Suspicion
Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří KrejčíkKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jarmila Košťová, Ladislav Chudík, Václav Voska, Miroslav Macháček, Radoslav Brzobohatý, Jiří Adamíra, Vladimír Šmeral, Jarmila Orlová, Radovan Lukavský (více)Obsahy(1)
Krimi příběh z prostředí tehdejších zahraničních západních diplomatů v Praze. Členové pražského diplomatického sboru a jejich rodinné zázemí tvoří komparsní pozadí pro podivnou historku o odhalení válečného zločince... Podezřele odbytý film proslulého perfekcionisty. Jarmilu Košťovou po léta obdivovali TV diváci jako nejelegantnější hlasatelku bratislavského vysílání. Kvůli obavám ze zákazu natáčení byl děj oproti předloze oproštěn o všechny židovské motivy - původ postav i organizaci hledající nacistické zločince. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (41)
Díky fantastickým záběrům kamery má v sobě film takovou velmi nepříjemnou atmosféru. I jako kirminálka by to asi nebylo zlé, kdyby si soudruzi neodpustili do filmu natlačit sice pár, ale za to do uší bijících komunistických canců. Je přece zbytečné do dobrého jídla dávat pelyňek, ale budiž nad tohle bych se ještě dokázal povznést, ale těžko můžu příjmout fakt, že kriminalisté přicházeli na některé stopy a k některým lidem zřejmě zaklínadlem, čáry máry fuk, ať je důkazů jak much. ()
Z hlediska vyššího principu mravního propaganda ve filmu JE (uměleckým) zločinem. ()
Kromě silného hereckého obsazení neexistuje objektivní důvod pro to, aby Podezření atakovalo se 70 % červené pole. Scénář je bohužel naivní a z něj vyplývající kriminální historka je jednak vykonstruovaná, jednak poplatná ideologii své doby. Za zmínku stojí kamera, která se snaží detaily tváří a zajímavými úhly vytvářet atmosféru, ale výše uvedené omezení film sráží do dobového průměru a počátek 70. let obecně nebyl české kinematografii nakloněný. Ve své době asi hrálo pro diváka kladnou roli mondénní prostředí mezinárodního diplomatického sboru, které se vymykalo šedi reálného socialismu. Celkový dojem za táhnoucí se a skřípající "thriller": 45 %. ()
Lov náckov v diplomatickom zbore je, vzhľadom k rozsiahlym veľvyslaneckým imunitám, neľahkou záležitosťou. Obzvlášť, ak sa bývalý veliteľ koncentráku čomusi v lágri naučil, a svojich nepriateľov spaľuje v peci. Predvídateľnosť páchateľa a celkove utlmený výraz, napriek plejáde známych hercov, znemožňujú vyššie hodnotenie. Zaujímavosť: málokedy je priamo v úvodných titulkoch filmu uvedený žáner filmu. Tu je uvedené hneď v úvode, že ide o psychologický kriminálny film. ()
Při druhém zhlédnutí: dobře natočená detektivka, které nechybí atmosféra, zápletka je zajímavá. 70. roky se často prostřednictvím filmu vyrovnávaly s válečnými tématy, zde je navíc netradiční herecké obsazení. Není těžké odhadnout, že šlo o práci na zakázku, která jinak skvělému rezisérovi příliš nevoněla, na filmu je to poznat. Přesto slušný kousek. ()
Skvělý Voska. Dobré krimi..leč paní Košťová mi lezla na nervy. Ovšem vyšetřovatelské trio Lukavský-Brzobohatý-Jelínek je velmi originální a vydařené. ()
Ani plejáda skvělých herců nedokázala zachránit totální prázdnotu scénáře. ()
Nečítal som knižnú predlohu, ale som presvedčený, že film do jeho konečnej podoby zmrzačili všetky tie dohliadacie, normalizačné a kdejaké ďalšie orgány a anonymní úradníčkovia. Tí všetci Krejčíkovi nechali iba minimálny priestor na to, aby z invalidného scenára s množstvom poznámok na okraji nakrútil niečo zmysluplné. A vôbec mu v tom nepomohli známi herci, pražské pamätihodnosti, ani pozháňaný mobiliár pre vytvorenie ilúzie života diplomatov. Pôvodné hodnotenie nechávam, pretože ma film nepopudil ani nezaujal. Do mesiaca už nebudem vedieť, že som ho videl. ()
,,Je to smutné, pane doktore, tady jde o život člověka, a vy máte jedinou starost, co udělá komunistická propaganda..." Vedle Svědomí (1948) a Probuzení (1959) další psychologicko-kriminální snímek Jiřího Krejčíka s jednoduchým, nenápadným názvem, byť tentokrát dost nedoceněný. Možná škoda, že nevznikl tak o dva, tři roky dříve. Zde pod vlivem cenzury a ideologie vznikla nebo spíše zůstala "pouze" skvělá detektivka, která je na jedné straně takovým Majorem Zemanem v černobílém vizuálu, na druhé straně ještě v pozadí dodýchává atmosféra šedesátých let s artovým laděním snímku, především díky atmosféře podpořené zajímavou kamerou. V doprovodu symfonické Liškovy hudby i použitých skladeb klasické vážné hudby (houslové koncerty na recepci a v divadle v první polovině filmu) máte občas pocit, že sledujete detektivku podanou jako hudební symfonii. Děj se vleče pomalu, stejně tak proměna z nostalgie při návratu hlavní hrdiny do rodných míst na tísnivý pocit ze skrytého nebezpečí, Jarmila Košťová i přes sympatický projev