Americký vandal

American Vandal je mockumentary klenot, jehož kouzlo spočívá v prezentování ujetého a velice vtipného námětu naprosto vážným a profesionálním způsobem, z čehož vzniká spousta hysterických momentů, nad kterými zůstává rozum stát, jak mohl někdo něco takového vymyslet. Je škoda, že na ploše osmi epizod se nedaří udržet vyrovnanou kvalitu po celou dobu a občas je materiál slabší, ale výrazně převládají povedené části, které negativa zakryjí. Je příjemné, že vyšetřovací linka neslouží pouze jako záminka k vtipům, ale funguje i sama o sobě a přináší detailní pohled na titulní kauzu a je solidně rozluštěna. Bavil jsem se velmi a jsem zvědav, kam se seriál posune dál. (09.03.2018)

Návyková detektivka, mockumentary, ve kterém se humor neláme přes koleno, a v závěru i silné teenagerovské drama. American Vandal s až chirurgickou přesností napodobuje postupy kriminalistických dokumentů (hlavně těch z Netflixu). Každá epizoda se zabývá jedním z aspektů zločinu (rekonstrukce, zpochybňování korunního svědka, jiní podezřelí), ke kterému vás vždy naláká dobře umístěná udička na konci předchozího dílu. Není to vůbec absurdní, jak se to jevilo z ukázek, humor je velmi uměřený. Vlastně celé to působí, jako by se to opravdu mohlo odehrát, na čemž má zásluhu propracovaný mikrosvět střední školy. Pozdější díly navíc dokazují, že tvůrci by si poradili i s klasičtějším vyprávěním. Co se dříve jevilo jako legrácka, se v závěru ukáže jako připravování si půdy pro scenáristicky velmi vyspělé drama o školních vztazích a škatulkování. (17.09.2017)

Seriál, který si dělá sranda ze všech těch amerických konspiračních či věděckých dokumentů. Funguje to celé pohromadě naprosto skvěle. Hned od prvního dílu se do toho zažerete a budete sami zjišťovat, kdo vlastně ty penisy nakreslil. Já jsem sjel celou sérii najednou, protože to je návykové a já jsem to zkrátka musel vědět. Díly jsou dlouhé okolo 30 minut, což je u tohoto žánru naprosto ideální. S veškerou tou nadsázkou a ironií se dost nasmějete a je to proložené skrze celý seriál. Jeden díl je oproti ostatním opravdu špičkový, ale to nebudu spoilerovat. Jako správnému dokumentu tu nechybí ani rozhovory, několik možných řešení, které stejně většinou nejsou pravdivé, či nějaké "malé, velké" odhalení se kterým většinou skončí jeden díl. Sami budete detektivové a dokud to nedokoukáte, nedá vám to spát. 1. série je super a uvidíme jak dopadne druhá. 85% (27.03.2020)

Mockumentary, který je parodií na klasické krimi dokumenty. Místo vražd se tady ovšem řeší kdo nasprejoval péra na auta učitelů a kdo dal do limonády při školním obědě projímadlo. Tyto puberťácké pranky jsou brány extrémně vážně a jsou pokryty ve stejném gardu jako teroristické útoky. Což je asi největší síla seriálu. Když se hlavní postavy s velice vážnou tváří baví o tom, jestli má obviněný obřezaný penis, či jestli korunnímu svědkovi vyhonila sexy slečna, tak to vytváří atmosféru, která je na jednu stranu velice vtipná (a je brilantně dokreslená slovními hříčkami a velice jemně fekálním humorem), a na druhou stranu je fakt napínavá, protože si až do samého konce říkáte, kdo teda nakreslil ty čůráky na auta. Během sledování jsem se přistihl, že se dokonce i bojím o hlavní postavy, tak hustou atmosféru dokázali autoři vytvořit z velice juvenilního tématu. Krom toho, seriál má i přesah. Když jsem si mezi neustálým uchichtáváním našel čas na přemýšlení o tom co se tam vlastně děje, tak jsem byl překvapen, že ten děj vysílá velkou hromadu (hihi) zpráv. V prvé řadě se jedná o skvělou propagaci kriminalistiky a investigativní novinařiny (řešit vraždy je přeci jenom nuda, řešit kdo nakreslil ty dicky je mnohem zábavnější), ale tvůrci také komentují předsudky, školství, sociální sítě, (kyber)šikanu, justiční systém, atd... Rozhodně se nejedná jen o dobrou, ale myšlenkově prázdnou zábavu, jak by se mohlo na první pohled zdát. (22.09.2020)

Zábavná meta hříčka s žánry a postupy, která je vždy krůček od toho, aby byla ještě o hodně víc - ale nakonec není tak trochu pointou, že se tím nikdy nestane? To bych v tom asi hledal moc. Ne že by to nepoukázalo na nějaké aspekty mediální reprezentace a společnosti, ale právě proto, jak to má vždycky dobře nakročeno, mě mrzelo, že chybí nějaká závěrečná finesa. A nemyslím tím nedodržování žánrových pravidel, naopak mě bavilo, jak to intuitivně přeskakuje a boří vlastní logiku, ale zase - tím spíš se otevíral potenciál. Je to holt jen sranda s pár poněkud polopatickými přesahy, což je ale furt ok. Druhá řada je v tomhle ohledu promakanější, ale bohužel v tom smyslu, že každé rozhodnutí je až moc očividně vygenerované na základě přijetí jedničky a očekávání - chybí tomu ta bezprostřednost, která dělala jedničku tak chytlavou. A ta zjevná snaha být najednou o řád pádnější alegorií pro společenské problémy nejde moc dohromady se stvrzováním stereotypů v důsledku těch karikovaných postav. (06.10.2020)