Režie:
Petr KolihaScénář:
Václav NývltKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Miki JelínekHrají:
Bolek Polívka, Jiří Menzel, Arnošt Goldflam, Ivana Chýlková, Evelyna Steimarová, Valerie Kaplanová, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Luba Skořepová (více)Obsahy(1)
Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)
(více)Recenze (124)
Intelektualni levicova sracka kurva fix! ()
Boudníka jsem neznal a nic jsem o ně nevěděl, ani jsem netušil, že někdo takový existoval. Měl-li mi tento film něco o něm říct, dozvěděl jsem se, že to byl hospodský povaleč a umělec, kterému ani vlastní přátelé příliš nerozuměli. Nemyslím si, že toto se dá označit za pravdu. Těžko soudit, jak příběh napsal Bohumil Hrabal, nečetl jsem. Na druhé straně se podařilo dobře vykreslit atmosféru, ačkoli ani z té šedi jsem nevypozoroval, že by se jednalo o nesmírně krutá 50. léta. Boleslav Polívka dostal charakterní roli v níž se mohl pořádně předvést. Hodně mě bavil i Arnošt Goldflam. ()
Smál jsem se v kině snad jediný, když Evelyna Steimarová říká Bolkovi v bufetu: "Tedy vaší ženou bych být nechtěla". Moc dalších příležitostí k smíchu jsem neměl... Tragikomedie z Hrabalovy tvorby jsou už takové. Snad jsem jen neměl číst předlohu. Film má jiný konec a i v pár dalších detailech je odlišný. Člověka znalého Hrabalovi knihy to musí nutně dráždit. 1989 a dva nejlepší filmy z tohoto roku: Něžný barbar a Vážení přátelé ano. ()
Film má výborné herecké obsazení a podařilo se do něj dostat část atmosféry knižní předlohy (Bohumil Hrabal: Kluby poezie). Ale kdo tu knihu četl, musí chápat, že dostat její náladu na filmové plátno bude zatraceně těžké. Takže si myslím, že to dopadlo celkem dobře. ()
Výborné zpracování. Skvělý herecký trojboj, jemuž vévodí charismatický Bolek Polívka. V tomto díle je tolik skvostných myšlenek, snů a ideí, že zhlédnout ho pouze jednou je hřích Kurva fix :) ()
Prvních 20 - 30 minut nečekaně dobrých, s přibývajícími minutami se to začalo vléct a konce nevidět. ()
Goldflama ani Menzela ve filmu moc nemusím, ale Polívka zahrál tu roli překvapivě dobře, navíc vážně, což u něj není moc tradice. Škoda slabší režie. Hodnocení: 60 % ()
Ty vole kurvafix .... Už to nebyl komunistický film, ale ešte ani KAPITALISTICKÝ.... Bolek SEDEL tak trochu na konári a Bylo to tak trochu na vetvi... 65% 🤔... ()
Len 3 roky pred natočením Dědictví aneb... Veľa tých istých hercov, napriek tomu kvalita niekde úplne inde. ()
Tak tady to asi nejvíce sedlo Arnoštovi Goldflamovi " Kurva Fix ! " ;-) Jinak mně mrzí, že nedostala víc prostoru krásná Ivana Chýlková... ()
Doba vzniku je na filmu vidět - přehlídka herců hrajících i štěky (Hrušínský třeba), příběh opatrně "opepřenej" pár provokacema (scénky s policajtama).O rok pozdějc by film asi možná pravděpodobně (kdo ale ví?) vypadal jinak. Takhle celkově nuda - Polívka (Boudník) většinou přehrává, Goldflam hraje blbečka (ne Bondyho) a i ten Hrabal byl větší dobytek než předvádí Menzel. Nejlepší byla rozhodně Chýlková. Koliha (režiser) mě teda neoslovil. ()
Doktore, dejte mi na barvičky a já vám z té představy láhví s pivem slisovaných v kočárku místo dítěte udělám několik grafických listů. ()
Depresívna existenciálna freska s typicky hrabalovskou atmosférou a humorom, plná intelektuálnej frustrácie mladého výtvarníka Vladimíra, zakladateľa explozionizmu. a jeho priateľov Doktora a Egona. Všetko sa odohráva v kulisách reálneho socializmu so všetkým marazmom a uniformitou, s ktorou kontrastuje zbytočnosť a neužitočnosť ich snaženia. Ku*va fix. 70% ()
Děsně nudná adaptace Hrabalovy knihy. Mimo pár trochu vtipných věcí je to nudné, plytké pseudofilozofování o ničem. 40% ()
Kurva fix, když jsem viděl tenhle film poprvé upadla mi čelist. O Boudníkovi jsem věděl prd. Když jsem viděl později jednu jeho grafiku v originále, upadla mi čelist podruhé. Pouštím si tenhle film každý rok aspoň jednou. ()
V pražských kinech se promítal od 20.9.1990 (Lucerna) ()
Ti tři pánové jsou vystiženi a zahráni celkem pěkně. Hrabalova hospodská poetika je mi ale nějak cizí. Nechápu, že někdo může filosofovat nebo umělecky tvořit a zároveň pořád tolik chlastat. ()
Hrabala mám ráda, ale tenhle film mi moc nesedl. Dost mi vadil A. Goldflam. Jeho verbální projev mi dost vadí a myslím, že by se hodil spíš do němých filmů. ()
Jedna z těch horších hrabalovštin o lidech, kteří by dnes byli pravděpodobně bezdomovci. Za socíku, když to nešlo, tak byli životní filosofové, zneuznaní básníci, bohémové. No nevím. Jestli to nebude jen manipulativně vytvořená aureola kolem obyčejných netáhel. Nepopírám ale, že určité kouzlo to má. ()
Shodou okolností jsme těsně před shlédnutím filmu viděli Sběrné surovosti a Perličky na dně, takže jsme mohli srovnávat. Něžný barbar je barbarské zpracování s příšerným ochotničením Polívky, Menzla, Goldflama a Chýlkové. Nedalo se to dokoukat, vydrželi jsme sotva do poloviny. Perličky a surovosti, to je živoucí a veselá bída. V Barbarovi si na tu dobu jen hrají. A je to strašně křečovitě, falešné, polopatické, bez oné lehkosti a samozřejmosti Perliček a Surovostí. Že by už předzvěst stavu současného českého filmu? ()