působí v hlavní roli příliš "chladně"... Nicméně i tak jde o nadprůměrný počin s hodně zajímavou zápletkou z prostředí diplomatického sboru. Spojenou ještě k tomu navíc s vyrovnáváním se s historií světové války. ,,Nikoho nesmíme vyslechnout, domovní prohlídku udělat nesmíme, nic nesmíme..." Co mne dále v obsahu zaujalo, byla ukázka lidské vůle pomoct spravedlnosti při pátrání v kontrastu se silnou imunitou politicky významných osob. Druhá půlka skvěle nabrala na obrátkách a já lehce navyšuju hodnocení na plný počet. Navíc když vezmu v potaz skvělé obsazení vedlejších rolích, kde se ve filmu na několik let naposled objevili Václav Voska a Miroslav Macháček, postiženi pak (stejně jako režisér snímku) v dalších letech nedobrovolným omezením umělecké činnosti. V doprovodu jich i dalších našich mistrů (Adamíra, Chudík, Lukavský, Šmeral, Tokoš, Jelínek) si pak odnáším další tematicky i umělecky obohacený filmový zážitek z dílny československé kinematografie. 85% ()
Nemyslím si, že by námět nebyl nezajímavý (stejně tak jsem měl stále pocit, že hlavní hrdinka byla židovka), nicméně Krejčík film natočil dost studeně. ()
Klára (Jarmila Košťová) přilétá z Paříže do Prahy za svým manželem diplomatem Jacquesem Bornem (Ladislav Chudík), aby mu byla po boku při jeho společenských povinnostech. Do Prahy, kde prožila prvních 12 let svého života, než byla s celou rodinou odvezena do koncentračního tábora. Jacques pro ně koupil luxusní byt se starožitným zařízením v honosné prvorepublikové vile po doktorovi, který krátce předtím za záhadných okolností zmizel. Klára se v bytě necítí dobře a znovu ji začínají pronásledovat zlé sny související s jejím pobytem v koncentračním táboře. Navíc Jacques se chová podivně: tajnůstkaří, má divné telefonáty a divné schůzky. Z jedné se nevrátí... Film je další variací na vzorec, který byl u československých kriminálních dramat 60. let dost obvyklý: při vyšetřování zločinu se zjistí, že stopy vedou do období protektorátu, zpravidla se odhalí, že někdo ze ctihodných občanů má minulost válečného zločince. Já osobně mám pro tento vzorec slabost, vnáší do příběhu prvky tajemnosti. Ve filmu hrají snad všechny tehdejší mužské hvězdy, nejsem si jen jistá obsazením populární slovenské hlasatelky Jarmily Košťové: vzhledem a elegancí se na ženu dipolmata hodila, ale přišla mi příliš statická; je ovšem otázka, zda role Kláry umožňovala víc. I když třeba taková Květa Fialová... ()
Záhadná zmizení dokonce dvou diplomatů, tajuplný pohřební vůz s posádkou kriminálního vzhledu, dále nepochopitelný, na hlavu postavený vztah mezi diplomatem a zaměstnanci pohřební služby a především přehnaný způsob likvidace těl obětí. Jak slaboduché! Toto a mnohé další rozhodlo v mém případě pro pouhé dvě hvězdy, ... a to jsem moc ohleduplný. Scénář prostě vycucaný z palce novorozence. ()
Napínavý snímek s výbornou hudbou Zdeňka Lišky, jistým režijním vedením Jiřího Krejčíka a moc dobrým obsazením. Jarmila Košťová v hlavní roli je řekněme adekvátní - nic úžasného nepředvedla, ale ani nijak neublížila - zato zbytek rolí je obsazen hereckými esy. Nejen ty rozsáhlé (Voska, Brzobohatý, Macháček aj.), ale i drobné (Slávka Budínová v další roli nešťastné ženské - tady na ni měla slabé dvě minuty a jak to krásně zvládla!). Vřele doporučuji! ()
Chvílemi utahané, studené a nudné jako diplomatický protokol. Ale konec vynikající, stejně tak některé postavy (Vladimír Šmeral v roli profesora). Pohádku o hodných komunistických policajtech a zlých esesácích ve službách západu ale víc jak průměr hodnotit nemůžu. ()
moja zaujímavosť: Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe, konkrétne v štvrtiach Hradčany, Staré mesto, Josefov, Střešovice, Karlín a na letisku Ruzyň. (dyfur) ()
Lahko nadpriemerna normalizacna detektivka, Chudik to zvladal, Kostova tiez a vlkastne dobrych hercov tu bolo dost : Brzochudobny, Turzonovova, Smeral a Chmelova. Dialogy vyborne, exteriery tiez : 80 % ()
Kriminálka z diplomatického prostředí v Praze. Hlavní hrdinka se vrací do Prahy jako manželka diplomata, který ale před ní něco tají. Je vydírán, ale ona nic netuší. Prožila dětství v koncentračním táboře a začíná mít podezření, že hlavní vedoucí nacistického tábora je někdo z jejich blízkých. Temná atmosféra detektivky + žhnoucí oči Václava Vosky ! ()
Nametem a zpracovanim se film urcite neztrati. Scenar ale az moc vykonstruovany a malo verohodny. Zajimave herecke vykony a hezke zabery na Prahu.. ()
Nudná nulová dramaturgie, k tomu televizní hlasatelka s jedním - utrápeným- výrazem po celý film,a opravdu si to užijete. ()
Jedna z nejlepších kriminálek v dějinách naší kinematografie se skvělým Ladislavem Chudíkem a Václavem Voskou. Téma nacistických zločinců v zajímavém a záživém pojetí, oproti filmu Místenka bez návratu. ()