Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chudí učitelé, kteří v polovině předminulého století vnášeli světlo poznání i do chudých podhorských vesniček, se stali hrdiny řady próz, mimo jiné zaujali i spisovatele Karla Václava Raise. Tvůrci tohoto snímku jeho román pietně převedli do filmové podoby, avšak počínali si ilustrativně a bez vypravěčské nápaditosti. Není divu, že namísto matně vyportrétovaného učitele, jenž zažívá hodně ústrků pro svůj prozrazený nemanželský původ, na sebe více pozornosti poutají původně vedlejší postavy, najmě lidumilný farář a rázovitý švec. Nacionální ladění jistě upevnila i tehdy nová píseň Kde domov můj, zde zazpívaná na počest vlastenecky smýšlejícího hraběte. V úvodu filmu jsou záběry spisovatele K. V. Raise. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (17)

decouble 

všechny recenze uživatele

Čas si s tímhle dílem hodně pohrál. Je nechtěně komický, velmi komický. Střihová skladba vypadá jako v nějakém amatérském filmu. Kdyby se ubraly nadbytečné vteřinky na konci a začátku mnoha záběrů, působili by zapadlí vlastenci mnohem dynamičtěji. Korunu nechtěné vtipnosti tomuto filmu nasazuje až expresivně hrající pan farář, který má zkrátka rád všechny kolem sebe:-D ()

Mairiel 

všechny recenze uživatele

Přestože je tento film myšlen vážně, docela jsem se u něj nasmála. Kromě vtipů, které byly záměrné, mne pobavil přednes hlavního hrdiny. A jeho úchylný úsměv. A neustálé vrhání deprimovaných pohledů do země/stolu. Je mi jasné, že v historickém kontextu byl tento film docela pecka, konečně pořádné dílo české kinematografie, ale dneska už nijak zvlášť neoslní. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kdyby Rais tušil, že mu ve třicátých letech promění Zapadlé vlastence v absurdní komedii, asi by nebyl zcela nadšen. Kde je konec vlastenecké vizi. V momentě, kdy na plátno vstupuje Nora Stallich, je o zábavu postaráno. Za zmínku stojí jen Haasův výkon, byť je to jen další načeradcovská variace téhož. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Snímek Zapadlí vlastenci Miroslava J. Krňanského není sice nikterak přelomový, avšak v prvorepublikové kinematografii má své významné místo. Jeho stejnojmennou literární předlohou byl román z pera Karla Václava Raise (sepisoval jej v Sobotce, roku 1893 vycházel v časopise Světozor, knižně vyšel v roce 1894). Děj idealizující národní obrození je zasazen do podkrkonošské vesnice čtyřicátých let 19. století. Hlavní postavou je učitelský mládenec Čermák, vystupuje zde však i řada dalších postav (hlavně kantoři a duchovní), jejichž společným úsilím pronikají obrozenské a vlastenecké myšlenky a národní cítění na odlehlý venkov. Film v dnešní době může působit poněkud pateticky, nicméně si zachovává laskavou atmosféru dobrosrdečnosti a lásky k národu a vlasti. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Zapadlí vlastenci ve filmovém zpracování Miroslava Josefa Krňanského mají ideový náboj souznějící s literární předlohou Karla Václava Raise. Idealistický romantismus, který základ politicky nesamostatného národa spatřuje na venkově, v píli a úsilí, v soudržnosti a optimistickém přístupu k životu, v národnostním uvědomování i v té záři obdivu buditelského nadšení učitelského a duchovního stavu při definování ideového pojmu národ a posilování národního sebevědomí. Navíc, národ je identifikován i po stránce sociální za účelem národní soudržnosti a k prosazování národních zájmů. Vlastenectví neschází nadšení, kudrlinky patetického sentimentu, idealistické odhodlání mravopočestnosti, poetické kaskády estetických krajin z něhy a vzájemně povzbuzované hrdosti. Podkrkonoší a vlastenecká lyrika. Melancholickým hrdinou laskavosti zapadlého vlastenectví je Karel Čermák (nevyrovnaný Nora Stallich), nový učitelský pomocník v Pozdětíně. Ale i jeho životní trauma musí být uprostřed té lidské dobroty vyléčeno. A zdravé mládí je odměněno i patřičně poctivou dívčí láskou. Vlasteneckým hrdinou příběhu je Prokop Stehlík (zajímavý Jaroslav Vojta), místní farář a ušlechtilá lidská duše, beroucí pod svá poctivá ochranná křídla mladíkovu nevinnost a stavovskou bezbrannost. Skvoucí příklad. Nejodlehčenější postavou filmu je Adam Hejnů (velmi příjemný Hugo Haas), vychytrale osobitý švec a dobrák se zlatým srdcem. Ironie a důvtip je jeho specifickou osobitostí, vždyť přeje nesmělému mládí. Důležitou postavou je Václav Čížek (zajímavý J. O. Martin), vesnický učitel a též Karlův mentor. Vzdělání a muzikantské dovednosti jsou základem zdravého rozvoje inteligence. Hlavní ženskou postavou filmu je Albínka Podzimková (příjemná Lída Baarová), mladá neteř farářovy hospodyně a mravně počestná a tudíž vhodná partie nadějného českého mládí. K výraznějším postavám patří také Žaláková (zajímavá Jarmila Lhotová), vdova, vášnivá a žádostivá po životě a jeho radovánkách. Proč se smířit s odmítnutím? Z dalších rolí: nespokojená, ale osobitě odrážená ševcova ženuška (Hermína Vojtová), životem spokojená učitelova žena (Božena Svobodová), laskavá Albínčina tetička a farářova hospodyně Pepička (Emilie Sedláčková), Albínčin tatíček, nespokojený s nemanželským původem snoubence, Podzimek (Josef Novák), nepřiznaný Karlův otec z jiného stavovského prostředí Karel Tarant (Jan Svoboda), či naděje do budoucnosti, nový a pokrokový vlastník panství, hrabě Vladimír (Vladimír Borský). Zapadlí vlastenci, idyla zdravého jádra českého vlastenectví. Sentiment je prvkem i posláním. Hrdost poetické slzy vlastenectví s kapkami humoru a oslavováním ušlechtilých národních specifik, které mají charakterizovat národ. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Pasekoch v Krkonošiach a vo Vysokej nad Jizerou. (dyfur)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Karla Václava Raise, který vycházel v roce 1893 v časopisu „Světozor“ a roku 1894 vyšel knižně. (honz)

Reklama

Reklama