VOD (1)
Obsahy(1)
Mexická metropole se 1. prosince 2015 proměnila v nehlučnější místo světa. Metalovou senzaci jménem SlipKnoT přivítalo tehdy 40 tisíc nedočkavých fanoušků, kteří vůbec poprvé dostali šanci vidět své idoly na domácí scéně. Netrpělivě očekávaný film Day of the Gusano natočil samotný člen kapely a nabízí v něm nekompromisní, chaotický a nezapomenutelný pohled na fenomén, který kapela vybudovala za necelých 20 let své intenzivní kariéry. Koncert představoval mexickou zastávku v rámci turné k úspěšnému albu „.5: The Gray Chapter“ vydaného po šestileté odmlce, během níž kapela přišla o dva své členy. Kapela projela za svou kariéru nesčetněkrát celou zeměkouli, ale México City – s typicky silnou metalovou základnou – zůstávalo posledním nedobytým velkoměstem. Vřelejší přijetí si proto od svých mexických „maggots“ neboli červů, jak své věrné fandy kapela tituluje, nemohla přát. Day of the Gusano režíruje Michael Shawn Crahan, v kapele přezdívaný Klaun, a věrným fanouškům v něm věnuje zaslouženou pozornost. Metalová sestava, které se podařilo kolem své tvorby vytvořit celou alternativní kulturu a kterou rozezná každý na světě díky surrealistickým maskám, jež nosí na koncertě, ukáže, co z ní na její 18leté cestě udělalo globální ikonu a jednu z nejpopulárnějších kapel světa, která získala v roce 2006 Grammy za nejlepší metalový výkon. (Aerofilms)
(více)Recenze (5)
,, Fuck it all! Fuck this world! Fuck everything that you stand for! " Naprosto legendární a boží koncert, který je snad povinností pro každého zarytého Slipknot fanouška. Shawn Crahan neboli Clown odvedl skvělou filmařskou práci. Corey Taylor a jeho řev je opět naprosto fenomenální a v doprovodu s tou neotřelou hudbou to ve mě vzbuzuje naprostý metalový zážitek. Slipknoty už poslouchám takřka skoro rok a stali se po boku Linkinů a Skillet jednou z mých TOP kapel. Znám je hlavně díky kamarádům na Discordu, kteří mi doporučili píseň ,, Duality. " poslechl jsem si ji. Poslechl znovu a během pár měsíců jsem si Slipknoty oblíbil a během roka sjel všechny alba a naprosto si je zamiloval! Co se týče filmu tak je skvěle natočený. Výborná kamera a hlavně osvětlení a ta atmosféra. Corey Taylor, který si do huby nevidí byl na stagi o to víc legendárnější a jeho práce s publikem opět víc tuhle show pozvedávala. Rád si ještě zkouknu druhou verzi filmu s komentářem kapely a také mexických fanoušků, který je dokumentární, ale už jenom tenhle samostatný koncert je naprosto famózní a byla to výborná podívaná! Koncert naplněný bombastickými písničkami, které jsou o to lépe ještě víc sehraný! Miluju a ještě znovu miluju to! Znát Slipknoty v roce 2017 a zajít si na toto do kina, určitě bych přišel domu s nejlepším kino zážitkem mého života. Jestli si na Slipknoty nezajdu můj život nebude dávat smysl. Opět jako třeba u Skilletů je mým snem je vidět a užít si naživo hudbu. Vyřvat si hlasivky a ohluchnout tou hlasitou hudbou. Rád bych dodal, že úbytek členů jako byl legendární emařský bubeník Joey Jordison nebo epesní Paul Gray tu chybí, ale i tak je výborně nahrazuje badass Jay Weinberg nebo potetovaný polo Ital Alessandro Venturella. Ono celkově ta odmlka mezi All Hope Is Gone a Gray Chapter je znatelná v kvalitě alb, Gray Chapter je po boku posledního nejnovějšího alba si jedno z nejslabších, ale jako zarytý fanoušek Slipknotů jsem si i tak alba vychutnal jelikož je zkrátka miluji! Filmu uděluji 9-10/10, protože kurva! Tohle MILUJU! ()
