Gočúmon wa usagi desu ka?? Dear My Sister

Jsem neobjektivní a zaslepený fanoušek této anime série, která mě vždy dokázala nějak okouzlit. Neměla by, protože když se na ní podívám zpětně, tak je zde spousta klišé a některé scény jsou emocionálně prostě hodně přehnané, ale co na tom záleží, když v konečném důsledku na mě všechno dokonale funguje. Takže jak u seriálu, tak i u filmu se dokáži po většinu stopáže blbě usmívat a pozorovat roztomilé dívenky a jejich interakci se stejným zájmem s jakým třeba milovník koček sleduje hrající si koťata. A i zde ve filmu u mě vše funguje tak dobře jako v anime - třeba postavy, z kterých mám stále nejradši Chino, hned za ní je Cocoa, pak Chiya, Rize... Zkrátka ani tady se po tomhle filmu nic nemění. Stále mě baví vzájemný vztah mezi hlavními hrdinkami, který mě dokáže dojmout, hlavně díky Chino, ale ona i ta Cocoa má své roztomilé chvilky... A vůbec všechny ty roztomilé momenty, fakt že i ty největší klišé věty o tom, jak se mají postavy mezi sebou rádi a i ty nejpodivnější situace mě dokáží dojmout, potěšit, nebo minimálně zaujmout, vysvětluje, proč mezi všemi těmi "cute girls do cute things" si téhle série pořád tak vysoko cením. Film v tomhle ohledu opět v ničem nezaostává, má pro mě silných okamžiků hned několik. Stejně jako u anime ale i zde nakonec nemám pocit, že bych vystoupal na pomyslný trůn blaženosti a tak i když je pro mě film minimálně stejným zážitkem jako byl seriál a tedy si zaslouží ode mě stejné hodnocení, tak mi nepřijde, že by něčím seriál překonal. Tedy u mě je i tento filmový přídavek za 9/10 a prosím objednat u Rize jednoho plyšového králíka! (08.06.2018)