Najít si holku není zase nějaký nadlidský úkol. Ale pokud trpíte od dětství nemocí jako autismus, není to tak jednoduché jako u jiného člověka. Sam (Keir Gilchrist) se rozhodl, že se tento úkol pokusí pokořit, ale jak by se dalo čekat, nebude to jednoduché. Krom toho Samova rodina se dostává do menší krize, ve které je jeho matka (Jennifer Jason Leigh) unavená ze stereotypů, ve kterých žije, a jeho otec (Michael Rapaport) se potýká s problémem jak se svým synem vlastně vycházet.(vyfuk)
Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."----(17.3.2018)
Skvěle provedený seriál, který má v sobě nevšednost a originalitu a je prostý. To je asi hlavní jeho kouzlo. Seriál se zaobírá normálními denními věcmi a problémy, které ovšem v podání Sama zní skoro úplně jinak a vidíte je jinak a jeho rodina mu v tom skvěle sekunduje. Co víc si přát? Všední humor, který nikomu neublíží, ale není na kolaps ze záchvatu smíchu. Ale já si tuto rodinu velice oblíbil. Rapaport se role otce zhostil skvěle a Leigh v roli matky byla také skvělá, ale v úloze dobré matky je těžké si ji představit po roli, kde všem nadávala do zmrdů a negrů. Ano, pane Tarantino, mluvím na Vás. Z nevinného malého seriálu se pro mě stal jeden z nejlepších kousků tohoto roku. A samozřejmě se těším na druhou sérii, která bude mít určitě co nabídnout. Nádhera!
2. série:Atypical je dílo, které nezasáhlo moc lidí. A přitom jde asi o jeden z nejlepších počinů od Netflixu za bůhví kolik let. Humor zde stále je. City k postávám s vámi cloumají napříč vším. Upřímně jsem se bál spadnout zase do systému tohoto seriálu, že už to nebude jako dříve. Je fakt ten, že jsem v ohodnocení nebyl nijak extra přívětivý, ale je fakt ten, že jsem si zhlédnutí tohoto seriálu neuvěřitelně užil a hltal jsem každý díl. V celku si dokážu představit, aby toto dílo mělo pět sérií a stále bylo originální. Vše ukáže čas. 3. série: Po druhé sérii trochu opadla skepse a přišla jenom čirá radost. Koukat na Atypical se stal svátek klidu, humoru, perfektních dialogů a televizního štěstí. Postavy už berete jako své přátele a rodinu. Soucítí se s nimi, prožíváte případy s nimi. Milujete je. Zde i vidíme zajímavý vývin toho, jak nějaké postavy by byli na zabití. Což někdy i jsou. Ale snesitelným způsobem. A to je talent, co dokážu ocenit. Obecně vzato se tak už potřetí v řadě s tímto stala událost roku. A myslím si, že to tímto neskončilo. Neuvěřitelné si představit, že zase budu muset čekat rok.(17.9.2017)
Jasně, není to žádný trhák, postavy jsou postavy, nikoliv lidé ve třech a více rozměrech. Přesto to ale ve mně zanechalo příjemný feel-good dojem. I postava Elsy, často lidmi nenáviděná. Nad všechny ostatní fakty je třeba zmínit, že scénáristé a režiséři ohlasy čtou, čehož je krásným výsledkem zlepšení v druhé sérii v množství dalších lidí na autistickém spektru, takže to Sam nemusí všechno "táhnout sám", jak si lidé stěžovali po první sérii. Zase jednou je vidět, že v Americe mají žánr "dramedy" zmáknutý o dost lépe než u nás. A že jsme od Raymonda Babbita a Sheldona Coopera pokročili zase o kus dál (rozhodně by bylo vhodné zmínit mezikrůček v podobě Abeda Nadira). Jsem velmi rád, že jsem vydržel pilotní díl, kde se to jen hemžilo tzv. "cringe" momenty, které naštěstí později byly odsunuty do ústraní. 3,5*(3.11.2018)
1. SÉRIE (85 %): Fajn feel-good oddychovka, která nejspíš neudělá díru do světa, ale fandy dramedií milující různá životní moudra třeba i o tučňácích (takže mě) minimálně velmi potěší a pohladí po duši. Sice je psychologie postav trochu zjednodušená, ale jinak je to nesmírně příjemná podívaná. Zatím hodně, hodně pěkné čtyři hvězdy. // 2. SÉRIE (90 %): Myslím, že lehký posun už je znát i v psychologii postav, takže já jsem nadšenej zas o chlup víc a rád zvedám na plný počet hvězdiček. Jako celek se mi to opravdu moc líbilo - má to takovej ten správňáckej nadhled a člověk se u každého dílu zamyslí i zasměje. // 3. SÉRIE (95 %): Nevím, jestli Atypical opravdu čím dál víc "zraje" nebo ho mám prostě jen čím dál víc raději, nicméně 3. řada mi přišla prostě zase o něco víc konzistentní. A dokonce i více postav zde dostává svůj zasloužený prostor (třeba taková Paige mě tentokrát opravdu bavila). Prostě bravurně vyvážená dramedie (vtipná i dojemná) a zatím naprosto jednoznačně můj oblíbený seriál od Netflixu.(29.3.2018)
