Režie:
Stanley KramerScénář:
John PaxtonKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ernest GoldHrají:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony Perkins, Guy Doleman, Donna Anderson, John Meillon, Gerry Duggan, Joe McCormick, Peter Williams, Grant Taylor (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku.
(Česká televize)
Recenze (68)
Z počátku zajímavý film, od kterého jsem čekal vyzrálejší pohled na apokalypsu, která by mohla nastat, ale dostal jsem spíše film o lásce, na jehož pozadí se "něco špatného stalo". Mrzí mě vnucení divákovi především romantické linie, která asi měla film prodávat, přičemž by určitě většinu spíše zajímal právě ten svět okolo lásky, v kterém je vzduch radioaktivní a poslední obyvateli země se stalo několik lidí v Austrálii. Byl tu prostor pro teorie, atmosféru, ale výsledkem byla zas a pouze romance s nevyužitými možnostmi. ()
Nukleární katastrofu nezažil celý svět, ale já, když jsem čuměl na to, co pan Kramer (jinak velice schopný režisér) vytvořil. Tohle má do apokalyptického žánru hodně daleko. V mém případě se jednalo o romantickou taškařici, kde se všichni zúčastnění staví k jejich blízkému zániku dost lehkovážně, abych to zkonkretizoval...takový naivní a flegmatický přístup ve filmu tohoto žánru jsem ještě neviděl, samé objímání, olizování dršek, veselá hudba atd., čekal jsem syrovost, napětí, depresi, mrazivou atmosféru, zkrátka vše co k takovým filmům patří, ale šlápl jsem vedle. 1* dávám z úcty ke Gregoru Peckovi. 15% ()
Režijní styl Stanleye Kramera není příliš nápaditý a sází zejména na silné příběhy. V jiných jeho dramatech to zas až tak nevadí a jsou velmi dobré, ale tady se až příliš projevuje absence dramatických momentů, rozvláčné tempo a neúměrně dlouhá stopáž. Zatím nejslabší kramerův film, který jsem viděl. ()
Netuším, čo bolo dôvodom, že som tento film v prehľade videných filmov neuviedol. Pamätám si, že ma zaujal a niekoľkými scénami priam ohromil. Bolo to však veľmi dávno a odvtedy som film nevidel. Nemôžem sa púšťať do detailnejšieho komentára. Prázdne San Francisco, útek námorníka a objasnenie nerozlúštiteľných signálov sa zabudnúť nedajú. Všimol som si, že bol nakrútený aj remake s lepším hodnotením. O ten nemám záujem, pretože Kramerov film reflektoval hystériu z možného jadrového konfliktu v období studenej vojny, a tá sa nedá porovnať s odozvou jadrového konfliktu v súčasnosti. ()
...THERE IS STILL TIME.. BROTHER. Ani sa nečudujem, že vládla takáto paranoja, keď DOMINOVALA „tlačítková + kufríková” VOJNA, mohla to byť trebárs nová 3. svetová, že niekomu by zašvitorilo v hlave, stlačil by tlačidlo ako prvý, tým pádom by začal termonukleárnu vojnu!!! Medzi Sovietskym Zväzom a Spojenými štátmi americkými to poriadne VRELO, už keď Američania zhodili dve atómové BOMBY na Hirošimu a Nagasaki, vtedy si uplietli na seba bič! Začali zbrojiť, ZSSR a USA vyrábali atómové hlavice ako na bežiacom páse a ľuďom z toho dobre šibalo, obávali sa, že sa začne nukleárna vojna, o čom rozpráva režisér STANLEY KRAMER, len bohužiaľ, STALO SA... FILM zachycuje situáciu, že k tomu NAOZAJ došlo, Amerika, SVET je úplne zdecimovaný, rádioaktivita sa šíri všade ako nákaza, MOR, jediné miesto ako tak vhodné, zatiaľ pre život je Austrália, ale podotýkam, že rádioaktivita sa šíri vzduchom, tak skôr - či neskôr dorazí aj SEM a skosí postupne všetkých, ktorí sú tam... Majú tu expedície, ktoré vyšlú skupiny námorníkov v PONORKE, aby preskúmali priestory, napríklad v San Franciscu vidím vyľudnené mesto, ani živej nohy, Golden Gate Bridge zíva prázdnotou... Herci sa museli poriadne snažiť, aby pôsobili autentickí, vierohodne, postihnutí KATASTROFOU, ktorú zapríčinil človek, kde navonok si žijú spokojní život, ale vo vnútri sa desia toho, keď to dorazí k nim, tak každý trávi čas vhodným spôsobom... Máme tu excelentných hercov: „ATTICUS FINCH, či NORMAN BATES, jednoducho paráda, konečne nádherná AVA GARDNER!!!!!!! Alebo tanečný a spievavý FRED ASTAIRE sa mení na starosť na charakterného herca, ktorý dokáže byť aj v iných projektoch, ako len, kde by sa zbesilo tancovalo a spievalo!!! Atmosféra je veľmi nepokojná, nie je tu žiadny “optimizmus” , KAMERA GIUSEPPEHO ROTUNNA je skľučujúca, sugestívna, predstavil som si seba na ich mieste, čo by som robil, poriadne by som si užíval s frajerkou, trebárs... ()
Galerie (43)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
- Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
- Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
Reklama