Kamera:
Emil SirotekHudba:
Jiří ŠustHrají:
Tomáš Sedláček, Jiří Lábus, Karel Hlušička, Jiří Krampol, Jaroslav Heyduk, Bronislav Poloczek, Michal Pavlata, Jaroslav Drbohlav, Zuzana Ondrouchová (více)Obsahy(1)
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil. (oficiální text distributora)
Recenze (39)
Nemám příliš pozitivní vztach k bývalé pohraniční stráži, přeci jen střelbu do občanů vlastní země ( "zdravím" soudruha Vojtěcha Filipa, bývalého pohraničáře a dnes předesedu nejmenované politické strany a současně kecala o lidských právech ), kteří se provinili jen tím, že už dál nechtěli snášet politický teror komunistické strany, těžko omlouvá i fakt, že taková hold byla doba. Nicméně k mé velké radosti se všechny tři povídky vyhýbají komunistické propagandě a tak se v klidu můžu soustředit na hodnocení samotného povídkého filmu. Povídka první - Zelenáči - Opravdu vysoce zbytečná až trapná záležitost , která zaujme snad jen tím, že v ní vidíme Lábusa s vlasama a Krampola bez deníku Aha - **. Povídka druhá - Silvestr - Líbila se mě ve svý podstatě asi nejvíc. Jasně je vidět, jak jeden telefonát, díky nesmyslnýmu vojenskýmu myšlení dokáže obyčejným záklaďákům překažit nejen silvestra, ale, a to hlavně, i šoustík - ***. Povídka třetí - Zimní vítr - Jednoznačně nejakčnější a nejdramatičtější povídka, odehrávající se v naprosto příšerným počasí. Ten ledovej vichr mě olíznul až do postele, brrrr - **** . ()
Ani jedna z povídek se mi moc nelíbila. První se snaží bejt vtipná, ale moc vtipná neni, druhá je úplně o ničem a ta poslední, která chvílema vypadala celkem zajímavě, mi prostě přišla odfláknutá. Možná mohli natočit taky nějakou povídku, která by pojednávala o tom, že hlavnim účelem pohraniční stráže nebylo ani tak to, aby se nikdo nedostal dovnitř, ale aby se nikdo nedostal ven. 40% ()
První dvě povídky nejsou vůbec sláva, ale ta třetí se Jaroslavu Soukupovi opravdu povedla napsat a hlavně natočit. Žádné šaškování, jen uvěřitelná mrazivá atmosféra a napětí. ()
Tři příběhy, každý jinak podaný, o životě na státní hranici, při její ostraze, v letech 45-51 . Dost ošidná doba.. dost ošidné téma, šlo zcela jistě lepé zpracovat, nicméně při výčtu režisérů se není ani co divit. Tedy první je komedie dvou zelenářů, druhá drama velitele a třetí tuhé krimi. Hudební pozadí velmi příjemné, pan Šust nikdy nezklamal. ()
Tři povídky z prostředí Pohraniční stráže na Šumavě jsou rozdílné. Možná to filmu trochu uškodilo. Zelenáči je taková vojenská komedie, Silvestr je smutná balada s prvky romantiky a Zimní vítr je něco mezi akčním dramatem a thrillerem. Když si odmyslíme ideologické zabarvení, které u prvních dvou povídek je slabé a u třetí není tak silné, tak jde o slušně herecký obsazený film v exteriérech Šumavy, která jako by se nacházela za polárním kruhem. I když je pravda, že teploty tomu někdy odpovídají. Za mne silné tři hvězdy. ()
Atmosféra! Jsem sice na léto, a letní filmy u mě vždy hrají prim, bez ohledu na roční dobu sledování, ale tahle zasněžená Šumava se mi moc líbila, a díky životní zkušenosti s VZS jsem hodně motivů i ocenil. První povídka je výborná, není a ani nemůže v ní být nic tuzemsky politického, odehrává se v zimě 1945 (/1946, aby někdo nemyslel, že ještě za okupace) a chudáci záklaďáci tu kromě praktických trablů s dopravou a počasím řeší Werwolfy. Mladý Lábus, Krampol s knírkem jako švihák (rádoby dragoun). Druhá nejvíc ze všeho připomene stereotyp vojny, přepadovky ohlášené na poslední chvíli, následně zbytečnou činnost prováděnou na rozkaz někoho, kdo by to schytal od dévéťáka, a zrušení poplachu provázené skřípěním zubů těch, kteří si tenhle falešný poplach odmakali. Třetí povídka by při troše snahy vydala na celý film, Ornest se Zahajským jsou skvělý, sníh olepuje naprosto všechno a severák foukající ze všech stran. ()
