Obsahy(1)
Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.
Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.
Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
Velmi pěkné i když já si nyní pamatuji jen tu jednu povídku s panem Peškem ()
Málo známý soubor tří povídek s výtečnými hereckými výkony.. ()
Ve všech článcích, knížkách, lexikonech a zkrátka všude, kde se tento film zmiňuje, je odbyt jako určený k zapomnění. Já s tím ale vůbec nesouhlasím, pro mě je to jeden z mála českých filmů padesátých let, na které se vždycky rád znovu podívám. Důvodů je víc: 1.) jedná se o tři dramatizace povídek Karla Čapka, takže se odehrávají jaksi mimo čas, nejsou zakotvené v hrůzostrašné době svého vzniku. 2.) Velmi dobré, přiléhavé obsazení. Ladislav Pešek hraje v první povídce svědomitého úředníčka, na hlavě se mu objeví svatozář a on se může propadnout hanbou, protože to způsobuje nežádoucí pozornost. :-) Miloš Kopecký ve je ve třetí povídce pronásledován stařečkem, který díky němu vstal z mrtvých a protože pro úřady je pod drnem, čeká od Kopeckého, že se o něj postará. Nejradši mám ale druhou povídku o žárlivém starožitníkovi a fintě se záměnou dopisů. Tohle je vlastně jediný film Oldřicha Nového z padesátých let, kde nemám pocit, že ho mučili. A klíčovou roli hraje opět Miloš Kopecký v roli jasnovidce. 3.) Možná se mýlím, ale řekl bych, že je to první český film, který vědomě a úmyslně staví na černém humoru. Skoro jako by předlohy ani nenapsal Karel Čapek (jsou vážně hodně upravené), ale spíš Roald Dahl. 100% ()
Lidské duševno, tajemství, záhady i trocha detektivky s nečekaným řešením. Spojení Krejčík, Mach, Makovec bylo výtečné. Trojpovídkový film (opět podle Čapkovy předlohy jako třeba Čapkovy povídky) bych jako celek označil za úspěšný, nicméně z mého pohledu vyhrál Jiří Krejčík a jeho hned první povídka Glorie, která je lehce zapamatovatelná díky Peškově svatozáři. Ostatní dvě, jakoby upadly tak trochu v zapomnění i herecké výkony byli slabší. Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. Pozapomenutý a nedoceněný film, podobně jako jiný povídkový z téže doby "Pět z milionu", film ale i tak stojí za občasné tv připomenutí. ()
"Poslyšte, nespáchal vy jste nějaký dobrý skutek?" ()
Kdyby šlo o zahraniční produkci, nepřítomnost filmu na našich obrazovkách bych si vysvětlil problémy s vysílacímy právy . Absence českého filmu těchto kvalit v tv vysílání je mi tak trochu záhadou. Reprízuje se jen vyjímečně, i když jde o slušnou a nejen z dobového hlediska nadprůměrnou záležitost. Největším přínosem je pochopitelně kvalitní Čapkova literární předloha, ale silné obsazení a scénář nezatížený ideologickým balastem 50. let pochopitelně snímku taky hodně přidaly. Tři povídky, kde důležitou roli hraje ironie a černý humor. Celkový dojem: 75 %. ()
Zcela báječný čapkovský triptych. Retro bylo zachováno, dokonce mu neodporuje ani celá plejáda nových tváří. Ponejvíce se obdivuji prostřední povídce Tajemství písma s Oldřichem Novým a Jaroslavem Marvanem, kteří zde vykreslili k dokonalosti svůj um a zejména zkušenosti z let minulých. První Peškova povídka je též něžná a závěrečná Mildova solidní horor. Jediným zanedbatelným stínem je opakování některých herců ve více povídkách (Bohdalová, Kopecký...). ()
Geniální soubor tří povídek. 1. pojednává o muži, kterému se nad hlavou objevila svatozář za to, že nenapráskal kolegu v práci. Výborný Ladislav Pešek. Ohromně originální povídka za 100%. 2. je o nevěře, ta je trošku slabší než zbylé dvě, přesto skvělá 80%. A nejlepší na závěr. Třetí povídka s Milošem Kopeckým, to je jako kdyby jí natočil slavný Hitch. Je o muži, který vlétne s autem na pohřeb, probudí nebožtíka z upustěné rakve. A toho se pak nemůže zbavit. Neuvěřitelně napínavá povídka o pronásledování a šílenství. Jeden z vrcholů československé kinematografie. 120%. V průměru jasných 5* pro celek. ()
Tři úžasné povídky, každá svým způsobem jedinečná, s jinou náladou a vždy s vynikajícím obsazením a údernou pointou. Těžko říct, která se mi líbila nejvíce, ale kdybych měl vybrat, tak snad tu třetí o zmrtvýchvstalém dědečkovi, jenž ve stoprocentně napínavé noirové atmosféře pronásleduje Miloše Kopeckého, který ho vzkřísil "parádním smykem". ()
