Gabriela

Filmová tvorba režiséra Krňanského stála vždy tak trochu na okraji divácké pozornosti, snad proto, že se Krňanský kdysi dobrovolně uzavřel do světa staropražských humoresek Ignáta Herrmanna. V období nacistické okupace mu byl návrat za kameru umožněn pouze třikrát, ovšem kýženého úspěchu již nedosáhl. Gabriela rozehrává klasický milostný trojúhelník, v němž proti sobě stojí manželská nevěra, odcizení, strach a láska. Nezajímavý film nezachránili ani sami herci – Glázrová předvádí jeden ze svých obvyklých výkonů, poznamenaných jevištní manýrou, o poznání lépe dopadla Högerova kreace muže, klopýtajícího ve vlastních lžích a přetvářkách, u Marie Rosůlkové překvapí spíše její mladistvý zjev, než cokoli jiného. Určitým vytržením ze stereotypu je alespoň drobná epizodní figurka starého učitele hudby v civilním podání Jindřicha Plachty, vytvářejícího i na malém prostoru další mimořádný lidský portrét. Jistým historickým artefaktem se mohou potom zdát pasáže z koncertní síně, v níž se divákům nabízí ojedinělé setkání s orchestrem České filharmonie. (21.04.2009)

Mery Rosůlková potěšila, většinou jí znám už jako šedovlasou poťouchlou stařenku, tady působí ve svých 40ti letech velice mladistvě a elegantně. Mému srdci byla bližší než tragicky dramatická Marie Glazarová. Z mužských rolí potěšil Jindřich Plachta ve své úpřimně všední lidskosti a Vladimír Leraus jako galantní zchránce žen. (30.08.2018)

Další z poměrně málo známých pamětnických filmů. Klasický námět manželského odcizení, nevěry a touhy po odpuštění. Velkou roli zde hraje hudba. Krátká stopáž zachraňuje příběh před nudou. Herecké výkony sice nebyly na Oskara, ale roli nevěrníka a defraudanta úspěšně zvládl Karel Höger, stejně jako jeho starostlivou a zanedbávanou ženu věrohodně ztělesnila Marie Glázrová. Z ostatních upoutal Jindřich Plachta a Marie Rosůlková. Zdeňka Baldová jako pomocnice v domácnosti mě dostala výrokem : „ Dva bratři to jsou, a jsou si podobní jako hrábě povříslu.“ Kdo dneska ví, co to bylo povříslo? Na štěstí to lze vygooglovat. (26.02.2016)

Samotný příběh je víc než nudný a bez jiskry, ovšem to je zde vedlejší. To, co se cení na tomto filmu je zaprvé vynikající herci (už tehdy perfektní začínající Karel Höger a půvabně živelná Marie Glázrová, které čím dál, tím víc přicházím na chuť). No a zadruhé je to pak duši hladící hudba, která narozdíl od ostatních filmů té doby nedrásá uši, ale je jako balzám a zvýrazňuje polohu dané scény, která se zrovna odehrává. (06.01.2014)

Oficiální text distributura zároveň negativní kritikou? Fuj! No nic.... Standartní příběh o tom jak manžel Hoger není pořád doma, žena Glázrová se trápí. Pak přijede elegantní bratr manžela Leraus, má úspěch, šarm i peníze. Hoger má z toho depku, Glázrová se do něj zamiluje. Dá se manželství zachránit, když má nadto Hoger poměr se šéfovou v práci? Nechte se překvapit. Glázrová hraje jako na divadle, nepřirozeně. Zato Hoger je padouch výborný. Leraus je se svou slizkostí a jednostrannou dobrotou zralý na pěst mezi oči. Prostě se mi tomu nějak nechtělo věřit. Místy zajímavé, místy směšné. Ani tak, ani tak....50% (23.12.2011)