Řemeslně je to taková lepší televizní produkce - první povídka je spíš takový vtip; druhá se mi líbila asi nejvíc - trochu relativizuje smysl hlídání státní hranice a lehce naznačí, že i na druhé straně jsou normální lidé... třetí povídka Jaroslava Soukupa je thriller - i když nejvíc filmová, člověk po ní má největší pachuť - napínavý hon na převaděče působí z dnešního pohledu dost smutně. Z toho pohledu se mi zdá lepší původní Vláčilovo zpracování, které pohraničníky tak neheroizuje a pohybuje se spíš v abstraktní rovině. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 21.12.1977 (8.2.2009) ()
Naprosto nevyrovnaný soubor tří skic z poválečného šumavského pohraničí otevírá až šokantně hloupá etuda zoufale se snažící rozkřesat jiskry koloritu či atmosféry, ale troskotající vzápětí na toporném herectví nastoupivších či nastupujících normalizačních es. Co naplat, toto hraní si na hraní ostatně poškozuje i obě zbývající povídky, z nichž ta závěrečná alespoň nepostrádá napětí a té prostřední (již bohužel ještě poškozuje nedostatečná odvaha k "nedějovosti") nechybí právě ta hledaná atmosféra. Osobně se mi líbila nejvíce a kdyby z většiny vojáků zbyly jen siluety a zbyla z nich jen ústřední postava velitele, na jehož psychologickou kresbu by režisér soustředil svůj důraz, byla by perfektní. Ale není to záblesk za bouřky, je to opravdu jen krátké zajiskření v čase chladu. K dokonalosti zbývalo opravdu mnoho. Long way... ()
Tři povídky o příslušnících jednotek pohraniční stráže. Každá povídka je o něčem jiném, první řeší vtip, který mohl končit ztrátou života, druhá je spíš o lidských vztazích, jak odloučení od rodiny je asi to nejhorší, co může být a ta třetí je o práci pohraničníků, kteří se střetávají v nesmyslném boji s kopečkáři. ()
Nevyrovnané povídky z nichž ta nejlepší je stejně jen za *** ()
Atmosféra zimní Šumavy je silná. 1) Zelenáči 1945. Zima je ve znamení materiálního nedostatku, improvizace a jisté neformální hravosti. Pohraničníci se teprve zaučují a k tomu má sloužit i zkouška, kterou pro ně připravil velitel - štábní strážmistr. 3*_____ 2) Silvestr 1948. Z pana velitele je už soudruh velitel (jde samozřejmě o jinou postavu), útěkářům se říká zakopečkáři a na kontrolní blbosti se už nehraje. Hlavní zápletkou je hrozící kontrola. 2*_____ 3) Zimní vítr 1951. Třídní boj řádí na plné pecky a pohraničníci konečně zasahují. Jde samozřejmě o agenty - narušitele z Bavorska. Scénář a režie - začínající 30letý Jaroslav Soukup. 3*_____ 4) Pokud se divák ztotožní s komunisty podsouvanou fikcí, že hrdinní obránci vlasti strážili mír a socialismus proti záškodníkům, pak je to docela pěkný film. Určitě i zobrazené případy nastaly, jen nebyly ani časté a vůbec ne typické. ()