Výborný a skvěle obsazený soubor tří komediálně laděných povídek na téma nadpřirozených jevů. Krejčíkova povídka Glorie je ze všech nejzábavnější *****, Machova povídka o jasnovidectví Tajemství písma **** a mysteriózně laděná Makovcova povídka Právní případ *****. ()
Podľa mňa typický Čapek a presne takto si predstavujem adaptovanie všetkých jeho poviedok. Prvá je najlepšia, na tom sa asi zhodneme možno všetci, asi preto, že ju môžeme brať ako alegóriu na spoločnosť, v ktorej sa charakter nevypláca. To platí pre ľubovoľnú spoločnosť, čím si poviedka udržuje aj dnes nadčasovosť. Čo je to iracionálny chrobák v hlave, nám predvedú Marvan s Novým a asi každý divák začne premýšľať, či by sa mu taktiež neusadil v takomto prípade v hlave. No a do tretice nás čaká morbidný čierny humor, ktorého obeťou sa stane Kopecký. Taktiež tu vysledujeme nejakú tu spoločenskú kritiku a verte, že po smrti človeka je aj dnes ťažké dokázať, že "sa skutok stal", čo hovorím z vlastnej skúsenosti s našimi úradmi. I keď tu sa skôr oživuje, ale princíp je rovnaký. ()
70%. První povídka se svatozáří skvělá, druhá nudná, třetí ulítlá... ()
Bol som zvedavý, ako sa trom režisérom (predovšetkým Krejčíkovi) s pomocou známych a kvalitných hercov podarí vizualizovať Čapkove poviedky. Výsledok ma neohromil, ale ani nesklamal. Každá z poviedok je iná a to dokonca i žánrovo a film preto pôsobí ako by nemal jednotiacu líniu. Pokladám ho za nezaslúžene zabudnutý film, keďže množstvo vyslovených nepodarkov z tohto obdobia je donekonečna reprízovaných a tento sa mi podarilo (po takmer 60 rokoch) zachytiť iba na špecializovanom TV kanáli. ()
Motiv "nadpřirozených" sil zasahujících do lidského života spojuje tři příběhy této povídkové série, které pod jedním titulem natočili Jiří Krejčík, Jaroslav Mach a Miloš Makovec. Inspirací se jim staly Čapkovy Povídky z jedné kapsy a jeho krátké, posmrtně vydané prózy ze souboru Bajky a podpovídky. Různorodost předlohy i režisérů daly vzniknout třem rozličným filmovým příběhům vyznačujícím se odlišnou atmosférou, které sjednocuje absurdní zápletka a ironická nadsázka. To je případ žárlivosti a manželského trojúhelníku, jež ovlivní vědma a senzibil, povídky o komplikacích vzniklých "zmrtvýchvstáním" dědy Bartoše i příběhu o problémech způsobených svatozáří nad hlavou laskavého úředníka. Posledně zmíněná Krejčíkova povídka nazvaná Glorie získala II. cenu na XII. MFF v Locarnu, a to jistě i zásluhou Ladislava Peška obsazeného do hlavní role, o jehož výkon se tato adaptace velkou měrou opírá. ()
O vážnych veciach s ľahkosťou, iróniou a vtipom. Každá z troch poviedok mala čo do seba, potešili štandardne kvalitné výkony českých hereckých hviezd. ()
Kvalita jednotlivých povídek je různorodá. Zatímco povídka o svatozáři se mi dříve hodně líbila, ale dnes mi přijde plochá a nedotažená, zatímco Tajemství písma je stále stejně průměrná povídka, pak Právní případ jsem dříve nějak nepobral, ale nyní mi přijde tahle parafráze na duchařinu filmařsky dokonalá. Ťuk ťuk, ozývá se hůlka dědečka s velkými dioptrickými skly, a jednoho jímá hrůza - inu, vynikající černá komedie. ()
Nejlepší byla samozřejmě první epizoda s Ladislavem Peškem, která je zároveň krásnou metaforou na to jak někdo nezapadá do průměrnosti a o tom jakou s tím pak mají práci byrokraté. Ostatní dvě epizody nejsou až tak moc povedené. Celkové hodnocení: 75%. ()
Od nynějška si budu dávat přebedlivý pozor, abych někde nenapáchal nějaké ty dobré skutku! Bych pak ještě dopadl jako chudák pan účetní Knotek, náhodou by se i mně po mém dobrodiní nad hlavou rozzářila gloriola - a jen si s tím zkuste vyjít mezi obyčejné slušné lidi! ()
Glorie je povedená veselohra klasického typu s přesným Peškem, Tajemství písma je spíše podprůměr, zato Právní případ je na svou dobu neskutečně cynická a absurdní povídka s až mrazivým představitelem oživlého "nebožtíka" a hlavně díky tomuto zážitku stojí tento snímek za pozornost. ()
Tři překvapivě dobré povídky, kdy ta první je dobrá ze začátku, pak je trochu otravná, druhá je díky pánům Marvanovi a Novému vtipná, i když překvapivě nekončí tak pozitivně, jak by si jeden myslel, no a poslední, třetí, je díky dědovi docela děsivá a ke konci až hororová, a to i díky Kopeckého teatrálnímu výkonu. Nečekal jsem, že to bude až tak zajímavé. ()