Obvykle fakt nemám ráda tohle osekaně zjednodušené prezentování autistů jako těch chytrých asociálů, co milují pravidla, a ani nemusím tyhle naivně optimistické příběhy, bez větších problémů, s převážně dobrými konci a dobrými lidmi. Atypical má ale tak sympatické postavy, chytlavý příběh a kouzelnou Brigette LundyPaine, že mu všechny "nedostatky" s radostí odpustím :)(19.8.2017)
Na VOD od:
Marqta
Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."----(17.3.2018)
vyfuk
Skvěle provedený seriál, který má v sobě nevšednost a originalitu a je prostý. To je asi hlavní jeho kouzlo. Seriál se zaobírá normálními denními věcmi a problémy, které ovšem v podání Sama zní skoro úplně jinak a vidíte je jinak a jeho rodina mu v tom skvěle sekunduje. Co víc si přát? Všední humor, který nikomu neublíží, ale není na kolaps ze záchvatu smíchu. Ale já si tuto rodinu velice oblíbil. Rapaport se role otce zhostil skvěle a Leigh v roli matky byla také skvělá, ale v úloze dobré matky je těžké si ji představit po roli, kde všem nadávala do zmrdů a negrů. Ano, pane Tarantino, mluvím na Vás. Z nevinného malého seriálu se pro mě stal jeden z nejlepších kousků tohoto roku. A samozřejmě se těším na druhou sérii, která bude mít určitě co nabídnout. Nádhera! 2. série: Atypical je dílo, které nezasáhlo moc lidí. A přitom jde asi o jeden z nejlepších počinů od Netflixu za bůhví kolik let. Humor zde stále je. City k postávám s vámi cloumají napříč vším. Upřímně jsem se bál spadnout zase do systému tohoto seriálu, že už to nebude jako dříve. Je fakt ten, že jsem v ohodnocení nebyl nijak extra přívětivý, ale je fakt ten, že jsem si zhlédnutí tohoto seriálu neuvěřitelně užil a hltal jsem každý díl. V celku si dokážu představit, aby toto dílo mělo pět sérií a stále bylo originální. Vše ukáže čas. 3. série: Po druhé sérii trochu opadla skepse a přišla jenom čirá radost. Koukat na Atypical se stal svátek klidu, humoru, perfektních dialogů a televizního štěstí. Postavy už berete jako své přátele a rodinu. Soucítí se s nimi, prožíváte případy s nimi. Milujete je. Zde i vidíme zajímavý vývin toho, jak nějaké postavy by byli na zabití. Což někdy i jsou. Ale snesitelným způsobem. A to je talent, co dokážu ocenit. Obecně vzato se tak už potřetí v řadě s tímto stala událost roku. A myslím si, že to tímto neskončilo. Neuvěřitelné si představit, že zase budu muset čekat rok.(17.9.2017)
zdepapepa
Jasně, není to žádný trhák, postavy jsou postavy, nikoliv lidé ve třech a více rozměrech. Přesto to ale ve mně zanechalo příjemný feel-good dojem. I postava Elsy, často lidmi nenáviděná. Nad všechny ostatní fakty je třeba zmínit, že scénáristé a režiséři ohlasy čtou, čehož je krásným výsledkem zlepšení v druhé sérii v množství dalších lidí na autistickém spektru, takže to Sam nemusí všechno "táhnout sám", jak si lidé stěžovali po první sérii. Zase jednou je vidět, že v Americe mají žánr "dramedy" zmáknutý o dost lépe než u nás. A že jsme od Raymonda Babbita a Sheldona Coopera pokročili zase o kus dál (rozhodně by bylo vhodné zmínit mezikrůček v podobě Abeda Nadira). Jsem velmi rád, že jsem vydržel pilotní díl, kde se to jen hemžilo tzv. "cringe" momenty, které naštěstí později byly odsunuty do ústraní. 3,5*(3.11.2018)
Handle
1. SÉRIE (85 %): Fajn feel-good oddychovka, která nejspíš neudělá díru do světa, ale fandy dramedií milující různá životní moudra třeba i o tučňácích (takže mě) minimálně velmi potěší a pohladí po duši. Sice je psychologie postav trochu zjednodušená, ale jinak je to nesmírně příjemná podívaná. Zatím hodně, hodně pěkné čtyři hvězdy. // 2. SÉRIE (90 %): Myslím, že lehký posun už je znát i v psychologii postav, takže já jsem nadšenej zas o chlup víc a rád zvedám na plný počet hvězdiček. Jako celek se mi to opravdu moc líbilo - má to takovej ten správňáckej nadhled a člověk se u každého dílu zamyslí i zasměje. // 3. SÉRIE (95 %): Nevím, jestli Atypical opravdu čím dál víc "zraje" nebo ho mám prostě jen čím dál víc raději, nicméně 3. řada mi přišla prostě zase o něco víc konzistentní. A dokonce i více postav zde dostává svůj zasloužený prostor (třeba taková Paige mě tentokrát opravdu bavila). Prostě bravurně vyvážená dramedie (vtipná i dojemná) a zatím naprosto jednoznačně můj oblíbený seriál od Netflixu.(29.3.2018)
Vodnářka
Obvykle fakt nemám ráda tohle osekaně zjednodušené prezentování autistů jako těch chytrých asociálů, co milují pravidla, a ani nemusím tyhle naivně optimistické příběhy, bez větších problémů, s převážně dobrými konci a dobrými lidmi. Atypical má ale tak sympatické postavy, chytlavý příběh a kouzelnou Brigette LundyPaine, že mu všechny "nedostatky" s radostí odpustím :)(19.8.2017)