Povídkový vojenský film, je rozdělen nejen do tří povídek, ale do třech žánrů. První asi nejlepší povídka Zelenáči, kdy hranici jdou strážit mladý Jirka Lábus je podaná v komediálním žánru. Dva zelenáči jdu na hlídku, ale mazáci jim schválně vyndají náboje, jenže oni na to přijdou a vloupají se do skladu a vezmou si jiné a k tomu i granáty. Mazáci mají jistotu, že jsou neozbrojení, je jdou přepadnou a vystrašit, jenže zelenáči se nezdají a zaůtočí na ně což mazáky pěkně zaskočí, ale než aby se vdali zdrhají klidně i přes čáru, jen , aby nebyli pro smích ostatním. Druhá povídka je spíš melancholická Silvestr, kdy si chtějí vojáci orazit a užít si, ale dostanou avízo, že se chystá kontrola atak se na ní musí chtě nechtě připravit, jenže pak přijde hláška, že se nic konat nebude. Typické vojneské myšlení a jednání, aneb jak vojákům pokazit Silvestr. Třetí povídka je Zimní vítr je opradvu drsná, atěžký akční drama , kdy v neskutečné sibérii , kdy je zima každému kdo na to kouká, dvojice pohraničníků honí pašeráky. Opravdu drsný, jak příběh tak hlavně to počasí. ()
První povídka: "Zelenáči 1945" - 50%. Druhá povídka: "Silvestr 1948" - 30%. Třetí povídka: "Zimní vítr 1951" - 100%. ()
Jedná se o povídkový film nevyrovnané úrovně. První povídka je z .1945 o nástupu nováčků a ničím nezaujme. Druhá povídka z r.1948 je o silvestru na hranici a očekávané kontrole " z hora". Z hlediska dramatičnosti je nejpovedenější třetí povídka režiséra Soukupa z r.1951 o zadržení " záškodníka". Překvapivé je, že povídky jsou prosty jakéhokoliv politického školení či agitace. První povídce 30 % Druhé povídce 40% Třetí povídka 65% ()
Velmi pitomý povídkový film. Stupidnost scénáře zmate diváka natolik, že si myslí, že pohraniční stráž v těchto letech sloužila k ochraně hranic. Sloužila k ochraně hranic ovšem pouze zevnitř a legalizaci zabíjení lidí co chtěli na svobodu. Korunu tomu nasazuje imbecil Krampol s blbem Hlušičkou, kteří si to ještě spletli s indiánkou. ()
Jednotlivé povídky: Zelenáči ****, Silvestr ***, Zimní vítr *****. .................. Nečekal bych, že to někdy napíšu, ale už je to tak: Soukupova verze povídky Zimní vítr je stejně dobrá, ne-li dokonce lepší, než ta Vláčilova (ve filmu Vstup zakázán). Vláčil to pronásledování na hranici pojal po svém - umělecky, čímž dosáhl naprosto výjimečného počinu, o tom žádná. Jenže si nemůžu pomoct, Soukupovo psychologicko-akční pojetí se mi k tomu příběhu hodí víc. ()
Celkem mě překvapilo, že v letech normalizace bylo možné natočit tyto vcelku realistické pohraniční povídky. Až pak jsem to pochopil, že se v nich skrývá hluboké poučení. V prvé rozjuchané povídce, nejlepší z těch tří, jsou kluci pohraniční lehkomyslní, plní humoru (ty buchty nejsou mokré, ale umyté), takže není divu, že jim jakýkoli narušitel hranic lehce uteče. Ve druhé povídce, už po Únoru, je ta situace jen o kapku lepší. Náčelník Pohan až moc lidský, na silvestra na nějakou ochranu hranic peče, myslí si, že přechodníci dají pokoj... V tom se ale samozřejmě mýlí, neb padouši nikdy nespí. No a k čemu vedl tento přístup? Že se nám to na hranicích začalo během hemžit různými podvratnými živly ze západu. A když ve třetí povídce konečně chránili hranice ti správní socialističtí hrdinové, měli smůlu a odnesli to za své předchozí nesvědomité kolegy. ()
Není v tom nějaká tupá propaganda, za což díky...52%. ()
Tři příběhy o strážcích hranic. Zelenáči byli vtipní, velitelé si krásně naběhli a měli kliku, že to neodnesli. Druhý Silvestr byl trochu o ničem, pouze o stesku po domově a vztazích na dálku. Zimní vítr ale opět mile překvapil. Celkově lehce nadprůměr. ()