Je to prostě dobrý, co si budeme povídat. Clown odvedl poctivou práci, která se odráží v energickým hudebním šílenství, který Slipknot představujou. Měl jsem tu možnost tuhle sebranku vidět několikrát naživo a je to prostě pecka, naposledy v Praze přesně s tímhle vystoupením (playlist malinko jinej). Každopádně tady zahráli i pecky, který se objevily kdysi na nějakým demu, dokonce nejsou ani na albech, takže o to je ten koncert cennější. Velký kapely by měly umět velkou show a přesně tohle jsme my diváci/fanoušci dostali. ()
Tento komentář bych začal tím, jak jsem se poprvé setkal se svou nejoblíbenější kapelou. Sledoval jsem svého oblíbeného streamera na webové stránce Twitch.cz a uviděl jsem jak někdo v chatu píše SlipKnot- ,,Psychosocial" nebo Slipknot - ,,The Devil in I" Hned jsem si otevřel novou kartu v prohlížeči. Přišel jsem na stránku jménem YouTube. Napsal jsem jméno první skladby, kterou jsem v tomto komentáři uvedl. Dal jsem jí to se mi líbí(A proč? Přece jsem ji neznal. No... dal jsem jí like, kvůli tomu že jsem si myslel že je to ,, pravý metal" a že budu ,,cool"!) Poté jsem vyhledanou druhou zmíněnou skladbu a udělal s ní samý proces. Odešel jsem za stránky. Této skupině jsem nevěnoval pozornost. Jednoho dne jsem si pustil,,jen tak" píseň The Devil in I... Nemohl jsem se jí nabažit.. Pouštěl jsem si jí dokola.. Začal jsem objevoval pro mě nové skladby a a během pár měsíců se stala mojí nejoblíbenější. Momentálně mám doma tří cédéčka: .5: The Gray Chapter, All Hope Is Gone a Voll. 3: The Subliminal Verses To by bylo pro úvod. A teď snímek. Pro mě jako zarytého fanouška naprostá BOMBA!! Tento film bych doporučil ... No.. to je problém. Ten komu vadí (jak tomu já říkám..) ,,špinavý" vokál neboli zkrátka řev, tak se mu film nebude líbit. Je ho ,,tam" dost. Ale pro fanoušky SlipKnot povinnost!!!!! Tak čau, Maggots!!! Dává 11/10!!! ()
Záznam z epes rádes koncertu říznutej scénama ze zákulisí a soukromí mých milovaných,.. skvělý! Myslím, že Clown prostě chtěl poděkovat svým fanouškům a to se mu skrze plátno a k slzám dojatým metalistům (ať už plakali ti borci z ´Knotu nebo fanoušci a jéžiš a mě se chtělo taky) prostě povedlo.. ()
Koncert, respektíve dokument, natočený na mexickej verzii hudobného festivalu Knotfest 2015, si možno vychutnať minimálne v dvoch podobách. Ako samotný koncert a ako koncert doplnený o zábery smerujúce práve ku Knotfestu 2015. Ktorá verzia je teda v tomto prípade lepšia? Určite tá čisto koncertná. Nielenže si tak divák môže vychutnať celkovú plynulosť koncertu bez akýchkoľvek vsuviek, ale takisto mu ponúka setlist v správnom poradí. Verzia s extra zábermi, na ktorých rozprávajú členovia kapely a ich mexickí fanúšikovia, má síce niečo do seba, ale narúša celkovú plynulosť a neponúka setlist v poradí, v akom bol odohratý na festivale 5. decembra 2015. Dokumentárne zábery vo svojej podstate celok iba dopĺňajú, nijak inak ho nerozširujú, pričom vlastne ide iba o "tradičné" rozprávanie o tom, ako kapela funguje, čo pre ňu znamená hrať v Mexiku, čo pre ňu znamenajú fanúšikovia (respektíve vice versa). V mnohom, bohužiaľ, typické klišé. Samotný koncert je na vysokej úrovni, ako to býva pri Slipknot zvykom, a na setliste nechýbajú tie najväčšie hity kapely. Slipknot: Day of the Gusano dokáže zabaviť, aj keď určite nejde o ten vyložene najlepší koncert, aký Slipknot kedy odohrali. Z diváckeho hľadiska je určite lepší čisto koncertný variant, dokumentárne zábery príliš nebavia. ()