Svatba jako řemen

Absolutní herecká elita a vynikající komedie šedesátých let. Tenhle film můžu vidět stále dokola a vždycky se nehorázně nasměju! Pravej poklad! Jiří Krejčík byl nehorázná osobnost!! "Co to máte na ruce, jak se vám to stalo?" "To jsem se škrábl o angrešt na zahradě. Já jsem tam chytal ježka." "Poslyšte, vy máte ale originální opici." :D :D (20.01.2012)

Když jsem včera (24.11.09) sledoval tento film, uvědomil jsem si, v čem také spočívala genialita české nové vlny v 60. letech: 1. schopnost režisérů obsazovat herce i neherce, kteří však umělí hrát:-) 2. v každém filmu je obměna hereckého osazenstva, ne jak dnes, kdy v podstatě filmují pořád ti stejní (Polívka, Liška, Trojan apod.). Svatbu jako řemen by měli všichni sledovat minimálně kvůli těm policistům, když už nic... kdoví, co by bylo, kdyby Pucholt neemigroval... (25.11.2009)

Tahle komedie má tendenci se ztrácet v nepřeberné řadě parádních kousků Lipského, Vorlíčka a dalších, ale své místo ve zlatém fondu nepochybně má. Řada scén je fakt nesmrtelných. Jestli je u nás nějaký dědic talentu Jaroslava Haška, pak to bude asi Zdeněk Mahler, jehož schopnost vykreslení lidských charakterů zejména ve vztahu k alkoholu se Haškově umění velmi podobá. Už dlouho jsem neviděl tak dokonale zmáknuté postavičky a tak trefné dialogy, jako v tomto filmu. Sedlo mi to parádně! 90% (25.12.2012)

"Dělat si srandu ze znásilnění je možné snad jenom v Česku," prohlásila zaujatě moje polská žena a je fakt, že hlavou se mi též honily různé ambivalentní pocity o neuvěřitelně aktuálním tématu snímku, jenž nemá úplně jasné morální poselství a podivně se v něm mísí satira, vážnost a takový ten ryze český bodrý humor, který opět nejasně proráží otázku znásilnění. Ovšem zmíněná satira je to výborná a na svou dobu nevídaná, něco, co znám spíše od pozdějších polských snímků a nelze se divit, že byl film ztrezorován. Uzamčena tak ale byla také nekončící sada hlášek a naprosto excelentních hereckých výkonů, zejména pak herectví fenomenálního a maximálně roztomilého Pucholta. (11.04.2024)

Jedno z geniálních děl české nové vlny, jedno z mála, které si nezadá s Formanovou trojkou (Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr, Hoří, má panenko). Protože jsem dnes přísně naladěn, váhal jsem kacířsky i nad 4/5, ale scéna těsně před koncem s Pucholtem postaveným do pozoru a vyznamenaným za sborového zpěvu (na kterou jsem na rozdíl od toho, co následuje po ní, už zapomněl) mě dostala do kolen. Film, který je masově označován za komedii, ale který si ještě mnohem více vychutnáte, když si všimnete mnoha tragických prvků. Brilantní scénář a celá řada dokonalých hereckých výkonů činí z tohoto malinko pozapomenutého díla (oproti Formanovi) menu pro labužníky. (16.05.2008)