Tři vrcholky

Bez pořádného příběhu nejde udělat pořádný film, a to ani v případě, že do něj dodáte úchvatné záběry alpských horských masivů. První ospalá polovina filmu, jakoby se inspirovala německým nekonečným seriálem Doktor z hor. Ten, kdo přežije první hodinu, však dostane zasloužilou odměnu, a to v podobě silného rodinného dramatu ba dokonce thrilleru. Drei Zinnen je filmem o rodině, emocích, nešťastné duši dítěte, ale také o divácké trpělivosti. Shlédnuto v rámci projektu Scope100 (08.04.2018)

Základní uchopení tématu ambivalentního vztahu mezi nevlastním otcem a synem je docela zajímavé. Drei Zinnen je ovšem jako Berlínská škola naruby: místo toho, aby ve všedních kulisách zkoumala nuance všednosti, které jsou ovšem pro lidský úděl podmiňující, tak ve fotogenických horských kulisách předvádí drama pod povrchem, které šustí papírem a kde se detaily i psychologická věrohodnost ztrácí. Klíčová scéna, kdy se pod klukem propadne led, je pak naprosto nevěrohodná, protože se v ní najednou chová jako psychopat, kterým ovšem evidentně není. Přirozená reakce je dostat se ven; šok by mu naprosto nedovolil si propočítávat nějaké alternativní možnosti toho, kterak by situaci využil ve svůj prospěch. No a v nejzajímavějším momentě se film záměrně vzdává vyprávění, tudíž ve mně na konci dominoval pocit, že se jedná o spíše nepovedené drama v rámci průměrné artově-festivalové formy. (31.03.2018)

Nádherný urostlý chlap, Němec, potká vychrtlou Francouzsku, kost a kůže, ovšem vdanou a s fakanem. Rozbije jim rodinu, aby za to draze zaplatil. Film popisuje první společnou dovolenou na horské boudě vysoko v horách. Muž tahá tašky, vaří, stele,věnuje se chlapci, čte mu pohádky, učí ho plavat, přenáší ho přes překážky. Radost z náhradního otcovství utne hned v úvodu vycmrdlina, která mu důrazně sdělí, že syn už jednoho otce má a dobrého, tak se nemusí namáhat. Ten několikrát denně volá synovi na mobil, aby co nejvíce rozbil horskou idylku. Milý horal tak celý den pracuje, skřípe zuby, věnuje se aktivně fakanovi, za což mu milostpaní v noci milostivě nastrčí kostnatou prcinu, aby fakanovi pořídila bratříčka. A pak milý horal za svítání vezme fakana na výlet do hor, aby naplnil svůj osud. Z čehož plyne závěrečné poučení - pánové, použijte nejdřív mozek, až potom žalud! (13.09.2019)

Deset minut! Pouhých deset minut chybělo a toto skvělé, intimní a procítěné psychologické drama mohlo vystoupat k pětihvězdičkovému vrcholu. Jenže bohužel... Jan se rozhodl natočit dva filmy a spojit je do jednoho nefungujícího celku. Co naplat, že intimní psychologická masáž čtyř postav (ano, nutno započítat i otce na telefonu, i když jeho hlas neuslyšíme) si ruku se survival thrillerem podat nedokáže. Ono by to možná i šlo, jen by se z Aarona a Tristana najednou, takřka z ničeho, nesměli stát nezničitelní. Škoda. Moc jsem chtěl dát minimálně čtyři hvězdy, ale závěrečné divácké peklo se mi neslučuje se sledovatelností. Takže přes skvělou formální stránku a výtečné herecké výkony musím dát pouhé 3* A Jane, příště prosím ubrat. (17.01.2020)

Potěšilo mě vidět Bérénice Bejo, která se mi před 2 lety líbila ve skvělém rodinném dramatu Po lásce, v dalším výborném filmu o rodině. Ta je zde opět rozbitá - zatímco snímek Po lásce sledoval manželský pár směřující k rozvodu, matka ve snímku Drei Zinnen už s otcem svého syna nežije, a vydá se na opuštěnou horskou chatu se svým novým přítelem. Ten má s jejím synem poměrně komplikovaný vztah, který nakonec vyústí do velmi dramatického závěru. Osobně mě ten film hodně bavil a považuji ho za velmi zdařilý - vystačí si s minimem herců, natočený byl v nádherných lokacích, a řeší se zde ty nejzákladnější věci: láska, rodina a přežití. Zhlédnutí tohoto filmu považuji za obohacující a baví mě o něm dál přemýšlet. (18.03.2018)