděl jsem i pozdější televizní verzi (1967) s Josefem Bekem i filmový muzikál Svatá hříšnice (1970), kde ztvárnil Ferdyše jeden ze Štěpánkových potomků (Martin Štěpánek), ale Zdeněk Štěpánek mi přijde ze všech tří filmových protagonistů F. Pištory asi nejlepší, byť se snímek nepřehledně nese na takové divadelní vlně. Pištora mě opětovně i v tomhle archaickém podání bavil a atmosféru v temných ulicích či vězení to mělo taky velice slušnou. 70% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů)(6.2.2019)

  • zette
    ***

    Je usmevne sledovat premenu Ferdyse Pistora z kasare na slusneho obcana. Teto role se velmi dobre zhostil Zdenek Stepanek. Je ovsem videt, ze film je z rane tvorby mluveneho filmu a filmovemu zazitku nic neprida ani technicky spatna kvalita filmu.(27.8.2015)

  • dr.fish
    ***

    Taková podivnost z doby, kdy ještě filmaři úplně nevěděli, jak se dělá mluvený film. Zdeněk Štěpánek to naštěstí s Plachtou utáhnou docela dobře a Hugo Haas hraje svého boháče taky dobře. Jen to celé působí dost rozpačitě, rychlospíchlé na koleně. 60%(31.1.2014)

  • Vesecký
    **

    Režie a dost mizerné výkony většiny herců výsledný dojem kazí. Dobrá byla hudba, na svou dobu byly dobré i některé nápady kameramana (Stallich byl skvělý); Zdeněk Štěpánek zapomínal, že nehraje v Národním divadle, ale ve filmu a hezká průvodní písnička v jeho podání moc nevyzněla, Plachta tentokrát topornější. V záběru se poprvé před kamerou mihla Lída Baarová, to je ale spíše zajímavost. Zajímavé byly ovšem záběry exteriéru, především Staroměstského náměstí a prostranství před nádražím. Za nejlepší scénu považuji bitku manželů Vojty a Smolíkové. I když přihlédnu, že zvukový film byl v roce 1931 v začátcích, dávám jen dvě hvězdičky.(13.1.2016)

  • Pitryx
    **

    Já že co mi to stále připomíná, na Načeradce jsem přišel hned, ale až pak na pana Poláčka, který se podílel na scénáři. Proto ta podobnost. Nu, k filmu všeobecně, pan Štěpánek jako vždy excelentní. Scénáristicky je to slabší kus, ale zase jsem se někdy občas dosti zasmál. Podle mého dobrý film s větší částí hluchých míst.(18.4.2017)

  • IvonaK
    **

    Zdeňka Baldová zde byla opravdu kočka. Ta se měla vdát! Jinak nevím co je to za komedii. Spíš zdlouhavé drama kde na sebe všichni hulákají a pak se vše honem rychle urovná.(25.1.2019)

  • Skunkiee
    **

    Místy dost chaotický, celkově dost nevydařený film. Hodně se tu zpívají dlouhé, nudné písně a rozhodně mi to tedy nepřišlo jako komedie. Značně podprůměrný starý film. Po druhém shlédnutí třeba svůj názor opravím :)(22.2.2013)

  • MirecRKK
    **

    tento film ma vobec neoslovil, to vsak neznamena ze bol zly, len jednoducho z toho obdobia 30tych rokov ceskeho filmu su aj ovela ovela lepsie snimky! :) avšak pozretie filmu som považoval za povinnosť, keďže sa 1.x v kariére tam objavila Lída Baarová, síce len na pár sekúnd ale bola tam(26.1.2017)

  • evangelik
    ***

    Nepodařilo se mi do tohohle zakoukat. Příliš hlasitá hudba ruší dialogy, pořád tma, ale hlavně "syna" Ferdyše hraje Štěpánek který je o tři roky starší než jeho "otec" Plachta. Jak to mohlo u tehdejšího publika projít???(17.4.2019)